Knóssos je největší archeologickou lokalitou mínojské doby na ostrově Kréta. Jednalo se pravděpodobně o správní a politické centrum celé mínojské civilizace a její kultury. Dnes se jedná o významný turistický cíl, jenž se nachází poblíž krétského hlavního města Heraklionu.
Knossos
Vykopávky Knossos se rozprostírají asi 5 kilometrů jižně od Heraklionu. Cesta autobusem z hlavního města Kréty trvá přibližně 15 min.
Z Heraklionu z autobusového nádraží (u moře) jezdí každých 20 minut autobus číslo 2.
Tento největší minojský palác byl postaven kolem roku 1900 před naším letopočtem. Byl několikrát zničen zemětřesením a poté znovu postaven. Nacházelo se zde bezpochyby centrum minojské civilizace. Celý komplex zahrnoval asi 1400 místností o ploše dvou hektarů. Jednotlivé budovy měly až čtyři patra, labyrint chodeb, hal a schodišť. Obyvatelé byli zásobeni vodou z vodovodů a k dispozici měli dokonce také koupelny. Stěny trůnního sálu zdobily barevné fresky s motivy zvířat, bájných tvorů, rostlin i lidí. V části budov tu možná žili také nejvyšší vládci ostrova, kteří nosili titul Mínós. Podle báje tu měl nejspíš domov bájný Minotaurus.
Minotaurus
Častá vyobrazení dvojitých seker dala Knóssos název „Dům dvojitých seker“. Fresky v paláci jsou kopiemi originálů, které jsou uloženy v archeologickém muzeu v Heraklionu.
V době svého zániku, zhruba kolem roku 1400 před naším letopočtem, představoval palác rozsáhlé administrativní, kulturní a náboženské centrum, čítající 5 až 8 tisíc obyvatel. Pomyslným centrem je nádvoří vyvýšené několik metrů nad terénem, ze kterého můžete spatřit zbytky místností.
Výzdoba paláce
Za opravdový palác však nelze starý Knóssos považovat, ve skutečnosti na něj dnes pohlížíme jako na centrum města. Nalézají se zde svatyně a kultovní okrsky, obytné domy i dílny, kanceláře a zásobní sklady.
V okolí paláce Knóssos leží pod povrchem z větší části neodkryté minojské město, ruiny několika vil a takzvaného Malého paláce.
Knóssos je ze všech krétských archeologických nalezišť nejimpozantnější. Je to především zásluhou Brita sira Artura Evanse, jenž řídil vykopávky Knóssu od roku 1900. Práce na vykopávkách trvaly 40 let. Přínos Evanse je ale z dnešního pohledu sporný. Zbořil to, co se mu jevilo jako nepodstatné a připojil i to, o čem se domníval, že může spolehlivě rekonstruovat. Kritické hlasy proto Knóssos nazývají „archeologickým disneylandem“.
Jak vypadal palác v Knossu
Pro laiky přináší Evansova metoda užitek. Bez něho by zde dnes neviděli nic než jen základy budov. Řekové v Evansově přístupu zdárně pokračují a Knóssos dostavují turistům před očima.
Nejzajímavějším místům patří královská trůnní síň. K vidění je originální Mínoův trůn z alabastru z roku 1700 př.n.l. Jeho kopie zdobí soudní dvůr v Haagu. Vaší pozornosti by neměl ujít budoár královny, který najdete přímo nad trůnní síní. Stejně tak obdivujte slavnou fresku s delfíny a taky tu s minotaurem, i když se jedná nejspíš jen o útočícího býka. Pozornosti důkladných návštěvníků neujde ukázka původní kanalizace, která není nepodobná těm dnešním.
Palác Knossos
Západní nádvoří
V minojském období se tu nacházel jeden z přístupů do paláce. Vedou přes něj dvě dlážděné cesty – vlevo k velkým stupňům divadla, vpravo k Chodbě procesí.
Tři vyzděné kruhové jámy
Zde byly nalezeny kosti zvířat a obětní oltáře.
Západní vchod
Dosud zde lze spatřit patku dřevěného sloupu.
Chodba procesí
Zde byly nalezeny části fresky zobrazující původně celkem 500 mužů přinášejících obětiny. Koridor byl kdysi dlouhý 90 metrů.
Jižní propyleje
Tvořily vstupní síň pro návštěvníky prostoru Evansem nazvaného piano nobile.
Velké venkovní schody
Vedly do horního patra (piano nobile), ale nedochovaly se. Proto je Evans podle svých představ postavil znovu.
Síň tří sloupů
Prostor, jehož strop byl nesen třemi sloupy a třemi pilíři.
Velká síň
Odtud se nabízí pohled dolů, do prostoru skladišť (21 místností). Zde se nalézaly takzvané pithoi, obrovské hliněné nádoby, v nichž byly uchovávány pravděpodobně i obětní dary poutníků.
Síň šesti sloupů
Její stěny byly ozdobeny freskami, mimo jiné i „Malou Pařížankou“, kterou můžete dnes obdivovat v archeologickém muzeu v Heraklionu.
Velké západní schody
Vedou dolů na ústřední nádvoří.
Ústřední nádvoří
Je 53 metrů dlouhé a 28 metrů široké. Na něm pravděpodobně končila všechna procesí. Zde se konaly kultovní hry, při nichž muži i ženy prováděli salta přes hlavu a záda býků, odrážejíce se od rohů zvířete, a snad i různá shromáždění a trhy. Z tohoto nádvoří se vcházelo také do Trůnního sálu.
Trůnní sál
Vstupovalo se do něj přes síň s porfyrovou mísou. Podél zdí se nacházejí kamenné lavice a stojí zde i kopie dřevěného trůnu, jehož fragmenty zde byly nalezeny.
Trůnní sál
V samotném trůnním sále lze vpravo spatřit velmi podobný trůn z alabastru, který rovněž obklopují kamenné lavice. Naproti trůnu se nalézá nádrž s vodou na očistnou koupel. Vstupní síň byla Evansem považována za jakousi čekárnu pro žadatele, na trůnu podle něj sedával Mínos a v bazénu byli prý chováni hadi.
Hlavní svatyně
Zcela „rekonstruovaná“ podle představ Evanse.
Krypta se sloupy
Nejspíše byla užívána jako vedlejší svatyně. Do pilířů jsou vyryty dvojbřité sekery, jeden z hlavních kultovních symbolů Mínójců.
Velké schodiště
Vede z přízemí budovy do dvou pater dolů a do jednoho patra nahoru. Tuto část paláce považoval Evans za obytný trakt krále a královny. Ve spodním patře byla podle něj místnost pro stráž královské gardy a o poschodí níže královnina oblékárna.
Oblékárna královny
Byla dokonce vybavena toaletou s důmyslným systémem splachování.
Megaron královny
Je vyzdoben velkolepými freskami a opatřen koupací vanou.
Megaron královny
Megaron krále
V něm dnes stojí kopie dalšího trůnu. Evansovu hypotézu poněkud narušuje fakt, že domnělé komnaty královského páru těsně sousedí s dílnami řemeslníků – kameníků a hrnčířů.
Severozápadní portikus
Působí dojmem bastionu. Sloupy a fresky tvoří rekonstrukce.
Celnice
Tento název budovy zvolil Evans z toho důvodu, že se nachází na cestě do přístavu.
