Plavba po Mekongu – Pakbeng
M: Mekong je v Houay Xai tak 250-300m siroky, ale reciste se behem plavby dost meni a tok je dost neklidny se spoustou silnych viru a proti proudu. Je zrovna obdobi destu. Lodivod musel dost klickovat. O zpestreni atmosfery se tez staral patricne velky dieseluv agregat na ktery Laosane nakladli ruzne cerstve dary, asi abychom dojeli vcas.
Zpocatku jsme jeli jakoby mezi dvema staty, Laosem a Thajskem. Thajska strana se zdala byti obydlenejsi a vice obdelavana. Posleze se tok staci jiz jen do Laosu. Vpluli jsme do hornate oblasti. Zacly se stridat obdelavane svahy a svahy s puvodni vegetaci. Laosane se na 40-60 stupnu prikrych krpalech snazi pestovat „suchou“ ryzi, kukurici a dalsi plodiny. Pusobi to dost kuriosne, ale asi vedi, co delaji, kdyz plundruji hektary pralesa. Musim poznamenat, ze na prvni prales se stromy, jez se dotykaly hladiny Mekongu, jsme narazili az po 3 hodinach plavby.
Sem tam jsme zastavili u nejake vesnice, mysleno 10 bambusovych chysi. Skoro vsichni byli na brehu, mnohdy v cele s nacelnikem. Jejich deti se nam za astronomicke castky snazili prodat dary zeme a krupky.
Z: to se mi na mistnich libi, ze za sebe nechaji pracovat sve deti…
M: Dalsimi atrakcemi by snad mohli byt deti klouzajici po blate do Mekongu a zevlujici buvoli.
Nicmene asi po 7 hodinach plavby jsme stanuli na levem brehu Mekongu ve vesnici Pakbeng. Na brehu nas cekala tlupa nahanecu z nespocetnych guest housu, to byl boj o klienta. Krom okamziku prijezdu lodi s turisty je Pakbeng ospale mesto, kde si ani kotata spolu nechteji hrat. Jedinou ulici lemuji restaurace a guest housy, na konci je maly wat a skromne trziste. Elektrina tu funguje od sesti do deviti, my jsme meli stesti, „nasi“ ubytovatele nam stedre nechali pusteny generator presne do 22:50h.
Z: Stesti…dokud generator jel, nedalo se spat…
M: Snazili jsme se levne najist. To se nam krom polevky na trzisti nedarilo. Vsude bylo nad ocekavani dost draho /a male porce/ a jeste se mistni lide chovaji dost arogantne. Ovsem s vyjimkou majitelky jednoho obchodu, ktera nam slusne nabidla svacinu na zitra do lodi.
Rano jsme se budili uz velmi brzo, neb jsme meli byt u lodi v 8, 8:30 odjezd. Byli jsme pripraveni, dokonce poslicek s nasimi svacinkami dosel na cas presne v 8:20. Platilo se po prevzeti.
Nasedli jsme. V 9:40 se to v pohonu poprve vznitilo, ale odrazili jsme stejne az ve ctvrt na jedenact takze nas bolely zadnice uz pry vyjezdu. Nevim proc ten chaos rano.
Cesta se odvijela temer stejne, akorat hory se trochu zvedly a porost se nepatrne menil.
Asi po sesti hodinach jizdy, kdy uz jsme skutecne nevedeli, jak si na prkenicich sednout, se krajina zmenila, objevili se skaly, jakysi kras. Na pravo se objevil ve skale vstup se schodistem. Podival jsem se do mapy. Jednalo se o jeskyni, kam Laosane ukladaji „opotrebovane“ sochy Budhu. Pry strasidelne misto.
V 17 hodin jsme pristali v Louang Phabang, starobylem to meste na jeste starsim Mekongu. Louang Phabang byval po tisic let malym horskym kralovstvim a take hlavnim mestem Laosu. Uvidime nam co prinese jeho navsteva.
Z: Plavba byla nadherna, ale uz po hodine a pul jsme resili, jak si sednout. Drevene lavice byly pohodlne jen prvnich 10minut. Srandovni bylo, kdyz co chvilku kolem nas prosfistela tzv. Speed boat, ktera nasi dvoudenni plavbu resila behem sesti hodin, ale pojistovny o tomto zpusobu prepravy nerady slysi. Diky tomu, ze na Mekongu se vyskytuje spousta klad a jinych nebezpecnych predmetu a rychlosti, kterou tato mala drevena lodicka s motorkem pluje, je to povazovano za adrenalinovy sport. Kazdy cestujici je vybaven helmickou a plovaci vestou a je jic tam max 6 namackanych na zemi. Ale je to velmi komicky pohled.
- Guest napsal(a) před 12 roky
- Musíte se přihlásit, abyste mohli komentovat
Prosím, nejprve se přihlašte.