0
0

Turecko nejsou jen bělostné pláže a hotelové komplexy Antalyjské riviéry. Přímo uprostřed země se rozprostírá neuvěřitelná krajina Kappadokie. Skály se tu kroutí do neobvyklých útvarů. Místy připomínají obří komíny, cukrové homole či falické symboly. Málokdo by hádal, že také ukrývají lidské příbytky a dokonce i skalní kostely.

Nejlepším místem, kde začít putování po Kappadokii je městečko Göreme. Je zasazené v bělostných skalních útvarech sopečného původu a přesto, že je o něco více turistické, tak vás dostane. Ideální způsob, jak se s Göreme seznámit hned po příjezdu je vyšplhat na místní vyhlídku a podívat se do kraje. Spatříte neuvěřitelnou pustou měsíční krajinu s vyčnívajícími komíny, tu kterou jste dosud znali jen z obrázků. Pokud to ještě navíc bude při západu slunce a za zpěvu muezínů z nedaleké mešity, pohled vás doslova omámí. Jako byste se ocitli v jiném světě.

Ale vraťme se zpátky nohama na zem. Je na čase najít ubytování. To jde v Göreme poměrně jednoduše. Stačí se projít spletitými uličkami a vybrat si z pestré nabídky penzionů a hotelů. Většina jich má v názvu slovíčko ‚cave‘ (jeskyně) a skutečně jsou vykutány do skal. Kdysi se tu ukrývali Křesťané před nájezdy Arabů, dnes se tu ubytovávají turisté. Dá se říct, že ceny tu jsou srovnatelné s českými. Pokud nevyžadujete velký luxus, za noc zaplatíte třeba i 30 až 50 tureckých lir (turecká lira je asi deset českých korun, tedy 300 až 500 korun) a ještě posnídáte na terase s výhledem na skalní město. Ráno za dobrého počasí bývá obzor posetý horkovzdušnými balony, které jsou tu velkou turistickou atrakcí.

Jak se dostat do Kappadokie?

Ideálním výchozím bodem pro cestu do Kappadokie je Istanbul. Do turecké metropole se můžete dostat autem, autobusem, vlakem i letadlem. Zatímco cesta po zemi je značně náročná a projedete při ní celý Balkán, letadlem jste v Istanbulu za dvě hodiny. Pravidelné lety obstarává společnost Turkish airlines, známá svým bohatým cateringem.

Z Istanbulu do Kappadokie máte dvě možnosti. Buď pojedete luxusním klimatizovaným autobusem přímo do Göreme, nebo využijete vnitrostátní let Turskish airlines Istanbul – Nevsehir, přímo do města vás zaveze jejich bezplatný autobus. Do Göreme pak jezdí za 2,5 turecké liry pravidelný spoj. Zatímco v autobuse strávíte 11 až 12 hodin (ideální je cesta přes noc), v letadle ani ne hodinu.

Údolí holubů a turistické Open air museum

Pokud se nechcete vznášet v oblacích a dáváte raději přednost turistice, vydejte se na procházku Údolím holubů do nedalekého Uchisaru. Asi pětikilmetovou cestu lemují skály a kužely připomínající homole cukru. I v nich najdete okénka a podle názvu i holubníky. Člověku se nechce věřit, že tady bydleli lidé a hlavně stále dumá, jak tu ta svá obydlí vybudovali. Pravda, sopečný tuf je velmi měkký a drolivý kámen, což poznáte i naomak, takže se do něj snadno hloubilo, ale i tak to musela být fuška.

Těsně před Uchisarem narazíte na skromnou čajovnu ukrytou v příjemném stínu stromů. Čaj tu vaří usměvavý Turek Hassan a za 2 turecké liry vám k němu nabídne i malé pohoštění v podobě buráků a sušenek. Pokud mu necháte dýško, odmění vás i malým suvenýrem. Ale je čas jít, Uchisar je nadohled. Jeho dominantou je kamenný hrad prošpikovaný řadou tunelů a chodeb, který je vidět na míle daleko. Určitě se vyplatí jít dovnitř, za 5 tureckých lir vás čeká úchvatný výhled do kappadocké krajiny.

Ze špičky hradu spatříte i Údolí lásky, kterým se můžete vrátit zpět do Göreme. Celý okruh má asi tak 14 kilometrů a zvládnou ho i netrénovaní turisté. V Göreme sice nabízejí organizované výlety, ale je lepší, když vyrazíte po svých a jdete svým vlastním tempem. Také v Údolí lásky vás čekají neuvěřitelně tvarované skály, stydlivější povahy by se až začervenaly.

Téměř v každém průvodci se dočtete, že byste měli navštívit Open air museum (Muzeum pod širým nebem), které je zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. A jelikož je to téměř povinnost, musíte počítat s tím, že tam potkáte i davy turistů. Místní kostely vytesané do skal jsou sice skvostné, ale často je zaplní organizovaná skupina turistů a vy nemáte šanci se dostat dovnitř. Když pak odejdou, hrnou se další. Za poměrně vyšší vstupné (15 lir) pak máte pocit, že procházka Údolími byla daleko větším zážitkem. Nicméně, pokud už v Göreme jste, navštivte jej, ale zkuste si na prohlídku vyhradit všední den. Víkendy jsou opravdu pekelné.

Z Göreme do podzemních měst v Derinkuyu

Městečko Göreme a jeho okolí s klidem zvládnete poznat za dva až tři dny. Okolní města Nevsehir či Avanos tolik lákavá nejsou, vlastně je můžete úplně vynechat. Rozhodně byste ale měli poznat podzemní města. Na výběr máte dvě varianty, buď se vydat do Derinkuyu nebo do Güzelyurtu. První varianta je více turistická, na druhém místě na cizince prakticky nenarazíte, takže lze doporučit více. A jak se tam dostanete? Z Göreme vás zaveze autobus do Nevsehiru (2,5 liry na osob), kde přestoupíte na dolmus do Aksaray (10 lir), z něj pak každou chvíli odjíždí spoj do Güzelyurtu (5 lir). Úroveň dolmusů se dosti liší, narazíte na luxusní klimatizované dodávky, ale i na ty, kde vás posadí na stoličku či plastovou židli. Také cesta může být dosti dobrodružná, výjimkou není dobytek přecházející přes silnici na který řidič zběsile troubí. Ale bát se nemusíte, místní šoféři jsou na tento provoz zvyklí a chaos dobře zvládají.

V malém ospalém městečku najdete ubytování poměrně snadno, stačí se zmínit před řidičem dolmuse. Pravděpodobně vás vysadí u vyhlášeného rodinného penzionu Halil. Dobrá volba. Z terasy je krásný výhled na jezero a sopku Hasan. Nutno také říci, že jeho majitelka skvěle vaří. Snídaně je v ceně ubytování a za 25 lir navíc vám připraví skvostnou večeři o třech chodech. Na Turecko poměrně vyšší cena, ale vyplatí se.

Křesťanský kostel přestavěný na mešitu

Největším lákadlem Güzelyurtu jsou podzemní města. Za vstupné 5 lir jej můžete prozkoumávat celé hodiny. Také tady narazíte na skalní kostely a pečlivě ukrytá obydlí. Jedinci s klaustrofobickými sklony tu však budou mít problém, mnohdy musí prolézat úzkými otvory a průrvami, ve kterých není žádný žebřík či schůdky, ale jen díry vysekané ve skále. Bezpečnost tu moc neřeší a pokud se zraníte, je to čistě váš problém. Ale zase tu máte téměř stoprocentní jistotu, že se tu nebudete prodírat davy turistů.

Dominantou města je také původní křesťanský kostel svatého Řehoře Naziánského přestavěný na mešitu. Za dob osmanské říše byl totiž Güzelyurt (dříve Gelveri) osídlený Řeky. V roce 1924 došlo k velké výměně obyvatelstva. Zdejší Řekové odešli do Nea Karvali v Řecku, zatímco turecké rodiny z Kozanu a Kastorie v Řecku se přistěhovaly sem. Proto se nedivte, že místní hotely a penziony často nesou v názvu označení „greek“, tedy řecký.

Zelené údolí Ihlara

Poslední zastávkou při putování po Kappadokii může být Údolí Ihlara. Nachází se přibližně deset kilometrů od Güzelyurtu. Bohužel sem odtud žádné dopravní spojení nevede, ale můžete se domluvit s místními a za mírný poplatek vás odvezou a zase si vás vyzvednou. Výchozím bodem je malá vesnice Ihlara, právě tady se do kaňonu, který nápadně připomíná americký Grand Canyon, vstupuje. Po zaplacení vstupného 8 tureckých lir sestoupáte po strmém schodišti do údolí, jehož středem protéká řeka a tudíž je tu velice příjemné klima a na jinak vyprahlou krajinu je tu i mnoho zeleně. Co chvíli ale budete z této zelené oázy stoupat po příkrých svazích ke skalním kostelům, kterých jsou tu desítky. Byť jsou kostely překrásné, s množstvím barevných fresek, po desátém náročném výšlapu vám ale budou těžknout nohy a vaše nadšení z výzdoby bude značně upadat.

Pokud se rozhodnete jít celou trasu z Ihlary do Selime, čeká vás čtrnáctikilometrová túra, která vám zabere tak šest hodin času. Pauzu si můžete dát v půlce cesty, ve vesnici Belisirma, kde část turistů svou pouť končí. Je tu řada příjemných restaurací, například téměř asijsky vypadající podniky postavené na kůlech přímo na vodě. Vytrvat se ale vyplatí, odměnou a cílem celé cesty je úchvatný skalní klášter v Selime.Vstupenka z údolí platí i sem, proto byste ji rozhodně neměli vyhazovat. Klášter už na první pohled připomíná obří mraveniště a tato teorie se vám potvrdí i uvnitř. Z každé díry a skulinky na vás budou coby mravenci vykukovat zvědaví turisté. Provrtaný klášter je zkrátka dalším skalním skvostem a báječnou tečkou za putováním po Kappadokii.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .