0
0

Ostrov Korfu je dlouhý asi 65 km a široký v horní části necelých 40 km. Ve spodní části je jeho šíře pouhých 12 km. Na severu těsně sousedí s Albánií od které ho dělí průliv široký jen 2,5 km. Od Itálie je ostrov vzdálen pouhých 74 km a celé jeho pobřeží po obvodu má přes 217 km.

Hlavním městem ostrova je stejnojemnné město Korfu ( řecky Kerkyra). V hlavním městě žije přibližně 40 000 obyvatel, to je téměř 1/3 obyvatel celého ostrova. Celý ostrov pokrývá bezpočet olivovníků, cypřišů, pínií, citrusů. Keře a stromy pokrývají prakticky celý ostrov. To z něho dělá jeden z nejkrásnějších a nejzelenějších ostrovů Řecka. I proto se Korfu říká „smaragdový ostrov“.

Díky své velikosti se dá během několika dní vidět prakticky celý ostrov. Přes svou poměrně malou velikost má rozhodně co nabídnout. K pohybu po ostrově je nejlépe si půjčit na několik dní auto. Jezdí se zde vcelku bezproblémově, snad s vyjímkou hlavního města. Tam Vás zaskočí velké množství skůtrů a motorek, přičemž jejich řidiči naprosto postrádají pud sebezáchovy.

Zeleně označená místa jsou aktivní a slouží jako výběr.

Obecně je celé Řecko považováno za bezpečnou destinaci, Korfu pak obzvlášť. Traduje se, že se, že se zde nekradou auta, protože je obtížné je z ostrova dostat. Nevím nakolik to je pravda, ale pravdou je, že díky teplotám je běžnou praxí nechávat u parkujících aut stažená okénka. Běžně v takových vozech vidíte na sedačkách odložené tašky či jiné osobní věci, což by u nás neprošlo. Dospěl jsem tedy k názoru, že se na Korfu nekrade obecně. Tím nechci říct, že byste se měli oprostit od běžné opatrnosti, ale je fajn když víte, že nejste v zemi lapků, kde se žádná důvěřivost nevyplácí.

Místní specialitou jsou kumquaty. Jsou to citrusové plody připomínající zakrslé pomeranče. Původem pochází z Východní Asie a Jižní Číny, kde jsou známy již od 12 století. Na korfu byl dovezen za britské nadvlády. Pěstuje se na malém, asi 3 metry vysokém stromku. Korfu je údajně jediným místem Evropy, kde se kumquaty zpracovávají průmyslově. Krom zavařenin se z nich vyrábí i stejnojmenný sladký likér, který zakoupíte na Korfu opravdu všude v lahvičkách různé velikosti. velmi často Vám ho donesou po jídle v restauraci „na účet podniku“.

V turistických aglomeracích narazíte poměrně často na restaurace, kde Vás obslouží i česky. Pokud chcete ochutnat opravdovou řeckou kuchyni, údajně měli byste však navštívit restauraci ve které uvidíte sedět místní obyvatele, nejlépe úplně prostou turistů. Pravdou je, že několik takových čistokrevně domácích „taveren“ jsem viděl, ale žádná k posezení příliš nelákala. Na naše poměry IV cenová. Navíc pokud vejdete, stane se z Vás pro místní exot, nicméně neobtěžují a tváří se přátelsky. Potom můžete ochutnat dobroty, které podle mého soudu dostanete i všude jinde. Jen tady jsou servírovány viditelně v horších hygienických podmínkách a menším výběru. Pravda je, že strach najíst se tu, jsem neměl, ale ony turistické restaurace jsou pro mne přeci jen příjemnější.

Podávané pokrmy většinou lahodí oku, ale chuťově zaostávají. Většinou jsou poněkud mdlé chuti, s přemírou zeleniny, ale rovněž mdlé chuti. Mdlou chuť jídel zachraňují tzatziki, což je jogurt s česnekem. Tato směs dovede plnohodnotně nahradit naši tatarku a chuťovou nevýraznost pokrmů zachraňuje. Namísto chleba se podává pita, pečená placka z mouky a vody. Pro nás je asi nejznámějším řeckým pokrmem gyros, o tom však Řekové tvrdí, že to řecké jídlo vůbec není. Prodává se tu však úplně všude. Řecký gyros mě ze všech gyrosů, které jsem kdy ochutnal přijde asi nejméně chutný a mdlé chuti. Ać to může vypadat, že mě řecká kuchyně příliš nenadchla, je pravda, že zvykout se na ni dá a docela to pak i chutná. Nevýrazná však je, zejména proto, že se v řecké kuchyni prakticky nepoužívá sůl.

Naprosto lahůdkovou záležitostí, která na Středoevropana v Řecku čeká, je rozhodně řecký záchod. Vzhledově neupoutá pozornost, ničím se od našeho záchodu viditelně neliší. A v tom je jeho úskalí. Technicky totiž výrazně pokulhává za svým českým protějškem. Údajně je zrada skryta v odpadním potrubí, které je příliš tenké. Odpady jsou údajně provedeny trubkou o světlosti 50 mm !!! To sice bohatě postačuje pro odtok jakékoli kapaliny, ale u tuhého odpadu už to může působit nemalé problémy. Proto se do takového potrubí nesmí dostat nic, co by v něm mohlo uvíznout a způsobit zacpání. Onou věcí je kupříkladu toaletní papír. Proto jsou toaletách vždy umístěny odpadkové koše, kam se má tento použitý papír odložit. Opravdu lahůdková záležitost! Koš plný zahnědlých smotků. Naštěstí byl onen koš personálem velmi často vyprazdňován a udržován v čistotě, ale … České záchody jsou v tomto směru dokonalé a moc jsme se na ně těšili :).

Během cestování po ostrově mě velmi překvapil zájem, který projevovali místní obyvatelé našemu cestování. Za všechny epizody uvedu například situaci, kdy jsem podle průvodce zastavil na parkovišti poblíž hradu Angelokastro nečež jsme byli procházejícím mužem upozornění, že se dá zajet skoro až k hradu, že takhle půjdeme pěšky zbytečně dlouho. Podobných situací, kdy místní projevili zájem jsme zažili hned několik. Přestože musí za den turistů potkat stovky, lhostejní k nám rozhodně nebyli.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .