Město Argos bylo v minulosti hlavním centrem mykénské kultury na Peloponésu. Argos najdete v severní části rozlehlého řeckého poloostrova Peloponés, na křižovatce silnic vedoucích z Nafplia a Tripoli do Athén.
Právě zde se údajně zrodila nejkrásnější žena světa, pozdější manželka spartského krále Meneláa, Helena trojská, kvůli které se rozhořela známá trojská válka (viz město Trója na území Turecka). Většina památek, které se ve městě podařilo dochovat, pochází až z doby klasické. Nechybí zde ani jedinečné archeologické muzeum, které vás seznámí s pohnutým osudem města.
Argos
Historie města Argos
Argos je historicky významné město, ležící na úpatí kuželovité Larisy a plochého kopce Aspis. Toto místo bylo osídleno již v rané době bronzové. Podle legendy tu sídlil mýtický král Danaos, jehož 50 dcer si z donucení vzalo za manžely 50 synů svého strýce Aigypta a o svatební noci 49 z nich své manžely zavraždilo. Po smrti za to musely nabírat vodu do děravých věder.
Město Argos má své důležité místo v řecké mytologii. Podle legendy se Danaos po svém útěku z Egypta ujal vlády v oblasti Argolis. Jeho syn Adrastus byl legendární králem Argosu během války „Sedm proti Thébám“. V Homérových eposech je zmíněn jako král Argosu Diomedes, který následoval svého dědečka. Původně se měl Argos ale jmenovat podle Phoronea, dědečka Argose a mýtického zakladatele první obchodní kolonie na Peloponésu.
Argos je nejstarší, nepřetržitě obydlené město v Evropě, známé centrum mykénské kultury. V době Mykénské byl Argos zastíněn Mykénami. Po pádu Mykén a po příchodu Dórů se město znovu stalo hlavním střediskem Argolidy a jedním z nevýznamnějších peloponéských měst. Dlouho se také bránilo vlivu Sparty a přes občasné porážky se často ocitalo na straně jejích nepřátel. V 5. století před naším letopočtem zde působila proslulá sochařská škola Polykleitos.
V helénistickém období význam města upadal. Oživení prožilo až ve 2. století před naším letopočtem, za římského panství.
Koncem 3. století bylo poničené Góty a v pozdním starověku a novověku postupně patřilo Byzanticům, křižákům, Benátčanům Turkům, znovu nakrátko Benátčanům a opět Turkům.
Ve 20. letech 19. století se obyvatelé aktivně zúčastnili osvobozeneckého hnutí.
Zajímavosti města Argos
Přímo v centru města najdete Archeologické muzeum s cennými památkami z Argu a okolí. Středem zájmu jsou zejména prehistorické nálezy z Lerny, například ženská neolitická terakotová soška z roku asi 3000 před naším letopočtem. Najdete tu také fragmenty kráteru ze 7. století před naším letopočtem, který zachycuje oslepnutí jednookého obra Polyfémose Odysseem, stejně jako kompletně zachovalá vojenská výzbroj z geometrického období 8. století před naším letopočtem.
Hrad Larissa
Nejstarší stopy osídlení se datují až do konce neolitu. Hrad Larissa, který se nachází na z dálky viditelném kopci, který byl postaven v mykénském období.
U silnice do Tripoli byla prokopána stará agora . Na agoře, která byla ještě do roku 1998 celá zarostlá, se mimo jiné nachází několik sloupořadí, tzv. „stoa“ z 5. století před naším letopočtem, závodní dráha a zachovalá kruhová stavba nymphaion, která byla v roce 200 přestavěna na běžný pavilon se zřídlem.
Najdete tu také rozvaliny římských lázní a dvě divadla. Starší divadlo patří k největším a nejstrmějším v Řecku a bylo místem prvního zasedání řeckého parlamentu v roce 1821 a 1826. Divadlo je vytesané ve skále a je postavené přibližně v letech 300 až 275 před naším letopočtem, pojalo až 20 000 návštěvníků a konalo se zde mnoho představení. Pod divadlem se nacházejí nejzachovalejší pozůstatky termálních lázní na řecké půdě z 1. až 2. století našeho letopočtu.
Divadlo ve městě Argos
Při výstupu na Larissu narazíte na klášter Panaia tu Vrachu, který stojí na místě někdejšího chrámu bohyně Héry. Na vrcholu kopce je středověká pevnost Kastro.
Směrem k severovýchodu narazíte na ruiny Apollónova a Afroditina chrámu, pod nimi bylo odkryto mykénské pohřebiště.
