Pěšmo na škeble

Sehnuté postavičky sbírající škeble daleko v moři. Takový obrázek lze spatřit vždy po ránu na západním pobřeží Španělska v Galicii.

Sběr mořských plodů je tu od roku 1995 živností, a to vázanou, kterou může vykonávat jen vlastník licence. Získat ji není zrovna jednoduché.

Žadatel musí projít náročným kurzem, protože tu už nejde jen o pouhý sběr mlžů, ale i péči o jejich výskytiště, což obnáší např. čištění pláží, vytváření chráněných míst na způsob „školek“ v lese, kde pod hustou sítí škeble v bezpečí vyrůstají do patřičné velikosti, hlídání dané oblasti před nenechavci či turisty mnohdy netušícími, že není možné z pobřeží sebrat vše, co na něm volně leží.

Ženy, které se této činnosti většinou věnují, pracují čtrnáct dnů v měsíci vždy dopoledne, když je odliv.

Mohou nasbírat maximálně 4 kg denně, škeble nesmí být menší než 4 cm a celý úlovek se odevzdává družstvu, které se stará o expedici do „lonji“, sálu, kde probíhá prodej formou dražby, a které je také vyplácí.

Chtějí-li nějakou tu škebli pro sebe, nemohou si jen tak nasbírat něco navíc, ale musejí si je odebrat ze své vlastní kvóty. Nikdo z nich si nedovolí toto pravidlo obejít, protože by přišly navždy o licenci, a to si žádná nepřeje, protože svou práci dělají rády a navíc se dá tímto způsobem velmi slušně vylepšit rodinný příjem.