Do Norska vjíždíme jakoby nic, žádná hranice, žádní lidé, jen na okraji cesty nenápadná cedulka „Norge“. Silnice se trochu zhoršila, kolem se pasou krávy a ovce, některé statky obklopuje český binec a je znát, že už nejsme ve Finsku. Míjíme odpočívadla zbudovaná na nezajímavých místech, zatímco na atraktivních místech se nesmí zastavit. Architektura vypadá jinak než finská i osídlení se liší. Domy se už neukrývají nenápadně v krajině, ale stojí podél cesty, na pobřeží nebo jsou roztroušeny volně v krajině. Na střechách některých domů roste hustý trávník, místo aut mají před domy čluny a rozvěšené rybářské sítě.
Příroda je nádherná a díky řídkému osídlení zachovalá a neponičená. Před námi se otvírá široké údolí a v dáli sledujeme mohutné Skandinávské pohoří s bílými vrcholy.
Podél fjordu
Po úplně rovné silnici dojedeme za hodinu do Lakselv a to už jsme u Severního ledového oceánu, třebaže zatím jen u jeho úzkého fjordu Porsangen. Podél fjordu pojedeme až na Nordkapp. Přímořská krajina, pestrobarevné domy, blankytné moře – pro nás všechno nové, dosud nepoznané a zážitek umocňuje oranžová sluneční koule nízko nad obzorem, o které víme, že nezapadne a bude svítit celou noc.
Na mnoha místech zastavujeme, fotíme, sedáme si na lavičky. Krajina je mimořádně fotogenická a dobře osvětlená a kdybych byl profesionálním fotografem, vyfotil bych stovky snímků do krásných kalendářů.
Mořský břeh pokrývají pěkně zaoblené velké kameny. Několik nádherných kousků jsme posnášeli a nebylo jednoduché vybrat si z nich na památku.
Tunely před Nordkappem
Nejsevernější místo Norska odděluje od pevniny několik kilometrů moře, které v minulosti překonával trajekt, avšak nedávno Norové tady vybudovali podmořský tunel dlouhý 6,8 km.
Vjíždíme to temného otvoru ve skále a silnice vytrvale příkře klesá někam do temnot. Není to tunel rakouského typu, tento je mnohem prostší. Žádné ventilátory, žádné souvislé osvětlení nebo označení únikových východů. Jen temná vlhká štola s neotesanými hrubými stěnami, ze kterých kape voda. „Suchou nohou“ na ostrov neprojdete, protože silnice je mokrá od prosakující vody.
Po dvou kilometrech klesání jsme s naším autem 212 metrů pod hladinou moře v depresivní úzké temné rouře a následuje dvoukilometrová rovinka, v níž místy ani nesvítí lampy. Projíždějící dálkoví cyklisté z tohoto tunelu musí mít depku. Konečně začínáme stoupat k malému světlému bodu ve velké dálce. Po dvou km jízdy do kopce se ocitáme na denním světle (vpravo nahoře) a po pár stech metrech u závory platíme. Chtěli 145 NOK (norských korun) za auto s řidičem a 47 NOK za další osobu, takže z karty si odečetli 192 NOK = 680 Kč. A při odjezdu z ostrova totéž ještě jednou. (tyto ceny platily i v r.2008)
Na úseku 112 km před Nordkappem jsme projeli asi 5-6 tunelů, v poznámkách mám jejich délky 2900 m, 496 m, 190 m, 4440 m … Podmořský placený tunel se nachází 54 km za prvním tunelem a 58 km před Nordkappem.
Na moři sledujeme odliv a kamenité dno vystupují z vody. Při přestávkách přicházíme k moři, zkoušíme rukou a voda se zdá ledová, čistá a sledujeme dost ryb. V blízkosti obydlí si všímáme ryb rozvěšených na šňůrách a sušených na slabém slunci. Zkoušíme najít nocleh v kempu, ale všude mají plno a pro nás neúnosné ceny: Za dvoulůžkovou chatku chtějí 800 NOK = 2.800 Kč, za místo pro stan 120 NOK = 420 Kč.
Poslední desítky kilometrů se jede po krásné silnici v nehostinné krajině. S blížícím se Nordkappem ubývá vegetace, nerostou stromy, keře ani tráva a kolem cesty převládá kamení pokryté lišejníky. Z dálky se Nordkapp jeví jako masivní skalnatý blok vystupující strmě do 300 m výšky nad moře a často s mračnem nad ním.
Setkání
Těsně před Nordkappem zastavujeme na konci krátké kolony a zíráme na auto před námi: Česká značka a stejný okres – pozdravil jsem osádku auta z vesnice vzdálené od té naší jen 15 km. To byla náhodička! Jinak jsme auta z ČR neviděli, ale asi proto, že se po značkách moc nedívám.
Nebezpečí pro řidiče !!!
Na řidiče číhá v Norsku velké nebezpečí, hrozí srážka s protijedoucím vozidlem a česká auta tady potkaly tragédie. V čem nebezpečí spočívá?
Na obrázku vidíte širokou tříproudovou silnici vinoucí se do kopce v serpentinách blízko Nordkappu. Ve směru do kopce máte dva pruhy oddělené žlutou čárkovanou čarou, proti Vám z kopce jeden pruh oddělený plnou čarou. Jenže tak to není !!!
V Norsku za plnou čarou mají širokou krajnici a čárkovaně jsou odděleny dva protisměrné pruhy!! Docela mi zatrnulo a uvědomil jsem si, jaké nebezpečí jsem nevědomky podstoupil při předjíždění. Auto s přívěsem na obrázku i já právě jedeme v protisměru !!
Silnice v Norsku: Hodně úseků se opravuje, někde chybí středová žlutá čára, kvalita silnic průměrná a lepší jak u nás. Provoz většinou řídký, kolony nehrozí, jedete sami.
Cesta se hrozně klikatí. Jestli z mapy vyčtete vzdušnou vzdálenost z A do B 100 km, pak po silnici ujedete 200 km, protože silnice objíždí všechny zálivy, fjordy a klikatí se kolem hor. Průměrnou rychlostí 50 km/h dojedete z A do B za 4 hodiny ! Při plánování cesty počítejte s členitostí Norska. Maximální rychlosti v Norsku mají 50/80/90. Auta svítí po celý rok. Na benzinkách málokde vyvěšují ceny benzínu. Za některé tunely a mosty vybírají mýtné 20 – 100 NOK.
Silnice u Nordkappu: Také posledních 100 km na Nordkapp vede vcelku dobrá a rychlá silnice bez výmolů a nerovností. Jak mohou silnici v extrémních podmínkách udržovat v tak dobrém stavu? K večeru se může tvořit kolona autobusů a obytných přívěsů a to tím spíš, čím víc se datum blíží 21.červnu (slunovrat).
Ideální místo na přespání
Večer jsme našli dobré místo k přenocování kousek od hlavní cesty, schováni pod terénní vlnou, pár kroků od moře. Postavili jsme vodu na vařič a stavěli stan. Když začala voda vřít a stan byl právě postaven, začalo drobně pršet. Všechno jsme zase poskládali, nastrkali do auta a usnuli na sklopených sedadlech.
Ledová koupel
Ráno se probouzíme v autě se zarosenými skly. Škoda, že kvůli dešti jsme nemohli nocovat ve stanu, místo máme ideální. Vylézám z auta a něco mne táhne k vodě. V Severním ledovém oceánu jsem se nekoupal, tak teď to zkusím.
Nořím se až po krk do studené vody a plavu. Docela příjemný zážitek, pocit zimy jsem úspěšně potlačil a vnímal jen to příjemné: Obrovskou vodní plochu přede mnou a hory s věčným sněhem a ledem kolem.
V ranním tichu slyšíme zdálky šum vodopádů vytékajících z ledovců. Jejich čistá pitná voda teče potokem kolem nás a vlévá se do moře. Po pár minutách vylézám z moře, jdu k ledovému potoku ze sebe smýt slanou vodu. Za pomoci mýdla a šampónu se cítím jako znovuzrozený (moře 12°C, potok 6°C, vzduch 12°C).
Ranní epizoda s koupáním měla později své pokračování. Vybrali jsme jeden ze snímků, na kterém se koupu v ledové vodě (jiný než zde zobrazený) a poslali ho do fotografické soutěže. Náš snímek získal hlavní cenu v podobě poukázky na nákup zájezdu v hodnotě 100.000 Kč.
Pořadatelé soutěže chtěli snímek zachycující jedinečnost okamžiku. Možná pomohl i náš doprovodný text – název snímku: Ledová koupel. Text: Ranní koupel v Severním ledovém oceánu doporučuje 9 z 10 praktických lékařů. Snímek pak zveřejnili v několika časopisech.
Podmínkou účasti v soutěži bylo platit platební kartou o prázdninách v zahraničí. Kolik plateb, tolik snímků se mohlo poslat. Při cestě kolem Skandinávie jsme právě kartu mnohokrát (14x) použili – benzíny, podmořský tunel, vstupy na Nordkapp, mosty v Dánsku aj., proto jsme mohli poslat 14 fotek a mít větší šanci na výhru. Výhra nám dovolila vybrat si „dovolenou našich snů“, protože jinak bychom letos šetřili a seděli doma. Letos tedy do Kalifornie!
Tromsø
Splnilo se mi dávné přání toto město navštívit a zajížďky jsme nelitovali. Z hlavního tahu odbočujeme do 80 km dlouhé slepé odbočky, na jejímž konci leží „Benátky severu“ – město Tromsø obklopené překrásnou přírodou. Leží na ostrově, vede sem kilometrový most (bez poplatku) a procházka po něm je zážitkem. Jsme v nejsevernějším univerzitním městě na světě a v největším městě za polárním kruhem.
Nejprve nás překvapilo rozlohou malé centrum města a pouze dvě hlavní ulice. Budovy se střídají zděné a dřevěné, styl připomínánáhodní chodci na hlavní ulici v Tromsø opět americký western.
Na některých domech visí parohy a prodávají kůže, vedle najdete módní butiky a ve stánku na tržišti si můžete koupit čerstvé jahody, na které Norové stojí řadu.
Otepluje se, procházíme náměstíčko, sedneme si na lavičku a telefonujeme domů. Zajímavé zjištění: Doma v ČR mají právě 15°C, ale tady daleko na severu je 20°C.
V květnu obyvatelé města zažívají každoročně neobvyklý paradox: Bílé noci s půlnočním sluncem a současně hromady dosud neroztátého sněhu. Odjíždíme zpět přes most a podél moře, mnohokrát zastavujeme a sledujeme bílé kopce na protější straně fjordu. O kus dál strmé svahy u cesty pokrývaly zbytky sněhu a ledu, poslouchali jsme šum vodopádů vytékajících z hor, pili ledovou vodu z potůčků. Projet podél fjordu a navštívit Tromsø v době bílých nocí rozhodně doporučujeme.
Ceny
Prošli jsme v Tromsø supermarkety RIMI, REMA 1000, COOP, zdrželi se v prodejně potravin a tady jsou ceny:
Pečivo – v průměru 4x dražší, jen tmavé, 0,5 kg chleba za 20 NOK = 70 Kč
Mléčné výrobky – v průměru 3x dražší, malý výběr, 500 g bílého jogurtu za 16 NOK = 56 Kč
Ryby – velká nabídka ryb čerstvých a naložených k rychlé konzumaci, žádné rybí konzervy
Brambory – 1 kg za 10 NOK = 35 Kč
Bufet – za 42 Kč/10 dkg si naberete do kelímku na váhu libovolně: zelenina, vařená vejce, tuňák, přílohy, dresinky …
Ovoce – u ovocného pultu si mohl každý nabrat do kelímku různé druhy omytého ovoce za jednotnou cenu
Káva v bufetu – od 33 NOK = 116 Kč
Světové značky módního oblečení – za stejnou cenu jako u nás, ale velmi mnoho různých slev a bonusů
Benzín – litr za 12 NOK = 42 Kč/l = 140 % naší tehdejší ceny
Nafta – 10,79 NOK = 38 Kč/l = 130 % naší tehdejší ceny
Směr Lofoty, Vesteraleny
Z Tromsø směřujeme k Narviku a před ním odbočujeme na ostrovy považované za perly Norska. Na ostrovy vjíždíme po mostě, cesta se klikatí, je pomalá a dává se do deště. Prší stále víc a než přijedeme k prvnímu trajektu (jede až ráno), zajíždíme do kempu Gullesfjord. Dvojlůžkové chatky (za 335 NOK = 1.180 Kč) mají obsazené, ale můžeme mít pro sebe celou chatu pro 4-5 osob (za 500 NOK = 1.760 Kč). Vysoká cena a vytrvalý déšť nás přiměly další cestu vzdát, jet zpět a hledat levnější nocleh. Jak se později ukázalo, ráno se vyjasnilo a Lofoty jsme mohli vidět. Přespali jsme v solidní dřevěné chatce u jezera v kempu (za 350 NOK = 1.230 Kč) blízko Narviku.
Narvik, odjezd z Norska
Dopoledne jsme prochodili centrum Narviku, sedli si venku na lavičku a pozorovali okolí. Se severními kraji se loučíme, protože teď už pojedeme převážně na jih. Úsek asi 20 km před švédskými hranicemi, to byla opět nádhera: Jezera, chatky, skalnaté scenérie, svěží jarní zeleň. Potvrzuje se nám, že Norsko je mimořádně krásná země.
- Guest napsal(a) před 13 roky
- Musíte se přihlásit, abyste mohli komentovat
Prosím, nejprve se přihlašte.