Córdobské dvory, dvorky, dvorečky

Španělé pro ně mají jeden jediný název: patio. Je kvetoucím srdcem domu, jak o něm příznačně píše ve svých Výletech do Španěl Karel Čapek, místem, kde se schází rodina, kde se odpočívá, kde se žije. Ty nejhezčí jsou bezpochyby právě v Córdobě. Takové patio může být rozlehlé i úplně malinkaté, čtvercové, obdélníkové či zcela nepravidelné, záleží na velikosti a dispozici domu, může to být úplně miniaturní zahrádečka, kde se člověk pomalu ani neotočí. Při výzdobě se fantazii meze nekladou.

Patio bývá dílem paní domu, do něhož se muž obvykle příliš neplete. Hlavním dekorativním prvkem jsou květiny nejrůznějších druhů a barev umístěných v kořenáčích, které jsou zavěšeny na bílých zdech nebo stojí na podstavcích či jsou jen tak rozestavěny po zemi vydlážděné dlaždicemi nebo jen oblázky. Keramické vázy i talíře, lucerničky, fontánky, které osvěžují vzduch, a tepané mříže půvabná zákoutí dotvářejí. Taky tu bývají, pokud to prostor dovolí, proutěné židle či křesílka, stůl nebo alespoň nějaký stoleček, na který lze položit džbánek s vínem či vodou, kdyby člověk náhodou dostal žízeň. Patio, alespoň to córdobské, je záležitost velice intimní. Většinou bývá skryto před očima kolemjdoucích za masívními dřevěnými vraty nebo tepanými železnými bránami. V první polovině května se však mnoha patia otvírají. Jsou označena tabulí „Patio“, což znamená, že právě toto patio je přihlášeno do soutěže o patio nejkrásnější a vy jste v něm zvanými hosty. V turistické informační kanceláři dokonce dostanete plánek s patii, která můžete navštívit. Nejkrásnější jsou v Židovské čtvrti a kolem ulice San Basilio kousek od Alcázaru. Ve všedních dnech bývají otevřena od 17 hodin do půlnoci, o víkendech od 12 do půlnoci. Vstup je volný, ale někde mívají pokladničku na dobrovolný příspěvek.

http://www.patiosdecordoba.net (jen ve španělštině)