0
0

Cesta a 1.den

Ahoj,tak cesta byla neskutečné unavna, fakt se to vleklo, navíc v Rime v centru jsme nebyli,protože ČSA s nám přistáli o pul hodky pozdejs, takže už by to bylo na knap… Takže pizza holt na letišti:

Po sílený bolesti zad, zatimco jsme dvakrát stihli minout slunce( jednou nekde nad Sibiří a podruhy nad oceanem u hawaii) jsme dorazili v osm ráno místního časů do Honoulu,vyzvedli auto, nakoupili v BestBuy kameru GoPro3 za 399 USD a nějaký to jídlo a vyrazili se podívat na údolí chrámů (http://www.valley-of-the-temples.com/) ,protože v Honolulu poprchávalo a celkem foukalo, nu a pak jsme jeli na místo,kde se nataceli ztraceni,jurský park, godzilla a mraky dalších filmu, tam bylo nádherně ( http://www.kualoa.com/tours/ Movie Site Tour), no a teď sedime na ubytování na Waikiki a razime do šumu, ahoj 🙂

2. a 3. den – presun na Big Island

Ahoj, tak druhy den jsme ráno vyrazili do Pearl Harboru, prohlidnout si spolu s milionama japoncikama,co tam jejich dedove napachali, trochu paradox,ze se jich tam bylo podívat pomalu víc jak amiku. Prolezli jsme ponorku z druhy světový,pak se byli mrknout na největší loď,co tam padla-nechali ji na miste včetně cca 1000 lidi uvnitr :-/

Odpo jsme se mrkli na ananasovy plantáže Dole, svezli se vlackem za havajsky muziky kolem všeho moznyho,co tam maj a večer konečně koupáni a západ slunce na slavny Waikiki.

Další den ráno přesun na ostrov Hawaii a po nákupu stanu jsme vyrazili na obhlidku místních kavovych plantáží (Greenwell), měli tam ale snad všechno-od pomerancu,pres banany,mango po avokado…a samozřejmě super kafe. Nějaký privezu na ochutnavku!

Pak jsme se jeli vykoupat na nějakou doporucovanou plaz, nooo…. od auta se to zdálo kousek, vyklubalo se z toho převýšení 450 metru a 2,5 km po cestě plny lavovejch kamenu-silenost ( Kealakekua Bay State Historical Park – cesta ke Captain´s Cook Memorial) . Byli jsme tam ale skoro sami a snorchlovani bylo super-spousty korálů,ryb,chobotnici jsem viděl…

No a teď jsme v kempu na plazi, kde není signál na mobil, ale WiFi běží ( http://www.hookena.org/), k večeři jsme si opekli klobasky na grillu a ráno nás má čekat plavani s delfinama, co se tu prý pravidelně objevují. Aloha!

4.den

Zůstali jsme v kempu Ho’Okena a užili si snídani na plazi,pak nějaké to snorchlovani-byly pod vodou i želvy,ale na delfiny jsme měli smůlu. Mezitím zjišťujeme, ze vedle nás na plazi leží dva Češi :-). Kolem poledne se jedeme podívat kousek na sever na město uprchliku (Pu’uhonua o Honaunau National Historical Park),což byl vlastně takovej domeček na plazi, kam když se trestanec dokázal dostat,tak byl osvobozenej od jakyhokliv zlocinu. U toho další koupacka,další želva, další nový Češi 🙂 Pak na obedoveceri do mistniho vyhlasenyho pajzluv Koně, kde vaří místní speciality-syrový ryby (Da Poke Shack). Něco nám hodili do papirovyho obalu-pak jsme se dozvěděli,ze Magic mel tunaka a já ty roztomily žlutý rybky, co je pozorujem při snorchlovani, no byla dobra 🙂

5. den – Volcano park

Paty den jsme se ráno rychle sbalili, ještě zahlidli velryby na obzoru a jeli do Volcano national parku. Tam jsme rozbalili v kempu kolem 1000 m.n.m. stan,omrkli vyhlídku a jeli dolu na konec silnice, kterou par let nazpět zalila lava, zajímavý. Chtěli jsme ještě zkusit turu za tekoucí lavou,ale chtěli za to moc peněz a ohaneli se tím, ze to je na soukromý půdě,tak jsme to vzdali (nedá se tam kolem nich projít, jediná varianta jak se jim vyhnout je dát to v noci – v deset už to prý nehlídají, ale když jsme tu cestu viděli, respektive ani za světla moc neviděli, tak jsme se na to na noc vykašlali). Večer jsme se staveli na noční show vulkánu, kde bylo vidět zářící lavovy jezero, mela i tryskat láva trochu jako den předtím,ale smůla.

6. den – Volcano+Hilo

Dneska jsme si ráno přivstali, ono ani moc nezbývalo, po tak mrazivy noci, moc jsem toho nenaspal. Ráno jsme jeli na trek po povrchu jednoho padesát let staryho lavovyho jezera( Iki Trail). Trek byl zajimavej, akorát cestou nám vběhlo pod auto nějaký místní zvíře z lesa, takže řešíme poškozenej nárazník. Pak ještě rychle zkouknout nějaký díry v zemi odkud šla horka pára a nebo sira a hurá do města Hilo, kde jsme byli na tradičním sobotním trhu na nákupech. Pak už jsme stihli jenom postavit stan v místním luxusnim Arnott´s lodge kempu, vyprat si všechnu špínu z oblečení i ze sebe a já se konecne dostal k do psaní blogu 🙂

7. den – zipline a presun na zapad

Ahoj, sedmy den jsme se rano kapku prošli po japonských zahradách v Hilu, polezeli na Coconut Island a zamířili na sever na lanove dráhy pres údolí pralesa,kterým tu říkají zipline. Zábava na dvě hodinky, snad vyjdou záběry z kamerky,co jsem mel na přilbě. Ještě to bylo spojeny s různýma ochutnavkama ovoce cestou, zajímavý,ale fotky mam ve fotaku,mobil, z kteryho sem dávám fotky jsme sebou nemeli. Pak jsme zamířili za Lenkou a Markem,což jsou Češi, se kterýma se tu tak různě potkavame(maji stejný program jako my), na nádhernou plaz na zapadni pobřeží ( Hapuna Beach) ,kde jsme pockali az do západu a pak s nima vyrazili do místní pivnice s asi 20ti druhama piv na vecer (http://www.humpys.com/). Bonusem byla barmanka z Česka,která tam obsluhovala a diky který jsme na tohle místo přišli (ptejte se po Sylvě!).

8.den – waipio udoli, vodopady a nejvyssi hora – 4200 metru!

Osmy den jsme měli pronajatý SUV Suzuki Grand Vitara,abysme taky probadali místa s horsima cestama. Nejdřív jsme objevili plaz jak z plagátu(nakonec nejhezčí pláž celýho našeho pobytu! ( Kua Bay, je to povinnost jí vidět!) , pak koukli do údolí Waipio, respektive jenom nakoukli, protože bylo horší počasí a i naše auto by melo problém se odtamtud dostat zpět, je tam sklon 25% a za tu dobu,co jsme tam byli si na to troufli jenom 4 auta, a to všechny ještě o rad jinde,než naše Suzuki. Pak jsme se mrkli na vodopády Akaka,vysoký 135 metru, ty byly utopeny v destnym pralese, no a potom jsme se zastavili pro nějaký ovoce – na koupili pět druhu banánů,do toho na piti čerstvé useknutej ořech a hurá na nejvyšší sopku na ostrovech Mauna Kea(4200m), kvůli spěchu na západ slunce jsme vyjeli od oceanu az nahoru bez doporucovany dekompresni zastávky ve 2000m a bylo to znát. Pekne jsme se motali, při popobehnuti se mi udělalo i pěkně zle. Teplota nahoře kolem nuly a peknej vichr,takže jsme byli totálně promrzli. Pockali jsme na západ slunce a mrkli na hvězdy, který byly vidět snad nejlip, co jsem kdy viděl. Ne nadarmo tam staví ty největší teleskopy na svete.

9. den – plaze, nakupy a manty

Dneska jsme se probudii v kempu hned u plaze (Spencer Beach Park), takze rucnik a dospat rano uz u vody, nejaky to snorchlovani a pres poledni vedra na makadamovou farmu (Hamakua), kde jsme projedli na ochutnavkach snad tolik, co jsme na koupili, makadamovy orisky na dvacet zpusobu a do toho mraky dalsich dobrot jako cokolada+kafe z mistni farmy nebo popkorn na makadamovym masle s ananasovou prichuti. Pak rychly nakupy hadru a nejakej ten obed, zpet na jinou plaz, tentokrat tu jak z plakatu vcera objevenou (Kua Bay) a na sestou uz jsme meli domuvenou nocni vypravu za mantama. V zalivu jsme dostali kanoi, svetla a padlovali cca 15 minut k mistu, kde byly uz dvě lode s turistama. Tam jsme skocili do vody a pod náma se postupně objevily asi 4 manty obrovsky, rozpětí cca 2 metry, hrozne velky , tam kolem nás dělali lopingy a chytali plankton div do nás nevrazily. Neco jsem natočil kamerkou, ale krám se po prvním záběru zasek,tak uvidím, co z toho bude.

10. den – prelet na Kauai a americka kara

Dneska ráno jsme měli přelet na dalsi ostrov – Kauai – Garden island – nejzelenejsi ze všech. Ráno se nám diky. Nedorozumeni s kamosem,když se podíval na spatnej let a tom pádem nesedel cas podarilo zmeskat letadlo, ale naštěstí za 35 USD se jim podařilo nás prehodit na další let za hodinku,takže všechno OK. Cestou jsme seděli s dedou narozenym v roce 38 v Kalifornii,tak nám vyprávěl o zlatejch sedesatejch,kdy potkaval v baru Jima Morrisona (The Doors) apod. Po dosednuti jdeme pro auto s umyslem vzít si nějakou poradnou americkou karu – Mustang neni, Camaro taky ne, ale Dodge

Challenger, americkej hot rod už jo 🙂

Takže máme pořádnou Karu,tak ji projedem-jeli jsme to Waimea Canyon, který mu se přezdívá Grand Canyon Hawaie a fakt obrovsky – z 1100m se zarezava reka skoro az na úroveň more, desna hloubka, potom ještě návštěva Marka a Lenky, kde budem mit zítra grilování a hurá na ubytko.

11.den – pláž a grilčo

Dnešní den jsme chtěli vrátit naší americkou káru, ale bohužel jsme 10 km jeli přes hodinu kvůli zácpě a nestihli jsme dorazit včas, takže nám Dodge Challenger zůstal na další den 🙂 Zařídili jsme si tedy let helikoptérou nad Kauai na další den a jeli jsme nakupovat nějaký hadry přes poledne, abysme se vyhnuli ostrýmu slunci a odpoledne pak strávili na pláži v Poipu. Den jsme zakončili luxusní grilovačkou u Marka s Lenkou, kde jsme měli menu o čtyřech chodech. Mimochodem oceňujeme, že se v americe smí řidit i kapku pod vlivem a v hluboké noci se vracíme na ubytování u Tamary v Kappaa.

12.den – helikoptéra

Dnes jsme měli jasný program, od tří nás čeká hodinový let helikoptérou nad ostrovem (jenom 20% je totiž přístupných a zbytek je uzavřený v soukromém vlastnictví a nedotčen člověkem, max. tak filmařskými štáby např. Jurský park ). Ráno tedy vracíme auto, dostáváme místo toho klasický economy auto. No klasický – Dodge Avenger 2,4 litru 🙂 Pak se jedeme podívat do jedinýho hinduistickýho chrámu na ostrově, kde mají mimochodem největší krystal na světě (představte si – půl metru na výšku a 30 cm v průměru velkej bílej krystal jak z nějakýho filmu o supermanovi), bohužel zákaz focení… ale o točení tam nic nebylo, takže mam video 😀

A pak hurá na helikoptéru, celý let máme natočený na kamerce, takže video dodám dodatečně, bylo to úžasný, sice hodina za cca 5000 Kč (Jack Harter´s Open Doors), ale nelituju jediný koruny. Večer pak ještě u Marka a Lenky dojíždíme poslední zásoby a loučíme se s nimi, protože odjíždějí domu o den dříve.

13. den – pláž a poslední žeh

Dnes jsme jeli na nejlepší pláž ostrova – Polihale State Park, je to úplně na druhém konci, což znamená hodinu cesty, navíc posledních 15 minut po prašné rozbité cestě. (kam jsme se dozvěděli později mají auta z půjčovny zákaz). Dlouhou cestu nám ale plně vynahradila, nádherná nekonečná a široká pláž na konci lemovaná začínajícími horami Na Pali Coast. kde navíc nebyl skoro nikdo. Tady jsme chytali na poslední chvíli bronz, abysme se vyhnuli řečem o tom, že jsme málo opálený (no… nakonec nevyhnuli :D). Na konci dne jsme jeli ještě na večeři do místní vyhlášené hospody, kde jsem si dal specialitu ostrova Loko Moko, což je vlastně hamburger kapku jinak – rýže, na tom položené maso z burgeru a na tom vejce, všechno přelité hnědou omáčkou a k tomu kopeček bramborového salátu, až na to, že místo poloviny brambor tam byly těstoviny. Zajímavý a i celkem dobrý 🙂 Pak ještě v podvečer poslední nákupy a balení na ranní odlet do Honolulu.

14. den – zpátky v Honolulu a odlet

Dneska jsme se ráno přesunuli zpátky do Honolulu a tenhle den bude ve znamení posledních nákupů – stavěli jsme se na místním blešáku(pouze neděle), pak KMart na suvenýry, BestBuy na elektroniku a hurá ještě naposledy na pláž Waikiki až do večera. Potom ještě nějaký ten nákup a večeře v Bubba Gump, což je hospoda ve stylu filmu Forrest Gump – všude jsou Forestovo hlášky, podávají se takřka výlučně krevetky, dokonce i lavičku s kufříčkem, bonboniérou a ochozenýma botama jak z filmu tam mají 🙂 Nakonec jsme se podívali nad město na snad nejluxusnější vyhlídku, co jsem kdy viděl, nádhera (RoundTop road v Honolulu).

15. den – Jižní Korea – Soul

Poslední den byl trochu delší, než by člověk čekal – nejdřív jsme ráno v deset hodin odlétali z Honolulu, následovalo 12 hodin letu a pak jsme se objevili ve čtyři hodiny odpoledne v Soulu v Jižní Korey. Respektive v Incheonu na letišti, díky frontám a vzdálenosti od hlavního města jsme se do centra Soulu dostali až v osm večer, kde nás přivítala teplota -8 stupňů, což byl kapku šok. Navíc ostrý vítr, takže teplo opravdu nebylo ani v roláku, teplym svetru a větrovce.

Bohužel jsme nestihli poslední autobus na noční prohlídku města, takže jsme si něco prošli sami, na trhu potkali čechy a pokecali o dobrodružství na Hawaii (byli tam také) a po horké čokoládě ze Starbucks jsme se kolem jedenácté vydali hledat místní specialitu – lázně otevřené 24hodin denně, kde se dá za cca 260 Kč láznit 12 hodin. Po asi hodině bloudění a ptaní místních, který byli všichni hrozně ochotní, dokonce nám i hledali na internetu přes svoje mobily, jsme lázně našli. Jmenují se SILOAM (http://silloamsauna.com/site_en/sub1/sub1_05.asp) . Pro naše zmrzlá těla to byl luxus nad luxus…. cca 7 vířivek s různými teplotami od vlažné po extrémy, kde se dalo vydržet max. do jedné minuty, všechny možné typy vody od slané přes zásadité po železité a jakýsi olej… Tři sauny, kryokomora (ledová), kyslíková komora, masážní trysky, a hlavně po tomhle všem i místnosti na spaní (no, ono nakonec tam spala jenom část, spalo se po celé budově – kde si člověk ustlal – dostal podložku a přikrývku a spalo se všude, a že tam bylo lidí!) Jediná vada na kráse byla, že lázeňská část byla oddělená pro muže a ženy a chodilo se tam bez plavek… Korejskej zadek kam se člověk podíval! Takže po několika kolech horkých lázní, sauny, zchlazení, odpočinku na lehátku jsme se převlékli do pohodlných kraťas a trika, co bylo v ceně, a šli se krásně natáhnout. Navíc celý barák pokrytý free-wifi, všude voda zdarma z barelů a navíc i levná restaurace, prostě nádhera 🙂

16. den – Soul a cesta domů

Noc byla krátká, spal jsem asi jenom pět hodin, ráno snídaně v místní lázeňský restauračce – měli jsme nejlepší sendviče za několit let jsme se shodli, až jsme si i přidali a vyrazili jsme prohlédnout si nějaké ty chrámy a nakoupit suvenýry. Oblétli jsme to rychle všechno v ranních třech hodinách a pak už na letiště, kde na nás čekalo největší dopravní letadlo současnosti – Airbus A380. Musím uznat, že na mě ta velikost opravdu zapůsobila, dokonce máme na palubě i duty free obchod! Arabové tam místo toho zas mají McDonald´s 😀 Měli jsme kliku a podařila se nám kuriozita, kterou jsem viděl poprvé v Soulu – odbavili jsme se na hlavním nádraží v centru a díky tomu jsme pak na letišti šli speciálním vchodem pro posádky a diplomaty => žádné fronty. Ušetřilo nám to dobrou hodinu čekání. Pak už další 12 hodinový let a ještě přískok z Frankfurtu do Prahy a 17. den jsme byli doma 🙂

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .