Santander

Santander (říjen 2006)

Když někdo jede do Španělska k moři, většinou tak činí v létě, aby si užil teplé mořské vody a slunce. Mí dva kamarádi se ale na španělských plážích u městečka Santander ocitli v říjnu, protože se sem přijeli podívat na zdejší technickou univerzitu.

A myslím, že měli štěstí. Jak jsem vysledovala z fotek a dalších zdrojů, má Santander několik krásných a velkých písečných pláží. Dokážu si živě představit, jak to tady asi musí vypadat během hlavní sezóny…hlava na hlavě, tělo na těle (ale co já vím…možná by to naopak ocenili :).

Do Španělska se můžete dostat všelijak – někdo přejde Pyreneje, jiný je zas přeletí..

Když už jsem zmínila pláže, nemůžou zde chybět.

Vždy, když vidím podobné fotky, nemůžu se ubránit pocitu smutku, že nežiju u moře. Jít si např. z práce nebo ze školy sednout na pláž a koukat na vlny, nebo se bosýma nohama procházet ruku v ruce s milovaným člověkem v teplém písku, to musí být „fantástico“.

V Santanderu najdete i několik staveb, které byste ve Španělsku možná nečekali/nehledali. Poslední dvě fotky představují Palacio de la Magdalena, kde bych si skutečně dokázala představit bydlet (tak s pěti služkami) (a to ještě nevíte, že z druhé strany paláce je výhled na moře, který je asi úžasný, protože je dokonce i zakreslen v mapě).

Mořská panna získala dva nové české fanoušky 🙂 (No a jednu španělskou fanynku asi. Že jde o Španělku, poznáte mj. tak, že v říjnu nosí zimní boty – oni jsou Španelé dost zimomřiví, nechápu, jak tady u nás, např. při výměnných pobytech, můžou vůbec přežít 🙂 )

Kluci byli docela unešení, kolik je v Santanderu parčíků, vyhlídek na moře, na každém kruhovém objezdu fontánka…z vlastní zkušenosti mohu říci, že podobně to vypadá i ve zbytku Španělska, města v této zemi jsou opravdu krásná.

A nakonec – romantické a divoké pobřeží s několika majáčky.