0
0

Velká část Pyrenejského poloostrova je tvořena masívem hercynským, zvaným Meseta. Rozmanitá pohoří lemující zemi zapříčiňují suché kontinentální podnebí. V Kastilii se rozpíná pohoří Kastilské, které je na jihu zakončeno Sierrou Morenou. Andalusie je prostoupena Sierrou Nevadou, kde také se tyčí hora Mulhacén (3478), nejvyšší vrcholek španělské pevniny. Na severu lemuje pobřeží pohoří Kantaberské a snad nejznámější Pyreneje dělí Španělsko od Francie a malého státečku Andory.

Španělé dělí zemi na suchou a vlhkou. „Vlhké území“ Španělska se rozkládá od Galicie až po Katalánsko. Střed a jih Španělska připomíná africkou krajinu a svým charakterem se vyznačuje jako „suché území“.

Izolovanost Španělska od Evropy způsobuje jeho poloha na Iberském poloostrově. Severské hornaté oblasti ukrývají historické země Navarru, Baskicko, Kantábrii, Asturii a Galicii. Nemalou roli hrají Pyreneje, kompaktní horský pás s nejvyšší horou Pico de Aneto (3404 m), které oddělují zemi od Francie. Na západě navazují Pyreneje na Kantábrijské pohoří, jehož nižší část se nazývá Baskickou hornatinou. Divoké pohoří Pico de Europa je odděleno od těchto pásem hlubokým údolím řeky Besaya.

V Galícii se táhne 325 km dlouhý masív Macizo Galaico s nejvyšším vrcholem Cabeza de Manzaneda vysokým 1 778 m.

Vnitrozemí Španělska je tvořeno náhorní plošinou Mesetou, ležící ve výškách 600 – 900 m nad mořem, kterou lemují pohoří dosahující vrcholů kolem 2000 metrů. Průměrná nadmořská výška 800 metrů nad mořem řadí španělské vnitrozemí k nejvýše položeným místům v Evropě.

Nejvyšší horstva Mesety jsou na jihu, především Sierra Nevada s nejvyšší horou celého poloostrova Mulhacén (3478 m). Pod vrcholem Mulgacénu se nachází malý ledovec lavinovitého typu, jenž představuje zbytek zalednění z období čtvrtohor.

Střed Mesety je rozdělen pohořím Kastilským, vycházejícím z Pohoří Iberského a pokračujícím až k portugalským hranicím.

Dvě třetiny Španělska tvoří Střední planina dosahující výšky až 900 metrů nad mořem, která dělí Starou Kastilii od Nové Kastilie. Nejvyšší hora Střední planiny Plaza del Moro Almanzor je vysoká 2592 metrů a nachází se v pohoří Sierra de Gredos.

Severovýchodně od tohoto pohoří se táhne Sierra de Guadarrama, s nejvyšší horou Peňalara vysokou 2469 metrů. Přechod pohoří je možný pouze průsmyky, z nichž některé jsou vysoko až 1800 metrů. Na severu Střední planiny se line 440 km dlouhé Pyrenejské pohoří a 600 km dlouhé pohoří Kantaberské. V jižní části Střední planiny se rozkládá Andaluské pohoří ohraničené na severu řekou Guadalquivir a na jihu strmě klesající do Středozemního moře.

Na východě přechází Střední plošina v Iberské pohoří, jenž tvoří jakýsi zdvižený okraj Stření planiny. Nejvyšší hora Iberského pohoří Monacayo leží 2316 metrů nad mořem.

Nížiny jsou ve Španělsku ojedinělé a rozkládají se podél vodních toků. U středomořského a biskajského pobřeží nížiny představují pouze úzké pruhy. Mezi Pyrenejským pohořím a Střední plošinou se rozléhá Aragonská nížina ve tvaru trojúhelníku. V jižní části Španělska se táhne mezi Andaluským pohořím a novokastilskou částí Střední plošiny Andaluská nížina. Pouze u dolního toku je rovinatá krajina a díky častému rozvodnění řeky se v této oblasti tvoří močálovité Las Marismas.

Stromovou vegetaci ve středu země představují stepní plochy se suchomilnými travami a keři, v lesích převažují duby a borovice. Obdobná vegetace je i na jihu země, v Andalusii. V této oblasti navíc převažuje významná středomořská květena. Na východě Španělska rostou borovice, duby, rohovníky, zakrslé palmy a keře, tzv. maquis. V Granadě převažuje severoafrické rostlinstvo, například olivy, túje a další.

V severní a západní části země převládá středoevropský typ vegetace.

Obdobně je to i u španělské fauny. Na severu, v hornatých oblastech žijí vlci, kamzíci, divoká prasata, lišky a podobně. Na jihu Španělska převažují severoafrické druhy fauny jako šakal, lasička, křepelky a jiné. Jediný druh opice žijící v Evropě, magot bezocasý, se vyskytuje na Gibraltarské skále a patří k ohroženým druhům. Španělské řeky jsou plné lososů, pstruhů, ostroretek a plotic. V mořích žijí makrely, tuňáci, sardinky, tresky, langusty a krabi.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .