Pantokrátor je svou nadmořskou výškou 906 metrů nejvyšším místem ostrova. Již samotná cesta na jeho vrchol je ojedinělým zážitkem.
Pantokrator
Nejprve stoupáme směrem od jižního úbočí po serpentinové silničce přes vesnice Spartýlas a Strinilas, až se dostaneme na prašnou cestu, jež nás asi po pěti kilometrech dovede k samotnému vrcholu. A jelikož se cesta neustále zhoršuje, je nejlépe vyšlápnout si posledních pár metrů pěšky (ale my to zvládli i na skútru, ačkoli jsme museli tlačit 🙂 ).
Za svou námahu budeme odměněni překrásným výhledem do širokého okolí. Nebude-li tedy vrchol Pantokratoru zrovna v mracích, kdy naopak neuvidíte vůbec nic (často ale stačí chvíli počkat, až se mraky protrhají).
Výhled z vrcholu Pantokratoru
Původní ráz této části ostrova je až neuvěřitelně odlišný od částí ostatních, což je dáno především nadmořskou výškou. Sporá vegetace balkánských velehor, ke kterým pohoří Pantokrátoru patří, v sobě skrývá nesporné „exotické“ kouzlo.
Scenérie z Pantokratoru
Na vrcholku se vedle vysílací antény nalézá také klášter, v němž dodnes žije jeden mnich. Nejstarší zpráva o klášteru pochází z roku 1347 od mnicha z nedaleké vesnice Períthia, jenž podává svědectví o založení svatostánku na vrcholku nejvyšší hory ostrova třiadvaceti okolními vesnicemi. Za tureckých nájezdů byl klášter zřejmě zničen a později znovu obnoven.
Na cestu na vrchol nicméně doporučujeme si přibalit i nějakou mikinu, bývá zde dost chladno a navíc fouká. My vyrazili klasicky v plavkách (mokrých z koupání), sandálech a tričcích s krátkým rukávem a nahoře nám zrovna teplo určitě nebylo 🙂 Poučte se z našich chyb a raději se oblečte, ať vám není zima. Ale třeba budete mít štěstí a na Pantokrátoru budete mít slunečno a teplo, držím palce 😉
Vrchol Pantokratoru
