Město leží na historické hedvábné stezce a po několik století se zde mísily vlivy různých náboženství, jazyků a kultur. Benátčané a Janované zde prodávali hedvábné, lněné a vlněné látky. V osmanském období se město stalo ústředním bodem obchodu s Íránem, Indií a Kavkazem. Ve 13. století byl Trabzon hlavním městem Trapezuntského císařství.
Trabzon se rozkládá kolem pobřeží Černého moře a proniká několik kilometrů do vnitrozemí. Město se 115 000 obyvateli je významným střediskem potravinářského průmyslu. Vyniká pěstováním tabáku.
Trabzon© One Thousand And One Parsecs, www.onelowerlight.com
Historie města Trabzon
Město bylo založeno v 8. století před naším letopočtem na strmém útesu u strží Kuzgun a Tabkhane. Založili jej kolonisté ze Sinope a Milétu. Své jméno dostalo podle plochého vrcholu výběžku – traeza neboli stůl, v antické řečtině Trapezus. Vládli zde Římané a Byzantinci a díky své poloze na Hedvábné stezce město prosperovalo. Největší slávu zažil Trabzon ve 13. a 14. století. Alexius, jeden z potomků královské linie Komnenovců, unikl v roce 1204 z Konstantinopole, drancované křižáky. Prohlásil se zde za legitimního vládce Byzantské říše. Uzavřel spojenectví s různými turkomanskými a mongolskými náčelníky. Do města tak začali mířit kupci z Janova a Benátek.
Město Trabzon
V té době se Trabzon stal oázou umění a vzdělanosti mezi tureckými nomádskými kmeny. Docházelo však ke svárům a bitkám s přistěhovalými dvořany z Konstantinopole, až v roce 1341 vypukla občanská válka. Ta zničila město a uvrhla impérium do konečného úpadku. Definitivně pokořil sebevědomou říši Mehmed Dobyvatel v roce 1461. Za vlády Osmanů se zde narodil a byl vychován Sulejman Nádherný, který v roce 1520 nastoupil na trůn Osmanského impéria. V pozdním osmanském období došlo ve městě k oživení křesťanského vlivu. Začaly se zde zakládat konzuláty západních států a stavět přepychové obytné domy a paláce. Tato éra skončila událostmi 1. světové války, občanské války a založením republiky.
Co Trabzon nabízí
Carsi Camii
Největší mešita ve městě. Její interiér se chlubí pozdní osmanskou výzdobou.
Bedesten
Nalézá se pod mešitou. Byl postaven Janovany ve 14. století a přestavěn Osmany. Ve dvou patrech zde kdysi bývalo 48 obchodů, ale nosné pilíře neunesly klenbu. Ta se zřítila. Dnes bedesten slouží jako továrna na zpracování dřeva.
Horní citadela
Byla založena Alexiem II.
Kostel Panagia Chrisokefalos
Je to nejkrásnější stavba Ortahisaru. Dnes slouží jako mešita Ortahisar Camii. Na tomto místě stál již ve 3. století malý kostel. Samotná budova pochází z 13. století, ale vyhořela a v roce 1341 byla přestavěna. Bývala to nejvýznamnější katedrála trabzonského království. Odehrávaly se zde královské svatby, korunovace i pohřby. Název Christokefalos – Zlatohlavý – pochází z doby největšího rozkvětu království. Komnenovci dali obložit kopuli zlatem. Zlaté obložení již dávno zmizelo a byzantské malby zakryly nánosy islámských maleb. Původní mozaiková podlaha ze 13. století je dnes pokryta betonem.
Zagnosova věž
Nejjižnější hradní věž ve vnějších hradbách. Věž postavil Řek Zagnos, který přestoupil na islámskou víru. Stal se vojevůdcem Mehmeda Dobyvatele. Dnes se ve věži nachází restaurace.
Mešita Gülbahar Hatun Camii
Nejvýznamnější monument osmanského období v Trabzonu. Matka sultána Selima I. a manželka sultána Beyazida II. bývala komnénskou princeznou, která byla známá svou pobožností a dobročinností. Po její smrti dokončil její syn Selim, v roce 1514, stavbu mešity, kterou ona zahájila.
St. Anna Kilisesi
Nejstarší trabzonský kostel. Přesné datum výstavby kostela není známé, ale v roce 884 byl rekonstruován. Rok 884 je napsán nad jižním portálem.
Yeni Cuma Camii
Bývalý kostel St. Šufane. Stojí mimo městské zdi. V roce 1340 vyhořel a nová kaple byla vybudována na křížovém půdorysu. Byla vyzdobena freskami, ale tato výzdoba dnes již neexistuje.
Hagia Sofia
Hagia Sofia se nachází na útesu s výhledem na Černé moře. Jedná se o řeholní kostel. Kdysi zde stával předkřesťanský chrám. Na jeho základě byla postavena byzantská kaple. Současný chrám nechal postavit v letech 1238 – 1263 Manuel I. Komnenos. Hagia Sofia posloužila jako vzor pro pozdější byzantské kostely. Po roce 1461 byla bazilika přestavěna na mešitu, později zde byl muniční sklad a nemocnice. V polovině 20. století byly zrestaurovány fresky uvnitř kostela.
Kostel Hagia Sofia v Trabzonu
Kostel je postaven na křížovém půdorysu s klenbou, kterou podpírají čtyři sloupy. Na východním konci trojité chrámové lodě jsou 3 apsidy. U jižního vstupního portálu je poškozený dřevěný vlis zobrazující Adama a Evu v Ráji. Je to jediný z původních tří portálů, který nebyl poškozen. Nejkrásnější fresky se nalézají v apsidě, chrámové předsíni a v severním portálu. V centrální apsidě se objevuje mezi dvěma archanděly Nanebevzetí nad scénou Dosazení Panny na trůn. V klenbě je nepříliš zdařile zrestaurovaná Pantokrátor. Strop chrámové předsíně je rozdělen na tři sekce kamennými žebry. Jsou zde zobrazeny scény ze života Krista. V prostřední sekci uvidíme symboly evangelistů. V jižní klenbě je zobrazena Svatba v Káni, Malý Ježíš vyučující v chrámu a Vyléčení kanaánské dcery. V severní klenbě můžete obdivovat Nakrmení pěti tisíc a Ztišení bouře na jezeře Galilejském. Severní portikus je věnován scénám ze Starého zákona, včetně Jobova utrpení. Na severní straně kostela se objevuje soubor níže položeného zdiva, kde byla kdysi pravděpodobně křtitelnice. Zvonice má čtvercový půdorys a byla dostavěna dodatečně v roce 1443.
