Chorvatsko je nástupnický stát bývalé Jugoslávie. Geograficky se nachází na pomezí střední a jihovýchodní Evropy. Jeho sousedy jsou Slovinsko, Maďarsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. Hlavním městem je Záhřeb.

Geografie Chorvatska

Chorvatská republika se rozkládá na východním pobřeží Jaderského moře. Na severu hluboko zasahuje do vnitrozemí – od předhůří Alp do Panonské nížiny, břehů Dunaje a Drávy. Na severu a severozápadě sousedí se Slovinskem, na severu a severovýchodě s Maďarskem, na východě se Srbskem, na jihu a jihovýchodě s Bosnou a Hercegovinou, na jihu s Černou Horou.

Pevninská část Chorvatska zabírá plochu 46 542 km2, teritoriální moře 31 067 km2. Celková rozloha země činí 87 661 km2. Délka mořského pobřeží je 5 835 kilometrů, z toho pevninská část tvoří 1 777 kilometrů a ostrovy 4 058 kilometrů. Chorvatsku náleží 1 185 ostrovů, z nichž 47 je trvale obydlených. Nejvyšší horou Chorvatska je Dinara, měřící 1 831 metrů nad mořem.

Kompletní přehled zajímavých geografických oblastí a míst Chorvatska najdete v článku Chorvatské pobřeží a ostrovy.

Administrativní členění Chorvatska

Chorvatsko se administrativně člení do 20 žup a hlavní město Záhřeb (Zagreb), které má stejný statut. Nižšími stupni jsou opštiny – v zemi je 430 opštin, dále 21 měst se zvláštním statutem a 6 694 obcí.

V hlavním městě Zagrebu žije přes 800 000 obyvatel.

Politický systém Chorvatska

Chorvatsko je republikou, v jejím čele stojí prezident. Je volen na 6 let. Výkonnou moc zastávají prezident, předseda vlády, Rada ministrů (vláda). Zákonodárnou moc představuje jednokomorový parlament, volený na čtyřleté období.

Národnostní složení Chorvatska

Naprostou většinu obyvatelstva Chorvatska tvoří Chorvaté, kterých zde žije 3 874 000, což činí 90,42%. Jediná menšina s více než jedním procentem obyvatelstva jsou Srbové, kterých zde pobývá 186 000, to je 4,36%. Z dalších menšin je nejvíce Bosňáků (0,73%), Italů (0,42%), Albánců (0,41%), Romů (0,40%), Maďarů (0,33%), Slovinců (0,25%) a Čechů (0,22%).

Mizivou část zaujímají Černohorci, Slováci, Makedonci, Němci, Rusíni, Ukrajinci, Rusové, Poláci, Židé, Rumuni, Bulhaři, Turci, Rakušané. V důsledku války v letech 1991 – 1995 opustilo Chorvatsko okolo 200 tisíc chorvatských Srbů, do svých domovů se jich vrátilo přibližně 141 tisíc.

V roce 2012 bylo evidováno ještě 1700 nezvěstných osob z období tohoto válečného konfliktu.

Zvyklosti v Chorvatsku

Chorvatské zvyklosti se nijak výrazně neodlišují od standardních jihoevropských obyčejů. Z tohoto tvrzení si odneste především jednu hlavní zásadu, která je běžná napříč všemi jihoevropskými zeměmi: dochvilnost není dogma.

Vzhledem k jižanskému temperamentu pak vřele doporučujeme vyhýbat se rozhovorům o politice, včetně rozpadu Jugoslávie, hovorům o náboženství nebo kritice místních poměrů. Zvlášť citlivá témata jsou otázky k občanské válce v zemi.

Kouření ve veřejných budovách a v dopravních prostředcích je zakázáno. V některých restauracích je oddělená část pro nekuřáky.

Žena bez doprovodu musí na pobřeží počítat s tím, že ji místní muži budou oslovovat nebo se snažit upoutat její pozornost. Je třeba dát najevo jasné „ne“ a není se potřeba více obávat.

Na nudistických plážích nefotografujte.

Při obchodním jednání hraje významnou úlohu vnější dojem – vzhled, oblečení, automobil, drahé hodinky.

Bezpečnost v Chorvatsku

Bezpečnostní situace v zemi je dobrá a je srovnatelná s jakoukoli jinou evropskou zemí. Samozřejmě je však potřeba věnovat dostatečnou pozornost svým osobním věcem, zejména dokladům a financím a chránit je před případnými kapsáři. Pod trvalým dohledem je nutné mít své věci i na pláži.

V Chorvatsku není obvyklé vykrádání hotelů, apartmánů či třeba hotelových sejfů personálem. Ostražitost a prevence je však, podobně jako takřka kdekoli jinde na světě, na místě.

V Chorvatsku je trestné držení i sebemenšího množství drog a omamných látek, byť by to bylo pro osobní spotřebu. Kontroly se provádí na hraničních přechodech při vjezdu do Chorvatska i během pobytu na území. Držitelé drog jsou trestáni finančně nebo i odnětím svobody.

Při výletech do okolí pamatujte, že zdejší krajina je v létě vyprahlá a hrozí vysoké nebezpečí požáru. Požární pravidla jsou proto přísná. Nikdy nerozdělávejte oheň v přírodě, nekuřte a neodhazujte žádné hořlavé nebo dokonce hořící předměty. Zakázáno je i používání zábavné pyrotechniky.

Pláže a koupání v Chorvatsku

Nejčastějším typem pláží na Jadranu jsou oblázkové a kamínkové, méně časté jsou pláže písečné. Na řadě míst najdete skalisky či je pláž natolik nepřívětivá pro běžný pohyb, že zde byla vybudována betonová mola, na kterých se můžete slunit a ze kterých je snažší přístup do moře. Esteticky však nevypadají, proto, máte-li rádi hezké pláže, si před cestou do Chorvatska vždy zjistěte, jaká pláž je v letovisku, do kterého se chystáte, abyste pak nebyli zklamáni.

Výhodou Chorvatska je, že desítky zdejších pláží získaly ocenění Modrá vlajka EU pro svou čistotu a vybavení.

Na mnoha plážích jsou k dispozici zařízení pro vodní sporty.

Vstup na některé pláže je zpoplatněn, tyto pláže však mají lepší vybavení a kvalitní služby.

Čistota vody na plážích Jaderského moře je důvodem přítomnosti ježovek (vodních ježků), proto se doporučují boty do vody. V Chorvatsku je zakázáno plavat mimo území vyhrazené bójemi, plavat ve vzdálenosti větší než 100 metrů od břehu, koupat se a plavat v přístavech a v plavební dráze.

Všeobecně je tolerováno koupání a slunění nahoře bez. Pro koupání bez plavek je vhodné vyhledat nudistické centrum. Na běžných plážích poblíž města či obce se nošení plavek předpokládá.

Co je spjaté s Chorvatskem?

Kravata

Podle lidové tradice si již před staletími brali chorvatští vojáci do válek šáteček od své ženy nebo dívky, který si uvazovali kolem krku. Z něj odvozená kravata se stala součástí tradičního mužského kroje. Do ostatních částí Evropy tento zvyk přenesli Chorvati, kteří sloužili v třicetileté válce, zejména jednotka „La royal Croate“, sloužící francouzskému králi. Krátce po francouzské revoluci se kravata stala všeobecně oblíbenou jak v evropských zemích, tak v jejich zámořských koloniích.

Kravaty nabízené jako suvenýr jsou zdobeny typickými chorvatskými motivy.

Marco Polo

Tento cestovatel, narozený v roce 1254, pocházel z jihodalmatského ostrova Korčula. Na své cestě se dostal do Číny a strávil 17 let na dvoře mongolského Kublaj chána. Po návratu popsal své zážitky v cestopisu „Milión“, avšak mnoha uváděným skutečnostem jeho současníci nevěřili. Tradice praví, že to byl on, kdo do Itálie přinesl recept na výrobu těstovin.

Plnicí pero

Držitel mnoha desítek patentů, vynálezce Slavoljub Eduard Penkala, se už nemohl dívat na kaňky, které vznikaly při namáčení pera do kalamáře, a tak roku 1907 vymyslel plnicí pero a poté i propisovací tužku. Zhruba ve stejné době patentoval i vrtulník, sestrojil letadlo a vymyslel prací prášek i lék na revmatismus. Čilý to člověk.

Dalmatin

Tento pes pochází z Chorvatska. Zde si dalmatiny oblíbili britští námořníci, kteří je přivezli do Británie, kde se stali hitem mezi šlechtou.

Torpédo

První fungující prototyp torpéda schopného samostatného pohybu sestrojil roku 1866 námořní důstojník ve službách c. a k. monarchie Ivan Lupis.

Modrá evropská vlajka

Modrá evropská vlajka pro pláže a maríny vznikla jako společný projekt Nadace pro výchovu k životnímu prostředí v Evropě (FEEE) a deseti zemích Evropských společenství v roce 1985. Projekt je zaměřen na ochranu moře a jeho pobřeží. V roce 2005 již do něj bylo zapojeno 35 zemí v Evropě i mimo ni. Vlajku získalo přes tři tisíce pláží a marín.

Právo vyvěsit vlajku s bílým pruhem a modrými vlnkami se uděluje vždy na jeden rok na základě vyhodnocení čistoty moře a pláží, úrovně infrastruktury i kvality poskytovaných služeb.

Na chorvatském pobřeží je nositelem vlajky téměř šest desítek pláží, z toho přes třicet se nachází na Istrii.