0
0

Ostrov protkaný legendami ležící v náruči průzračného moře

1. část cestopisu o Krétě: Agia Pelagia, vesnička s krétským duchem.

Kréta – podle bájných mýtů a legend se tady zrodil vládce řeckých bohů, Zeus. Pravdou je, že na ostrově narazíte na báje a legendy prakticky na každém kroku. Vždyť stačí navštívit Knóssos, ruiny někdejšího největšího minojského paláce, a vyslechnout si legendu o Minotaurovi, a rázem Vás pohltí svět starořeckých legend.

Kréta je nejen parně nejvýznamnější, ale především největší řecký ostrov, jehož rozloha je 8 261 km2, a je skutečně velmi hornatá, takže o nádherné scenérie tu není nouze. A kdo nemá rád ostrovy, které jsou prostě „placaté“, pak přísahám, že tady se mu bude opravdu líbit, protože projížďka po horských cestách i kolem pobřeží je úchvatná. A to jsem vlastně na Krétu ani nechtěla, což je právě ten paradox.

Když jsme vybírali kam na dovolenou, vyhrávalo opět Řecko, protože už jsme párkrát v Řecku byli a nikdy jsme se nezklamali. Řecko je krásné, Řekové jsou pohostinní a navzdory všude přetřásané hospodářské krizi jsme se zatím nesetkali s žádným problémem, a to jsme v minulosti cestovali jak na vlastní pěst, ale i s cestovkou. A přestože jsem stále básnila o Rhodosu, letěli jsme nakonec na Krétu a nelitovali jsme.

Let z Brna do Heraklionu, hlavního města Kréty, trval cca dvě a půl hodiny a přílet to byl krásný. Letiště se nachází nedaleko hlavního města Heraklionu a samotné letiště se táhne podél moře, takže když jsme přistávali, byla to nádhera, člověk má pocit, že stačí málo, aby se pilot seknul, a přistanete na moři. Ale ne, to přeháním… bylo to bezpečné přistání, tedy až na ten dosed na zem, kdy s námi pilot tak trochu „praštil“, ale nadšení turisté tento detail opomněli a nadšeně zatleskali, aby se vzápětí vydali vstříc své dovolené.

Typicky horký letní vzduch nás ovanul už při výstupu z letadla, slunce pálilo jinak než u nás a modrá obloha soupeřila s modrostí moře. Mimochodem, Krétu ze severu omývá Krétské moře, a z jihu je to pak moře Libyjské.

Vyzvedli jsme kufry, vymotali se z letiště, kde panoval živý turistický ruch, a vyrazili jsme vstříc našemu delegátovi, který nás nasměroval k autobusu, a zanedlouho už jsme jeli směrem k letovisku Agia Pelagia, které leží na severním pobřeží ostrova a od Heraklionu je vzdáleno jen zhruba 20km.

Samotné letovisko není velké, je to vlastně spíše taková větší obec, původně typicky krétská rybářská vesnička, a přestože je to letovisko poměrně živé, je tu oproti jiným letoviskům klid, takže pokud nevyhledáváte místo plné diskoték a netrváte na přecpaných plážích, budete se tady cítit báječně.

První, co zaujme, když sem přijíždíte, je už samotná cesta dolů od hlavní silnice. Autobus odbočil z hlavní cesty vedoucí dále na Rethimno, a začali jsme sjíždět celkem strmě dolů serpentinami k vesničce Agia Pelagia, a vzápětí se před námi otevřel nádherný výhled na celé letovisko. Měla jsem chuť požádat řidiče, aby zastavil, a vystoupit ven z autobusu a fotit, protože scenerie je to úchvatná! Divoké členité pobřeží, skály, o něž se tříští azurově modré moře, písčito-oblázkové pláže a domečky rozházené v kopcích i dole u pobřeží. Byl to krásný pohled, a není divu, že se tato původně malá rybářská vesnička stává tolik oblíbeným cílem turistů, kteří netouží strávit dovolenou v přelidněném městském letovisku.

Agia Pelagia, pojmenovaná podle kostelíka, tyčícího se na skále nad městem, je rozložená do několika menších zátok, sevřených skalami, takže žádné ležení u jedné nekonečně dlouhé nudné pláže tu nehrozí.

A večery v Agia Pelagia jsou živé. Hlavní pláž, nazvanou prostě Agia Pelagia Beach, lemují typické řecké taverny a koktejl bary, večer vyráží do těchto míst spousta lidí a taverny a bary jsou takřka plné. Všude hraje příjemná hudba, a když nastane příliv, jsou pak hospůdky od moře vzdáleny jen zhruba 3 metry, jsou-li větší vlny, cáká voda místy až na chodníček lemující pláž. Je to příjemné, sedět večer na terase některé ze zdejších taveren a poslouchat šplouchání moře a hledět na noční oblohu ozářenou hvězdami.

Pokud se rádi potápíte, nebo si to chcete zkusit poprvé, máte možnost. V Agia Pelagia se totiž nachází i škola potápění, neboť zdejší členité pobřeží je pro potápění jako stvořené, moře je zde čisťoučké jako křišťál a toho si užijí i plavci, ale i rodiny s dětmi, protože pozvolný vstup do moře je vhodný pro děti, které si u břehu vyhrají.

Přestože je letovisko malé, což mu tedy na kráse nic neubírá, nudit se tu nebudete. Dobrý tip na příjemnou procházku je třeba vydat se nahoru ke kostelíku Agia Pelagia, a pokud se vám po prvním dni omrzí jedna pláž, můžete být každý den jinde. Kromě největší písčito-oblázkové pláže Agia Pelagia Beach je tu oblázková pláž Psaromoura Beach, ta leží v zátoce mezi hotelem Peninsula a Capsis, které se nacházejí na útesech nad mořem. K této pláži dojdete po silnici, od našeho hotelu Alexander House Hotel, který byl v centru nedaleko hlavní pláže Agia Pelagia Beach, to bylo k pláži Psaromoura cca 15 minut chůze.

Mezi útesem, který uzavírá pláž Pelagia, a pláží Psaromoura, je ještě jedna uzavřená pláž. Jmenuje se to tam Kladissos, a první dny jsme přemýšleli, jak se k této pláži dostat. Studovali jsme zdejší mapu letoviska a tehdy jsme zjistili, že k této pláži cesta nevede. Jedná se totiž o uzavřenou soukromou pláž, ke které je možné se dostat pouze z hotelu, tuším, že to byl právě hotel Capsis. Ovšem viděli jsme na pláž shora z útesu, a nebylo o co stát. Jednalo se o typickou soukromou hotelovou pláž, kde to bylo jedno lehátko vedle druhého a hlava na hlavě. Psaromoura Beach s malým plážovým barem ale splnila naše očekávání, a jednoho dne jsme se vydali ještě dál, nahoru po schodech k hotelu Peninsula, a právě dole pod tímto hotelem se nachází betonová terasa, odkud se po schůdcích nebo i po kamenných schodech dostanete do vody. Je odtud nádherný výhled a je tu krásně a hlavně klid, byli jsme tu dvakrát a pokaždé jsme zde narazili na maximálně dva lidi.

No a ještě mám jeden typ, pokud budete plavat u pláže Psaromoura Beach, můžete si doplavat (je to odhadem cca 50m) na zcela uzavřenou malinkou kamenitou pláž, která je za útesem mezi pláží Psaromoura Beach a betonovou terasou pod hotelem Peninsula. Je to malinká jen asi 8m dlouhá pláž, široká tak metr, místy dva metry, nachází se pod skálou a můžete sem dojít i podél skály od pláže Psaromoura, ovšem ne suchou nohou.

Dokud ráno ještě tolik nepálí slunce, je to vhodná doba projít si i samotnou vesnici Agia Pelagia. Je tady docela dost rozestavěných a mnohdy opuštěných domů, hotelů a penzionů, které nikdo nedokončil, patrně vlivem hospodářské krize v Řecku. Ale stejně tak je tady i spousta krásných zákoutí. Najdete zde typické bílé domky s modrými okenicemi a roztomilými předzahrádkami. A pokud se vydáte z Agia Pelagia směrem na východ, do kopce od rozestavěného hotelu na konci pláže Agia Pelagia Beach, dojdete po silnici nejprve ke kostelíku Agia Marina, dovnitř můžete klidně nakouknout, kostelíček je otevřený, a pak se vydáte dolů a přes kopec dojdete asi po 10 minutách chůze do další zátoky.

Turistický název tohoto místa je Lygaria Beach, ale jinak se tato malá vesnička jmenuje Fteria, a nám to tady brzy dopoledne připadalo takové opuštěné. Jen pár lidí na pláži, a těch několik taveren, co se nachází podél pláže, zely dopoledně takřka prázdnotou. Ale určitě je to příjemné klidné místo pro ty, kteří vyhledávají absolutní klid.

Každopádně strávit celou dovolenou jen na jednom místě nebylo nikdy nic pro nás. Agia Pelagia je sice krásné letovisko, ale proč se nepodívat do jiných míst Kréty, a právě Agia Pelagia je pro výlety po ostrově skvělým východiskem, leží totiž cca 25 km od hlavního města Heraklionu, ale vydat se můžete i na opačnou stranu směrem na Rethimno. A my jsme pár výletů podnikli…

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .