Bologna je hlavním městem regionu Emilia-Romagna. Při leteckém bombardování v roce 1943 sice Bologna utrpěla značné škody, přesto se však v tomto městě dochovalo velké množství středověkých, renesančních i barokních budov. Historické jádro patří svojí rozlohou k největším v Evropě.
Správní středisko regionu Emilia Romagna leží na rozhraní Pádské nížiny a Apenin. Bologna se může pochlubit nejstarší univerzitou na evropské půdě. Založili ji v roce 1088.
Bologna má dnes 370 tisíc obyvatel.
Stručná historie města Bologna
Původně zde stálo etruské sídliště při důležité obchodní cestě Via Emilia. Později se místo stalo římskou kolonií (Bononia). Římské dědictví je dodnes rozpoznatelné v podobě pravidelné sítě ulic. Opevnění antického města bylo později nahrazeno raně středověkými hradbami, jejichž část se dochovala dodnes. Ve 13. století byly vybudovány ještě jedny hradby. Bologna je však proslulá zejména obrannými věžemi, které tvořily součást paláců a městských domů. Původně jich ve městě stálo více než 200 – bohatí měšťané si je kromě vojenských důvodů stavěli proto, aby dali najevo bohatství a prestiž.
Zajímavosti města Bologna
Město žije bohatým kulturním životem, konají se zde festivaly, koncerty, divadelní představení a letní kulturní akce. Přesto sem příliš turistů neputuje, někteří městem jen projedou.
Kouzlo kuchyně a kultury regionu Emilia-Romagna a tedy i Bologně znají spíše Italové než cizinci. Bologna je totiž italským městem gurmánů a místní obchody nabízejí úžasný výběr sýrů, šunky, klobás. Údajně se zde podávají nejlepší italská vína. Město je známé i jako kolébka gurmánských specialit regionu Emilia-Romagna, mezi něž se řadí proslulé ragú bolognese.
Hlavní památky Bologne můžete zhlédnout během jednoho dne. Většina z nich se nachází velmi blízko sebe, takže se z hlavního náměstí Piazza Maggiore a sousedního Piazza Nettuno ke každé z nich dostanete snadno pěšky.
Středobodem života ve městě je právě náměstí Piazza Maggiore, jedno z nejkrásnějších v celé Itálii. Vedle kostela San Petronio objevíte taktéž radnici (Palazzo Comunale). Můžete v ní navštívit historické sály a dvě muzea.
Dvě středověké věže, které se dodnes nacházejí přímo v centru města u náměstí Piazza di Porta Ravegnana, jsou dominantou i symbolem Bologne. Obě jsou šikmé. Vyšší z nich Torre degli Asinelli, se tyčí do výšky 97 metrů a byla postavena již v roce 1119. Když vystoupáte po 498 schodech na její vrchol, otevře se před vámi široký výhled na červené střechy města i na okolní krajinu. Druhá věž Torre della Garisenda je sice nižší (49 metrů), avšak šikmější, odklání se od svislice o 3,2 metru. Dříve byla tato věž mnohem vyšší, ale v roce 1360 ji z bezpečnostních důvodů snížili. Pro veřejnost je uzavřena.
K předním památkám města se řadí basilika sv. Dominika (San Domenico), na jejíž výzdobě se podílel například Nicola Pisano či Michelangelo. Největší je pak obrovský kostel San Petronio, jehož stavbu zahájili v roce 1390. Sluneční hodiny v podobě kamenného pásu v podlaze chrámu, jsou 66 metrů dlouhé.
Chiesa del Crocifisso
Langobardský svatostánek Chiesa del Crocifisso ve městě Bologna pochází již z 8. století. Je součástí komplexu Sette Chiese („Sedm kostelů“), do kterého patří i Bazilika sv. Štěpána.
Teatro Comunale
Budovu opery (Teatro Comunale) města Bologna projektoval Antonio Galli Bibiena, poprvé se tu hrálo v roce 1763.
Bazilika sv. Štěpána (San Stefano)
Bazilika sv. Štěpána (San Stefano) je součástí velkého církevního komplexu města Bologna, kterému se říká Sette Chiese („Sedm kostelů“).
Bazilika sv. Dominika (San Domenico)
V roce 1221 zemřel v Bologni Španěl Domenikus, zakladatel žebravého řádu, jenž nese jeho jméno. Po Dominikově smrti byla zahájena stavba kostela s jeho hrobkou, který je dnes znám jako Bazilika sv. Dominika (San Domenico) . Kostel prošel v průběhu staletí několika renovacemi. Za návštěvu stojí hlavně kvůli kapli svatého Dominica a jeho hrobu Arca di San Domenico, který je přehlídkou italského sochařství od pozdního středověku až k renesanci.
Na samotném sarkofágu pracoval od roku 1267 Nicoló Pisano, nástavec přinesl čestný titul dell´Arca do té doby neznámému Nicolóvi da Bari, a ten buclatější z obou andělů na stojanu svícnu i sošky svatého Procula a Petronia jsou díly tehdy sotva dvacetiletého Michelangela.
Bazilika sv. Petronia (San Petronio)
Bazilika sv. Petronia (San Petronio), městského patrona, patří k největším křesťanským kostelům nejen města Bologna, ale celé Itálie, a i proto je jedním z nejvýznamnějších svatostánků v Itálii. San Petronio, který byl v roce 1390 s pýchou svobodného města navržen v délce 200 metrů, na vás učiní dojem již svou velikostí. Tak jako mnoho kostelů v Itálii je však i San Petronio nedokončenou stavbou. Chybí mu kdysi plánovaná příčná loď a nedokončená zůstala i fasáda.
Mramorem byla obložena jen její spodní část a nad ní se stavělo z hrubých pálených cihel. U hlavního portálu stojí za zhlédnutí jedny z nejvýznamnějších reliéfů rané renesance znázorňující biblické výjevy a postavy – díla Jacopa della Quercii.
Neptunova fontána (Fontana del Nettuno)
Na kašně, která je známá pod názvem Neptunova fontána (Fontana del Nettuno) , dominuje postava, jejíž autor je nazýván Giambolognou. Není to však proto, že by ho tu chtěli uctívat nebo že by pocházel z města Bologna. Jméno tohoto Vláma je zkomoleninou jména Jean de Boulogne. Tento sochař vytvořil nahou sochu Neptuna, vládce moří, na zakázku papeže Julia II. v letech 1564 – 1566.
V období přísných mravů (v baroku), byl bohu vod dodatečně přidělen fíkový list. Dnes smí opět na náměstí hledět nahý, tak jak ho Giambologna stvořil.
Galerie národního umění (Pinacoteca nazionale)
Znalci označují malířskou školu ve městě Bologna za srovnatelnou s malířskými školami ve Florencii, Benátkách a Římě. V obrazárně Galerie národního umění (Pinacoteca nazionale) jsou zastoupena díla všech jejich nejvýznamnějších zástupců – je tu Vitale de Bologna, Franco Francia, bratři Caracciové, Gudi Reni a Guercino.