0
0

Jednou si kámoš vyhlédl cbf600 a my jeli se na ni povídal. „Pokud koupíme, je můj sen se podívat někam k moři na dovolenou“, řekl mi v autě. Já už tam 2x byl na motorce. Takže jen se domluvit a jedem!

Jak to vůbec vše začalo?

Jednou si kámoš vyhlédl CBF600 a my se jeli se na ni povídal. „Pokud koupíme, je můj sen se podívat někam k moři na dovolenou“, řekl mi v autě. Já už tam 2x byl na motorce, bylo to ůžasné. Ptal se mě, jak a co, a já na to prostě, „…kdo tam nebyl, tak těžko někomu povídat jaké to je“… Tak mu říkám, pročpak ne, jen se domluvit a jedem! Uběhla zima a my jsme stáli u otázky, zda pojedem… Pořád jsme mluvili o moři…u piva, prostě všude, až to asi našim kámošum bylo i nepříjemné.Tak jsme se jednoho dne definitivně rozhodli. JEDEM… Chorvatsko-Sejn-Makarská Ještě jsme se sešli,u Michala na chalupě,jak to teda bude,jestli nechce někdo s náma, Tuto motodovču jsme se rozhodli absolvovat nakonec v počtu7 ,lidí.a taky že jsme vyrazili ve složení:

Ondra Z1000

Honza CB600F

Vladimír CB600F

Michal SV650

Martin CB1000F

David GSX-R600

Petr VN800

Konečně jsme se dočkali, po několika měsíčním očekávání a plánování naší dovolené, přišel vytoužený den D.

Den 1. – středa 22.6.2011

Plán cesty byl jasný…Moře…odjezd brzo ráno v 07:00 hodin Dali jsme si sraz u Michala před barákem.Nakonec byla trasa cesty následující: CZ-SK-H-HR- Motorku jsem nabalil už o víkendu a čekal na středu…Ráno dám na sebe kombošku, prohlídnu moto a ještě si dávám ranní cigárko a čekám na 7 hodinu, kdy přijedou všichni … Počasí snad bude v pohodě, je pod mrakem, ale hlásí, že bude hezky-snad bude, nejen tu, ale i celou cestu, a dovolenou…

Vyjíždíme okolo pul osmé, stavujem se ve Valašském Meziříčí-na benzín. Zde čekáme na Davida. a pak,směrem Vsetín-Broumlov-Bylnice, kde se ještě rozloučíme z moji přítelkyní, která tam byla s dětma na výletě, a přejíždíme hranice Slovenska a najíždíme na dálnici směrem Bratislava… Tam taká děláme přestávku,a tankujem…Je dost teplo, až mi z nádrže vytéká vrchem benzín (jsem to moc naplnil). Po chvilkové pauze, na jídlo a benzín přijíždíme po bratislavské magistrále, kde je totální kolona…….ale motorka se vejde všude.Teplota ukazuje 105 a zapíná se ventilátor.. Po překročení slovenské hranice najíždíme směr Rajka-Mosonmagyarovar-Csorna, kde pokládali zbrusu nový asvalt….tedy samé semafory a jeden pruh…ale super cesta….Je dost horko, cesta vyhřátá, z motorky je slyšet naplno točící se větráky… Pokračujem směrem Szombathely-Kormend, zde děláme další přestávku, jak na cigárko, jídlo a tankování…Pořád je dost horko a cesty spravují snad všude, kde jedem…ale zase žádné koleje od kamionů…Pohoda!

Odjíždíme z benzinky z Kormendu ,a jedeme směr Nagykanizsa, hraniční přechod Gorýčan, kde v dáli vidíme kolonu stojící před námi. V protisměru se auta vraceji zpátky z Chorvatska…Jde k nám celník, ukazujem pasy a čekáme v koloně, pomalu pojíždíme k dalšímu celníkovi. Honzy se ptá drogy, alkohol…Odpovídá Ne…a vrací mu občanku.. Na hranici chvíli stojíme,a kecáme. Díváme se, jak některá auta jedou zase zpátky, nebo je hned na hranici prohlíží, všechno ven z kufru, atd… Odjíždíme a najíždíme na Dálnici Zagreb. Vše jde hladce, žádný provoz, jede se dobře i směrem Karlovac, kde musíme stavět na dálnici, protože se Ladovi zamotaly tašky do kola, a půlka tašek na odpis, jak rifle tak mikina…ale hlavně že se to podařilo rychle spravit a nestalo se něco, co by nebylo při rychlosti 150km/h hezké. Po chvíli jízdy zastavujeme na benzíně a spravujem spálené tašky a upevnujeme je.Nad dálnicí svítí 35 stupnů.Nohy mám v botech,jako kdybych stál na rozpálené plotně,ale pořád lepší než kdyby pršelo. Ladovo CBF začíná zlobit a vypínají mu budíky a motorka začína chcípat….že by baterka,odešla? Jede chvíli bez světel….ale stále to samé. Musíme zastavovat a zjístit závadu, po chvíli si všímám kontaktu na baterce, utřepaný drát. Dávám to dohromady a můžem vyjet a pokračovat v cestě na Senj ,kde taky přijíždíme a hledáme ubytování. Protože je nás 7-tak se asi bude těžko něco hledat, abychom byli všichni pohromadě…. Honza si fotí motorku a vedle něho stojí borec, opřený o sloup a ptá se, „ubytování hledáte?“…za 15 euro i s garáží, berem! Přijíždíme k baráku…a já si tak říkám, tady to znám…Ano…Tady jsem byl ubytovaný pře 2 lety! Vybalujem věci a jdem konečně na večeři a pivo…….po takové dlouhé cestě bodne….

Den 2. – čtvrtek 23.6.2011

Ráno balíme a vyrážíme směr pobřeží. Slunce svítí,počasí vychází…rozpálený asfalt dělá na krajích pneumatiky fialové fleky.. A my projíždíme celým pobřežím Chorvatska. Nádhera! Vpravo moře, vlevo skály a před námi klikatá se táhnoucí cesta směrem Makarská Riviera. Dorážíme do cíle okolo 6 hodiny večerní.Lada se jde zeptat na ubytování. Super, berem a jdem se ubytovat. Cena přijatelná.

Den 3. – pátek 24.6.2011

Další den: koupání a odpočinek…. Po dlouhém diskutování, jsme se rozhodli, že jedem na nejvyšší horu Riviery, Sv.Jure. Po obědě se vyráží, projedem Makarskou, ale žádná cedule. Vracíme se a ptáme se místních. Ti nás posílají krásnou cestou do kopce, kde se ani auto nevyhne, natož tak motorky….Ale po chvíli najíždíme na křižovatku a tradá po krásné rovné asfaltce, až k místu, kde je vrátnice. Platíme každý 40kun, vrátný zvedá závoru a nás čeká cesta 25km prudkým kopcem svěr vrch.Tam před námi chodí po cestě koně, a tak je pouštíme a jedeme dál, až na vrchol kopce. Zde se musíme vyfotit. A ten výhled – nádhera! Každému doporučujem!

Den 4. – sobota 25.6.2011

Další den jdem k moři, když už jsme tady :) Voda ale není úplně podle našich představ, no nedá se nic dělat, když už jsme tu. Opravdu moc se koupat nedá, tak chodíme různě na pivko a tak… Je ti otužilí se koupali. Docela je i vítr. Ten byl ostatně vcelku silný po celý víkend. Ale to nám ani nevadilo.

 

Den 7. – úterý 28.6.2011

Balíme už v pondělí večer, jdem ještě na pivo a večeři, líp se spí… vyrážíme totiž druhý den ráno domů… V 5 ráno je naplánovaný odjezd. Počasí je taky v pohodě,tak se ještě rozloučíme s mořem, startujem stroje a vyrážíme směr domů.Snad to dáme na jeden zátach.

Dálnice skoro prázdné, jede se fakt dobře. Od benzínky k benzínce. Po přijetí na přechod Gorýčan zase čekáme v koloně, ale aspoń odpočíváme po únavné dálnici. Po půl hodině nás pouští celník a my konečně můžem vyrazit. Cesta ubíhá rychle, provoz v H roste, ale všechno šlape. Po příjezdu na Slovensko zastavujeme na první Benzině, kde si dáme odpočinek. Naši spoluobčané tam nabízejí pily, sekačky, voňavky atd…Docela levně. Ale je to šunt, znáte to… Pak se trháme od sebe. Michal, Honza, Martin jedou na Senec, kde chtějí strávit ještě jednu noc. My ostatní jedem směr Hodonín-Zlín,kde se nás i Lada opouští. Pak se rozlučujem i v Kunovicích s Davidem, a Petrem, který míří domů do Jarcové.a já do Choryně, kam přijíždím asi o půl 8 večer ke své přitelkyni…. Po chvíli zvoní telefon od Michala, že se všichni vrací domů.Kolem 21. hodiny jsme si dali sraz v místní hospůdce, kde jsme ještě pokecali a mazali domů… Přežili jsme to ve zdraví, motorky běžely, jak měly a nikomu se nic nestalo. A to je hlavní! Už se přemíšlí, kam se pojede příští rok, asi ITALIA. Ale to je jěště daleko…

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .