Aneb o naší báječné dovolené na Kypru, o místních lidech i o turistech, a hlavně o přístupu k rodinám s malými dětmi. 13. 7. 2012 jsme s babičkou a 2 syny (8 měsíců a 2,5 roku), odletěli na naši báječnou 12denní dovolenou na středomořský ostrov Kypr.
V tomto deníčku budu psát hlavně o cestování místními autobusy, konkrétně v oblasti Protarasu. V kyperských turistických letoviscích mají poměrně dobře vyřešenou, a tudíž turisty hojně využívanou autobusovou dopravu. Jízdenka na 1 jízdu stojí 1 euro, celodenní lístek 3 eura (loni v Pafosu stál tuším pouhé 2 eura). Většina autobusů jezdí nízkopodlažních, s klimatizací a intervalem cca 15 minut. Ovšem díky tomuto celkem dobrému systému, a díky příznivé ceně, jezdí autobusy poměrně často narvané k prasknutí.
Jeden den z naší dovolené jsme se rozhodli věnovat poznávání Protarasu a okolí. Procestovali jsme městečko Paralimni a velké letovisko Agia Napa. Tyto cesty jsme absolvovali bez kočárku, se starším pěšky a s mladším v šátku. V podvečer jsme se rozhodli zajet ještě k přírodní památce Capo Greco, nádherným skalám na mořském pobřeží. Jelikož se ale od busu musí 2 km pěšky, vzali jsme kočárek pro staršího, s sebou jsme měli starší robustní Deltim. Cesta tam byla OK, ovšem když jsme čekali na zpáteční bus, přijel starý vysoký autobus, ve kterém není na kočárek místo, musel se složit. Mávly jsme s babičkou rukou, že počkáme 15 minut na další, řidiči jsme to taktéž řekli, ovšem řidič se rozhodl, že bez nás nepojede 😀 Vystoupil, pomohl nám složit kočárek, hodil si ho složený za svoje sedadlo, kde byla trocha místa, nás usadil dopředu na sedačky jakoby vedle řidiče, a jelo se. S otevřenými dveřmi, jelikož ve starých autobusech klima není.
Při výstupu nám zase kočárek ochotně vyložil a pomohl složit. Vše s úsměvem. Pár dní poté se staršímu rozpadly botky, jiné neměl, tudíž jsem se sama s dětma vypravila do supermarketu v Paralimni pro nové, s bosým synem v kočárku a mladším v šátku. Na zastávce se mnou čekala parta uklízeček z našeho hotelu, tudíž čekání příjemně uběhlo. Přijel poměrně narvaný nízkopodlažní autobus. Nastoupili jsme (i s kočárkem se nastupuje přednímu dveřmi, je tam dost místa), ovšem na místech pro kočárek seděli turisté, tuším, že z Ruska, a nějaké uvolnění místa je ani nenapadlo. Ovšem jedna z uklízeček, rázná Kypřanka, se protlačila okolo kočárku, a pohybem ruky turisty zvedla, aby mě na vyhrazené místo pustili.
Abych shrnula celkový dojem z cestování: Místní lidé jsou velmi tolerantní a ochotní, připravení kdykoliv pomoci. Ovšem při střetu s ostatními turisty si, nejenom díky zážitku z autobusu, říkám, že se slušností nás Čechů to není tak hrozné. Hlavně od ruských turistů se ani dědoušek o holi nedočká místa k sezení, ve výtahu nám ani neodpovídali na pozdrav. Třeba k nám jedna Ruska přistoupila do výtahu, mlčela, a když jsme pozdravily první, anglicky hello, odpověděla, že nerozumí.
- Guest napsal(a) před 12 roky
- Musíte se přihlásit, abyste mohli komentovat
Prosím, nejprve se přihlašte.