Kairouan založil v roce 670 arabský vojevůdce Ugba Ind Nafi. Město se stalo jedním ze čtyř svatých měst islámu. Sedm poutí sem nahradí jednu pouť – hadž – do Mekky. Při jeho návštěvě musíte podepsat prohlášení, že budete respektovat jeho svatý charakter a význam pro muslimy. Navštívit zde můžete Velkou mešitu, mešitu Tří bran, studnu Bir Barouta nebo Mauzoleum Sidi Sahaba.

Kairouan leží ve vzdálenosti zhruba 70 kilometrů od moře, v místě, odkud bylo možné mocensky kontrolovat rozsáhlé vnitrozemské stepi. Skutečnost, že je izolován od frekventovaného pobřeží, které vždy bylo více nakloněné cizím moderním vlivům, umožnila Kairouanu zachovat si až do dnešních dnů charakter tradičního, ryze arabského islámského města. Situace v současnosti již není tak nesmlouvavá, jak tomu bylo až do roku 181. V té době byl do celého města přísně zakázán vstup Židům a křesťanům. I dnes se však vyžaduje od všech návštěvníků korektní oblečení a není jim dovolen vstup do mešit.

Kairouan - v popředí prastaré vodní nádrže

Kairouan – v popředí prastaré vodní nádrže

Historie města Kairouan

Kairouan je co do významu v hierarchii islámských měst na čtvrtém místě – po Mekce, Medině a Jeruzalému. Město založil v roce 670 Uqba inb Nafi, jeden z druhů proroka Muhammada. Stal se opěrným bodem během tažení, v rámci arabské expanze, z Egypta směrem na západ. Toto místo zvolil s ohledem na přítomnost pramenů a pastvin pro své koně. V souvislosti se založením svatého města nemůže chybět ani legenda. Podle ní Uqba ibn Nafi nařídil štírům, hadům a jiné havěti, aby se z tohoto posvátného místa navždy vystěhovali, a ti kupodivu poslechli. Další pověst vypráví o tom, že Uqbův kůň zakopl o zlatý pohár, který ležel zavátý pískem. Vyšlo najevo, že jde o pohár, který za tajemných okolností zmizel z Meky. Z poháru vytryskl pramen vody a ukázalo se, že jde o stejnou vodu, která vytéká z posvátného pramene Zam-Zam v Mekce.

Ulice města Kairouan Ulice města Kairouan

© eFesenko / Shutterstock.com

Svou zlatou éru zažilo město za vlády dynastie Aghlábovců, v 9. století našeho letopočtu. Tito arabští panovníci si zvolili Kairouan za hlavní město své říše. Nechali zde vybudovat mnoho významných staveb. Patřily mezi ně nejen mešity a paláce, ale také dodnes zachovalé vodní nádrže na schraňování srážkové vody ze zimních dešťů, pro období sucha v létě.

Po Aghlábovcích uchvátili moc Fátimovci a ti změnili a přenesli své hlavní město do přímořské Mahdie. Tehdy výrazně poklesl význam Kairouanu z hlediska mocenského. Město si však až dodnes podrželo své výsadní postavení v oblasti duchovní. Velká mešita je proslulým poutním místem a platí, že sedm poutí do Kairouanu může nahradit „hadž“, velkou pouť do Mekky. Ta patří k hlavním povinnostem muslima a měla by být vykonána alespoň jedenkrát za život.

Velká mešita (Džámií sídí Uqba)

Z aghlábovské doby pochází rovněž zdejší nejslavnější mešita Džámií sídí Uqba, nazývaná také Velká mešita. Jedná se o nejstarší muslimský svatostánek v severní Africe. Původní stavba, z níž se však již nic nedochovalo, byla z doby zakladatele Uqby ibn Nafiho.

Velká mešita ve městě Kairouan Velká mešita ve městě Kairouan

© eFesenko / Shutterstock.com

Chrám byl rekonstruován v době aghlábovské a stal se jedinou stavbou, která byla ušetřena během pozdějšího vyplenění města nájezdy divokých Hilalů z horního Egypta. Ti pustošili území celého Tuniska v 11. století našeho letopočtu. Díky tomu si mešita dodnes zachovala svůj původní ráz z doby raného islámu.

  • Hodnocení uživatelů

  • Hodnocení: 4 hvězdy
    4 / 5 (2 )
  • 80%
  • (2)

Summary:

Hodnocení: 4 hvězdy
4 / 5 (2 )

80%




Nikdo ještě nerecenzoval. (4) hvězdy Nikdo ještě nerecenzoval. (4) hvězdy


Dovolená Kairouan

Ta nejširší nabídka aktuálních zájezdů do destinace Kairouan je vám k dispozici. Stačí kliknout sem a nebo se podívat na nabídku akčních Last minute zájezdů do destinace Kairouan či Last minute nabídek do Tuniska.