Pokud vás zajímá, jak vypadal politický systém benátské republiky (který nebyl zrovna jednoduchý), pak vězte, že Benátský stát byl aristokratickou a oligarchickou republikou. Její vláda prosazovala zájmy aristokratů a bohatých benátských měšťanů. Jedině ti byli plnoprávnými účastníky politického života. Systém mocenských orgánů, které se vzájemně kontrolovaly po většinu doby trvání republiky, účinně předcházel tomu, aby se moci ujala jediná vládnoucí dynastie nebo úzká mocenská skupina.

Doživotně volený dóže, jenž byl na počátku dějin vybíraný z několika aristokratických rodin, měl téměř absolutní moc. Ta však byla postupně omezována a v Benátkách se vyvinul složitý politický systém, kde moc společně vykonávala řada orgánů.

O kterých orgánech veřejné moci v Benátském státě mluvíme?

Velká rada (Maggior Consiglio)

Reprezentovala celý benátský patriciát. V době vzniku v roce 1172 měla 35 členů. Postupně se ale stávala masovým shromážděním, jež mělo jeden čas přes 2000 členů. V roce 1297 byl přijat zákon, podle kterého se členem Velké rady nesměl stát člen rodiny, jejíž členové zde již dříve nezasedali. Tak byla po mnoho století definována obchodní aristokracie – vládnoucí třída Benátek.

Velká rada (Maggior Consiglio) Velká rada (Maggior Consiglio)

© Joseph Heintz der Jüngere (1600-1678)

Senát (Senato)

Do roku 1250 nesl tento orgán jméno Rada poradců (Consiglio dei Pregadi). Senát byl volený Velkou radou. Vznikl roku 1219 a byl složen ze 120 patriciů. Zastupoval hlavně zájmy benátské aristokracie, rodin zapsaných ve Zlaté knize (Libro d´oro).

Quarantie (Quarantia)

Celým jménem Supremo Tribunale della Quarantia – čtyřicetičlenný soudní dvůr republiky volený Velkou radou.

Rada deseti (Consiglio dei Dieci)

Byla zřízena roku 1310 a každoročně volena Velkou radou. Zabývala se otázkami bezpečnosti a veřejného pořádku. Na vrcholu své moci měla rozsáhlou síť špionů a zvědů a podílela se na řadě vládních záležitostí. Ze svých řad si volila tři předsedy (Capi del Conisglio die Dieci).

Sbor moudrých (Collegio dei Savi)

Existoval od roku 1380 a byl volen Senátem. Dělil se na několik dílčích kolegií, která se zabývala oblastmi vlády. Například Savi di Terraferma (Moudří pevné země) bylo pět patricijů, kteří měli na starosti správu benátského území v severní Itálii.

Malá rada (Mino Consiglio)

Byla složena z šesti dóžecích radů (Consiglieri dusali). Existovala od roku 1178. Její členové byli volení Velkou radou. Pomáhali dóžeti a zároveň ho kontrolovali a omezovali jeho moc.

Státní inkvizitoři (Inquisitori di Stato)

Byli ustanovováni od roku 1539. Měli dbát na zákonnost a bojovat proti korupci a jiným zlořádům. Byli celkem tři, z toho Červený inkvizitor (Inquisitore rosso) byl vybírán z řad dóžecích radů a dva Černí inkvizitoři (Inquisitori neri) z řad Rady deseti.

Prokurátoři svatého Marka (Procuratori di San Marco)

Devítičlenný sbor nejváženějších patriciů volených Velkou radou. Pečovali o sirotky, chrámy a vykonávání závětí.

Dóže (Doge)

Kníže, hlava státu, byl doživotně volený Velkou radou složitým volebním procesem, obsahujícím i prvky náhody (losování volitelů).

Signori (Serenissima Signoria)

Do roku 1423 zvaná Commune Venciarum. Byla tvořena dóžetem, všemi šesti členy Malé rady a třemi předsedy Quarantie (Capi della Quaantia). Šlo o nejvyšší výkonný orgán státu Benátek, jakousi vládu Benátské republiky.

  • Hodnocení uživatelů

  • Hodnocení: 0 hvězdy
    0 / 5 (0 )
  • 0%
  • (0) Zatím žádné recenze!

Summary:

Hodnocení: 0 hvězdy
0 / 5 (0 )

0%



Nikdo ještě nerecenzoval, buď první! Nikdo ještě nerecenzoval, buď první!



Dovolená v Itálii

Ta nejširší nabídka aktuálních zájezdů do Itálie je vám k dispozici. Stačí kliknout sem a nebo se podívat na nabídku akčních Last minute zájezdů do Itálie.