Djerba je oblíbeným cílem evropských turistů, se spoustou pláží, čistým mořem a klidem. Nabízí 320 slunečných dní v roce a relativní teplo po celý rok. Chcete-li strávit klidnou dovolenou sluněním a koupáním na kvalitní subtropické pláži, je Djerba místem právě pro vás. Kromě pláží zde však nic jiného nenajdete. Do větších měst je velmi daleko a turistických cílů v okolí je velmi málo.

Djerba je největší ostrov severní Afriky, s rozlohou 520 km2. Centrum ostrova tvoří 40 tisícové rybářské město Houmt Souk, což znamená Místo obchodu. Konají se tu pravidelné trhy. Jen účast je pro Evropana neskutečným zážitkem. Nejzajímavější místní stavbou je Bodrj el-Kebir. Jedná se o tureckou mešitu ze 13. století. Přes zimní měsíce jsou zde ideální podmínky pro sportování.

Mapa ostrova Djerba

Mapa ostrova Djerba

O ostrově se říká, že zde nikdy neprší. Je jedním z nejvýznamnějších turistických středisek Tuniska. Panují zde výjimečné klimatické podmínky. Slunce zde svítí 320 dní v roce. Dlouhé písečné pláže a čisté moře nabízí vynikající podmínky pro strávení příjemné dovolené. Djerbu dnes spojuje s pevninou umělá hráz, po níž vede silnice. Dostat se sem můžete buď po této silnici – takzvané Římské cestě – nebo trajektem.

Celý ostrov je plochý. Nejvyšším místem je 52 metrů vysoký kopec u vesnice Guellala. Vedle kvalitních hotelů zde najdete i golfová hřiště a i jiné možnosti sportovního vyžití.

Historie ostrova Djerba

Dnešní obyvatelé ostrova jsou velmi hrdí na své rodiště. V rámci Tuniska jsou pověstní svou soudržností a lokálním vlastenectvím. Na otázku většinou neodpoví, že jsou Tunisané, ale řeknou, že jsou „Djerbiens“. Však také jejich kořeny souvisí s pohnutými dějinami ostrova. Ten, v průběhu několika staletí, musel čelit mnoha nájezdům a snahám o podmanění ze strany dobyvatelů. Sloužil opakovaně jako útočiště pro běžence a pronásledované, nebo byl dějištěm bojů mezi námořními mocnostmi. A tak se k původnímu berberskému obyvatelstvu ostrova postupně přidávali další a další, navzájem se lišící lidé jak po stránce etnické a kulturní, tak i náboženské. Dnešní název Djerba má prapůvod v době fénické, kdy zde jedna skupina těchto kolonizátorů (Gerbitiani), pojmenovala svou nově založenou osadu Gerba.

Féničané, obratní námořníci a obchodníci, ihned rozpoznali skvělou polohu, přiléhající ke dvěma prstovitým výběžkům. Tvoří spolu téměř uzavřený záliv, dnes nazývaný Bou Garský. Stal se pro Féničany výborně chráněným přístavem. V následující době římské nadvlády byla tato strategická výhoda ještě umocněna výstavbou hráze, spojujíci Djerbu s jedním ze zmíněných poloostrovů a umožňující tak spojení suchou nohou mezi ostrovem a pevninou. Ostrov měl vždy poněkud výsadní a nezávislé postavení, a tak se později stal útočištěm Židů, prchajících před ranami osudu z poničeného Jeruzaléma. Dodnes zde žije početná židovská menšina. V době arabské invaze do severní Afriky se stala Djerba baštou cháridžovců. Jejich povstání proti převažujícímu islámskému směru sunnitů se v 8. století rozhořelo v celé severní Africe.

V průběhu druhého tisíciletí byla Djerba zmítána nájezdy loďstev. Bojovaly o vliv ve Středomoří. Ostrov na sebe neustále přitahoval pozornost a byl předmětem sporů jednak pro svou úrodnou půdu, ale hlavně kvůli své výhodné strategické poloze. Ta z ní činila skvělý výchozí bod pro výpady jak na pevninu severní Afriky, tak do vod Středozemního moře. A tak, po dobytí Normany ve 12. století, krátkém období vlády islámské almohadské dynastie a několika vzpourách proti nadvládě sicilských králů, se ostrova zmocnili aragonští Španělé. Djerbané však neúnavně bojovali proti svým podmanitelům, A proto jedna krvavá vzpoura střídala druhou.

Na začátku 16. století se ostrov stal opravdovým pirátským hnízdem. Odehrávaly se zde kruté boje mezi španělskými a muslimskými korzáry. Teprve za vlády otomanských Turků Djerba získala pověst stabilního místa. Byly vytvořeny podmínky pro rozvoj obchodu a relativního blahobytu zdejších obyvatel.

Stále trvající turistická horečka, která ostrov ovládla především na začátku 60. let 20. století, na jedné straně přináší velké finanční částky, na straně druhé však systematicky ničí zdejší tradice.

Podle pověsti sem kdysi zavítal Odysseus.

Homérova pověst o Djerbě

Když Odysseus připlul při své mnohaleté cestě z Tróji do neznámých vod a k neznámému pobřeží, vyzval své nejstatečnější muže, aby ostrov prozkoumali. Ti zjistili, že obyvatelé jsou milí a přívětiví a každému nabídli magický lótos. Muži jej ochutnali a již nikdy nechtěli ostrov opustit. Když Odysseus zjistil co se stalo, okamžitě se vydal za svou posádkou, aby je přivedl nazpět. Muži prý, podle Homéra, prosili a plakali, aby je neodváděl. Odysseus byl však neoblomný. Připoutal je k pryčnám své lodi a odplul do bezpečnějších vod.

Djerba dnes

Dnes je ostrov ideálním místem, kde milovníci vody a slunce mohou strávit příjemnou a klidnou dovolenou. Ostrov lemují krásné dlouhé písečné pláže. Ve vnitrozemí narazíte na palmové háje a olivovníky.

Zajímavou zkušeností se stane návštěva hlavního města Houmt Souk, v jehož centru je velké tržiště. Nabízí množství koženého zboží, ručně tkaných koberců nebo tradičním způsobem vyráběné keramiky. Můžete si zde vyzkoušet svou schopnost při smlouvání. Město se pyšní více jak 200 mešitami – nejznámější je Mešita Turků a Mešita cizinců.

Pláž na ostrově Djerba

Pláž na ostrově Djerba

Nezapomenutelným zážitkem bude i projížďka na velbloudech písečnými dunami Sahary, návštěva podzemních obydlí v Matmatě či oázy v Tozeuru. V nabídce bývá i možnost návštěvy vesničky Guellala s nejstarší hrnčířskou komunitou.

Nemusíte ani ochutnat pokrm z lotosového květu jako Odysseovi muži a budete chtít ostrov opět navštívit. Djerbu neprojdete celou pěšky, ale můžete si vypůjčit třeba skútr nebo využít nabídek některé z cestovních kanceláří a nechat se zavést například do jižní pouště. Půjčeným autem se dá zajet přes Zarzis na pevninu.

O Djerbě se říká, že je to jedna velká oáza. Obecné povědomí o tom, jak oáza vypadá, většinou splývá se srdcem pravých pouštních oáz, nazývaným „palmeraie“, kde je skutečně palma na palmě. Vegetace je zato rozmístěna po celé ploše ostrova. Většinou to jsou zmíněné palmy, ale vyskytuje se tu obrovské množství staletých olivovníků, agáve, opuncií a mnoho dalších rostlinných druhů.

Tržnice na Djerbě Tržnice na Djerbě

© Authentic travel / Shutterstock.com

Velkou část obyvatel tvoří zemědělci. Ze silnice však žádné pole neuvidíte. Veškerá zemědělská půda je ohraničena vysokými valy, na něž bývají vysázeny agáve. Jejich kořeny pomáhají hradby zpevňovat. Je to proto, že arabským ženám by jejich závoje při obdělávání půdy překážely a tak pracují nezahalené. Není myslitelné, aby byly vystavěny pohledům cizích mužů a tak musely být vybudovány tyto vysoké písečné bariéry. Djerbské rodiny jsou ostatně odjakživa zvyklé chránit si své soukromí. Po ostrově jsou rozmístěny izolované usedlosti, nazývané „menzel“. K nim kromě obytného domu patří chlévy, nádvoří a zahrada. To vše je obehnáno vysokou hliněnou bariérou.

Velkým problémem Djerby vždy byl a dosud je nedostatek vody. Však také původní název ostrova Meninx je údajně odvozen z punského“ma-nanks“, což znamená „nedostatek vody“. Všechny zdejší stavby, ať jsou to obytné domky nebo mešity, jsou vybaveny plochými terasami a takzvanými „impluvii“, vybetonovanými plochami na úrovni země. Z nich se sbírá dešťová voda do podzemních cisteren. Kromě toho je celý povrch ostrova posetý stovkami studní, jež se staly svědky odvěkých pokusů o nalezení kvalitního podzemního zdroje vody. Většina těchto studní však bohužel poskytuje vodu jen nízké kvality, poloslanou a nahořklou.

Projíždky na velbloudech jsou oblíbenou kratochvílí na Djerbě

Projíždky na velbloudech jsou oblíbenou kratochvílí na Djerbě

Za zmínku stojí zvláštnosti mořského dna kolem Djerby. Ostrov má na západě a severovýchodě téměř v plynulé řadě jeden za druhým břehy, svažující se mírně do moře. Po několika desítkách metrů již lze plavat. Zcela jinak tomu však je na severním pobřeží kolem Houmt Souku a v oblasti kolem „římské hráze“. Zde jsou pod vodou rozsáhlé mělčiny, které sehrály velmi důležitou roli v historii ostrova, hlavně pak ve smyslu posílení jeho obranyschopnosti. Opakovaně se totiž staly pastí pro nepřátelské a nežádoucí lodě.

Uvádí se například, že během první punské války mohutná flotila, čítající 260 korábů, pod vedením konzula Servilia, uvízla na mělčinách poblíž Djerby. Zachránila se jen díky přílivu a hlavně proto, že z plavidel byla do moře svržena veškerá zátěž. I turecký pirát Dragut musel během svého pronásledování Andreem Doriou nejen prolomit hráz, ale i dát vykopat kanál napříč mělčinami.

  • Hodnocení uživatelů

  • Hodnocení: 4.67 hvězdy
    4.67 / 5 (3 )
  • 93.4%
  • (3)

Summary:

Hodnocení: 4.67 hvězdy
4.67 / 5 (3 )

93.4%




Nikdo ještě nerecenzoval. (3) hvězdy Nikdo ještě nerecenzoval. (3) hvězdy


Dovolená Djerba

Máme pro vás aktuální zájezdy do destinace Djerba a nebo další spoustu zájezdů do Tuniska. Podívejte se i na aktuální Last minute pro destinaci Djerba a vyberte si tu nejzajímavější nabídku!