0
0

Roros

14 dní jsem plánovala cestu do Norska. Koupila jsem si podrobnou mapu Norska, na které byly vyznačeny i různé památky a hlavně všechny silnice. Na internetu jsem si vzhledala různé campingy v okolí Osla, kam jsme měli podle plánu hned první večer.

Z Östersundu jsme vyjeli v sobotu časně ráno. Náš plán bylo jet dolů do Osla přes lyžařské středisko Vemdalen.

Prvním městečkem v Norsku, kde jsme zastavili bylo Roros. Je to malebné městečko s nádherným bílým kostelíkem (viz foto) a chaloupkami s travnatou střechou, které jsou chráněné a spadají do tzv. „venkovního muzea“ Byla jsem překvapená, jak je Roros živé. Najdete zde spoustu malinkých obchůdků a hlavně lidí.

Roros bylo v roce 1980 zapsáno jako kulturní památka na seznam Unesco. Dříve zde v okolí byla Sámská (laponská) osada a dodnes tu žije asi 20 sámských rodin, které se živí lovem sobů a prodejem sobích kůží, které jsou oblíbeným suvenýrem z Norska. V okolí Roros najdete 2 národní parky Femundsmarka a Forollhogna, které nabízí nádhernou přírodu. Roros je populární hlavně v zimě, kdy skýtá nádherně bílý sníh a dobré sjezdovky.

Národní park Random

Většinu norského království tvoří hory. Norsko je též známé pro své fjordy a křišťálovou vodu v jezerech. Na území této země najdete mnoho národních parků nebo-li přírodních rezervací, které jsou považovány za norské přírodní dědictví. My jsme při svém výletu kolem Norska jeli z Roros do oblasti národního parku Rondan, který má rozlohu ca 2000 metrů a byl založen v roce 1962.

Jeho dominantou je hora zvaná „Rondslottet“, což v českém překladu znamená „kulatá hora“. Tato hora je vysoká 2178 metrů. Centrem tohoto parku je tzv. „Rondvattnet sjön“ neboli Rondanské jezero.

Park je typický svými vysokými horami a jeho nejnižší bod je přibližně 1000 m nad mořem.

Pro mě byla návštěva této přírodní rezervace hlubokým zážitkem. Část parku je porostlá jen lyšejníky a hlavně tu panuje absolutní ticho. Slyšela jsem jen svůj dech.

Lillehammer

Další ze zastávek naší cesty po Norsku byl Lillehammer, který vstoupil do podvědomí světové veřejnosti Zimními Olympijskými hrami, které se zde konaly v únoru 1994.

Lillehammer je menší příjemné městečko, které je i dnes navštěvováno turisty. Městečko žije hlavně v zimě, kdy sem zavítají lyžaři z celého světa, ale nejsou tu jen sjezdovky. V Lillehamru, který má 26 tisíc obyvatel najdete mimo olympijského muzea i kulturní muzeum, galerii a další.

V létě je jeho okolí atraktivní pro skvělé možnosti vodních sportů jako je třeba rafting. Lidé sem zde také jezdí kvůli nádherné přírodě a toulkami po horách.

Oslo

Z Lillehammeru jsme pokračovali důlu na jih. Naší další zastávkou bylo hlavní město Oslo, které bylo založeno zhruba roku 1048 nl králem Haraldem Hådrådem a roku 1299 se stalo hlavním městem. Oslo roku 1624 vyhořelo a hlavní město se přestěhovalo na západ od Osla a neslo jméno Christiania. Předměstí tehdejší Christianie si uchovalo svůj původní název Oslo a roku 1925 se Christianie a Oslo spojili a od té doby nesou společné jméno Oslo.

Norské hlavní město se nachází na jihu Norska u Oslo fordu, ve kterém se můžete vykoupat. Voda zde není tak chladná. Vyzkoušela jsem i slanost vody, která je velmi nízká s porovnáním slanosti mořské vody. Před naší cestou do Norska jsem si našla kontaktní adresu na Fjordcamp, kde jsme chtěli přenocovat. Původní plán byl 2 noci. Do campu jsme dojeli až po půlnoci a stan nám povolili postavit u vjezdu do campu. Po tmě jsme poprvé zkoušeli postavit náš stan, který měl být údajně pro 3 lidi. Jeho velikost však tomu neodpovídala. Fjord camp leží přímo u hlavní silnice v městské části zvané Oppegård. Celou noc jsem měla pocit, že ležím s hlavou přímo na silnici. Nejen, že jsem se vůbec nevyspali, ale toalety a sprchy byly značně špinavé. Pokud se rozhodnete stanovat v Oslu nebo jeho okolí, tak se tomuto campu raději vyhněte. Zaplatili sjem sice jen 170 norských korun za nás oba a stan, ale byla to hrůza. Lepší je najít si camp dále od Osla.

Přes silnici se nachází fjord Oslo, kde jsem se vykoupala. Voda byla přájemně studená i čistá. Na malinké pláži, která tu je najdete i sprchu, kterou ze sebe můžete spláchnout slanou vodu. Nejsou tu však žádné převlíkárny. Najdete zde pouze jednu toaletu, jejíž návštěvu nedoporučuji.

Takže já jsem si zkoušela obléct spodní prádlo v autě přímo na frekventovaném parkovišti. Připadala jsem si tak trochu jako Mr. Bean, s tím rozdílem, že kolemjdoucí nebyli slepí. Ale nějak jsem to zvládla a policie mě zatknout nepřišla.

Po mé koupeli ve fjordu začalo hodně pršet a tak jsem navštívíli pouze královský záměk, který se v norštině nazývá Kongelige Slott a byl stavěn pro krále Karla III Johana, který je ve Švédsku znám jako Karl XIV Johan. Stavba byla započata roku 1824, ale zámek byl hotov až roku 1849 za vlády Oscara I. Původně však sloužil ne jako královské sídlo, nýbrž jako hotel pro královské návštěvy a jednou z nich byl i princ Charles, který přijel navštívit norskou královskou rodinu. Dnes je zámek královským sídlem a bydlí zde král i s královnou. Prohlídky pro veřejnost tu nemají dlouhou tradici a nenajdete tu ani žádnou pokladnu uvnitř zámku. Před zámkem stojí malinký stan, kde vám prodají vstupenku 5 minut před prohlídkou podle toho, kolik lidí si objednalo vstupenku přes internet. Může se vám i stát, že bude plno a tak budete čekat na další prohlídku. Na zámku mají prohlídky v norštině a v angličtině. My jsme byli na prohlídce v norštině a já musím průvodkyni pochválit za zajímavý a velmi srozumitelný výklad. Pokud se budete nacházet v Oslu, tak rozhodně návštěvu zámku doporučuji. Najdete zde i vystavený královský porcelán, který se stále používá při oficiálních královských večeřích. Zámek najdete na ulici Henrika Ibsena a je obklopen pěkným zámeckým parkem. Vstupenka na zámek vás bude stát 80 norských korun a prohlídka s výkladem trvá asi jednu hodinu.

Kousek od zámku můžete navštívit pevnost Åkerhus či Národní muzeum. Nachází se zde i budova, kde se každý rok uděluje Nobelova cena za mír.

My jsme se pro velký déšť vydali dolů k pobřeží a na západ do Kristiansandu. Ale o tom bude můj další příspěvek.

Oslo jsem navstivila znovu v listopadu pri navsteve koncertu v Jessheimu. Tentokrate jsem se zdrzela podstatne dele a mela tak vice casu si projit mesto. Diky norskym Facebookies, ktere Oslo jiz znaly jsem se dostala do Vigelandskeho parku.

Vigelandsky park stoji rozhodne za navstevu. Podel mostu, ktery vede pres Frognerskou nadrz, se nachazi spousta soch a sousosi. Vsechny josu nahe a vruznych pozicich. Muzete si i na sochy zkusit zahrat, jako jsme to udelaly ja a Magda:-)

Na konci parku pak naleznete sloup na kterem jsou do sebe zaklinena naha tela. Odtam je krasny vyhled na cely park i na mesto. Vsechny sochy vytvoril sochar Vigeland a odtud nese park nazev. Kousek od parku naleznete i Mestske muzeum Osla.

Nejlepe se tam dostanete od hlavniho nadrazi tramvaji cislo 11 a 19.

Kristiansand

Kdyz budete pokracovat z Osla po dalnici E 18 na jih smer Drammen a pote pokracujete k Tonsbergu, k Larviku az prijedete do Kristiansandu.

Cestou z Osla pojedete kolem Kristiansandske zoologicke zahrady „Dyrparken“, ktera je hojne navstevovana i turisty. Naproti zoo najdete Quality Hotel Resort. V blizkosti zoologicke zahrady naleznete i letiste. Z Kristiansandu se tak rychle dostanete do Osla.

V Kristiansandu zacinaji a konci evropske silnice E18 a E 39. Pokud chcete pokracovat dale na zapad po pobrezi, tak jiz musite po malych serpentinach ci najet vzdy na trajekt.

Kristiansand je malebne mestecko, ktere se nachazi v provincii zapadniho Agderu – na jiznim pobrezi Norska. Mesto zalozil dansky kral Kristian IV v roce 1641 a dnes zde zije asi 80 tisic obyvatel. Na namesti najdete Kristiansand Domkirke (Kristiansandskou katedralu), ktera se slavnostne otevrela v roce 1885. V katedrale najdete nadherne starobyle biskupske kreslo a krasny vyrezavany oltar. Tento kostel patri luteranske cirkvi a navrhl jej architek Henrik – Thrapl Meyer. Budova je sedmdesat metru dlouha a 39 metru siroka. Katedrala je uvnitr zdobena prekrasnymi obrazy z krestanskymi motivy.

Pres leto jezdi do Kristiansandu mnoho zahranicnich turistu a mesto tak zije zvlastni a pohodovou atmosferou. Hotely josu zde drahe. Dvouluzkovy pokoj ve Scandic hotelu – v centru mesta nas vysel na 1650 norskych korun. Druhou noc jsme vsak jiz jeli do campu, ktery se neleza u jezera. V campu si muzete pornajmout bud stanovaci misto anebo malou drevenou chaticku. Jsou zde pekne sprchy a je zde take mala kuchynka, ve ktere naleznete jen elekricke varice a drez na nadobi. Nadobi vcetne kastrolu vsak musite mit sve.

Kdyz pujdete od pevnosti do prava a budete pokracovat rovne, az prekrocite maly most, dostanete se na druhe namestickopplne restauraci. Zde je tez rybi prodejna, kde si muzete zakoupit ryby a v campu si je pak ogrilovat. Pokud nemate gril,nevadi. Ve Skandinavii se prodavaji tzv. Grily na jedno pouziti. Je to vlastne takova aluminiova vanicka, ve ktere je jiz uhlia na vanicce je rost. Staci jen podpalit a uhli se samo rozhori.

Na toto mesto mam nadherne vzpominky a letos se sem znovu vypravim.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .