Fano je třetím největším městem v regionu Marche. Je hlavním městem stejnojmenné provincie. Leží na soutoku řek Vezzola a Tordino. Město bylo vystavěno v místě, kde se římská cesta Via Flaminia přiblížila k Jaderskému moři.
Historie města Fano
Fano bylo známé už v římských dobách. Velkého respektu se dočkalo v 19. a 20. století. Bývalo významným hraničním centrem mezi Královstvím dvojí Sicílie a Církevním státem.
První zmínka o městě, s tehdejším názvem Fanum Fortunae, pochází z roku 49 před naším letopočtem ze zápisků Julia Caesara. Ve 2. století tu byl postaven Augustův oblouk. Roku 271 se zde odehrála bitva mezi římskou armádou a západogermánským kmenem Alamanů. V roce 538 město poničili Ostrogótové. Opraveno bylo Byzantinci a stalo se strategickým přístavem u Jaderského moře. Od roku 754 bylo v držení římských papežů. Od 14. století zde vládl rod Malatesta. Nakrátko se města zmocnil Cesare Borgia a následně rod della Rovere.
Významnou roli hrálo město Fano při sjednocení Itálie. V 1. světové válce bylo napadeno námořnictvem Rakouska-Uherska. Ve 2. světové válce město masivně bombardovali spojenci, ve snaze zničit s pojení po hlavní železniční trati, jež městem prochází.
Dnes je město oblíbeným letoviskem se zajímavým historickým centrem.
Zajímavosti města Fano
Hlavní a nejvýznamnější památkou je Arco d´Augusto (Augustův oblouk) z 2. století. Na popud papeže byl roku 1463 upraven.
Na mnoha místech najdeme pozůstatky hradeb, které obepínají celé historické centrum. Stavba hradeb byla zahájena ve 2. století Augustem, dokončena byla v 9. století. Uprostřed hradeb se nachází malá brána Porta della Mandria.
Pevnost Rocca Malatestiana, která byla budována v letech 1433 – 1438, byla v roce 1944 částečně zničena při bombardování města.
Na hlavním náměstí v budově Palazzo Malatestiano najdete Museo Civico, jež přechovává archeologické památky a galerii.
Nedaleko budovy stojí Fontana della Fortuna ze 17. století.
Nejvýznamnější církevní památkou města je katedrála Santa Maria Assunta. Tato románská stavba pochází z 12. století, byla však vystavěna na starších základech. V 16. století byla přistavěna boční kaple, ve dvacátých letech 20. století proběhla oprava a rozsáhlé restaurování. Věž kostela byla za 2. světové války zničena, po válce znovu obnovena.