Po roce 1550 před naším letopočtem se Théby (dnešní Luxor) staly hlavním městem Horního i Dolního Egypta. V té době  se na místě, kterému dnes říkáme Údolí králů, začalo se stavbou hrobek.  Dosud bylo objeveno více než 60 skalních hrobů, které se od sebe navzájem liší. Nejen umístěním, délkou a hloubkou, ale i výzdobou. Mezi pozoruhodné hrobky patří ty, kde byl uložen Sethos I., Haremheb, Ramses III, Thutmos III. A také jediná nevyloupená hrobka Tutanchamonova. Poklady objevené v této hrobce lze obdivovat v Egyptském muzeu v Káhiře.

Údolí králů

Údolí králů

Údolí králů, které Arabové nazývají Bijan el-Muluk, „Brány králů“ jsou ve zřejmé souvislosti s vchody do četných hrobek. Ty jsou vytesány do hory, kterou tvoří hluboká rozsedlina ve vápencovém masivu.

Rozsedlina se rozvětvuje směrem na západ. Zde se nalézá Západní údolí nebo-li Údolí opic. Tady byly vykopány hrobky jenom dvou faraonů, Amenotlepa III. a Aje.

Historie Údolí králů

Údolí králů dominuje hora, nazývaná el-Kurna – Roh – známá také jako Thébský štít. Má trojúhelníkový tvar, připomínající pyramidu. Velmi pravděpodobně byla přítomnost tohoto geografického prvku, Thébského štítu, později spojována s bohyní kobrou Meretseger. Ona vedla první faraony 18. dynastie k tomuto místu,  vyprahlému sluncem pouště, pro svůj konečný odpočinek. Toto území mělo tu výhodu, že nebylo snadno dostupné a dalo se ochránit. Byl to asi Ahmose – první faraon 18. dynastie – který na tuto myšlenku přišel jako první. Ahmosova hrobka však nebyla nikdy nalezena. Nápad mohl mít i Ahmosův syn, Amenhotep I. Prvním faraonem, o němž můžeme s určitostí říci, že byl v Údolí králů pohřben, byl Thutmose I. Přesné místo faraonovy hrobky bylo vybráno v prvních letech jeho vlády. Údolí králů nadále sloužilo, jako královské pohřebiště, pro zbývající faraony 18. dynastie, celou 19. a 20. dynastii, až do doby Ramese XI., posledního faraona, který byl pohřben v Biban-el-Muluk, Údolí králů.

Staří Egypťané nazývali toto místo Ta sechet-achat, „zelené pláně“. Silnice, vedoucí sem, prochází dnem Údolí po dráze, kterou ve starověku používali pro dopravu královských sarkofágů na místo jejich věčného odpočinku. Po pohřbení faraona již nebyl žádný důvod vracet se do Údolí. Královský kult byl vykonáván v „Chrámech milionů let“, nacházejících se v oblasti mezi Thébským pohořím a Nilem. Dělníci, pracující na stavbě hrobek v pohřebišti, bydleli ve vesnici Dér el-Medína. Chodili do práce  přímější cestou, kterou lze používat i dnes. Na rozdíl od obvyklého názoru, nebyly vchody do hrobek skryté, ale otevřené do planiny. Strážci pohřebiště pravidelně kontrolovali vchody do hrobek, aby se přesvědčili, že pečetě na hrobkách jsou neporušené. Hlídali i přístupovou cestu do Údolí. Všechna tato opatření však byla marná. Jak se dozvídáme z některých papyrů, pocházejících z té doby, byly již v době 20. dynastie některé hrobky znesvěceny a vyloupeny. Situace se stala velmi vážnou. Kněží museli přemístit těla četných faraonů (včetně Ramese II.) do proslulé tajné skrýše v Dér el-Bahrí, ležícím v údolí jižně od chrámu. Poté bylo Údolí králů po mnohá staletí zapomenuto až do doby Ptolemaiovců. V té době přišli první řečtí a římští „turisté“. Historik Diodórs Sicilský, který přišel do Egypta v roce 57 před naším letopočtem, napsal: Jsou to prý hrobky starověkých vládců – jsou nádherné a potomci těchto králů nemají možnost vytvořit něco krásnějšího.“

Výhled na Údolí králů

Výhled na Údolí králů

Archeologové pozdější doby, například Giovanni Battista Belzoni, objevil dne 26.10.1817 největší a nejkrásnější hrobku v Údolí králů. Patřila Sethimu, otci Ramese II. Hrobka byla asi 120 metrů dlouhá, se složitou řadou komor, schodišť a chodeb. Zdobily ji nádherné reliéfy. Zela však prázdnotou, oloupená o všechny poklady. V samotné sarkofágové síni, se stropní klenbou okrášlenou zobrazením souhvězdí, se našel nádherný alabastrový sarkofág. Belzoni ho převezl do Anglie a stal se majetkem soukromého muzea Sloane´s Museum. Zde spočívá dosud.

Francouz Victor Loret nalezl v roce 1898 hrobku Amenhotepa II. V roce 1922 anglický archeolog Howard Carter objevil světoznámou hrobku Tutanchamona.

Z 62 známých hrobek v Údolí králů bylo asi jen ve dvaceti skutečné faraonovo tělo. Mnohé byly opuštěny ještě před dokončením stavby, protože dělníci narazili na vrstvy nevhodné skály. V jiných byla těla ostatních členů královské rodiny.

Pokud jde o nástěnné malby, výjevy či výzdoby, nikdy se nevztahovaly k aspektům všedního života ani k epizodám z dějin nebo ze života vládce. Byly směrovány jen k záhrobí a cestě, kterou faraon musel podniknout, aby dospěl do říše Usirovy. Texty namalované na stěnách a převzaté z Knihy mrtvých, Knihy Amduat, Knihy bran a Knihy jeskyň, byly obvykle doprovázeny ilustracemi. Sloužily jako komentář. Texty dodávaly mrtvému velmi důležitou znalost magických formulí pro překonání obtíží, jež ho budou provázet.

Hrobka Tutanchamona

Hrobka Tutanchamona je nejznámější hrobkou v Údolí králů. Jediná byla nalezena nevykradená. Její obrovské poklady jsou uloženy v Egyptském muzeu v Káhiře. V Údolí králů zůstává pohřbena pouze mumie Tutanchamona. Hrobka je poměrně malá. Je zde uložený křemencový sarkofág a v něm je největší bohatě zdobená a pozlacená rakev. Původně byla hrobka určena pro faraonova rádce Eje. Jelikož Tutanchamon zemřel již v osmnácti letech, byl uložen sem.

Posmrtná maska krále Tutanchamona Posmrtná maska krále Tutanchamona

© Mountainpix / Shutterstock.com

Hrobka má neobvyklý plán a naprosto se liší od všech ostatních. Vstupní chodba začíná u schodiště o 16 schodech a je 8 metrů dlouhá a 1,7 metrů široká. Původně sloužila jako skladiště.  Strážci si však povšimli, že hrobku někdo vykrádá. Její obsah přesunuli do jiné hrobky, objevené v roce 1907.

Její předsíň má rozměry 7,9 x 3,6 x 2,8 metru. Do tohoto malého prostoru byly umístěny postele, židle, stoličky, válečné vozy, truhličky, džbány z alabastru, mumifikované kachny, pozlacené sochy „ka“, stojící na stráži.

Severní stěnou předsíně se vstupuje do pohřební komory. Celý prostor komory vyplnily zlaté schrány položeny jedna ve druhé. Obsahovaly křemencový sarkofág. Uvnitř něj byly uloženy dvě pozlacené rakve. Třetí rakev byla celá ze zlata a ukrývala Tutanchamonovu mumii.

Vstup do Tutanchamonovy hrobky

Vstup do Tutanchamonovy hrobky

Východně od pohřební komory se ukazuje pokladnice. Zde byla umístěna schrána na kanily, čluny, sošky vešebtů, sošky bohů a bohyň, socha ležícího Anupova šakala a také dva mumifikované plody. Pravděpodobně se jednalo o nenarozené děti Tutanchamona.

Ramesseum

Ve zbytcích Amonova chrámu ohromujících rozměrů, se dochovaly pozoruhodné reliéfy. Stavitelem byl opět Ramesse II., který nazval svůj chrám „Chrám milionů let Vesermaarea“. Nachází se na pozemcích Amona, západně od Vasetu.  Ve starověku byla tato stavba známá jako Memnonium nebo také hrobka Osymandiova.

Rammeseum v Luxoru

Rammeseum v Luxoru

Chrám se začal stavět ihned po nástupu Ramesse II. na trůn. Trvala 22 let. Na západní fasádě jsou vyobrazena vojenská tažení do západní Asie, například bitvy, obrazy zděšených koní, umírajících nebo mrtvých vojáků. Na západní straně dvora, vedle zbytků Druhého pylonu, leží zřícená kolosální socha Ramesse II. – jedna z nejslavnějších soch starověkého Egypta.

Deir el-Medína

Chrám z doby Ptolemajovců byl zasvěcen bohyni Hathor a Maat. Za chrámem žili dělníci, pracující na nekropoli.

Deir el-Medína

Deir el-Medína

Požívali nejen výhod, ale i omezení, například nesměli svou vesnici opustit.

  • Hodnocení uživatelů

  • Hodnocení: 4.8 hvězdy
    4.8 / 5 (5 )
  • 96%
  • (5)

Summary:

Hodnocení: 4.8 hvězdy
4.8 / 5 (5 )

96%




Nikdo ještě nerecenzoval. (2) hvězdy Nikdo ještě nerecenzoval. (2) hvězdy


Dovolená Údolí králů

Klikněte pro zobrazení nabídky Údolí králů: zájezdy nebo Údolí králů: Last minute a vyberte si tu nejzajímavější dovolenou v destinaci Údolí králů!