0
0

K severovýchodnímu břehu ostrova Sal připlouvá malá rybářská bárka. Na jejím dřevěném dně se v troše vody plácají dva právě ulovení žraloci. Rybáři je jedinou ránou usmrtí a pak obratně stáhnou z kůže. Za několik minut jsou z ryb filety, pro které si přijdou baculaté snědé Kapverďanky, aby z nich připravily prostou večeři.

Tento výjev sleduji skrz hledáček fotoaparátu, zatímco mi jiný domorodec vnucuje plechovku coly. Lámanou angličtinou mi vysvětluje, že pokud si ji (za až komicky přemrštěnou cenu) koupím, dostanu jako „bonus“ originální kapverdský obrázek. Na bílém papíře je nalepena mozaika z motýlích křídel. Něco tak nevkusného a „anti-ekologického“ vidím poprvé v životě. Absurdní výjev korunuje neonový nápis, jež září na obzoru z terasy jakéhosi hotelu.

Mezi dvěma kulturami

Kapverdy, známé také jako Ostrovy Zeleného mysu, leží v Atlantském oceánu asi pět set kilometrů na západ od Senegalu. Politicky náleží k Africe, kulturou stojí kdesi na půl cesty mezi Afrikou a Evropou. Toto souostroví se na konci 15. století stalo portugalskou kolonií a centrem trhu s otroky. Když bylo roku 1876 otroctví zrušeno, utrpěla zdejší ekonomika velkou ránu a musela se přeorientovat. Dnes Kapverdy spoléhají na cestovní ruch a především ostrov Sal aspiruje na to stát se vyhledávaným „turistickým rájem“. Veškerá půda byla rozprodána investorům, rybářské vesnice se mění v tepající letoviska a kolem bílých pláží vyrůstají hotelové komplexy.

Výsledkem je fascinující mix kultur, nad kterým člověku zůstává rozum stát. Na jedné straně stojí pastelově omítnuté domy místních: prosté, s temnými průchody a typickým africkým pachem. Na straně druhé hotelové areály s bazény, řadami pohodlných lehátek a luxusními bary. Zatímco někteří místní obědvají i večeří nalovené ryby, jiní nakupují v supermarketech západního typu za ceny pomalu vyšší než u nás. Přestože jsou cesty lemovány billboardy lákajícími k návštěvě zrovna vznikajících sportovišť a turistických center, z kruhových objezdů vede vždy jediná odbočka – hrbolatá a plná prachu.

Sal je kdesi uprostřed přeměny. Ze zapomenutého ostrova s vyprahlou měsíční krajinou se stává jedno velké letovisko, které se těší na přívaly turistů z celého světa. Česko zná toto místo jako ideální zimní destinaci už několik let. Tropické slunce tu svítí na tři sta padesát dní v roce, azurový Atlantik obepínají písečné pláže a svěží vítr vytváří ideální podmínky pro windsurfing. Kapverdy navíc slibují exotické zážitky – však jedete na dovolenou do Afriky.

Zapovězený kraj rozmanitosti

Přilétáme do Espargosu, hlavního města ostrova Sal, které připomíná spíš přerostlou vesnici. Své jméno získalo podle portugalského výrazu pro chřest, který tu kolem roste. Bohužel se zdá, že se jedná o jedinou rostlinu, která dokáže ve zdejší tropické výhni přežít. Ostrov je šedavě okrový, mírně zvlněný a ojíněný jen několika horami a staveništi.

Kapverdy se chlubí ostrovy mnohem krásnějšími: už nedotčená pláž Sant Monica na sousední Boavistě je jako vystřižená z romantické pohádky. Bílý písek lemuje pás červených sukulentů, následují nevysoké zelenavé křoviny a pás holých horských štítů. Fogo se zase pyšní nejvyšší horou souostroví, kávovými plantážemi a svěžími vinicemi. Brava je ostrov květin, s úchvatnými horami a pobřežím zálivů.

Nicméně byť jsou Kapverdské ostrovy rozmanité, vydáte-li se sem na dovolenou, nejspíš stejně skončíte na Salu. Jezdí sem české cestovní kanceláře a jako na jediném z ostrovů je zde infrastruktura vyvinutá dost na to, aby uspokojila turisty ze Západu. Jinde je zatím ubytoven a stravovacích zařízení po málu, jsou-li tam vůbec. Je možnost vydávat se za poznáním na jednodenní výlety, avšak počítejte s tím, že ceny letenek z ostrova na ostrov se pohybují v řádech stovek eur. Lodě jsou o poznání levnější, ale bohužel i nespolehlivější. Něco jako plavební řád tu neexistuje a plánovaný odjezd se v závislosti na počasí či nedostatku pasažérů může posunout až o několik dní.

„Fata morgána“ a tajemné modré oko

Avšak ani když na Salu strávíte celou týdenní dovolenou, nebudete se nudit. „Už jste viděli fata morgánu?“ ptá se nás John, Ir, jenž si v Santa Marii, nejoblíbenějším letovisku ostrova Sal, koupil dovolenkovou vilu. Sedíme na terase jedné z restaurací a čekáme na pečené kalamáry. „Fata morgánu?!“ vydechnu s překvapením. Tento optický jev je velmi vzácný a vidělo jej jen málo lidí, většinou nomádi, kteří tráví celý život v poušti. Nechce se mi věřit, že tady na Kapverdách by ji ukazovali jako turistickou atrakci.

Nakonec se ukáže, že má skepse nebyla lichá. Když se v džípu dokodrcáme na opuštěný sever ostrova, kde kromě štěrku, písku a kamení není vůbec nic, pochopíme, co místní vydávají za fata morgánu. Otevírá se nám výhled na obrovskou vodní plochu, byť tu ve skutečnosti žádná není. Jedná se však o poměrně běžný jev: dojem vodní hladiny vytváří rozhraní mezi horkým vzduchem bezprostředně nad rozpáleným povrchem a chladnějším vzduchem nahoře. Buď jak buď, pohled je to přece impozantní.

Pokračujeme do oblasti Buracony, kde se podle domorodců „střetávají živly“. Lávové pobřeží je zde provrtáno jezírky s azurovou vodou, v nichž se dá za příznivého počasí koupat. Tentokrát je však moře rozbouřené a masy vody se tříští o skálu s neuvěřitelnou silou, až vedle mohutného příboje působí turistické džípy jako mravenci. Slunce si tu s námi opět zahraje. Když vystoupá dostatečně vysoko, objeví se v hlubokém skalním komíně, svažujícím se až k hladině moře, sytě modrý kruh. Místní jej nenazvou jinak než magické „oko“.

Solná koupel

Věrni pořekadlu, že „to nejlepší přichází na závěr“, se předposlední den pobytu vydáváme do solného dolu. Ostrov Sal nese jméno po portugalském výrazu pro sůl. Její zásoby zde byly objeveny v 18. století a tehdy se také začalo s těžbou, která pokračuje dodnes. Původně se ostrov jmenoval Llana či Plana, což znamená „plochý“.

Přijíždíme do Pedra de Lume, vesničky nedaleko sopečného kráteru, v němž se rozkládají třpytivé hladiny salin. Slaná voda je sem dnes přiváděna uměle, rozlévána do mělkých nádrží a vysušována na horkém slunci. Salinita solných jezírek je podobná jako v Mrtvém moři a srovnatelné jsou i místní klimatické podmínky. Doporučuje se zde vykoupat a nechat na sebe působit blahodárné účinky této kouzelné vody. Povídá se, že každá koupel prodlužuje život o jeden den.

Před pár lety byly saliny Pedra de Lume docela zapomenuté. Dnes je tu vybudováno parkoviště pro turistické autobusy a rekreantům slouží malý stánek s legátkami, sprchou a občerstvením. Je jen otázkou času, kdy nádherný kráter obepne plot, bude se sem vybírat závratné vstupné a léčivé bahno ze salin, zabalené v dárkových lahvičkách, poslouží jako drahý suvenýr. Přerod Pedra de Lume je jen symbolem toho, jak se mění Kapverdské ostrovy. Chcete-li si užít jejich původní, pestré a temperamentní africké atmosféry, nerozmýšlejte se dlouho – a jeďte! Už dnes je za pět minut dvanáct.

http://www.icesty.cz/kapverdy-ostrov-sal-kapverdske-ostrovy/

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .