Město Cartagena, ležící na pobřeží Středozemního moře v oblasti Murcía, je úzce svázáno se španělským námořnictvem. Původně v těchto místech stávala iberská osada Mastia, avšak v roce 230 př. n.l. se tu vylodili Kartaginci a přejmenovali ji na Qart Hadast, což v punském jazyce znamenalo „nové město“.
Vojevůdce Hasdrubal jej využil jako centrum k upevnění a rozšíření kartaginského impéria na iberském poloostrově, a to spíše vyjednáváním s iberskými kmeny a sňatky s místními ženami, než silou. Ve městě se také těžilo stříbro, sloužící k financování válek s římskou konkurencí. Díky Hasdrubalovu diplomatickému úsilí se ale s Římany podařilo dohodnout smlouvu, kde byla jako hranice mezi oběma říšemi stanovena řeka Iber (dnes Ebro). V roce 221 př. n.l. byl však Hasdrubal zabit keltským žoldákem a vládu převzal Hanibal, který byl podstatně méně diplomatický a více „akční“. Následovaly zpočátku úspěšné války s Římem, později ovšem vedoucí k porážce Kartaginců. V roce 209 př. n.l. bylo město dobyto Římany, které vedl slavný Publius Cornelius Scipio „Africanus“. Qart Hadast bylo mezitím přejmenováno na Carthago Nova, tedy latinsky „nové Kartágo“. V té době bylo Carthago Nova považováno za jedno z nejbohatších měst tehdy známého světa.
Z uvedeného jména později vznikl název Cartagena, jak jej známe dnes. Historie města se ovšem ubírala složitými cestami. Roku 425 jej zničili Vandalové a nového růstu se dočkalo až po roce 711 pod vládou Arabů. Ti založili vybudováním rozsáhlých doků tradici stavby válečných lodí, která se udržela dodnes.
Roku 1588 se ve zdejším přístavu chtělo ukrýt zdecimované španělské loďstvo, avšak anglická flotila pod vedením sira Francise Drakea jej sledovala a Angličané následně město vyplenili. Znovu byla Cartagena silně poničena během španělské občanské války roku 1936, kdy se ve městě nakloněném demokratické vládě vylodila vojska generála Franca. Během války byla zničena i zdejší katedrála Santa María la Vieja.
Přes všechno uvedené se Cartagena zhruba od 16. století stala jedním z nejdůležitějších španělských přístavů. Od století osmnáctého až donedávna pak byla sídlem velení španělské středomořské flotily. Počátkem 21. století se však velení v rámci restrukturalizace námořnictva přesunulo do Cádizu.
Silně opevněný přístav střežený dvěma pevnostmi, Las Galerias a San Julián, tak sice trochu ztratil na svém významu, přesto tu stále jsou velké loděnice a pro milovníky lodí je zde stále co k vidění. V přístavišti je například vystaven trup jedné z nejstarších ponorek na světě, nazvané „Peral“ po svém tvůrci, vynálezci Isaacu Peralovi. Ponorka byla postavena roku 1884 a spuštěna na vodu (či pod vodu?) o 4 roky později. Její zkoušky byly úspěšné, podmořská loď byla pod hladinou plně ovladatelná a mohla dokonce vypouštět torpéda, proto bývá někdy označována jako první klasický U-boat. Ale nejen přístav je zajímavý. Ve městě najdete také Námořní muzeum (Museo Naval) či Muzeum podmořské archeologie (Museo Nacional de Arqueológia Submarina). Další zajímavé nálezy ze všech období historie jsou shromážděny v „normálním“ suchozemském Archeologickém muzeu (Museo Arqueológico Municipal).
Cartagena se těší příznivému klimatu s příjemnými teplotami a poměrně teplým mořem. Leží na hranici Costa Blanca, tedy „bílého pobřeží“, častého cíle španělských i zahraničních turistů.
- Guest napsal(a) před 12 roky
- Musíte se přihlásit, abyste mohli komentovat
Prosím, nejprve se přihlašte.