Stručný přehled míst, která jsme navštívili:
Funchal, Jardim Botanico (historické budovy, trh, botanická zahrada)
Monte (kostel, jízda na proutěných saních)
Levada dos Tornos (levada v eukalyptovém háji)
Cabo Girao (nejvyšší útes)
Machico (koupaliště)
Prainha (písečná pláž)
Ponta de Sao Lourenco (východní cíp)
North-East Coast, Porto da Cruz (trek po útesech)
Santana (typická architektura)
Sao Vicente (malebná vesnička)
Porto Moniz (přírodní koupaliště)
Paul do Mar
Pico do Arieiro, Pico Ruivo (nejvyšší vrcholy ostrova)
Ribeiro Frio, Levada do Furado, Balcoes (pstruzi, nádherná vyhlídka do hor)
Caldeirao Verde (dobrodružná levada k vodopádům)
Jídlo, které rozhodně doporučujeme ochutnat:
Espada (šupinoploutvec), tj. černá, až 1 m dlouhá, úhořovitá ryba, která má jemné bílé maso
Víno, které rozhodně doporučujeme ochutnat:
Madeirské víno Malmsley (5 nebo 10leté)
Cestovní deník:
Na celou dobu pobytu jsme si vypůjčili auto. Je to velmi praktické, neboť autobusová doprava není příliš spolehlivá a dost by nás omezovala. Ubytovaní jsme byli první týden v městečku Sao Vicente a druhý týden v Paul do Mar.
Z hotelů jsme podnikali jednodenní výlety. Vzdálenosti jsou velmi krátké, takže jsme vždy za chvilku dojeli, kam bylo potřeba. Podél severního pobřeží vede velmi klikatá a dosti náročná cesta, často po okrajích útesů, ovšem s nádhernými výhledy. V některých místech lze autem projet skrz vodopád (teče ze skály nad silnicí), což se nám velmi líbilo. Ostrov je vnitřkem propojen také přímou víceproudou silnicí s mnoha tunely. V tunelech se držel zápach z výfukových plynů, rozhodně cestování tudy není nikterak romantické. Za to však rychlé.
Co se týká počasí, střídalo se slunečno s deštěm. Teploty dosahovaly kolem 25 stupňů. Madeiře se také říká ostrov věčného jara, neboť teplé počasí panuje po celý rok.
I ostrovem květin bývá Madeira nazývána. Podnebí na Madeiře je výborné pro růst rostlin, kolem vás kvetly stovky strelítzií, ibišků, buganvílií, anturií, modrých hortenzií, amaryllisek a dalších.
Ostrov Madeira patří k Portugalsku a její břehy jsou omývány Atlantským oceánem. Je vhodná pro vyznavače turistiky.
Na ležení u moře, lenošení a opalování Madeira rozhodně není to pravé místo (za tímto účelem se doporučeje navštívit přilehlý ostrov Porto Santo). Typické jsou pro Madeiru tzv. levady, to jsou zavlažovací kanály, podél kterých vedou turistické stezky. Celková délka všech levad je přes 2 150 km. Vedou nádhernou a ničím neporušenou přírodou, starými tunely a bývají také vysekané do strmých útesů.
Níže popisujeme místa, která jsme navštívili a trasy, které jsme prošli:
Funchal, Jardim Botanico
Ve Funchalu jsme si prohlédli historické budovy a také centrální tržiště. To je rušné a naplněné zajímavými vůněmi.
Nám se nejvíce líbily stánky s pro nás exotickými květinami, ovocem a zeleninou a rybí trh.
Autem jsme se pak přesunuli k botanické zahradě Jardim Botanico. Je to největší veřejná zahrada na ostrově a mohli jsme v ní spatřit všechny květiny, které rostou na Madeiře, a další rostliny z odlehlých částí světa. Zahrada se rozprostírá na strmých terasách.
Večeři jsme si dali v restauraci hotelu Reids. Jedná se o vyhlášený a legendární historický hotel s romantickou atmosférou, který byl velmi luxusně zrekonstruován. Na večeři je nutná předchozí rezervace míst. Restaurace nabízí krásnou terasu na útesu s výhledem dolů na bouřlivé moře, kde plují rybáři na svých bárkách a loví ryby.
Funchal, Monte
Monte je městečko nad Funchalem, kde si v minulosti postavili své domy bohatí evropští obchodníci a aristokraté.
Kousek od hlavního náměstí stojí kostel Panny Marie, který je zasvěcený patronce Madeiry. V kapli se nachází hrobka císaře Karla I., který na Madeiře v r. 1922 zemřel. Zajímavostí jsou bílomodré malby na kachličkách. Poblíž kostela začíná známá atrakce pro turisty – carrinhos de Monte. Jedná se o sjezd ze svahu na proutěných saních. Sáně se v 19. století využívaly k přepravě nákladu z dlouhého svahu mezi Monte a Funchalem a pak také k přepravě osob. Každé sáně řídí dva muži v tradičním bílém obleku a se slamákem na hlavě. Sáně nejdříve roztlačí, naskočí na bok a cestou podle potřeby patou přibržďují nebo roztlačují. Bylo to dobrodružství, cesta vedla opravdu příkře z kopce, místy se zatáčela a panovala na ní celkem hustá doprava.
Funchal, Levada dos Tornos
Levada není nijak náročná. Začíná kousek od kostelu v Monte a prochází úžasným eukalyptovým hájem a obklopují ji stovky rozkvetlých květin. Vede ke staré restauraci v koloniálním stylu, Hortensia Tea House, kam doporučujeme zajít na čaj. Restaurace je obklopena nádhernou zahradou s bujnou vegetací.
Cabo Girao
590 m vysoký útes nad Atlantským oceánem, který patří k nejvyšším na světě. K vrcholu útesu lze dojet autem. Útes nabízí překrásný výhled a zajímavý pohled dolů, kde místní rolníci obhospodařují několik set metrů nad mořem svá terasovitá políčka.
Machico
Aquapark s výhledem na přistávající letadla. Přistávací dráha pro letadla je vystavěná na kůlech nad mořem.
Prainha
Prainha je jedinou přirozenou písčitou pláží na ostrově, písek má černou barvu. Leží na východním části Madeiry a je tady snad vždy slunečno a horko.
Ponta de Sao Lourenco (východní cíp)
Jedná se o vyprahlou krajinu na východním cípu ostrova. Je tady neskutečné vedro. Stezka vede sopečnou krajinou, okolní skaliska jsou zabarvená dočervena. Kolem zelené oázy pokračujeme dál a lezeme na vrchol hory nad ní. Odtud je úžasný výhled na nejvýchodnější část ostrova s majákem na konci.
North-East Coast (severovýchodní pobřeží), Porto da Cruz
Trek podél útesů začíná v městečku Porto da Cruz. První etapa vede hodně do kopce, je to docela náročné. Posilňujeme se hroznovým vínem, které roste podél cesty. Když vystoupáme nahoru, máme překrásný výhled na stolovou orlí horu (Eagle Eye), která bývá často vyfocená v propagačním materiálech lákajících na Madeiru. Úzká stezka je často vysekaná do útesu vysoko nad mořem, nejsou zde žádné zábrany a je nutné dávat si velký pozor, abychom nesklouzli dolů do rozbouřeného moře. Cesta dále prochází lesem a pak přes terasovitá políčka do města Machico.
Santana
Zde jsme si mohli prohlédnout typickou lidovou architekturu – domy ve tvaru písmene A (palheiros).
Sao Vicente
Nádherné městečko s původním charakterem. Poblíž jsou známé jeskyně, které byly vytvořeny roztavenou lávou při výbuchu sopky před 400 000 lety. V jeskyních nejsou krápníky, protože jsou tvořeny sopečnou horninou. V městečku Sao Vicente jsme byli týden ubytovaní v hotelu Estalagem do Mar – příjemný hotel s polohou mezi strmým útesem a bouřlivým mořem.
Porto Moniz
Přírodní koupaliště na severozápadním cípu ostrova. Je ve skalách na břehu moře. Porto Moniz je také známé lávovými jezírky.
Paul do Mar
Druhý týden jsme byli ubytovaní v městečku Paul do Mar v hotelu se stejným názvem. V okolí se nacházejí banánové plantáže a podnebí je zde slunečnější než na severu ostrova.
Pico do Arieiro, Pico Ruivo
Pico Ruino je nejvyšším vrcholem ostrova (1 862 m). Vystoupali jsme na něj náročnou cca čtyřhodinovou túrou, která startuje ze druhého nejvyššího vrcholu, Pico Arieira. Poté jsme se stejnou cestou vrátili zpět k autu. Trasa vede těžkým terénem, občas tunelem (je nutné vzít s sebou čelní svítilnu). Pocit po zdolání vrcholu byl však úžasný a výhled stál za to.Ribeiro Frio, Levada do Furado, Balcoes
Balcoes (balkony) jsou nádhernou vyhlídkou. Jedná se o skalní plošinu, která ční do volného prostoru. Umožňuje výhled na horské štíty včetně nejvyšších Pico do Arieiro a Pico Ruino. Na balkony jsme došli cca 2km stezkou od silnice.
Ribeiro Frio se proslavilo několika nádržemi se pstruhy. Poblíž je možné zajít do restaurací, kde vám čerstvého pstruha chutně připraví. Z vesničky Ribeiro Frio také startuje Levada do Furado, podél níž vede příjemná, pozvolná cesta lesem, občas nad vodou, až do vesnice Portela.
Caldeirao Verde
Dobrodružnou levadu, která startuje v městečku Queimadas, považujeme za nejhezčí. Vede vavřínovým lesem, nabízí překrásné výhledy na zelení porostlé hory, prochází několika tunely (je nutné mít čelovku) a místy je trochu nebezpečná (příkré srázy několik desítek metrů, bez řádného zajištění). Zakončena je vodopádem, kde jsme si mohli udělat na skále malý piknik. Levada ještě pokračuje dále k Caldeirao Inferno, tj. místo s dalšími vodopády. Cesta k nim je ovšem opravdu pouze pro zdatné a odvážné.
- Guest napsal(a) před 14 roky
- Musíte se přihlásit, abyste mohli komentovat
Prosím, nejprve se přihlašte.