Sakkára je rozsáhlým pohřebištěm mendických vládců a nobility Staré říše. Najdeme zde asi 15 pyramid nejdůležitějších faraonů té doby, jakož i mastabové soukromé hroby staroegyptských šlechticů. Posmrtný život byl v té době důležitější než život pozemský. Hrobky často připomínaly svým uspořádáním domy s různými místnostmi. Nechyběly ani bohaté, pečlivě vytvořené a barevné reliéfy na stěnách. Největší a nejslavnější stavbou Sakkáry je Džoserova pyramida. Sakkára dnes patří především k největším archeologickým nalezištím v Egyptě.
Jižně od Gízy leží obrovské pohřebiště v Sakkáře, největší ze všech hřbitovů, spojených s hlavním městem Memfidou. Dominuje mu velká stupňovitá Džoserova pyramida, pocházející ze začátku 3. dynastie (kolem roku 2650 před naším letopočtem). Je to první známá pyramida v Egyptě. Džoserovu pyramidu navrhl velký stavitel Imhotep, který byl později zbožštěn jako kouzelník a léčitel. Řekové jej ztotožňovali s postavou boha lékařství Eskulapa. Imhotep dal nejdříve postavit velkou mastabu, kterou pak stále zvyšoval, až jí dodal vzhled pyramidy se šesti stupni.
Saqqara (Sakkára)
Ve filozofických a teologických pojetích představovala pyramida schodiště, po kterém mohl král vstoupit do nebe. Pyramida byla obklopena obrovskou ohradou. V ní se nalézaly i všechny ostatní stavby věnované kultu faraona, včetně zádušního chrámu. Ostatní stavby byly využívány k oslavám takzvaného svátku Heb-Sed (konal se v 30. roce faraonovi vlády). Tento obřad, jehož počátky pravděpodobně pocházejí z předdynastické doby, byl určen magickému obnovení královy moci.
Historie pohřebiště v Sakkáře
V pohřebišti v Sakkáře stojí přes patnáct pyramid. Nejdůležitější jsou ty, které dali postavit Veserkaf, zakladatel 5. dynastie (jeho sluneční chrám stojí v Abúsíru), Venis (5. dynastie) a Teti (6. dynastie). Ve Venisově pyramidě můžeme poprvé spatřit hieroglyfické nápisy ve vnitřních stěnách. Jsou to takzvané Texty pyramid, sbírka magických formulí, které měly umožnit panovníkovi přemoci své nepřátele a dospěl úspěšně do záhrobí.
Historie pohřebiště v Sakkáře je však mnohem starší než pyramidy. Nejstarší hrobky patří do doby faraona Aby (1. dynastie), nástupce Narmera, zakladatele Memfidy a sjednotitele Egypta. Velké mastaby z 1. dynastie, ležící severně od Džóserovy pyramidy, patřily vysokým úředníkům v Memfidě. Panovníci z této doby byli pohřbíváni v královském pohřebišti v Abydu. Teprve ve 2. dynastii byli nejstarší faraonové, pravděpodobně Nebre a Raneb Ninecer, pohřbeni v Sakkáře. Ve Staré říši byly královské hrobky v Sakkáře obvykle spojovány se soukromými hrobkami. Bylo objeveno přes dvěstě padesát hrobů, které patřily nejvyšším úředníkům a jejich rodinám. Tyto hrobky pocházely většinou z období mezi 3. a 6. dynastií, tj. mezi roky 2650 a 2150 před naším letopočtem. Jsou to přepychové hrobky ohromné velikosti a hojně zdobené basreliéfy, původně polychromovanými. Znázorňovaly činnost zemřelého a poskytují nám pohled na všední život před pěti tisíci lety ve stínu pyramid. Jiná skupina hrobek patří již do Nové říše. I když hlavním městem té doby byly Théby, udržela si Memfis značný význam coby hlavní správní středisko v Dolním Egyptě. Nejvýznamnější hrobky z tohoto období pocházejí z období vlády Amenhotepa III., zejména mezi vládou Tutanchamona a Ramese I.
Vykopávky, prováděné v oblasti pohřebiště s hrobkami z Nové říše, přinesly v posledních letech úžasné výsledky. Například objev hrobky záhadného Aperia, vezíra Amenhotepa III., kterého někteří učenci ztotožnili s biblickou postavou Josefa. Dále objev soukromé hrobky Haremheba (který se později stal faraonem a byl pohřben v Údolí králů) a Mají, pokladníka Tutanchamonova. V každém případě mnoho hrobek čeká ještě na své objevení. V dubnu 1993 byla odkryta hrobka, náležející vysokému úředníku z vlády Ramese II. Činnost na pohřebišti v Sakkáře nepřestala s koncem Nové říše. Pokračovala v dobách 26., 27. a 30. dynastie, až do doby řecko-římské.
Právě v době mezi 26. a 30. dynastií se hloubily velké galerie pro Serapeum, pohřebiště posvátných býků Apisů. Název Serapeum byl odvozen z výrazu Usire-Apis, „zemřelý Apis“, později spojovaného s řecko-egyptským bohem Serapem. Kult býka Apise v Memfidě pochází z předdynastické doby. Apis se stal pojmem plodnosti a jednou z nejvýznamnějších podob boha tvůrce Memfidy, Ptaha. Ohromná podzemní struktura, s jejímž hloubením se začalo za vlády Ramssovců, obsahuje 24 sarkofágů posvátných býků. Největší váží 70 tun.
