Oficiálně se většina Kubánců označuje za ateisty. Vliv křesťanství byl v minulosti potlačován komunistickým režimem a v roce 1962 Fidel Castro vyhlásil „ateistický stát“. Od roku 1969 byly na Kubě zakázány dokonce i Vánoce, které byly obnoveny až v roce 1998, po návštěvě papeže Jana Pavla II. Od roku 1991 byl umožněn vstup do komunistické strany křesťanům a v roce 1992 pak byla vyhlášena náboženská svoboda.
V největší míře je zde zastoupena římsko – katolická církev, santería a protestanti.
Křesťanství přišlo na Kubu s příchodem Španělů. Otroci dovážení z Afriky sebou přinášeli vlastní náboženství. Černošští obyvatelé byli sice nuceni přijmout křest, ale dále vyznávali svá náboženství a odtud pochází santería. Toto náboženství údajně dnes uznává 80% kubánských obyvatel.
Iglesia Nuestra Seňora de la Merced© Stefano Ember / Shutterstock.com
Křesťanství a santería mají společný například výklad o vzniku světa. Katolíci uctívají Boha a svaté, santería má orishe. Charakteristickým prvkem rituálů santeríe jsou oběti, nejčastěji v podobě zvířete, čímž se santería podobá aztéckým obřadům. Při rituálech hraje důležitou roli také tanec za doprovodu hudby.
Není problém rituálům přihlížet, pro Kubánce je to jedna z možností, jak si vydělat peníze. Turisté jsou totiž mnohdy ochotni velmi dobře zaplatit, aby mohli sledovat obřad tohoto náboženství, opředeného mnoha mýty.
Mezi slaběji zastoupené církve patří ruské pravoslaví, budhismus , je zde i funkční židovská obec.
