Havajské ostrovy byly osídleny již před 1500 lety, prvními obyvateli byli Polynésané. Ti sem připluli pravděpodobně z Markézských ostrovů v období mezi 6. – 8. stoletím. Podle některých dřívějších teorií byly Havajské ostrovy Polynésany objeveny náhodou, když sem jejich lodě zavála bouřka. Polynésané byli ale zdatní námořníci a podle všeho šlo o cílenou kolonizaci. Kolem roku 1000 si Havajské ostrovy začali podmaňovat Tahiťané, kteří zde zavedli tvrdou vládu aristokracie a kněží. Tehdy zde byly zaznamenány i lidské oběti. Tento systém se svým pojetím blížil evropskému feudalismu.
Až do roku 1778 žili obyvatelé ostrovů v izolaci. V té době tu přistál, na místní svátek mahakiki, britský mořeplavec James Cook. Měl obrovské štěstí, protože připlul přesně ve směru starých proroctví a v dané období, kdy Havajci slavili jeden z významných svátků a díky tomu považovali Cooka za boha a byl oslavován řadu dní, obdarováván a jeho posádka asi zažívala opravdový pocit ráje. Cook tehdy dal ostrovům jméno Sandwichovy ostrovy, na počest jednoho z jeho sponzorů – hraběte Sandwiche. Po roce se vrátil ve stejný svátek ze stejného směru a byl znovu oslavován. Při odplutí však bouřka poškodila jeho loď, zahnala ho zpět k ostrovům a havajané pochopili, že zřejmě nebude bohem, když jeho plavidlo může být poškozeno. Došlo k potyčce, Cook byl zraněn a nakonec zabit (na Big islandu můžete navštívit jeho památník v zátoce Kealakekua). Zajímavostí je, že měl být, dle tehdejších zvyklostí, snězen (z významných mužů byla tímto způsobem vyčerpána životní síla). K tomu došlo jen částečně a tak když britové požádali Havajany o navrácení těla jejich velitele, byly mu přineseny již naporcované a částečně snězené kusy. Inu, nečekaný zvrat v životě člověka – z boha se stát potravou se nepoštěstí jen tak každému 🙂
V roce 1810 byly ostrovy sjednoceny a král Kamehameha I. vytvořil první Havajské království, kdy všechny ostrovy po mnoha bojích sjednotil. Tehdy sem začali přijíždět první křesťanští misionáři. Pro krále a jeho následníky se stala vzorem Velká Británie a díky tomu jsou všechny královské paláce inspirovány evropskou kulturou. Kamehameha II. dokonce navštívil se svou manželkou Londýn, s uznáním se zde ale nesetkal. Onemocněl spalničkami a oba královští manželé zde zemřeli. V roce 1851 svěřil Kamehameha III. Havajské ostrovy pod ochranu USA.
Počet původních obyvatel, díky zavlečeným chorobám a nuceným pracím na polích, značně poklesl, ale po té ostrovy zasáhla vlna přistěhovalectví z Asie (byla potřeba levná pracovní síla na ananasové plantáže a tak zde vznikly rozsáhlé komunity např. Filipínců), která je na ostrovech dobře patrná i dnes.
Havaj procházela rychlým vývojem, přeměnila se v konstituční monarchii. Stále vzrůstal americký vliv. To mělo neblahé důsledky pro poslední havajskou královnu Liliuokalani, již roku 1893 sesadili z trůnu Američané, kteří zde vlastnili obrovské pozemky. Vyhlásili samostatnou Havajskou republiku a královnu drželi v domácím vězení.
Tento státní útvar neměl dlouhého trvání a roku 1898 americký Kongres schválil anexi Havaje, kterou podporovali havajští revolucionáři. V roce 1900 se ostrovy definitivně staly americkým teritoriem.
V Pearl Harboru Američané vybudovali strategickou vojenskou základnu, kterou v roce 1941 překvapivě napadli Japonci a potopili zde řadu amerických lodí, což fakticky znamenalo vstup USA do 2. světové války a v konečném důsledku pak porážku mocností Osy.
V roce 1959 se Havajské ostrovy staly 50. státem Spojených států.