0
0

Dovolenou jsme jeli ve složení : Petr + Martina ( Yamaha FZ6 Fazer ) Tomáš + Lucie (Suzuki GSF 650 Bandit ) Vše začalo listopadovým plánováním kam zajet za mořským sluncem. Všichni jsme se shodli na tom, že Chorvatsko je pro nás taková klasická dovolená u moře, tak jsme zvažovali něco nového a hlavně jinou destinaci, abychom se podívali o kus světa dál… Po několika hodinách přemýšlení u slivovice, kafé a brouzdání internetem jsme se pozastavili nad zemí zvanou Montenegro. Podívali jsme se na všelijaké fotky a cestopisy a moc se nám to zalíbilo.. V tu chvíli jsme se rozhodli, že na 100% jedem! Dovolená byla naplánovaná do městečka DOBRA VODA od nedalekého města BAR. Během týdne Petr s Marťou domluvili a rezervovali ubytování v termínu od 3.7.2010 do 11.7.2010 Bylo vše kompletní, takže už jsme se mohli jen těšit na odjed…!

Odjezd 3.7.2010 ve 4:00 h ráno z obce Střížovice, motorky jsme měli nabalené už den předem, takže jsme se vyvarovali zbytečné cestovní nervozity, jestli máme vše atd… Kolem 3:45h jsem vytáhl motorku z garáže, oblekli jsme se a vyrazili jsme z Bařic k Petrovi a Martině domů, kde jsme měli sraz. Vše probíhalo podle plánu, takže jsme si zapálili předcestovní cigárko a vyrazili jsme…

Naše první etapa vedla přes Staré Město k hraničnímu přechodu Kúty, kde jsme si dali naši první krátkou přestávku a probrali druhou etapu cesty. Poté jsme najeli na dálnici směr Bratislava,takže rychlý přesun přes Slovensko, krátká pauza a přejíždíme hranice do Maďarska přes hraniční přechod Rajka a tím pokračuje třetí etapa. Na nejbližší benzince tankujeme do plné nádrže a jedem dál… Dále pokračujeme směr Csorna , Sárvár , Vasvár , Körmend , samozřejmě s přestávkami. Cesta probíhá bez-problémů, ale slunko už peče jako blázen a tak je problém najít místo ve stínu pro přestávku. Nakonec se vždy něco málo našlo… Po téměř nekonečném Maďarsku dojíždíme k hranicím Slovinska ,kde opět tankujeme do plné nádrže a vyrážíme dál podél dálnice na Lendavu. Čtvrtá etapa byla rychlá, takže dojíždíme během chvilky na hranice Chorvatska a začíná pátá etapa naší cesty… Kousek za hranicí Chorvatska si dáváme přestávku pod stromem a dojídáme svačiny, protože bylo takový horko,že jsme po cestě voněli, jako mobilní Fast Food na dvou kolech :-) Dále pokračujeme směr Čakovec, Varaždin a najíždíme na dálnici směr Zagreb. Dojíždíme do Zagrebu, kde si dáváme opět malou přestávku, tankujeme a kupujeme si vychlazenou vodu na osvěžení. Dále pokračujeme směr Karlovac, kdy v Karlovacu odbočujeme z dálnice směr Slunj. Začíná nás tlačit čas, tak jsme malinko nervózní, abychom dojeli k pobřeží za světla, takže se už nezdržujeme delšími zastávkami… Přijíždíme k národnímu parku Plitvička Jezera, dáváme si krátkou pauzu a naše zadky už pořádně bolí… Ale chuť na pivo a koupačka ve vlnách Jadranu jsou silnější, takže se nezdržujeme a vyjíždíme směr Gračac, Knin ,další kouřová a odpočívací pauza a jedeme. Dojíždíme do Splitu a na obzoru máme konečně moře, to nám dodalo druhý dech a nakonec dojíždíme cca v 19:30h až do Makarské. Teď už jen sehnat nějaké ubytování, takže projíždíme Makarskou podél pláží, hledíme po cedulích a domech. Z hlavní cesty odbočujeme do úzké uličky, kde zkusíme naše štěstí. Zvoníme na barák, ale bohužel nikdo neotvírá, naštěstí šla kolem starší paní a tak naše holky zakročili, zeptali se na ubytování (sobe, room, apartmán :-) ) starší paní přikývla a řekla „pojďte za mnou“ , tak holky šli pěšky zpět kousek k hlavní cestě a my chlapi jsme sedli na motorky a ten kousíček přejeli… Sehnali jsme super ubytování za rozumnou cenu, celý barák jen pro sebe, terasa, kuchyň, 2ložnice a hlavně KOUPELNA :-) a to vše cca 50m od moře… Žádné váhání, rychlá sprcha, usušit hadry, převléknout a vyrážíme na pivko do nedaleké hospůdky na pláži se zahrádkou. První pivo do nás spadlo ani nevíme jak … :-) Lupli jsme další kus a vyrazili jsme do restaurace, kde jsme si dali večeři. Najezení a napití jsme vyrazili zpět na barák, kde jsme ještě chvíli poseděli na terase, dali si domácí slivovičku a probrali cestu, která nás čekala na druhý den…Vše už jsme probrali, tak uleháme do postele, abychom nabraly síly na druhý den…

Ráno po probuzení jsme si zabalili všechny věci , posnídali, nabalili motorky a v 7:30h se loučíme s domácími a vyrážíme směr Černá Hora… Tím začíná šestá etapa naší cesty. Jedeme podél Jadranského pobřeží přes Podgora, Gradac, směr na Ploče. Po pár přestávkách, tankování a několika hodinách v sedle našich strojů dojíždíme na hranice Srbska poblíž města Metković. Přejíždíme hranice a pokračujeme přes kus Srbska podél pobřeží. Opět hranice a dále pokračujeme směr Dubrovník.

Dále dojíždíme až na hranice státu Černá Hora. Sedmá etapa nám začíná přejetím hranic Černé Hory, kde si dáváme krátkou přestávku a cigáro na uklidnění, protože nás nasr… jeden polák, který pravděpodobně dostal psycho-mozkový zkrat a nepřekousl to, že jsme si ho dovolili předjet i s jeho plně klimatizovaným vozem v koloně na hranicích cca při 50ºC na slunci a tak do nás začal najíždět a velice se rozčilovat… Nakonec jsme zachovali klidnou hlavu a nevytáhli ho z auta, abychom mu promluvili do duše, tak jsme udělali vstřícné gesto a pustili ho před sebe… Ale jakoby toho nebylo málo, tak vytáhl vysílačku a zburcoval svého kolegu, který byl za námi aby udělal to samé, ale to už jsem psychicky nevydržel já, tak jsem natvrdo najel před něj, zastavil ho a udělal prostor, abychom se mohli slušně zařadit… Nakonec dopadlo vše dobře a my mohli v klidu vyrazit dál … Po půl hodince zastavujeme v restauraci Mama Chuanita, kde si dáváme oběd (pileci čerstvo pochovane ) :-) ( čerstvé kuřecí ) Najezení jedeme pořád podél pobřeží směrem na Herceg Novi, dojíždíme k přístavu, kde jsme stihli o chlup trajekt,abychom nemuseli čekat ,kterým jsme se nechali přeplavit na druhou stranu zátoky…

Po vylodění jsme pokračovali směrem na město Budva, Petrovac, Bar a cíl už máme skoro v dohlednu,malá přestávka a už jedeme v kuse až na místo určení. Už z dálky jsme viděli náš hotel, protože je to jediný modrý barák v celým městě :-) tak alespoň jsme nemuseli bloudit po městě…K hotelu přijíždíme kolem 18h. Po přivítání s panem a paní domácí jsme se ubytovali, vypakovali věci, dali si sprchu a vyrazili do města k pláži…

Dali jsme si nějaké to pivečko a oslavovali jsme šťastné a úspěšné dojetí :-) Přece jenom už jsme měli za sebou cca 1400km … Celkově jsme byli moc nadšení a ještě ten večer jsme skočili do moře. Po krátké koupačce jsme šli na hotel a zalehn

Je 11.7.2010 – 3:45h ráno, odpočatí stojíme už u nabalených motorek před hotelem a kouříme opět předcestovní cigaretku, loučíme se s domácími a přesně ve 4h ráno vyjíždíme směr DOMOV… Máme před sebou pořádný kus cesty, protože jsme si pobyt v hotelu prodloužili o 1 den za cenu toho, že na zpět pojedeme po dálnici a na jeden zátah… Brzo ráno po cestě nebyl žádný provoz,takže to celkem utíkalo… Až na jednu obec, kterou jsme projížděli, kdy se u cesty objevila smečka asi 6 pouličních velkých psů. Petr s Martinou jeli první, takže projeli ještě v pohodě, ale evidentně se psům naše motorky nelíbily. Těsně před mojí motorkou mi vběhli do cesty a já musel hňápnout na brzdy, jel jsem už krokem,troubil jsem a nic, když ty bestie mě i Lucce začali vyjíždět po nohách a chtěli se zakousnout, tak to jsem se nasr… jednička, plnej a davaj pryč i za cenu toho, že bych nějakého přejel… Ale nakonec jeden uhnul a my jsme projeli, o 500m dál nás čekali Peťa s Marťou, připojili jsme se a pokračovali dál… Za nedlouho jsme dojeli do přístavu, kde jsme chvilku čekali na trajekt, nalodili se a přepluli na druhou stranu. Po té, co jsme se vylodili jsme jeli už k hranicím Černé Hory , Srbska a Chorvatska. Hranice bez problémů, ale překvapilo nás, že celníci chtěli kontrolovat i technické průkazy, jestli není motorka kradená atd,,, ale svým způsobem je to správně. Dále jsme pokračovali svižným tempem do města Ploče, kde jsme najeli na dálnici a jeli směr Split, Karlovac , Zagreb. Na dálnici jsme jeli tempem 130 – 150 km/h, takže to celkem utíkalo, ale bylo to nezáživný. Co se nám celkem líbilo, tak Chorvatské tunely… Ze Zagrebu jsme se drželi směr Maribor. Na hranicích už to bylo katastrofální, obrovské kolony, které se naštěstí dali objet, takže jsme nečekali nějak extra dlouho,ale než se člověk prokličkoval,tak to trvalo… Hned za hranicí jsme si koupili dálniční známky a pokračovali směr Graz. Slovinsko jsme přejeli v celku rychle,ale provoz už pěkně houstnul… Na hranicích do Rakouska taky katastrofa,ale vyřešili jsme to stejným způsobem jako z Chorvatska do Slovinska. Hned za hranicí jsme si opět koupili dálniční známky a pokračovali.Zadky už nás bolely statečně, ale říkali jsme si, že do Vídně už je to kousek a pak už budeme skoro doma… Dojeli jsme do Grazu a odbočili jsme směr Vídeň, provoz už byl dost hustý, takže opatrnost byla na prvním místě… 40km před Vídní jsme si dali delší odpočívací přestávku a další jsme si naplánovali až za Vídní. Přes Vídeň jsme jeli díky velkýmu provozu asi hodinu, takže to bylo něco neskutečného, zadky bolely a já jsem dostal hrozné křeče do kolen, ale vydržel jsem, vymotali jsme se z Vídně a hned na prvním možným odpočívadle zastávka. Zastavili jsme, opatrně jsem hodil motorku na boční stojan, Lucka sotva slezla a já lehl na záda, abych narovnal nohy… No hnus…ale pak už to bylo jakš takš dobré… Vyjeli jsme směr Poysdorf, domov se nám přibližoval a to nám dodávalo sil… Po několika kilometrech se nám objevila cedule ČESKÁ REPUBLIKA město Mikulov a my jsme byli štěstím bez sebe…Přejeli jsme hranice a dali jsme si další pauzičku na tankování, cigárko a volali jsme dětem a rodině, že už jsme v ČR a že jsme v pořádku… Do ČR jsme dojeli kolem 21h večer Hned, jak jsme nabrali další síly, tak jsme najeli na dálnici do BRNA, z Brna jsme jeli po dálnici směr Kroměříž a poslední zastávku jsme si dali na ROHLENCE a pak už rovnou domů. Domů jsme přijeli zdraví, opálení ale hlavně unavení ve 22:30h večer. Krásně na to vzpomínáme a už plánujeme dovolenou opět na to samé místo.

Začátek cesty 03.07.2010

Konec cesty 11.07.2010

Najeto 2900 km

Finanční náklady na jednu osobu 9000

Styl Jeto jen po silnicích

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .