0
0

Zdravim, troufam si rict, ted uz ty opravdu nejvernejsi ctenare.

S malym zpozdenim, presneji receno skoro tritydenim, jsem se dokopal k napsani zazitku z cest po Vietnamu. Vietnam byl pro me nejhezci zazitek z celeho pulrocniho putovani, bohuzel reseni vseho mozneho po navratu mi nedovolilo sednout si a venovat psani blbe 2hod , a to jsem nezamestnanej 😉 . Dost „okecavani“, tim hlavnim duvodem, ze pisi, je uzasne pocasi tam venku za oknem. I v tech necernejsich predstavach jsem necekal, ze tady bude koncem cervna 12st a hnus s tim spojeny. No nic,vsichni jsme v tom stejne. 😉

Prilet do Hi Ci Min ( drive Saigon) Po putovani thajskem jsem byl vnitrne presvedcen, ze mam pro cestovani asii jiz dost zkusenosti a nic me nemuze prekvapit .. omyl! Po priletu na Vietnamske letiste me hned z letadla ponedkud zaskocil az vydesil pohled z letadla pri rolovani po ranvei. Hangary pro bytevni vrtulniky americke armady byly stale na svem miste a uvnitr i samotne vrtulniky. Velmi rychle jsem si uvedomil, ze Vietnam je zeme s komunistikym rezimem stale funkcnim 🙂 Letiste vsak bylo velmi moderni po vzoru zapadniho sveta takze se vse zdalo ok. Dalsi, o dost intenzivnejsi, sok prisel po opusteni prostor letiste. Handlovani o cenu za transport je nedilnou soucasti cestovani takze jsem si jej uz vlastne i uzival. Hrde jsem zjistil cenu 8USD az do mista bydleni a usedl s Luckou do taxi … Lucka jiz Vietnam navstivila a upozornovala me na mistni dopravni situaci, ktera je vic nez nezvykla pro cloveka ze zapadniho sveta., Ja si vsak ani ve snu nedovedl predstavit co me ceka. Po ujeti ani ne jednoho km od letiste se doprava zmenila v neco nepopsatelneho.. to se opravdu musi zazit. Pohybovali jsme se v obri kolone motorek pripominajicich hejno malych morskych ryb rychlosti cca 10km/h asi 40 min. Pred manevrem odboceni z hlavniho tahu jsem byl presvedcen, ze je manevr neproveditelny. Ridic taxi ovsem zvladl manevr v pohode a nevic stihl viridit hovor z mobilu.

Ubytovani jsme nasli pomerne rychle, takze jsme stihli i prvni vecerni prochazku mestem a vecu. Nase neznalost mistnich cen znamenala zhruba dvojnasobne naklady, to ovsem k prvnim dnum neodmyslitelne patsi takze me to ani nijak nenastvalo. Druhy den nas dostihl zbytek vypravy Dily s Gabcou. Holky vyrazily na celodenivylet po meste zatimco Ja cekal na naseho posledniho clena posadky Kamila. Dopoledne jsem se rozhodl navstivit mistni ZOO, ktera pripominala spise pekne upraveny zabavny park , kde krom slona, pstrosa a krokodyla k videni moc nebylo. Na druhou stranu bylo videt, ze mistni pecovatele delaji svou praci opravdu s laskou a na plno ( buh vi za jaky plat ) takze maji muj respekt. Po obede jsem jeste stihl navstevu mistniho muzea, ktere me mile prekvapilo. Tematicky bylo i pres opravdu bohatou Vietnamskou kulturu ( bez urazky , ta nase je ve srovnani s jeji o dost chudsi ) hodne zamereno na vlaku s USA. Asi dusledek propagandy komunisticke strany a jejich velkeho vitezstvi nad „kapistalistickym imperiem USA“ . Zpracovani vsak bylo fakt dobre a ja tam stravil skoro 2hod … to je na me opravdu hodne, obvykle muzemum projdu do 20 min at je velke jak chce 😉

Vylet na Deltu Mekong. Nasledujici den se ted uz kompletni posadka vydala na placeny vylet s pruvodcem do delty reky Mekong. Za zminku urcite stoji transport na misto. Nalozili nas do poloprazdneho minibusu a povedeli neco malo o tom co nas ceka. Vsichni byly v dobre nalade a plni ocekavani deni nasledujiciho. Za nedlouho se bus zaplnil do posledniho mistecka coz dosavadni pohodli promenilo v brutalni nepohodli. Cesta vsak mela trvat jen 2,5hod tak jsme to neresili. Daleko „zajimavejisi“ bylo sledovat co se deje kolem nas na silnici a jak se s tim vyporadava nas ridic. Mistnim ridicum autobusu se nadarmo neprezdiva „KAMIKAZE“ 🙂 Po cca 2,25hod jsme dorazili takmer k mistu urceni, melo to vsak jeden hacek. Mesto, kde jsme meli spat bylo rodeleno obrovskourekou na ktere se teprve dokoncoval most, veskera doprava byla tedy odkazana na kyvadlovou dopravu mistnich lodi. Zacpa, ktera se vytvorila pred vystavistem byla nekolikakilometrova a nas pruvodce prohlasil neco jako .. vi buh jak dloho to muze trvat 🙂 . Po pul hodine v nacpanem buse jen velmi pomalu se posunujicim kupredu se pruvodce rozhodl nechat nas slapat pesky, bude to asi pohodlnejsi rikali jsme si, to co jsem podel cesty videl, jsem jeste nikdy nevidel 🙂 .. smard. Jeden muj kamarad pri svem cestovani po asii popsal mistni vuni jako smes karia hoven … ja si dovolim zajit jeste dale a pouziji smes hoven a vyfukovych plynu ( slusne povahu prominou ) :)) nakonec jsem si dokonce koupil u silnice v mistni „lekarne’ koupit i desinfekci a obvazy na muj mokvajici loket ( zraneni jeste z Thajska ) . Nejdrsnejsi asi bylo cekani na samotny trejekt. Nahnali nas do maleho prostoru spolecne s houfem motorek, kde jsme stravili asi 20min .. mel jsem pocit, ze mam na plicich neco co uz od tud nikdy nedostanu 🙂 Prejeti reky bylo vsak uz prijmene a uzili jsme si u toho i zapad slince takze nalada sla prudce nahoru. Rychle vsak zase klesla, kdyz jsme zjistili, ze musim cekat na nas bus, ktery je stale na druhe strane. Cekani jsme si sprijemnili vychlazenym pivkem tak se to nakonec dalo i przit. Hotel byl velmi slusny a blizko centra takze jsme vecer jeste vyrazili na pruzkum. Natrefili jsme na vibornou Francouzkou restauraci, kde jsme se opravdu sqele najedli a napili.

Druhy den jsme vyrazili na cestu po rece Mekong.. musim rict, ze vesti reku jsem na zivo jeste nevidel. Kazdopadne pro me osobne byl vylet trochu nudny.. dlouhe hodiny jsme stravili jen prejezdem po rece, kdy se pocatecni nadseni rychle zmeni v dlouhe cekani na dojeti k cily. Nedovedu si predstavit delat tam kapitana na lodi. Abych to jen nehanil, videli jsem vyrobnu mistni speciality .. bonbonu z kokosoveho mleka a ryzovych nudly .. ty byly jednou z hlavnich soucasti nasi stravy po celou dobu cesty po Vietnamu. Odpoledne nas cekal transport zpet do Ho Ci min .. dostali jsme jineho ridice a cestu, ktera mela trvat kolem 3hod jsme zvladli za 2hod .. odpovidal tomu i styl jizdy a smrt v ocich vsech pasazeru 🙂 Suma suma sumarum, z tohoto vyletu ve me nechal nejvetsi dojem transport tam a zpet. Zkusit se ma vsechno ne 🙂

Cesta do MUI NE… Jeste tehoz dne jsme vyrazili nocnim busem smer MUI NE . Nazval bych to mistem pro lazenske povalece a svihaky 🙂 .. jednalo se o lokalitu bezprostredne u more plnou resortu a bungalovu. Ubytovani jsme nasli slusne, navic vcetne klimatizace takze vse se zdalo byt na dobre ceste. Druhy den jsme si vyrazili na vylet po okoly s mistnim pruvodcem a jeho terenim vozidlem ruske vyroby. Tyto vozy uz i nase armada vyradila pred cca 15ti lety .. tam jsem si uvedomil jakou chybu udelala .. ty stroje vydrzej vse 🙂 Vylet vsak nezacal uplne stastne, po ujeti ani ne jednoho km nam dosel benzin. Clovek by si rek, ze kdyz vyrazi na celodeni vylet bude nadrz prepravniho vozu asi plna.. no nebyla no. Co vsak bylo jeste daleko vtipnejsi byl zpusob dotankovani. Nas ridic si stopnul kolemjedouciho motocyklistu a odjel s nim pro nas neznamo kam. Po patnaci minutach se vratil s usmevem od ucha k uchu, ze je problem vyresen .. privezl sebou dva igelitove sacky plne pohonych hmot. Usty odkousl roh a zacal se trefovat do nadrze … k memu udiveni celkem beze strat. Vsechny nas to pobavilo a mohlo se jet. Prvni zastavka byla u mistniho potucku jehoz korytem jsme dosli cca kilometr proti proudu, kde se nachazela opravdu krasna prirodni scenerie .. kombinace pisecne duny a skaly. Tezko popsat, musi se to videt 🙂

Dalsi zastavkou byla tentokrat na opravdove pisecne dune o rozmerech cca 5x5km ( jedna se o muj odhad ) Tady jsme stravili skoro 3hod blbnutim a porizovanim, sjizdenim dun a porizovanim fotek. Musim rict, ze vyslapnout dunu cca 30m je dalekonarocnejsi nez by se na prvni pohled mohlo zdat. Zdolal jsem ji celkem 4x a mel jsem toho plne bryle. Nas pruvodce si pro nakonec musel dojit, protoze jsme trochu pretahly casovy plan a domu se tak vracely az za tmy.

Vecerni party.. na vecer jsem se rozhodl navstivit particku pokru, kterou poradala mistni komunita britu, kteri zde provozovali skoly kajtovani a tak ruzne. Nejvtipnejsi na tom bylo, ze Ja nikdy nehral Roayal flash nebo jak se to jmenuje 🙂 … Prisel jsem ke stolu, kde sedela jedna ruska, svicar a zbytek britu … vsichni vypadali, ze jsou skuseni matadori. Abych si zachoval tvar, pokusil ,jsem se naucit hru za pochodu. Kupodivu se mi podarilo zustat ve hre dost dlouho 😉 Dokonce me delila jedna pozice od postupu do finaloveho klani. Zkoncil jsem 4 z 8 a postupovali prvni tri .. no neni to pech ?? nebo sis stesti ?? :)))) Zbytek nasi cestovatelske grupy se zatim posilnoval na plazi lahvi Vodky znacky Smirnof .. do te doby velmi poklidna akce na urovni. Jinze pak jsem se k nim pridal Ja a nejak se to zaclo zvrhavat 🙂 Konecnou se ukazalo byti rozhodnuti koupit jeste jednu lahev .. mistni Vietnam Vodku. Byl to velmi spatny napad, ktereho do dnes lituji. Nic naplat, kocovina druhy den byla dostatecnym trestem. 🙂

To be continued …

http://blog.dq.cz/pechy-cestovatel/vietnam-last-trip-part-i/

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .