Na jaře 2010 se mi zdálo počasí již dlouho příjemné na to abych čekal až do léta a rozhodl jsem se,že se vypravím někam,kde už by mohlo být teplo a při tom bych mohl něco nového objevovat.Když jsem tak brouzdal po internetu,narazil jsem na poměrně levné zájezdy pro jednu osobu do Turecka na tureckou rivieru.Vydal jsem se proto do jisté cestovky na národní třídě,která tyto zájezdy nabízela.Cestovka prakticky zprostředkovala zájezdy jiných cestovních kanceláří,takže jsem se dozvěděl přímo na místě,že zájezd nabízí firma Fišer.Nikdy před tím jsem s CK necestoval,protože jeho neustálé skandály v minulých letech mi nebyly příliš sympatické.Řekl jsem si,že to tedy jednou taky zkusím,když cena na týden pro jednoho i s příplatkem na samostatný pokoj byla za 11000 poměrně přijatelná.Sotva jsem uzavřel smlouvu,ozvala se mi telefonem manželka,že by se přeci jenom do toho Turecka taky podívala..Před tím se nemohla pořád rozhodnout a panovala u ní nedůvěra k muslimům Turkům.Musel jsem se tedy opět vrátit do cestovky,kde bylo možno, bohu dík, ještě zájezd na poslední chvíli změnit.Finančně to velká změna nebyla,protože zájezd pro 2 osoby byl jen o pět stovek na osobu levnější.Bylo to asi týden před odjezdem,takže než jsme se vzpamatovali začali jsme balit.V den D jsme vyrazili každý s kufrem směr letiště Ruzyně.
Cesta do turecké části Malé Asie byla poměrně dlouhá,ale počasí bylo příjemné,tak jsme sledovali na monitoru jak se blížíme přes Bulharsko a Istanbul na turecký minikontinent,kde byly pěkné výhledy na Marmarské moře a jeho ostrovy,a na poměrně vyprahlou ale kopcovitou pevninu.Asi po třech hodinách jsme začali klesat na přistání v Antalyi.Pod námi se začalo objevovat poměrné velké a moderní město s poměrně hustou silniční sítí.Po přistání jsme byli odbaveni a cestovkou navedeni do autobusu,který nás měl vézt k našemu ubytování asi 130 km daleko.Vzhledem k tomu,že jsme byli až poslední štace,zastavovali jsme po cestě dalším rekreantům v letoviscích nacházejících se podél naší cesty.Přestože silnice byla dálničního typu,procházela různými vesnicemi ,kde stavěla na mnohých semaforech.Cesta byla tedy dosti únavná a dlouhá.Průvodkyně se nám omlouvala,že většinou se tady nedává takový důraz na značky a semafory,ale protože tady bylo několik bouraček a mnohé policejní kontroly minulý týden,řidič se snaží dodržovat striktně předpisy.Díky Bohu.
Utrmáceni jsme dorazili po dlouhém cestování nepříliš záživnou,přelidněnou rovinou do Alanye.Alanya na nás paradoxně zapůsobila jako velmi příjemné město na úpatí hor.Ubytování bylo v malém hotýlku přímo v centru města pod hradem v ulici Damlataš.Další zážitky už byly většinou velice příjemné,takže vcelku jsme byli nakonec velice spokojeni a manželka,která se Turecka na začátku bála,nedala na něj na konci dovolené dopustit.Dovolená se jí velice líbila.Nejdříve nás sice ubytovali v přízemí v tmavém pokoji s výhledem do ulice,ale po požadavku lepšího pokoje byli velice vstřícní a druhý den po odstěhování hosta asi z pátého patra nás ochotně přestěhovali do příjemného slunného pokoje s výhledem na hrad a východní pláže.
Byl to takový rodinný hotýlek ,přestože v centru, tak poměrně klidný a nebylo odtud daleko na hrad,na západní Kleopatřinu pláž ani do centra na hlavní třídu a do směnárny.Hned druhý den jsme se vydali po prohlídce přilehlého parku s Kleopatřinou pláží na nedaleký hrad.Byl to moc hezký výšlap s dalekými výhledy na východní pláž Keykubat a přilehlé hory.Seshora z hradu byl pěkný výhled na moře, hradby i na východ na pláž Kleopatra.Po příjemně stráveném dni jsme se večer ještě prošli přilehlým parkem a po promenádě.Další den jsme vyrazili na Kleopatřinu pláž.Koupání bylo sice příjemné ale později mne začalo překvapovat narůstající znečištění.Ve vodě plavali občas plastové pytlíky i hadry a jednou dokonce něco připadající rozptýlený průjem.Po této zkušenosti a zkušenosti,kdy jsme začali na mnohých místech proplouvat místy z malých stříbřitých šupinek,jsem přestal mít chuť se na této pláži koupat.Ty rozemleté milimetrové šupinky byly rozmělněné plasty a plastové láhve.Co by se asi stalo,kdybych se jich dostatečně nalokal,nevím.Příště už jsem se začal koupat na východní pláži zvané Keykubat,po sultánovi Keykubatovi, který proslavil toto město a na západním okraji města má v parčíku velice pěkný pomník.Pláže na východ jsou rozsáhlé,přechází jedna ve druhou a jsou stále čistší.Pláž v Mahmutlaru 10 km od města na východ je už velice čistá.Krajina kolem je ale nádherná a je co poznávat.Město Alanya je také velice čisté a upravené a pořád se na něm něco vylepšuje a upravuje.Turci jsou překvapivě velmi pracovití, něco jako Němci východu, bohužel např.u Řeků jsem tuto činorodost zaznamenanou u Turků třeba i v poledne,neviděl ani ráno.Za znečištění některých pláží obdobně jako v Tunisu můžou zřejmě lodě na obzoru,které vymetají přes noc veškerý bordel do moře.
Snídaně byly od sedmi asi do půl desáté a manželka si ráda ráno přispala.Dohodli jsme se poměrně snadno.Ráno jsem vyrazil v 5 nebo 6 na výpravu po okolí a vrátil jsem se do půl desáté,pak jsme šli na snídaní a pak následovalo koupání.Odpoledne podobně a cesty po nákupech a prohlídce města.Potom večeře a večerní promenády.Při svém pobytu jsem tedy poznal město,nejbližší okolí,výpravu podél řeky Dim Čay,návštěvu hor nad městem a vyhlídky nazvané Seriyer Terasi.Vydal jsem se také busem až do Mahmutlaru,do blízkých hor a na místní pláže.Vnitrozemí Turecka je nádherné a je tam opravdu co poznávat.Budu-li mít možnost velmi rád se tam podívám zase.Bohužel nepříliš optimistická zkušenost s pláží Kleopatra je spíše asi globálním trendem než teritoriálním pravidlem.Samozřejmě pláže v Chorvatsku nebo na řeckých ostrovech,které jsou většinou oblázkové působí proti tomu asi nejčistěji.Ostrovy mají ještě tu výhodu,že je veškerý nepořádek spíše obteče a skončí na pevnině.Přes tyto anomálie je určitě Turecko velmi krásná země na poznávání.
A teplo? teplo už opravdu v polovině května v Alanyi bylo,teploty lezly přes třicítku.
Lidé zde byli velice příjemní a ochotní.Přes to všechno na mne působila návštěva Malé Asie trochu jako výprava jinam,mimo okruh nám známých zvyklostí a klišé,které známe ze života u nás a z televize jako je například návštěva zemí kolem nás jako Německo nebo Itálie. V podstatě v Malé Asii i jinde nejraději asi chodíme po kulturních památkách naší civilizace a římská civilizace dosahovala tehdy i sem a její stopy zde také nacházíme.Zřejmě jsem si za dobu svého života zvykl na eurocentrismus, ale jak vidět všude žijí lidé a nemusí být jejich prioritou Paříž,Benátky nebo Vídeň. Jsem ale zvyklý vracet se ke věcem známým a připomínajícím naši kulturu a historii a proto zřejmě pojedu asi spíše 3x do Benátek nebo do Chorvatska než 3x do Malé Asie.
- Guest napsal(a) před 12 roky
- Musíte se přihlásit, abyste mohli komentovat
Prosím, nejprve se přihlašte.