Historie Řecka

Prehistorie Řecka

Nejstarší důkazy lidského osídlení na území dnešního Řecka pochází z doby okolo 500 tisíc let před naším letopočtem. V jeskyni Petranola, asi 50 kilometrů od Soluně, byla nalezena kostra mladého neandrtálce. Lidé, kteří se živili zemědělstvím, se usadili také v oblasti Makedonie. Tito lidé sem přišli pravděpodobně z Malé Asie v neolitickém období.

Kykladská civilizace

První řecká civilizace vznikla na Kykladských ostrovech, říká se jí také Kykladská civilizace. Její vznik se počítá do období okolo 3000 před naším letopočtem. Na ostrovech se vyráběly vzácné předměty, se kterými se obchodovalo. Zdejší obyvatelé dokázali zpracovávat drahé kovy a tyto dovednosti přenášeli na další území, konkrétně na  Krétu, která postupně převzala v tomto umění prvenství.

Minojská civilizace

Když Krétu obsadily řecky mluvící národy z pevniny, začala vznikat takzvaná Minojská civilizace. Ta zde trvala asi 600 let a byla ukončena výbuchem sopky na ostrově Santorini. Následně začaly nájezdy takzvaných mořských národů. Centrum kultury a obchodu se poté přesunulo na Peloponés do mocných Mykén.

Mykénská kultura a Trojská válka

Mykénská kultura je omezena lety 1500 – 1220 před naším letopočtem. V tomto období se také konala Trójská válka (viz pozůstatky města Trója v Turecku). Když Mykény padly, nastalo  takzvané období temna. Místní obyvatelé byly ze severu napadeni kmeny Dórů, které zničily veškeré umění a kulturu.

Vznik městských států, doba klasická

Kolem roku 720 před naším letopočtem začaly vznikat takzvané městské státy. Ty byly zakládány na principu „demokracie“. Tato doba se nazývá archaické období. Jejími hlavními rysy byl rozvoj výtvarného umění, počátek filosofie, literatury. Byly uspořádány první Olympijské hry a proběhla jak malá kolonizace (na pobřeží dnešního Řecka a Malé Asie), tak i velká kolonizace (pobřeží Itálie, Afriky, Francie).

Rostoucí mocí jednotlivých městských států je charakteristická doba klasická – okolo 500 – 400 let před naším letopočtem. Nejsilnějším městským státem byly Athény. Doba byla charakteristická rovněž řecko-perskými válkami. Tyto války byly celkem čtyři –  u Marathonu, u Thermopyl, u Salamina, u Plataje. Řekové prohráli jen jednu – u Thermopyl, ale definitivně se zbavili perského nebezpečí.

Peloponéské války

Vznikly dva mocné vojenské spolky – Athénský a Spartský. Konflikty mezi nimi vyústily v takzvané peloponéské války. Státy se mezi sebou natolik zdecimovaly, že ani jeden z nich nebyl schopen převzít vedoucí postavení. V této době vznikla ta nejlepší a nejvýznamnější díla starověkého Řecka co se týká literatury, sochařství, architektury, dramatu i filozofie.

Alexandr Veliký, helénské období

Poté přichází z Makedonie Filip II., jehož cílem bylo spojit všechny městské státy a stát se pánem celého Řecka. To se mu povedlo v bitvě u Chaironeie v roce 338 před naším letopočtem. Tomuto období se dnes říká období helénské a nese se spolu se synem Filipa II. Alexandrem Velikým v duchu expanze Řeků dál na východ. Je rozšiřována řecká kultura a jazyk. Řečtina je v té době světovým jazykem a řecká kultura je kulturou mezinárodní.

Římská nadvláda, úpadek Řecka

V roce 146 před naším letopočtem ztratilo slavné antické Řecko svůj význam a od tohoto data začala římská nadvláda. V době, kdy se začíná objevovat křesťanství, působilo v Řecku mnoho mučedníků – sv. Pavel, sv. Ondřej, Máří Magdaléna, Jan Evangelista.

Když bylo hlavní sídlo Římské říše přeneseno na východ do Byzancie, stalo se i Řecko součástí Byzantské říše a zůstalo jí více jak 1000 let.

Období turecké nadvlády

Nejhorší érou řeckých dějin byla doba turecké nadvlády. Pod ní byli Řekové téměř 400 let. V této době nastal naprostý kulturní úpadek. Nepodporovalo se vzdělání, umění, neexistovala výstavba infrastruktury, zakazovalo se křesťanství, ortodoxní kostely byly přestavovány na mešity a řecké obyvatelstvo bylo násilně islamizováno.

Řekové se mnohokrát pokoušeli o odpor proti Turkům, ale až v roce 1821 se podařilo zorganizovat národně osvobozovací boj a Řekové si vybojovali samostatný stát.

Po balkánských válkách získalo Řecko velké území na úkor poraženého Turecka, Bulharska a Albánie. Řekové chtěli obnovit původní hranice podle území v době Byzantské říše a v roce 1922 vtrhli do Turecka. Byli však poraženi.

2. světová válka

Za 2. světové války byl řeckým prezidentem Metaxas, jenž vyhlásil diktaturu po vzoru Hitlera a Mussoliniho. Když však Mussolini chtěl Řecko napadnout, Metaxas jeho ultimátum odmítl a Řecko se tak stalo dalším cílem Hitlerova plánu o dobytí Evropy. Odpor proti okupantům byl ale v Řecku velmi silný.

V 60. a 70. letech 20. století bylo Řecko ve znamení pravicových diktátorů.

V roce 1976 se stalo Řecko demokratickou republikou v čele s prezidentem.

Historie Řecka v datech

Asi 75000 – 50000 před naším letopočtem	Nejstarší osídlení Řecka v starší době kamenné (nález lebky neandrtálce)
8000 př.n.l.	První doklady člověka homo sapiens v střední době kamenné (v jeskyni na východě Peloponésu)
7000 – 2800 př.n.l.	Velký rozmach neolitických sídlišť
5000 př.n.l.	Kultura Sesklo v Thessalii
4000 př.n.l.	Kultura Dimini v Thessalii
3000 př.n.l.	Migrační přesuny; ke konci tisíciletí přicházejí předkové Řeků
2900 – 1050 př.n.l.	V egejské oblasti se v rámci v rámci doby bronzové rozvíjí takzvaná kultura helladská, kykladská, minojská
2900 – 2000 př.n.l.	V rané době bronzové se soustřeďuje kulturní rozmach na řeckou pevninu a ostrovy s dosud neidentifikovatelným předřeckým obyvatelstvem
2900 – 1500 př.n.l.	V střední době bronzové se koncentruje kulturní rozmach na ostrov Krétu, rovněž s předřeckým obyvatelstvem („mínojská“ palácová centra Knóssos, Faistos, Pallia, Kydónia – Chania, Zakro)
1550 – 1050 př.n.l.	V pozdní době bronzové se soustřeďuje kulturní rozmach hlavně na pevninu, tentokrát však již s řeckým obyvatelstvem („mykénská“ palácová centra Mykény, Tíryns, Sparta, Pylos, Athény, Théby, Iólkos a na Krétě od konce 15. stol.př.n.l. Knóssos s řeckou nadvládou); kolem roku 1200 př.n.l. podléhá většina mykénských paláců náhlé, dosud nevysvětlené záhubě
12. – 9. stol.př.n.l.	Takzvaná temná staletí s velkými migračními přesuny; ze severu se posunují na Peloponés a ostrovy řecké kmeny Dórů, Řekové osídlují západní pobřeží Malé Asie a přilehlé ostrovy; dostávají se do těsnějšího kontaktu s orientálními civilizacemi
Cca 800 př.n.l.	Vytvoření řecké alfabety úpravou fónického písma
8. – 6. stol.př.n.l.	Velká řecká kolonizace; vznik osad kolem celého Středomoří a Černomoří (dnešní Marseille, Neapol, Talent, Syrakusy, Catanie, Korčula, Istanbul, Varna, Konstanca, Kerč atd.)
Konec 8. stol.př.n.l.	Počátek psané řecké literatury (Homér)
594 př.n.l.	Počátky athénského demokratického zřízení (Solónova ústava)
6. stol.př.n.l.	Vznik peloponéského spolku v čele se Spartou
546 př.n.l.	Řecké obce v Malé Asii a na přilehlých ostrovech se dostávají do perského područí
492 – 479 př.n.l.	Řecko-perské války (490 řecké vítězství v námořní bitvě u Dalamány, 479 řecké vítězství v pozemní bitvě u Plataj a v námořní bitvě u mysu Mykalé)
478 př.n.l.	Vznik athénského (tzv. délského) námořního spolku
461 – 429 př.n.l.	Působení Perikla v Athénách, vrchol rozmachu Athén
431 – 404 př.n.l.	Peloponéská válka, která skončila porážkou Athén od Sparty; Sparta na vrcholu moci
371 př.n.l.	Sparta poražena koalicí vedenou Thébami; počátek thébské nadvlády v Řecku (do roku 362 př.n.l.)
359 – 336 př.n.l.	V Makedonii vládne Filip II. Makedonský, zasahuje do poměrů v Řecku
338 př.n.l.	Filip vítězí u Chairóneie nad řeckou koalicí vedenou Athénami; konec řecké samostatnosti
336 – 323 př.n.l.	Filipův syn Alexandr Makedonský (Veliký) se zmocňuje celého Blízkého východu (Malé Asie, Persie, Mezopotámie, Egypta); jeho vojska tam přinášejí řečtinu a prvky řecké civilizace
323 př.n.l.	Rozpad makedonské říše; na jejích troskách vznikají řeckomakedonské říše Alexandrových nástupců (tzv. diadochů), vytvářející na Blízkém východě zvláštní smíšenou řecko-orientální kulturu (tzv. kulturu helénistickou); ve vlastním Řecku se  postupně uplatňují regionální spolky (achajský, aitólský), do popředí se dostává Korint, Athény upadají
272 př.n.l.	Řecká města na Sicílii a v jižní Itálii se dostávají postupně do římského područí (jako poslední Talent v r. 272)
196 – 148 př.n.l.	Římané se postupně zmocňují evropských makedonských a řeckých území
146 př.n.l.	Zničení Korinta Římany jako posledního střediska protiřímského řeckého odporu; evropské Řecko je včleněno do římské říše v podobě nové římské provincie Achala a nadále kulturně a politicky živoří
31 př.n.l.	V bitvě u Aktia zvítězil římský vojevůdce Octavianus nad svým římským konkurentem Antoniem, o rok později včlenil poslední řeckomakedonskou orientální říši – Egypt – do římské říše a stal se pod jménem Augustus prvním z řady římských císařů
1.pol.2.stol. n.l.	Dočasný rozvoj řecké kultury pod nadvládou Římanů (hlavně za císaře Hadriána)
385	Formální osamostatnění východní části římské říše s centrem v Konstantinopoli (říše východořímská neboli byzantská)
5. stol.	Řada vpádů cizích národů: Gótové, Vandalové, Hunové aj.
6. – 8. stol.	Vpády dalších národů: Peršané, Avaři, Slované, Saracéni, Bulhaři, Albánci, Normani
1054	„Schizma“, definitivní rozkol (rozštěpení) mezi řeckou a římskou církví
1204	Konstantinopol dočasně v křižáckých rukou; v Egidě sílí aktivita italských městských států, hlavně Benátek (ovládají ostrovy Merkuru/Korfu, Kythéru, Krétu, Naxos i pevninské opěrné body při moři – Navplion), ale i Janovanů (v severovýchodní části Egidy: )Lesbos; křižácké rody ovládají postupně ze svých hradů značnou část řecké pevniny (Chlemutsi v Élidě, Mystras v Lakónii)
13. stol.	Zvyšuje se tlak osmanských Turků z Malé Asie
1430	Turci dobývají Soluň
1453	Turci se zmocňují Konstantinopole
1460	Turci obsazují veškerou evropskou pevninu osídlenou Řeky
1580	Do tureckých rukou se dostávají i egejské ostrovy (ostrovy v Jónském moři zůstaly však v moci italských městských států)
1700 – 1715	Benátčané dočasně dobývají Peloponés
1821	Celovecké povstání proti Turkům
1827	Bitva u Navátina (dnešní Pylos); spojené britsko-francouzsko-ruské loďstvo porazilo turecko-egyptskou flotilu
1830	Vyhlášení Řeckého království s hlavním městem Navpliem
1834	Hlavním městem se stávají Athény
1864	Připojení ostrovů v Jónském moři
1881	Připojení části Épeiru a Thesalie
1912 – 1913	Připojení severního Řecka a severo- a východoegejských ostrovů
1913	Připojení ostrova Kréta
1920	Vyhnání více než půldruhého milionu Řeků z Malé Asie vynucené Turky a schválené vítěznými mocnostmi
1941	Vpád nacistického Německa do Řecka
1944	Osvobození od německé nadvlády
1946	Ostrovní skupina Dódekanésos (Rhodos a další ostrovy v jihovýchodní Egidě) připojena k Řecku
1946 – 1949	Občanská válka vyvolaná komunisty
1967	Puč vojenské junty
1969	Vyhnání krále; Řecko prohlášeno republikou
1974	Pád vojenského režimu; návrat k demokratickému zřízení v rámci Řecké republiky

Dovolená v Řecku

Ta nejširší nabídka aktuálních zájezdů do Řecka je vám k dispozici. Stačí kliknout sem a nebo se podívat na nabídku akčních Last minute zájezdů do Řecka.