0
0

Po brzkém a chladném konci léta jsem dospěl k rozhodnutí,že bych se měl ještě trochu ohřát,užít si slunce,tepla i bezstarostného koupání ve středozemí.Uvažoval jsem o Kalábrii i řeckém Stavrosu,kde mi nabízeli poměrně levné zájezdy pro jednu osobu za nepatrný peníz. Nikdo již neměl čas a nechtěl se vydat se mnou,já jsem se ale po dřívějších zkušenostech velmi těžko rozhodoval a nakonec jsem Kalábrii i Stavros zavrhnul,protože jsem předpokládal,že tam bude v nejlepším případě již v této době foukat ze strnišť a počasí nenabízí jistotu výše uvedených představ.Moje rozhodnutí proto padlo po výhodné nabídce na Jižní Tunisko.V Tunisku jsem už byl 2x a věděl jsem,že mne v první polovině října co se týče výše uvedených představ určitě nezklame.

Zaplatil jsem tedy zájezd a po 14ti dnech jsem se vydal vstříct novým dobrodružstvím.Po první návštěvě Tuniska jsem byl překvapen exotikou,životního prostředí v Africe,po druhé jsem se již tvářil jako zkušený cestovatel,který si myslí,jak se už vyzná a po třetí na mě padly po příletu první pochybnosti.Najednou jsem viděl ten neskutečný bordel,tedy nepořádek, přelidněnost,horko,nedostatek mě imponujících kulturních památek i to,že jsem tentokrát sám a chci poznávat něco,kde nic v podstatě není ze zázemí hotelu,kam jezdí vlastně rodiny nebo manželské páry.

Na recepci jsem dostal v půlnoci klíče od pokoje ,vyspal jsem se do nového dne a jak jsem dopředu předpokládal,slunce,teplo a šplouchání moře všechny záporné pocity zmírní nebo vymažou z mysli.Je to tak,nebe bez mráčku,po ránu ve stínu 27 st.C a modré moře dorážející na písečné pláže.Je to spolehlivá dotace optimismu.Jak jsem již naznačil co se slunce a vyrovnaného počasí týče,na to se možno v Tunisku spolehnout i v pozdní roční době.Počasí s teplotami přes 30 a obloha bez mráčku vydrželo po celý týden.Poslední odpoledne se sice natlačila odpoledne odněkud od Evropy vysoká oblačnost ze které v noci sprchlo ale o to bylo druhý den jasněji a ještě větší horko.Teplo a teplý vánek od moře províval i o půlnoci,takže večerní procházky po promenádě nebo posezení na prostranství před hotelem u červeného vína je příjemným zážitkem před spaním.

Po ránu jsem prohlížel hotel a okolí a po snídani jsem se vydal okamžitě pěšky na první poznávací okruh do přilehlého centra této oblasti,nebo-li do města Zarzizu, vzdáleného dle informace delegáta asi 4 km od turistické zóny.Turistickou zónu zde tvoří prakticky 3 hotely,kam jezdí zahraniční návštěvníci.Je to za sebou následující hotel Zita,Zarziz a Zephyr.Ne že by zde nebyly ještě další hotely,ale jsou zřejmě spíš pro arabskou klientelu,horší kvality a méně navštěvované.Jak příklad uvedu ještě jižněji ležící hotel Nozha ležící asi na polovině cesty po pobřeží od turistické zóny do hlavního města,což byla taková divně vyhlížející stavba ve které se rekreovali asi 2 místní arabové.Směrem k severu se má vyskytovat ještě hotel Giktis a Club Sangho o kterém jsem slyšel,že má nejlepší vybavení a služby,ale patří také mezi nejdražší.

Pěšky do Zarzizu po hlavní silnici byl ten pravý zážitek,kdy jsem právě začal vidět ten neskutečný bordel a přelidněnost,na což jsem si postupně zvykl a uvědomil si,že to prostě člověk musí brát jako neodmyslitelný kolorit a způsob života místní komunity a pak už to šlo.Stačilo nasadit úsměv a zdravit lidi zdviženou pravicí popřípadě francouzsky „Bon Jour“ a bylo vše v pohodě.Zjistíte pak,že arabové jsou v podstatě milí,neobtěžují,chtějí se bavit,rádi se s vámi pozdraví a často si to považují za čest,že s nimi promluvíte.Umíte-li samozřejmě francouzsky,máte vyhráno,protože je to jejich druhá mateřština.Jinak se zde spíše trochu domluvíte německy než anglicky,zřejmě z důvodů vysoké německé klientely a lidí,kteří pracovali v Německu.Angličana zde neuvidíte,není to zřejmě jejich oblast zájmu.

Klientela našeho hotelu byla napůl česká a napůl německá.Češi byli tak ve věku od padesáti do pětašedesáti,němcí spíše od sedmdesáti do osmdesáti.Samozřejmě zde byly výjimky jak z české tak z německé strany výrazně mladší klientely.Němci chodili většinou i na obědy,češi jen na polopenze.All inclusive zde nebylo na rozdíl od sousedních dražších hotelů,kde tato alternativa existovala.

Zarziz je přelidněné město s nižší zástavbou,kde už je výrazně polopouštní komunita,dle průvodkyně berbeři,po mé zkušenosti berbeři a černoši a jejich výrazný mix tak půl napůl.Ženy zde jsou již z 99% zahaleny a nechtějí se fotit,ale baví se velmi rády i přesto že neumí žádnou řeč než arabsky a popř.francouzsky.

Centrum města je poměrně nevýrazné náměstí,kolem centra jsou asi 3 klimatizované supermarkety,kde můžete nakoupit za pevné ceny,všechno většinou výrazně přeslazené.Sladká chuť je jejich favorit od sušenek přes přeslazené jogurty a džusy až k sladkostem.Je zde také krásná mešita Alah Akbar,na náměstí poblíž turistické informace a na druhé straně rybí trh,vlastně všeobecné tržiště,kde koupíte jak ryby ,tak maso,kravskou hlavu ,nebo ovoce a zeleninu včetně koření. Supermarkety mají název,Magazíne General,Sahara Shop Center,Medina Shop Center.Vydáte-li se k přístavu narazíte na autobusové a mikrobusové nádraží a za ním rybářský přístav.Za rybářským přístavem je obchodní přístav a naftová rafinerie.Dále pak už pouze hasičský sbor a saliny před další vesnicí.Město je to veliké a přelidněné, průvodce Lonely Planet uvádí asi 11 000 obyvatel místní člověk mi říkal asi 140 000.Odhadoval bych to spíše na těch 100 než 10. To je z kultury asi tak vše, jinak pouze nízká zástavba.Na cestě zpět po pobřeží narazíte ke konci Zarzizu na zelenou mešitu Sidi Kebir se dvěma minarety,co je asi tak nejkrásnější památka v Zarzizu.Mešita je pokryta zelenou majolikou. Domů jsem dorazil pěkně utahán a spálen,takže jsem si dal po dvou vejcích na tvrdo,které jsem si odnesl ze snídaně, zapil přeslazeným džusem a usnul po poledni spánkem spravedlivých.Když jsem se probudil,šel jsem se koupat asi od 15ti do 16ti hodin,ačkoli jsem se koupal již po cestě v Zarzizu a mohu říci,že tak čistá pláž s čistou vodou jako tam nebyla snad ani u hotelu,ačkoli průvodce LP tvrdí opak.No pláže i voda jsou zde opravdu čisté a je to zřejmě tím,že nedaleko na obzoru je vrtná těžní naftová věž,kam jezdí v pravidelných intervalech tankery a převáží naftu do obchodního přístavu v Zarziz,kam není přístup,pouze na speciální povolení.Taky mne tam nepustili a důkladně mi zkontrolovali doklady a rozloučili se se mnou Ahoj Dieň dobry.Z obchodního přístavu se přečerpává nafta přímo do rafinerie,kde mají tedy vše přímo u pramene.Z tohoto důvodu nesmí kotvit v blízkém okolí lodě,zřejmě bezpečnostní zóna a tyto lodě pak nevymetají každý večer bordel ze svých palub,jako ty na obzoru kolem Monastýru a voda i pláže zůstávají tedy čisté,aspoň do té doby,pokud nenastane ekologická katastrofa jako v Karibiku.Další dny ubíhaly podobně.Protože jsem nevěděl,co bych mimo koupání a opalování dělal,chodil jsem každé dopoledne do Zarziz,tedy později již spíše jezdil taxíkem nebo jsem to kombinoval.Protože jsem se také postupně seznamoval s ostatními účastníky zájezdu,jezdili jsme tam příště taxíkem dva,což nás stálo polovic.Chtěli za jednu cestu 3 až 4 TND,no my jsme jezdili za 3,takže za 1,5 TND.Kolega se tam vydal až z Moravy,ale na poslední chvíli,takže měl zájezd sice za stejnou cenu ale na 12 dní,zatímco já jen na 7.Když už jsem se trochu vyznal,jel jsem nazpět sám jen za 2 TND.Když jsem takto jezdil do Zarziz po tři dni a v poledne si dával vajíčka natvrdo,měl jsem toho nějak dost a Zarziz i vajíčka mi lezly krkem.Objednal jsem si zájezd na krokodýlí farmu na Džerbu.Prodávali taky jednodenní zájezd na Saharu za 85 TND,ale usoudil jsem,že to celodenní trmácení mi za to nestojí a později jsem seznal,že moje rozhodnutí bylo správné.Pětihodinová výprava za krokodýli byla v tom horku až-až.No ve středu jsem se pro změnu koupal celé dopoledne a kolem druhé jsme se vydali za krokodýli.Jeli jsme zase celou hodinu na Džerbu přes tzv. římskou cestu,nebo-li násep v mělkém moři,který prý vybudovali již římané,dnes po něm vede asfaltka,v noci osvětlená,která vás zavede na ostrov Džerba.Násep je akorát tak široký na tu asfaltku a pár metrů okolo.Z každého konce je kontrolován policejním stanovištěm,kteří kontrolují některé nevhodné klienty místní provenience.Krokodýlí farma se vyskytuje na východním pobřeží a nese hrdý název PARC DJERBA EXPLORE.Prakticky musíte objet celé východní pobřeží až na mys Taguermess k majáku,kde je mohutný komplex zahrnující obchodní centra,museum,skanzen a krokodýlí farmu.Vstupenka platí pro všechny 3 atrakce a byla v ceně zájezdu.To co nebylo v ceně zájezdu byla povolenka na focení za 2 TND,kterou kupoval každý a každý taky fotil,takže kdybych si ji nekoupil bylo by to jedno.Podobně kdyby si někdo cizí vyzvednul u místního guida vstupenku,bylo by to taky jedno protože nikdo nekontroloval a ani snad v tom mumraji kontrolovat nemohl,toho kdo si to bere.Co se týče cesty,musím říci,že východní pobřeží Džerby je tak fádní,jak jen může být.Rovina,nejdříve úplně pustá,později uvidíte na písečné výspě pevnost Borj el Gastil, která je tak daleko,že ji vlastně ani neuvidíte.Po blátivo písečné pláni uvidíte řídce zarostlé saliny palmami pak přijde místo Aghir,kde je vidět jen pár hotelů v té neutěšené nicotě a za další chvíli přijedete na mys k majáku,centru,kde je toho už více.No podle toho co mé oči viděly,dovolenou bych tady strávit nechtěl,protože pouze hotel ač přepychový, by mi asi ke štěstí nestačil.

Co se týče exposice,celkově byla poměrně zajímavá a byla to trochu změna.Ačkoli jejich vystavovaná kultura se nedá s kulturou Evropy srovnávat,je tedy poměrně chudá,je to i zajímavé.Mají zde třeba zarámovaný kousek černého sametu s Káby v Mekce,což je pro ně svátost nejvyšší.Různé šperky,koberce,čajníky apod.

Skanzen je opravdu zábavný,ukazuje čerpání vody velbloudem,lisování oliv,pletení koberců a jiné věci tedy z poměrně nedávné minulosti,jak už se to dnes většinou nepraktikuje,i když možná,že někde i praktikuje nadále.Chovná stanice krokodýlů nilských slouží jako vědecké výzkumné pracoviště.Mají zde na 400 krokodýlů všech velikostí.Krokodýli do 1,5 m jsou zvlášť a považováni za mláďata.Mají zde líheň mláďat a výstavu vajec a samozřejmě občerstvení a prodej suvenýrů.Krmení probíhá v 17.00,takže jsme si po prohlídce asi hodinu počkali.Není to žádná sláva,krokodýli nebyli přehnaně živí,krmili je z několika stran syrovými kuřecími stehny.Po absolvování všech zajímavostí jsme se vydali busem zpět do hotelů.

Večeře byla zasloužená a odpočinek spravedlivý.S kolegou jsme si 2x v týdnu zakoupili láhev červeného,suchého a při rozhovoru poseděli do noci před hotelem pozorujíc například aerobic a tanec pro děti ve vedlejším hotelu,což probíhalo někdy v jednadvacet hodin a děti byly velice čilé.Čtvrtek jsem vyhlásil za den odpočinku a koupání,což jsem neměl dělat,protože jsem se ukrutně nudil až jsem byl otrávený a začlo se mi stýskat po domově.Ráno jsem tedy vyrazil opět do Zarziz pěšky a také zpět a fotil co se ještě zdálo zajímavé.Nevědomky a nechtěně jsem vyfotil i největšího milionáře v Zarziz .Večer se to zatáhlo a přes noc pršelo.Ráno bylo opět vymeteno a ještě větší horko než před tím.Nastal poslední den a tedy jakási cestovní horečka,protože místnosti jsme museli opustit do 12 hodin a odlet byl až před půlnocí.Večeři nám vyměnili za oběd a většina lidí se šla tedy ještě odpoledne koupat,což jsem udělal též. Drastický konec výletu .Bylo to dramatické.Ve 12.00 v poledne nás vyhostili z pokojů hotelu a za nedodanou večeří nám nabídli oběd.Museli jsme vše sbalit a uložit na recepci.Samozřejmě pas,peníze,foťák, mobil,letenku jsem tahal sebou v kraťasech.Někdo se šel ještě koupat a někdo civěl ve vestibulu do sedmi hodin do večera,kdy pro nás přijel bus k odvozu na letiště.To čekání už bylo únavné a ten odvoz večer v horku taky.Tam jsme samozřejmě po únavném odbavení čekali další hodiny.Odlet měl být ve 22 hodin místního času,tedy 23 hodin našeho.Odlet se odložil a letěli jsme ve 22,30.Tam bylo ve stínu 30 a na slunci 40.Po 2 a půl hodinách jsme dorazili do Prahy ,kde hlásili 3 stupně nad nulou.Bylo tedy 2 hodiny v noci,když jsme vypadli v sandálech,kraťasech a tričkách do nevlídného počasí.Teplotní šok byl neskutečný.Zhroutil jsem se na místě,když jsem si pokapal před tím v letadle ještě celé kalhoty máslem.Svetr jsem měl v kufru.Manželce nenastartovalo auto,takže pro mne nepřijela,Čekal jsem s dalšími nešťastníky v hale letiště na první ranní spoj.Poté jsem se odplahočil na bus,kterým jeli přes celou Prahu různé noční živly.Před pátou jsme dorazili do Štěpánské,odkud mi už ujížděla tramvaj č,51 na Masaryčku.Když jsem do ní naskočil byla plná ožralejch skinhedů a feťáků,kteří na mě řvali,co tady chceš ,chceš do držky. Tramvaják byl uzamknut vpředu v nedobytné skříňce jako v trezoru a nereagoval na nic ani na ně,když na něj bušili.Kdyby se tam vraždili,tak dělal „nevidím,neslyším“. Jak jsme se blížili k Václaváku,všude po ulicích se motali vožralí,no děsivej pohled.Vystoupil jsem na Masaryčce a čekal na další spoj do Kralup.Po nádraží se motali další živly a ožralí tam lezli po ožralejch děvkách.Nakonec jsem se doplahočil asi pošesté do cíle,kde jsem upadl do kómatu do postele a spal až do půl desáté ve svetru a pod peřinou,přesto mě byla zima.Ten přechod ze čtyřicítek na nulu se nedá jen tak strávit.Teď jsem doma a snažím se vzpamatovat,pakliže ještě neuhynu. Přestože tam mají v Tunisu neskutečnej bordel,tak se to nedá po stránce bezpečnosti s rádobykulturní Prahou srovnat.Zatímco tam nikdo nechlastá,ani nesmí a i v půlnoci se nemusíš bát,když se na ně usměješ a řekneš „Bon jour“,zatímco v Praze jde o život.A jak se všechna ta omladina ožralá vyjadřuje,vzduchem lítají názvy pohlavních orgánů a zvířat včetně všech známých stupňů demence.V tramvaji se houpali na klandrech a řvali vytáhněte toho řidiče a nakopte mu prdel.Vytahovali se kde kdo zbil jakýho araba.Jejich rodiče možná jezdí do Tunisu na dovolenou.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .