Řečtí bohové a starověká řecká mytologie je klasickým znakem řecké civilizace. Mnoho nejznámějších antických památek je věnováno právě bohům a to ať jde třeba o athénský Parthenón nebo malé svatyně v zapadlých vesničkách.

Řecké náboženství má kořeny v kultuře původních rolnických obyvatel a indogermánských přistěhovalců (kolem r. 2000 př.n.l.). Ovlivnila ho řecko-mykénská kultura. Stejně tak nese i vlivy starého Orientu a Egypta. Mnoho přinesli noví osadníci egejského stěhování. Tak se objevily v náboženském systému i v osobnostech bohů prvky synkretismu (vyrovnávání pojmových rozporů až ke smíšení názorů). Zásadně bylo řecké náboženství polyteistické a patrně mu předcházelo zbožštění přírodních jevů.

Řečtí bohové

Řečtí bohové

Hlavním pramenem, ze kterého se čerpají informace o řecké mytologii a bozích je básník Homér, který nám představuje pojetí bohů pokročilé mykénské doby.

Hlavní řečtí bohové a jejich původ a vzájemné vztahy

Zpočátku to byl Chaos jako neuspořádaný prostor, po něm následovala Gáia, země, Tartaros, propast, a Erós jako princip lásky.

Bez mužského partnera porodila Gáia sama ze sebe boha nebe Urana. Gáia a Úranos zplodili šest mužských a šest ženských Titánů, kromě toho Kyklópy a hekatoncheiry, storuké obry. Úranos nenáviděl své děti a schoval je, takže nikdy nespatřily denní světlo. Na Gáiino naléhání se Títán Kronos vzbouřil proti otci, zmrzačil ho a oloupil o jeho vládu. Se svou sestrou Rheou zplodil Kronos olympské bohy Dia, Háda, Poseidóna i Héru, Déméter a Hestii. Aby mu jeho děti nemohly být nebezpečné, po jejich narození je spolkl. Lstí své matky ušel Zeus tomuto osudu. Rheá podala Kronovi místo kojence v plenkách kámen, který Kronos spolkl.

Zeus

Zeus

Zeus se před svým otcem skryl a byl tajně vychován na Krétě. Dospělý se vrátil zpět a donutil svého otce, aby spolknuté sourozence zase vyvrhl. S nimi pak začal proti Kronovi válku titanomachii, „boj proti Títánům“. Zeus osvobodil Kyklópy a hekatoncheiry ze zajetí v zemi a ti mu dali za odměnu hrom a blesk. Títány přemohli, hodili je do Tartaru, uvrhli do železných pout, zahalili trojnásobnou nocí. Hekatocheirové je drželi v zajetí.

V těchto událostech spatřuje náboženský výzkum konstrukci, která přinesla do světa bohů přehledný pořádek. S panteonem Olympanů se mohli lidé stýkat. Doufali, že je ovlivní modlitbou a obětí. Bohové jednali jako lidé, především otec bohů Zeus, když putoval po záletech.

Dvanáct sourozeneckých ženatých bohů ve vztahu otec-matka-dítě si rozdělilo vládu nad zemí a nebem.

Zeus ovládl nebe, Poseidón moře a Hádés podsvětí. Vládu nad zemí si rozdělili podle funkce. Dvanáct Olympanů mělo své sídlo na nejvyšší hoře Řecka, z níž se dalo vše přehlédnout. Zeus byl nejstarší a nejchytřejší mezi nimi a měl nejvyšší autoritu.

Kolem Olympanů se shromáždili Bůh osudu a bohové počasí. Starší lokální bohové se včlenili do otevřeného řeckého systému bohů.

Hélios, bůh slunce, byl v Řecku podřadnou postavou. V jiných kulturách zaujímá naproti tomu bůh slunce často roli ústřední.

Dále byly na Olympu Hóry, které otevírají a zavírají bránu mraků k Olympu, Hébé, bohyně věčného mládí, Íris, jež ovládala duhu, a Ganymédés, miláček Diův, jím obdarovaný nesmrtelností.

Do této oblasti patřili i Éós jako ranní červánek, Klóthó, Lachesis a Atropos, bohyně štěstí Tyché, zosobnění pomsty a strážkyně pořádku jako Nemesis, Diké a Themis, Múzy, Charitky, Plejády a Hyády, Nymfy a Néreovny.

Vedle tohoto olympského systému bohů byli ještě někteří bohové, kteří byli převzati ze starého Orientu. Nehodili se sice do schématu Olympanů, ale přesto měli velkou moc a popularitu. K nim patří bohyně Kybele, mnohotvárný Dionýsos a Hekaté, vládkyně v říši stínů.

Stejně důležití jsou maloasijští lokální bohové jako Artemis Efeská, jež dostala během helénismu nadkrajovou roli a neměla s „olympskou“ Artemidou nic společného. O posmrtném životě se Řekové nikdy neshodli na jednotné představě.

Řečtí bohové

Až do nástupu křesťanství, ve 4. století našeho letopočtu, tvořilo uctívání níže uvedených bohů základ řeckého náboženství. Poté, co bylo křesťanství prohlášeno státním náboženstvím, bylo uctívání olympských bodů projevem pohanství.

Přehled řeckých bohů

Přehled řeckých bohů

Většina Řeků (95—98 %) je alespoň formálními členy východní ortodoxní církve, ačkoliv zachovávání náboženských tradic v posledních letech klesá. Řečtí muslimové tvoří okolo 1,3 % populace a žijí převážně v Thrákii. Rovněž zde žijí příslušníci římskokatolické církve, hlavně ve městě Patra v souostroví Kyklad na ostrovech Syros, Paros a Naxos, protestanti a Židé, hlavně v Soluni, jež byla kdysi důležitým židovským městem až do holokaustu. Určité skupiny v Řecku se také snažily oživit staré řecké náboženství.

Trojici nejmocnějších bohů tvoří:

  • Zeus – nejvyšší vládce
  • Poseidon – vládce nad vodami
  • Hádes – vládce podsvětí

Právě Hádés však nepobýval na Olympu, žil ve svém zlatém paláci v nejtemnější části podsvětí, které nikdy neopouštěl. Proto se uvádí, že Olympských bohů bylo jenom dvanáct.

Olympská božstva:

  • Zeus – nejvyšší řecký bůh, vládce nad bohy a lidmi. Jméno Zeus se skloňuje „bez Dia“, „dám Diovi“, „vidím Dia“ … atp. Proto Zeus a „Dius“ jsou jeden a ten samý bůh :-)
  • Héra – Diova manželka, ochránkyně manželství, posvátnosti a neporušitelnosti manželských svazků

Diovi sourozenci:

  • Hádes – bůh podsvětí
  • Poseidón – bůh moří
  • Hestie – bohyně rodinného krbu
  • Démétér – bohyně plodnosti země a rolnictví

Diovy děti:

  • Athéna – bohyně moudrosti a vítězné války, ochránkyně statečnosti, práva, spravedlnosti a umění
  • Apollón – bůh slunce a světla, lékařství, hudby, poezie, umění a čistoty, vládce múz a věštíren
  • Artemis – bohyně měsíce, ochránkyně přírody a zvěře, vášnivá lovkyně
  • Héfaistos – bůh ohně a kovářství, zbrojíř bohů a ochránce řemeslníků pracujících s ohněm a kovářství
  • Arés – bůh války
  • Afrodíté – bohyně krásy a lásky
  • Hermés – bůh obchodníků, poutníků, řečníků, atletů, vynálezců, podvodníků a zlodějů; posel bohů

Na počest bohů se pořádaly Olympijské a Pýthijské hry.

Starověcí řečtí bájní hrdinové:

  • Prométheus
  • Midas
  • Orfeus
  • Tantalos
  • Hipodamie (Pelops)
  • Daidalos a Ikaros
  • Filemon a Baucis

Dějiště vybraných řeckých bájí

Athény

Théseus, syn Aigeův, byl vyslán na Krétu jako oběť Minotaurovi, napůl býku, napůl člověku. Théseus Minatara zabil s pomocí krétské princezny Ariadny. Při zpáteční cestě dívku opustil na Naxu. Před návratem do Athén zapomněl vyměnit na lodi černé plachty. Otec se v domnění, že syn je mrtev, vrhl do moře (odtud moře Aigeovo – Egejské).

Théby

Théby byly založeny Féničanem Kadmem, který tu usmrtil draka. Později thébský syn Oidipus zabil nevědomky svého otce a oženil se s vlastní matkou. Když poznal svou vinu, oslepil se a odešel do vyhnanství. Po čase vytáhl jeho syn Polyneikés s vojsky sedmi cizích vůdců proti Thébám a svému bratru Eteoklovi. Oba v boji zahynuli. Jejich sestra Antigoné přes zákaz Polyneika pohřbila a byla potrestána smrtí.

Iólkos

Odtud vyplula na lodi Argó výprava Argonautů pod vedením Iásónovým za zlatým rounem až pod Kavkaz. Iásón získal rouno pomocí kolchidské princezny Médeie. Po návratu do Řecka ji opustil. Médea zabila své i Iásonovy děti a uprchla na dračím voze.

Ithaka

Zdejší král Odysseus proslul za trójské války úspěšným návrhem uzavřít do dřevěného koně řecké bojovníky, lstí dopravit koně do Tróje (ta leží na pobřeží Turecka, více viz článek o Tróji) a v noci se města zmocnit. Po pádu Tróje bloudil deset let po různých mořích. Po návratu na Ithaku pozabíjel ženichy, kteří se ucházeli o jeho věrnou Pénelopu.

Argos

Sídlo krále Danaa, jehož padesát dcer si z donucení vzalo padesát synů svého strýce Aigypta a o svatební noci 49 z nich své manžely zavraždilo. Po smrti za to musely nabírat vodu do děravých věder.

Korintos

Sídlo bezbožného krále Sísyfa, jenž musel po smrti za trest valit do kopce obrovský kámen, který se mu nakonec vždy sesmekl.

Mykény

Město založil Perseus, který prošel mnoho zemí a získal hlavu Medúsy, ženy s hadími vlasy. Při pohledu na ni každý zkameněl. Později vládl v Mykénách prokletý rod Pelopův, proslulý hroznými vraždami. Pelopův syn Atreus  předložil bratru Thyestovi k obědu jeho dvě děti. Atreův syn Agamemnón, vrchní velitel Řeků v trójské válce, byl po návratu do Tróje zavražděn Thyestovým synem Aigisthem a vlastní ženou Klytaiméstrou. Pomstu na těchto dvou po čase vykonaly Agamemnonovy a Klytaiméstřiny děti Orestes a Élektra.

Olympia

Král Oinomaos slíbil svou dceru Hippodameiu tomu, kdo jej porazí v závodě na vozech. Pelops, cizinec z Malé Asie, přivodil s pomocí Oinamaova vozataje havárii králova vozu, a tak získal Hippodameiu. Vozataje svrhl ze skály (ten proklel jeho rod) a k usmíření ducha králova založil Olympijské hry. Zůstal po něm název Peloponnésos – Pelopův ostrov. Pelopovými potomky se stali mykénský král Agamemnón a spartský král Meneláos.

Sparta

Sídlo krále Meneláa, jehož ženu Helenu unesl trójský princ Paris a tím zavdal příčinu k propuknutí trójské války.

Tíryns

Mocný hrad, jehož pánem byl mimo jiné i silák Hérakles. Ten musel vykonat na příkaz mykénského krále Eurysthea dvanáct úkolů, jejichž náplní byl boj s různými obludami, lapení proslulých zvířat, získání vzácných předmětů a podobně (nemejský lev, lernenská laň, kanec z pohoří Erymathos, Artemidina laň, kovoví ptáci stymfalští, vyčištění Augiášových chlévů, krétský býk, lidožroutské koně krále Dioméda, zlatý pás královny Amazonek, stádo tříhlavého obra Géryona, trojhlavý podsvětní pes Kerberos, jablka víl Hesperidek).

Knóssos

Sídlo krétského krále Mínoa s proslulým labyrintem, kde byl chován Mínótauros – napůl člověk a napůl býk.

  • Hodnocení uživatelů

  • Hodnocení: 0 hvězdy
    0 / 5 (0 )
  • 0%
  • (0) Zatím žádné recenze!

Summary:

Hodnocení: 0 hvězdy
0 / 5 (0 )

0%



Nikdo ještě nerecenzoval, buď první! Nikdo ještě nerecenzoval, buď první!



Dovolená v Řecku

Klikněte pro zobrazení nabídky Řecko: zájezdy nebo Řecko: Last minute a vyberte si tu nejzajímavější dovolenou do Řecka!