Olympie je místem, kde se zrodily Olympijské hry, na tomto místě se jejich tradice udržovala více než 1 000 let, zde se zapaluje a odtud se přináší olympijský oheň do pořadatelské země dnešních novodobých OH. Toto místo je tudíž z historického hlediska velmi významné a určitě stojí za návštěvu.
Osídlení Olympie sahá až do období 3000 let před naším letopočtem. Okolo roku 2000 před naším letopočtem zde byla vybudována svatyně na počest boha Krona. Byl po něm pojmenován i pahorek, který se tyčí nad celým areálem. Nejvýznamnější je však období od 16. století předa naším letopočtem. V té době byl areál zasvěcen kultu boha Dia a jeho manželky bohyně Héry.
Do tohoto období spadá i vznik historicky prvních sportovních her.
Zapálení olympijského ohně
Olympijské hry a jejich historie
Podle mytologie založil olympijské hry Pelops a to na usmíření ducha zavražděného tchána Oinomaa. Král Oinomaos slíbil svou dceru Hippodameiu tomu, kdo jej porazí ve vozatajském závodě. Pelops, cizinec z Malé Asie, přivodil s pomocí Oinamaova vozataje havárii králova vozu a tak získal Hippodameiu. Vozataje svrhl ze skály (ten proklel jeho rod) a k usmíření ducha králova založil Olympijské hry.
Jeden z nejznámějších symbolů světa – olympijské kruhy
Podle historických záznamů však olympijské hry vznikly až v roce 776 před naším letopočtem. Od tohoto data počítali Řekové svůj letopočet. Vždy udávali, v kolikátém roce které olympiády se ta či ona událost přihodila. Po dobu her ustávaly mezi řeckými obcemi válečné konflikty.
Olympijské ceremonie
Závodníci se připravovali na hry devět měsíců ve svých mateřských obcích, poslední měsíc pak přímo v Olympii. Hry se konaly v době úplňku, koncem srpna nebo začátkem září. Časem se rozrostly v pětidenní až sedmidenní sportovní slavnosti. První den se konaly slavnosti na Diovu počest, poslední den bylo rozdílení cen a závěrečné oběti.
Na olympijské stadionu závodili muži starší 18 let v těchto disciplínách:
- v běhu prostém (na jedno olympijské stadium, to je 192,27 metrů),
- v běhu na dvě stadia,
- ve vytrvalostním běhu (obvykle na 24 stadií, to je asi 4,5 kilometru),
- v zápase (pěstním, prostém nebo v pankratiu, to je ve volném stylu),
- v olympijském pětiboji (běh na jedno stadium, skok daleký, hody diskem a oštěpem, zápas),
- v běhu ve zbroji na dvě stadia.
Odděleně se pořádaly závody pro chlapce.
Na jezdeckém závodišti – hippodromu – o délce 609 metrů se konaly závody na vozech tažených koňmi a později i přímo na koních. Za vítěze byli vyhlašováni vlastníci spřežení, nikoli závodníci sami. Cenou za vítězství byla ihned po skončení soutěže palmová ratolest, po ukončení her olivový věnec i právo dát si postavit sochu v Olympii nebo kdekoliv jinde.
Starověký olympijský stadion
Od 5. století před naším letopočtem se na program her dostávaly i múzické soutěže – hudba zpěv, recitace. Každý soutěžící se účastnil her sám za sebe, ale mnohé řecké obce začaly brzy projevovat velký zájem o společnou účast a to vedlo ke vzniku jistého druhu sportovního profesionalismu. Díky konání a tradici olympijských her si město získalo statut posvátného města a proto nebylo nikdy nuceno čelit nepřátelskému obléhání, či jinému napadení. Naposledy se hry konaly v roce 393 našeho letopočtu, poté je zrušil byzantský císař Theodosios v rámci boje proti pohanským kultům. Celou událost císař dovršil nařízením vypálit slavný Diův chrám.
Zajímavosti města Olympia
Se soustavným výzkumem Olympie se začalo až v 19. století. Výzkum vyvrcholil vykopávkami Němců v letech 1875 – 1881 a potom znovu od roku 1896.
V roce 1875 byl odkryt rozlehlý areál náboženských i obytných budov, soustředěných okolo posvátného území zvaného Altis. Zde byly dva chrámy a za nimi pokračovalo závodiště.
Do areálu vstoupíte po mírně svažité cestě mezi pozůstatky římských budov, kde stojí dominantní sloupořadí a zbytky rozsáhlého gymnasia a palaistry, kde se závodníci připravovali na závody. Všimnout si zde můžete takzvaného Filippeionu, malého chrámu ve tvaru kruhu, který byl zasvěcen Filipu Makedonskému na počest vítězství v bitvě u Cheronie. Nedaleko stojí chrám bohyně Hery. Ten byl postaven asi koncem 7. století. Řada jeho sloupů byla za výzkumů znovu vztyčena. Před chrámem bohyně Héry je oltář, na kterém se zapaloval a dodnes zapaluje olympijský oheň.
Chrám Dia Olympského
Když si prohlédneme údajný hrob Pelopův, nazvaný Pelopion, spatříme nejvýznamnější a nejdominantnější památku Olympie – chrám Dia Olympského. Tato majestátní stavba byla dokončena v roce 457 před naším letopočtem a představovala rozsáhlý chrám o rozměrech 28 x 64 metry. Chrám se tyčil do výšky 20 metrů a sloupy vysoké 11 metrů měly v průměru přes dva metry. Byl zdobený výjevy antické historie, reliéfy a mramorovými sochami. Uvnitř chrámu dominuje socha sedícího boha Dia s pozůstatky obrovitých sloupů z roku 438 před naším letopočtem. Byla zhotovena sochařem Feidiásem ze slonoviny, zlata a skla. Po roce 393 našeho letopočtu ji dal císař Theidosios odvést do Konstantinopole a tam byla v roce 475 zničena požárem. Socha se sice do dnešních dnů nedochovala, ale je jedním ze sedmi divů světa. Chrám boha Dia zničilo v 6. století silné zemětřesení.
Mezi chrámy bohyně Hery a boha Dia bylo náměstí s oltáři, památníky, sochami a dalšími významnými budovami.
Na severní straně Kronova pahorku stála kašna Heroda Attika vystavěná v roce 158 našeho letopočtu s pokladnicí k uchovávání darů.
Napravo od kašny leží zbytky dalších staveb – Metróon a chrám Matky bohů.
Přímá cesta však vede ke vstupu na olympijský stadión jehož délka reprezentovala důležitou řeckou délkovou mírů – 1 stadion. Na rozdíl od našich dnešních stadionů je olympijské závodiště podstatně užší. Běhalo se po přímé dráze k otočce, závodník se rychle otočil o 180 stupňů a pak běžel opačným směrem. Po obou stranách byly umístěny tribuny pro rozhodčí a také pro vážené hosty. Kapacita areálu byla okolo 40 tisíc diváků.
Chrám bohyně Héry
Zachovaná podoba olympijského stadionu pochází ze 4. století před naším letopočtem, jen podchod pro vstupující závodníky je až z římských dob.
Na jihu a západě od posvátného okrsku leží trosky dalších budov a staveb. Vyniká mezi nimi především rozsáhlý Leónidaion, jehož základy pochází ze 4. století před naším letopočtem. Původně sloužil jako ubytovací budova pro významnější závodníky. Od 2. století našeho letopočtu to byla rezidence římského správce provincie Achaia.
Na severu od Leónidaia byl do posvátného areálu později vestavěn byzantský chrámek, v jehož základech archeologové našli zbytky Feidiovy dílny.
Zajímavá je také návštěva obou archeologických muzeí. Starší stojí na malé vyvýšenině před vstupem do archeologického areálu a obsahuje některé specializované kolekce exponátů. Hlavní olympijské nálezy jsou však umístěny v novém muzeu, postaveném v parku proti vstupu do areálu. Zájem návštěvníků se soustřeďuje na Práxiterovu sochu Herma, chovající v náručí malého Doinýsa. Je to jedna z nejpůvabnějších zachovaných soch z antického starověku. Byla nalezena při výzkumu Heřina chrámu a vznikla kolem roku 340 před naším letopočtem. Pozornost si zaslouží také Palóniova socha okřídlené bohyně Niké z roku 425. je zde také přilba se jménem athénského vojevůdce Miltiada, vítěze v bitvě u Marathónu a také malá konvička s nápisem „Patřím Feidiovi“, nalezená v troskách Feidiovi dílny. V muzeu je rovněž instalována sochařská výzdoba Diova chrámu.
Pelopion – hrob Pelopův
V městečku samém je třetí muzeum věnované historii olympijských her.
Podobně jako u ostatních měst Peloponéského poloostrova je i do Olympie nejednodušší a časově nejvýhodnější a nejsnadnější cesta osobním automobilem. Můžete sem jet i autobusem. Odjezd je athénského autobusového nádraží z terminálu A.
