Ze sedla Falzarego na ferraty

Majestátní Dolomity, ráj horolezců a turistů. Množství bizardních tvarů, barevná krása sluncem ozářených horských masivů učarovalo i nás.Již po několikáté zde trávíme dovolenou.Nádherné scenérie obrovských stěn a vrcholů zpřístupňují vysokohorským turistům zajištěné cesty tak zvané ferraty. Většina těchto cest navázala na vojenské cesty z I. světové války.Vedou kolem ruin vojenského opevnění, zákopů, jeskyní, žebříků, využívají vyražené štoly ve skalách /galerie/. Poskytují úžasný sportovní zážitek, je ale potřeba se na ně důkladně připravit a vybavit.

Za cíl naší první túry jsme si vybrali vrchol Kleiner Lagazuoi /2778 m/ a sestup skalním tunelem – galleria Lagazuoi.

Autem jsme vyjeli do sedla Falzarego /2105 m/ a lanovkou jsme se brzy dostali na vrchol Kleiner Lagazuoi. Po pokochání překrásným rozhledem jsme podle červenobílé značky sestoupili k začátku tunelu, který byl vysekán při bojích v I. světové válce. Tunel je dlouhý cca 1100 m a vede velice strmě dolů, překonává převýšení 400 metrů a místy má sklon až 72 stupňů.Cesta je jištěna nataženým ocelovým lanem. K průchodu je nutná dobrá baterka a vhodná je přilba- lze zapůjčit u dolní stanice lanovky. Sestupuje se kolem skalních oken a uměle vytvořených jeskyní, krátce se také vychází do stěny hory. Po východu z tunelu jsme již lehce sestoupili zpět do sedla Falzarego.

Průchod tímto tunelem je zcela ojedinělý v celých Dolomitech. Tunel je jedním z nejpozoruhodnějších děl vojáků za I. světové války a ukazuje na zrůdnost války.

Druhý den si syn s kamarádem zvolili ferratu Via Tomaselli. Jedná se zvlášť těžkou zajištěnou cestu, která vede na vrchol Fanisspitze 2980 m ve skupině Fanes.

Aby ušetřili čas a získali výšku využili lanovku z passo Falzarego na vrchol Kleiner Lagazuoi, odkud pak sestoupili do sedla Forcella Lagazuoi a dál pokračovali do sedla Forcella Travenanzes 2507 m a po cestě č. 20B došli k bivaku della Chiesa 2652 m . Zde začíná vlastní ferrata, která vede jižní stěnou a kopíruje starou vojenskou cestu. Vedle ferraty jsou vidět zbytky starých dřevěných žebříků, vede okolo galerie, kterou je možné opustit ferratu a projít tunelem na druhou stranu hory na sestupovou cestu.

Začátek ferraty je velice sportovní a zvlášť náročný na techniku lezení /miniaturní stupy/. I další výstup je náročný a velice vzdušný. Postupuje se po kolmých až převislých stěnách a po exponovaných hranách až na vrchol. Opět úžasné rozhledy! Sestup vede opět zajištěnou cestou druhou stranou hory do jihovýchodního karu, kterým se ráno přicházelo. Dál se sestupuje stejnou cestou do sedla Falzarego.

Já jsem si zvolil lehkou túru. Ze sedla Falzarego jsem pokračoval po silnici do sedla Vasparola, odkud vede částečně zajištěná cesta na vrchol Sasso de Stria – 2477m. Celá hora je rozryta zákopy a vojenskými objekty z I. světové války. Až pod vrcholem je pár metrů ocelových lan a žebřík. Z vrcholu je krásný pohled na protější Kleiner Lagazuoi a na centrální Dolomity. Sestup je stejnou cestou. V sedle Vasparola je ze starého vojenského opevnění uděláno muzeum I. světové války a ve svahu pod muzeem je obnovené původní válečné postavení. Spokojeni s prožitými zážitky jsme sedli do auta odjeli do Arabby, kde jsme byli ubytováni.