Ve Vatikánu nenajdete významnější církevní stavbu, než je právě bazilika svatého Petra. Její význam je značný nejen pro samotný Vatikán, ale i pro celou Itálii.
Bazilika obsahuje celou řadu zajímavostí, které by byla škoda minout. Pojďme se na ně společně podívat, máme tady na MAHALO.cz pro vás popsáno, jak vypadá prohlídka baziliky svatého Petra.
Prohlídka baziliky svatého Petra
Do baziliky svatého Petra se vchází (nečekaně) vstupní halou 🙂 Celkem se tu nalézá pět portálů. Bronzové dveře uprostřed jsou dílem florentského mistra Filareta z 15. století. V podloubí se nachází pět dveří, které vedou do atria.
Úplně nalevo stojí bronzová Brána smrti (Porta della Morte) od slavného sochaře G. Manzu. Těmito dveřmi jsou do baziliky přenášeny rakve se zesnulými papeži. Následují Porta della Male, Porta del Filarete, Porta dei Sacramenti a poslední Porta Santa – Svaté dveře, které se otevírají pouze jednou za 25 let na Svatý rok.
Nad podloubím spatříte devět oken, z nichž tři mají balkon. Z centrálního balkonu – takzvané lodžie požehnání každoročně papež uděluje papežské požehnání Urbi et Orbi. Fasáda je zakončena balustrádou se 13 sochami – Krista, svatého Jana Křtitele a 11 apoštoly (chybí sv. Petr). Na každé straně balustrády se nachází jedny hodiny. Zvon pochází z roku 1288.
Po obou stranách vstupní haly je umístěna jezdecká socha císaře Konstantina (na levé straně), z dílny sochaře Berniniho a napravo stojí socha Karla Velikého od Carnacchiniho.
V první kapli objevíte Michelangelova Pieta. Její hladkost a výrazovost proslavila Michelangela po celé Itálii. Jelikož byla socha v roce 1972 poškozena kladivem duševně chorým člověkem, byla po zrestaurování zakryta skleněnou deskou.
Ústřední bod baziliky tvoří takzvaný papežský oltář, jenž se nachází nad hrobem sv. Petra. Jednou z nejvíc sledovaných památek je Berniniho baldachýn. Bronzový baldachýn nad papežským oltářem se stavěl v letech 1626 – 1633 a dosahuje výšky 29 metrů. Obrovské množství bronzu, potřebného pro baldachýn, získal prý papež Urban VIII. trochu barbarským způsobem, z kopule antického Pantenonu.
Před oltářem objevíte vchod do Kaple vyznání (Confessia), jenž se nachází přímo nad hrobem sv. Petra s 95 věčnými světly. Vpravo stojí na mramorovém trůnu socha sv. Petra (asi z 13. století), která má pravou nohu vyleštěnou do polibků věřících.
V levé boční lodi je vstup do sakristie, přistavěné k chrámu v letech 1776 – 1784. V ní je umístěno Umělecko-historické muzeum klenotnice, v níž jsou vystaveny vzácné sakrální předměty (například kříž císaře Justina II., sarkofágy římského konzula Junia Bassa či papeže Sixta IV.).
Za sochou sv. Petra objevíte vchod do podzemních prostor (Sacre Grotte Vaticane), kde lze spatřit základy původního kostela, jenž ležel o 3,5 metru níž než současný chrám, a pod nimi novodobou kryptu, v níž naleznete kromě památek ze staré baziliky a raně křesťanských sarkofágů také četné hroby a rakve papežů. Toto místo má neskutečně tajemnou atmosféru. Mezi hroby jsou mimochodem uloženy i ostatky bývalého pražského arcibiskupa kardinála Josefa Berana, který zemřel v Římě v roce 1969.
Kolem čtyř sloupů, které drží kopuli chrámu, vytvořil Bernini čtyři výklenky, do nichž umístil sochy svatých. Nad výklenky uvidíte relikviáře, ve kterých se uschovaly svaté relikvie. Socha sv. Longina v severovýchodním výklenku držící kopí, pochází z dílny samotného Berniniho. Nad sochou je v relikviáři uchováno kopí, kterým sv. Longinus probodl Ježíše. Socha sv. Heleny od Andrei Bolgiho, žáka Berniniho, nacházející se v severozápadním výklenku, působí strnule a bez života. Naopak socha sv. Veroniky v jihozápadním výklenku je plná pohybu. V posledním jihovýchodním výklenku stojí patetická socha sv. Ondřeje.
Kopuli navrhl Michelangelo. Vlys dolní části kopule nad oltářem zdobí latinský nápis – Tu es Petrus et super hanc petram aedificabo ecclesiam meam, et tibi dabo claves regni caelorum, což lze přeložit jako „Ty jsi Petr (slovo má rovněž význam skála) a na této skále vybuduji svoji církev a Tobě dám klíče od království nebeského“.
V apsidě za hlavním oltářem se nachází Berniniho katedra (trůn) svatého Petra. Zde je uchována nejvzácnější relikvie baziliky – zbytky židle, na které sedával sv. Petr během svého pobytu u římského senátora Pudentia. Trůn zdobí bronzové sochy sv. Ambrože a sv. Augustiána, otce latinské církve, za nimi skromně stojí představitelé řecké církve, sv. Atanáš a sv. Jan Zlatoústý. Nad trůnem vystupují zlaté mraky a postavy andělů ukazující do skleněného oválného okna, kde se vznáší holubice představující Svatého Ducha.
Západně od příčné lodi vzadu se nachází Kaple Panny Marie na sloupu. Najdete zde oltářní obraz Panny Marie, jenž byl namalován na mramorovém sloupu ve střední lodi původní baziliky. Kromě oltáře Panny Marie se v kapli skví oltář papeže Lva Velikého od Algardiho.
Směrem ke vchodu, mezi Kaplí Panny Marie na sloupu a levou příční lodí, spatříte památník papeže Alexandra VII. od Berniniho. Papež je vyobrazen v modlitbách. Kostra s přesýpacími hodinami a dveře symbolizují smrt. Naproti se nalézá oltář Nejsvětějšího srdce Ježíšova.
U pomníku papeže Pia VIII., jenž je zobrazen klečící a modlící se, najdete vchod do sakristie, kde se nachází Museo del Tesoro della Basilica di San Pietro. V muzeu jsou vystavena papežská roucha a tiáry, sochy, kandelábry, dary od králů a knížat a mnoho dalších pokladů.
V příčné lodi objevíte Klementovu kapli, jež se pyšní oltářem papeže Řehoře Velikého. Pod oltářem je jeho hrob.
Další kaple s názvem Cappella del Coro se chlubí zleva památníkem Inocence VIII. a zprava Lvem XI.
Úplně u vchodu objevíte baptisterium, ve kterém se nachází křtitelnice ze sarkofágu z 4. století.
Bernini se zasloužil taktéž o vnitřní dekoraci chrámu. Spolu se svými žáky vyzdobil hlavní loď medailóny s portréty 38 papežů. Ve výklencích podél stěn ve dvou řadách stojí 39 soch svatých zakladatelů církevních řádů, většina od Berniniho žáků.
Také náhrobky posledních papežů tvoří díla moderních umělců. Návštěvníky z Čech, Moravy a Slovenska jistě potěší pohled na oltář. Sv. Václava a mozaiky po jeho stranách, znázorňující sv. Cyrila a Metoděje. Oltář byl vysvěcen v listopadu 1964 papežem Pavlem VI.
Z vnější pravé strany baziliky svatého Petra je možno vystoupit za poplatek na jeho střechu a odsud do sloupového ochozu věže na kopuli (výška 1235,5 metru), odkud se naskýtá překrásný výhled nejen do vatikánských zahrad, ale i do širokého okolí. Budete odsud mít náměstí svatého Petra jako na dlani, uvidíte rovněž Apoštolský palác i areál vatikánských muzeí, vatikánskou knihovnu, vatikánskou obrazárnu a další budovy Vatikánu a kus Říma.
Schody uvnitř dvouplášťové kopule baziliky proházejí kolem dvou galerií (ve výšce 53 a 73 metry), odkud lze shlédnout svrchu interiér chrámu, což je skutečně velkolepý pohled.
A to je vše, Baziliku svatého Petra máte úspěšně za sebou 🙂