0
0

První náš výhled z hotelového pokoje každý den patřil horám vysoko nad pobřežím. Dostat se na některý z vrcholů bylo lákavé, ale pohled na teploměr s 25 st. C. a během dne stále jeho stoupající sloupec, byl i pro zvědavé seniory dostatečným varováním. Navíc jsme nesehnali žádnou mapu zdejších hor a stezky, které tam mířily byly značeny jako slepé. Při cestě do Málagy jsme z vlaku zahlédli kabinku lanovky a cestou zpět jsme vystoupili na nádraží v Arroyo de la Miel. S pomocí místních jsme během deseti minut již kupovali lístek na lanovku. Z horkého pobřeží jsme vyjeli do výšky 800 m.n.m., kde nás přivítal příjemný vánek. Monte Calamorro, tak se těchto několik vrcholů jmenuje. Jsou propojeny sice sráznou, ale velmi dobře zajištěnou cestou. Nedaleko stanice lanovky je areál s dravými ptáky. Zda je to jakýsi útulek či zde ptáky ukazují turistům, jsme se nedozvěděli. Zahlédli jsme orla, pár supů a na obloze jich i několik létalo. Stezkou k vrcholu se otevíraly nádherné pohledy na pobřeží, a na okolní hory. Pohoří je vápencové a tak i zdejší suchomilná květena má svůj půvab. Dokonce jsme objevili dva druhy orchidejí. Do růžového kvetoucího šatu se oblékly keře cistů. Tajemné asphodely svítily bělostí a krásné bodláky si listy přibarvily do zlatavé. Janovce rozzářily svahy žlutí a mnoho dalších květin jsme si mohli zařadit pouze do čeledí. Krásu jednotlivých skal na několika místech zvýraznily lišejníky. Celá cesta byla dlouhá několik set metrů a měla dvě vyhlídky. Posezení v hospůdce na konečné lanovky při skutečně dobrém pivu s pohledem na pobřeží bylo příjemnou tečkou tohoto výletu. Pár informací na závěr. Po východu z nádraží se jde směrem od Málagy. Prochází se náměstím, cesta pro pěší je vedena pasáží pod domy. Cena za lístek tam i zpět je 18 euro. Lanovka zřejmě jezdí dle potřeby a již pohled z ní je neopakovatelný. Cesta nahoru trvá kolem 10 minut. Od horní stanice lze podniknout i delší výlet do zdejších hor po značených cestách.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .