Historie ostrova Rhodos

Báj o ostrově Rhodos

Původ ostrova Rhodos je podle antických spisovatelů spjat s bájí o Diovi a Héliovi. Podle této báje z řecké mytologie se Zeus po vítězství nad Titány rozhodl rozdělit Zemi mezi olympské bohy. Jediný, na koho se nedostalo, byl Hélios – bůh slunce, jelikož ve chvíli, kdy se Země dělila, putoval se svým slunečním vozem po obloze a nikdo si na něj nevzpomněl. Když se vrátil a domáhal se svého podílu, Zeus ho sice politoval, ale Země už byla rozdělena. Hélios tedy požádal Dia a ostatní bohy o souhlas s tím, že mu připadne země, která se sama vynoří z moře. Když s tím ostatní bohové souhlasili, vynořil se z modrého moře ostrov. Hélios jej ozářil svým jasem a učinil jej nejkrásnějším ostrovem v Egejském moři.

Dávná historie ostrova Rhodos

Rhodos leží, společně s Kyprem a Egyptem, na křižovatce hlavních námořních cest ve Středomoří mezi Egejským mořem a Blízkým východem. Byl styčným bodem tří kontinentů. Mnoho národů, jež ostrov obývaly, zde zanechalo své stopy. Strategická poloha předurčila hlavní město ostrova stát se jedním z nejdůležitějších měst starověkého řeckého světa.

Ostrov Rhodos byl obydlen už v době kamenné. Prvními obyvateli byli Kárové, kteří pocházeli z Malé Asie.

Ve starověku nesl ostrov různé názvy. Podle množství hadů se mu říkalo Ophiousa, podle jasné oblohy a nebi plném hvězd Asteria, pro svou krásu se jmenoval Makaria a podle nejvyšší hory Altavyria. Dalším jménem byla Telchinia podle bájných prvních obyvatel Telchinů.

Po Kárech přišli na ostrov Féničané, za kterých se Rhodos stal důležitým obchodním centrem. První fénickou osadu zde založil Kadmos, jenž tu také zavedl první abecedu.

Dalšími obyvateli ostrova byli Minójci z Kréty.

Všechny národy žily na ostrově v míru po několik století, dokud sem v roce 1400 před naším letopočtem nepřišli Achátové z řecké pevniny. Ti zde začali budovat silný stát. O sto let později dorazili na ostrov agresivní Dórové, ostrov ovládli a založili města Lindos, Ialysos a Kamiros. V letech 1000 – 600 před naším letopočtem tato města kolonizovala celé pobřeží Malé Asie, Sicílie, Francie a Španělska.

Města byla původně nezávislá. Později se spojila s dalšími dórskými městy Kos, Knidos a Halikarnassos a vytvořila federaci šesti měst, takzvané Dórské Hexapolis.

Klasické období řeckých dějin

V 5. století před naším letopočtem se dostal ostrov Rhodos na krátkou dobu pod nadvládu Peršanů. Řekové však Peršany porazili a Rhodos se stal členem Délfského námořního spolku. V letech 431 – 404 před naším letopočtem, během peloponéské války, se obyvatelé ostrova rozhodli postavit město nové a pojmenovali ho podle názvu ostrova – Rhodos. Rok založení města – 408 před naším letopočtem – se stal důležitým mezníkem v historii ostrova.

V helénistické době bylo město pod vlivem dvou řeckých městských států – Athén a Sparty. Obyvatelé ostrova se přiklonili na stranu Makedonie, uzavřeli s ní spojeneckou smlouvu a při obléhání Tyru aktivně pomáhali Alexandru Velikému. Po rozpadu Alexandrovy říše navázali úzké vztahy s ptolemaiovskou dynastií v Egyptě. To se nelíbilo vládci Malé Asie Antigonovi a v létě roku 305 před naším letopočtem poslal svého syna Démétria Poliorkéta dobývat ostrov. Válka byla dlouhá a krvavá. Demetrius přivedl armádu o 40 tisících mužů. To bylo víc než celá populace ostrova. Když Demetrios napadl město, obránci zastavili dobývání zaplavením příkopu pod hradbami Starého města. Po téměř ročním obléhání připlula městu na pomoc flotila lodí z Egypta. Demetrios spěšně odtáhl a své dobývací věže ponechal na místě. Na oslavu svého vítězství se Rhoďané rozhodli postavit velkou sochu svého patrona boha Hélia. Roztavili bronz z velkého množství dobývacích strojů. Zhotovení kolosu se ujal v letech 304 – 293 před naším letopočtem lindoský sochař Hares. Socha byla 110 stop vysoká a stála na 50 stop vysokém podstavci nedaleko přístavního mola. Tuto sochu dnes známe pod názvem Kolos Rhodský a jak jistě víte, byla jedním ze sedmi divů starověkého světa. Stál tu hrdě 56 let. Poté Rhodos zasáhlo zemětřesení a socha byla povalena.

V této době žili na ostrově nejznámější umělci, spisovatelé a filosofové. Byl zde vytvořen Mezinárodní námořní zákon rhodský, jenž se stal jedním z nejdůležitějších raných právních dokumentů světa.

Úpadek ostrova Rhodos

Na konci 3. století před naším letopočtem zesílilo zasahování Říma do záležitostí Řecka. Obyvatelé ostrova se k Římu stavěli nepřátelsky a Římané chtěli rázně omezit moc ostrova. Prohlásili Delo za svobodný přístav a tím významným způsobem omezili rhodský obchod a donutili Rhodos k dohodě o spojenectví. Tato dohoda měla pro Rhodos katastrofální důsledky. Když byl zavražděn Caesar odmítli Rhoďané Gaiu Casiiovi vystoupit proti Egyptu, se kterým je vázaly spojenecké svazky. Cassisus – jeden z Caesarových vrahů – v roce 42 před naším letopočtem na ostrov zaútočil, dobyl jej, většinu ostrova zdevastoval a odvezl odtud více jak 3000 uměleckých děl. Úpadek ostrova poté dokončil císař Dioklecián, který připojil Rhodos k římskému impériu jako provincii.

V roce 314 se římské impérium rozdělilo a ostrov Rhodos připadl východořímské říši. Město Rhodos bylo roku 514 zničeno zemětřesením a císař Anosstasios I. jej nechal znovu vybudovat. Během římsko-perských válek byl v roce 620 obsazen Peršany. V roce 653 město přepadli Arabové a zničili jeho památky. Saracénské nájezdy trvaly až do roku 718, kdy byzantská flotila zničila saracénské lodě „řeckým ohněm“. Takzvaný řecký oheň používali Byzantinci v námořních bitvách proti posádkám nepřátelských lodí, ne k ničení lodí samotných. Šlo o tekutou zápalnou směs, jež hořela i ve styku s vodou.

V 9. století pustošili ostrov Arabové pod vedením Hárána ar-Rašída.

Křižácká tažení

Renesance obchodního styku nastala teprve v 11. století díky křižákům, kteří odtud byli zásobováni zbožím, loděmi i žoldnéry.

Když v roce 1204 dobyli křižáci během čtvrté křížové výpravy Konstantinopol, prohlásil se jejich velitel Leon Gavalas dědičným despotou ostrova Rhodos a vládl zde až do roku 1246, kdy byl ostrov dobyt Janovany. Byzantská říše získala ostrov formálně zpět v roce 1261, ale ve skutečnosti zde stále vládli Janované a jejich admirálové. V roce 1306 Vignolio Vignoli, jeden z těchto admirálů, prodal ostrovy Rhodos, Kos a Leros rytířům Řádu svatého Jana Jeruzalémského (jsou známí také jako tzv. Johanité). Ostrov se tedy stal majetkem Řádu, jenž však musel až do roku 1309 o Rhodos bojovat s místním obyvatelstvem.

Křižáci dali ostrovu nezaměnitelný ráz. Postavili zde nedobytné pevnosti, hrady, brány, kostely, nemocnice, ubytovací zařízení a paláce. Za vlády křižáků ostrov získal znovu významný vliv ve východním Středomoří. Na ostrově otevřely své pobočky florentské obchodní a bankovní domy. Ostrov se stal centrem obchodu mezi východem a západem. V roce 1480 Řád uhájil ostrov před tureckou invazí.

Vláda Johanitů trvala 213 let, až do 29. prosince 1522. Tehdy poslední velmistr Řádu, Villiers de l´Isle Ada, byl po šestiměsíčním obléhání donucen předat ostrov Sulejmanovi Nádhernému. Po pádu ostrova zprostředkoval císař Karel V. pro Řád nový domov na Maltě a Řád dostal jméno, pod kterým je znám dodnes – Řád maltézských rytířů.

Okupace Osmanskou říší

Okupace ostrova Osmanskou říší je považována za nejtemnější období historie Rhodosu. Vládl zde Kapudan Paša a město se stalo hlavním městem Egejské provincie Turecka. Sídlil tu hlavní turecký administrátor. Řekové museli město opustit a usídlit se mimo jeho hradby. Turci však nikdy neovládli celý ostrov a turecké obyvatelstvo tvořilo pouze menšinu. Proto si také některá města – zejména Lindos – podržela určitou samostatnost a prosperitu.

Italové a fašismus

Turecká nadvláda trvala na ostrově až do roku 1912. V tomto roce Italové, za pomoci místního řeckého obyvatelstva, obsadili ostrov. Italové zacházeli s místním obyvatelstvem poměrně dobře, protože očekávali vytvoření italsko-řecké unie. Nástup fašismu v Itálii však vedl k politice expanze a Italové odmítli obyvatelům ostrova právo na sebeurčení. To vedlo pochopitelně i k ozbrojenému odporu. Je však třeba říct, že v době italské nadvlády byly věnovány značné prostředky na ochranu a rekonstrukci historických památek, i když s jednostranným zaměřením na dobu vlády Johanitů. V té době byl obnoven Palác velmistra, kostel svatého Jana i historický přístav.

Poválečná éra ostrova

Po porážce Osy spravovala všechny Dodekánské ostrovy britská administrativa až do 7. března 1948, kdy se stal ostrov Rhodos součástí Řecka.

V roce 1957 byly schváleny plány nového města. Od roku 1960 je středověké město Rhodos chráněnou památkou a v roce 1988 bylo zapsáno do seznamu světového dědictví UNESCO.

Dovolená v Řecku

Chtěli byste vyrazit na zájezd do Řecka? Klikněte sem a podívejte se na nabídku aktuálních zájezdů či akčních Last minute, které Řecko nabízí a vyražte ve vámi vybraném termínu a za cenu, která vám bude vyhovovat! Dovolená v Řecku je skvělá volba!