0
0

Casa Calvet v ulici Calle de Casp je pravděpodobně ta nejkonvenčnější budova, kterou Gaudí kdy navrhnul a realizoval. Také je to jediná budova za kterou se mu dostalo oficiálního uznání – možná proto, že si bercelonský stavební úřad oddychnul, že Gaudí uprostřed uhlazené městské čtvrti nepostavil takové architektonické kreace, jako u svých předešlých staveb.

Casa Calvet měl být dům obytný i obchodní v jednom – ve spodní části obchodní prostory, od prvního patra pak byty – a tak Gaudí zvolil přeci jen uměřený styl. Se stavbou domu č. 52 v ulici Calle de Casp začal v roce 1898 (dnes má dům číslo 48). Ale nebyl by to Gaudí aby si i tady nedopřál alespoň trochu ze své rozmarnosti. Především překročil výškou domu předepsaný limit – dva štítové nástavce budovy, které svou rozmáchlostí překročily stanovenou výšku jsou více než co jiného spíše výrazem Gaudího architektonického vtipu nebo umíněnosti – z konstrukčního hlediska nemají žádný význam. Fasádu domu pak zdobí v horním poschodí ještě hlavy tří svatých shlížejících dolů na chodník – jsou tak vysoko, že pokud o nich nevíte, tak je ani nezaregistrujete. Bohatě jsou zdobené také konzoly dvou nákladních jeřábů, kterými se dal stěhovat do pater nábytek. Nádherné je i zábradlí jakoby vlnících se balkónů. Na vnějších stranách jsou balkóny menší. Uprostřed jsou nejen větší, ale také více vyklenuté. Uprostřed nad hlavním vchodem pak postavil arkýř a ozdobil ho rodinným erbem stavitele a cypřišem, symbolem pohostinnosti.

Dům Casa Calvet je pojmenován po objednavatelích stavby – dědicích Pere Martira Calveta a pro Gaudího to byla zcela nová zkušenost, protože musel budovu začlenit bez mezer mezi existující stavby. Také se hned dostal do sporu se sousedy. Jeptišky z kláštera stojícího v sousedství požádaly například o prozatímní opatření proti stavbě. Gaudí se tu ale projevil jako moudrý muž a praktik. Aby jeptiškám nenarušoval jejich jemnocit, postavil na vnitřním nádvoří „neprůhlednou zábranu“. Jde o jakousi ochranou zeď, která téměř znemožňuje průhled, ale přesto propouští světlo četnými, ale velmi pečlivě směrovanými otvory. Na horních okrajích jsou otvory opatřeny šikmými oblouky, takže vzniká jakýsi žaluziový efekt. Protesty jeptišek tedy vyřešil, ale když mu úřady začaly vyčítat výšku domu, pohrozil, že fasádu jednoduše odřízne přesně ve výšce předepsané předpisy. Nakonec prosadil své a aby tomu nasadil ještě „korunu“ vztyčil tu dva kříže, které celé té stavbě dodávají jakousi lehkost a vzepětí k výškám i když z ulice jsou sotva vidět.

Vypráví se historka, že když se jednoho dne zastavili u stavby domu Gaudího největší mecenáši, zeptala se paní Güellová prostě: „Copak je to tam nahoře za podivné zmatky?“ Gaudí jí odpověděl, že to jsou kříže, skutečně „zmatky a pro mnohé pohoršení“.

Gaudí byl mistrem duchaplného a symbolického detailu a také uměl vyjít vstříc nejrůznějším touhám investora. V postavách mučedníků na hlavní fasádě jsou zobrazeni vedle svatého Petra také patron stavitele svatý Pere Martir a patron Calvetova rodiště. Calvet byl nadšený houbař a znalec nejrůznějších hub a tak se v prvním patře, kde byl byt pána domu, objevují houby jako symbolické ozdoby. Umělecky ztvárněné klepadlo u chodu zase dopadá při každém klepnutí na záda vši, která tu zastupuje zlo a každým úderem je trestáno.

Gaudí tady stavěl do výšky v souladu s prostorem který měl k dispozici a se zadáním, které požadovalo sklepy a přízemí využít jako sklady a obchody a v patrech požadovalo osm bytů. Možná to byl důvod, proč tady Gaudí vytvořil vlastně velmi prostou budovu, která je ve svém půdorysu téměř symetrická. Dvě čtvercová vnitřní nádvoří navazují na schodiště a společně s dalšími obdélníkovými nádvořími po stranách slouží především k osvětlení bytů.

Jestliže na venkovní části domu se Gaudí držel zpátky, tak interiér už jeho tvůrčího ducha nezapře. Už ve vstupní hale narazíte na originální tmavou lavici a zrcadlo kontrastující s modrými dlaždicemi. Působivé jsou velké tmavohnědé dveře včetně takových detailů jako jsou kovová kukátka. Údajně je Gaudí sám navrhl tak, že prstem provrtal měkkou sádru a tvar který dostal předal řemeslníkům jako vzor pro jejich výrobu. Gaudí pro dům Casa Calvet navrhl originální interiéry korespondující s charakterem domu. Pro byt pána domu pak navrhl také nábytek, kdy využil především u sedacího nábytku z leštěného dubu tvarů lidského těla.

A tak je Casa Calvet sice nejspíše skutečně tou nejkonvenčnější budovou Gaudího, ale zcela jistě by kolekce jeho staveb v Barceloně bez ní nebyla úplnou.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .