Luxor je největším muzeem na světě pod širým nebem. V okolí města najdete spoustu fantastických památek, které připomínají dávnou slávu faraonů. Luxor byl víc jak tisíc let sídlem egyptských panovníků. Po nich tu zůstaly jen sluncem rozpálené kameny. Pod Luxor patřily tři starověké lokality – jednak to byl samotný Luxor, potom Théby a Karnak. Luxor patří mezi nejstarší a nejvýznamnější místa starého Egypta. V 16. století před naším letopočtem se stal významnou základnou v boji proti Hyksósům. Poté patřil k důležitým správním střediskům. Stal se i hlavním městem nové sjednocené říše. Luxor vybudoval faraon Amenhotep III.
Město Luxor
Dnešní Luxor je město s 60 tisíci obyvateli. Rozkládá se na pravém břehu Nilu. Na tomto místě kdysi byly starověké Théby, které popsal Homér jako „Théby sta bran“. Název Luxor pochází z arabského slova el-Uksur, což znamená ležení nebo opevnění. V římské době se tu nacházely dva vojenské tábory, které staří Egypťané nazývali Veset. Rozprostíraly se v oblasti mezi dnešním Karnakem a Luxorem.
Na vrcholu slávy mělo město přes milion obyvatel. Stalo se hlavním městem Nové říše, sahající od Eufratu k Horní Nubii. Uctíván tu byl bůh Amon-Ré. Amon byl původně bůh větru, Ré byl bohem slunce. V Thébách obě božstva splynula v krále všech bohů. Chrámy na levém břehu Nilu sloužily k uctívání bohů, západní břeh byl určen pro zádušní chrámy, pyramidy a hroby v Údolí králů a Údolí královen. Říše mrtvých totiž ležela za západním obzorem.
Na západním břehu se nacházejí i Memnonosovy kolosy krále a královny Hapšetsut, Údolí králů a Údolí královen. Na východním břehu jsou zase dominantami dva překrásné chrámy Karnak a Luxor.
Chrám v Luxoru
Chrám v Luxoru vybudoval faraon Amenhotep III. k poctě slunečního boha Amona, jeho manželce bohyně Mút a jejich synovi, bohu měsíce, Chonse. Chrám je dlouhý 260 metrů a široký 50 metrů. Je jedním z největších chrámů na světě. Začal jej budovat Amenhotep III., ale dobudováván byl i dalšími vládci – Achnatonem, Tutanchamonem a Ramesem II.
Prošel množstvím změn a přístaveb. V období Střední říše zde stála svatyně a pravděpodobně i chrám z období Staré říše. Je také prokázáno, že na výstavbě se podílela i královna Hatšepsut. Ke změnám došlo za Ptolameiovců, za období římské nadvlády i v době křesťanské a muslimské.
Je tedy zřejmé, že chrám v Luxoru je neobyčejně bohatou kronikou dávné minulosti. Najdete zde třeba popisy bitvy u Kadeše, obrazy z oslav svátku Opet, zaznamenanou pověst o matce Amenhotepa III., která byla oplodněna Bohem. Do sloupů, obelisků i stěn chrámů jsou vytesány příběhy o hrdinských činech faraonů.