0
0

Letošní letní dovolenou jsme s manželem a dvěma dětmi (11 a 8 let) chtěli strávit někde v Řecku a výběr padl na ostrov Zakynthos, o kterém jsme předtím snad ani neslyšeli. Začala jsem na internetu hledat různé informace až jsme odlétali s docela přesnou představou, kam se chceme podívat a co chceme na ostrově vidět..

Čas odletu z Ostravy nás trošku zaskočil, odlétali jsme ve tři v noci, ale nakonec jsme všechno zvládli – dopravu na letiště, samotný let a i přes menší zdržení při odletu jsme na letišti v Kalamaki přistáli podle plánu. Delegátka, která nás tam čekala, rozdala první instrukce a všichni jsme nastoupili do autobusu, který nás odvezl do našeho hotelu.

Ubytovali jsme se hodinu po příchodu a hned se šli podívat na pláž, aby jsme věděli, kam jsme se to vůbec dostali. Pláž byla trošku zklamáním, protože ve vodě plavalo plno kousků mořské trávy, pod nohami byly sem tam kameny a v moři nebyly skoro žádné mušle . Po dvou dnech jsme však objevili místečko na pláži, kde byla krásně čistá voda a na dně jemný písek.

Po čtyřech dnech koupání na pláži a v bazénu u hotelu, jsme si s delegátkou domluvili půjčení auta z půjčovny, kterou zastupovala. Tak jsme se mohli dostat na místa ostrova, které jsme si naplánovali vidět.

První den jsme autem z Tsilivi vyrazili směrem na sever ostrova. Zastavili jsme se v Alikanas, kde je pláž širší než v Tsilivi a našli jsme tam i drobné mušličky. Bylo ráno, koupat se nám ještě nechtělo, a tak jsme pokračovali přes Alikes a Katastari dále na sever. Našim dalším cílem byla sirná pláž Xingia. U první šipky na Xingii jsme zastavili (i když jsem věděla, že to není ta pravá pláž), auto nechali stát u hlavní cesty a dále šli dolů k vodě pěšky. Za chvíli se pod námi objevila krásna pláž s bílými kamínky, ke které vedly strmější schody. Voda byla nádherně modrá a čistá. Neodolali jsme a hned si v ní zaplavali.

Vzhledem k tomu, že jsme toho měli ještě hodně před sebou, vrátili jsme se k autu a pokračovali v naplánované trase. O kousek dál jsme už ucítili sirnou pláž Xingia a i tady jsme se zastavili. Líbila se nám méně než ta nesirná Xingia. Bylo tu více lidí, ve vodě se míchaly teplé proudy se studenými. Chvíli jsme si zaplavali a jeli opět dál.

Naše další zastávka byla úplně na severu ostrova – mys Skinari, kde stojí maják a větrné mlýny. Tady jsme si zakoupili lístky na loď na známou pláž Navagio a na projížďku loďkou do Modrých jeskyň. Na Navagiu je hrubší bílý písek, voda trošku chladnější a moře nádherně tyrkysové s velkými vlnami. Měli jsme štěstí, že jsme přišli v čase, kdy u pobřeží kotvily jen tři menší loďky a bylo tu minimálně návštěvníků. Dostali jsme 45 minut na to, aby jsme se nasytili této krásy a prohlédli si torzo ztroskotané lodě. Cestou zpět kapitán zastavil loď v další zátoce. Skočili jsme si do poněkud chladnější vody, ale v teplém dni to bylo příjemné osvěžení.

V malém přístavu jsme přestoupili na menší loď, kterou jsme se lépe dostali do Modrých jeskyň. Byli jsme tam jen my a kapitán. Četli jsme, že je vhodnější kvůli slunci jeskyně navštívit v dopoledních hodinách, ale to nám nevyšlo. Přesto byly jeskyně pěkné i odpoledne. Voda byla skutečně modrá. Poté nám kapitán ještě jednou zastavil a všichni (včetně kapitána) jsme si v průzračné vodě zaplavali.

Po výletě na loďkách jsme se vydali přes vnitrozemskou dědinku Volimes k vyhlídce na pláž Navagio. Vyhlídku jsme bez problémů našli a ztroskotanou loď s nádhernou pláží si zvěčnili i z výšky.

Další zastávkou v tento den byl starý olivovník v dědince Exo Hora, který jsme téměř přehlédli, i když je hned u cesty a je u něj i židlička a nějaká tabulka s nápisem. Udělali jsme pár fotek a zamířili na Kampi. Je tu opravdu krásný výhled na otevřené moře a chodívá se sem pozorovat západ slunce. My jsme tam byli ještě před západem, a protože jsme toho měli za celý den docela dost, ani jsme na něj nečekali.

Do našeho hotelu jsme se vrátili akorát na večeři a příjemně unaveni, bez každovečerní procházky uličkami městečka, usnuli.

Druhý den autem jsme se hned po snídani vydali směrem na jih. Přes hlavní město Zakynthos a letovisko Argasi jsme se dostali k pláži Porto-Zoro. Tady jsme se okoupali, našli pár mořských hvězd a pokračovali přes Vasilikos na želví pláž Gerakas. Před vstupem na pláž nás oslovili ochránci a dali nám přečíst v češtině instrukce o tom, jak se máme na pláži chovat. Nejdůležitější asi bylo, aby jsme se zdržovali do vzdálenosti 5 metrů od vody, protože v suchém písku můžou být nakladené vajíčka chráněného druhu želv Kareta. Na některých místech se nacházely takové dřevěné konstrukce, které označovaly místo kladení vajec. Pláž je velmi pěkná, písek zlatý a voda teplá. Děti tam našli pěkné mušličky.

Protože jsme chtěli vidět i jiné pláže, dlouho jsme se nezdržovali a pokračovali na pláž Dafni. Vede sem dost krkolomná úzká cesta, ale kdo vyhledává soukromí, tak to za to absolvování stojí. Lidí tu bylo minimálně. Zaplavali jsme si samozřejmě i tady.

Další naší zastávkou byla pláž Kalamaki, která se nám na ostrově z toho, co jsme viděli, líbila snad nejvíce. Je to velmi dlouhá pláž a přestože je tam celkem hodně lidí, tak to ani tak nepřipadá a každý si najde nějaké místečko, které mu vyhovuje. I tato pláž patří želvám a je nutné dodržovat dané pravidla. Z pláží, které jsme měli možnost navštívit, je tato jediná s velkým množstvím mušlí, které lze posbírat u pobřeží i v nízké vodě. Protože je v městečku Kalamaki letiště, tak právě nad mořem a pláží letadla přistávají. Nepůsobí to rušivě, je to spíš zajímavé pozorovat letadla tak nízko, přímo nad hlavou. Vykoupali jsme se, a protože manžel čekal na letadla, které chtěl fotit, tak jsme se tu oproti plánům zdrželi déle a do večera jsme stihli navštívit už jen pláž v Laganas. Tam jsme si půjčili šlapadlo a naivně si mysleli, že se nám za tu hodinku podaří spatřit někde želvu. Nepodařilo.

Takže poslední, třetí den výletu autem byl jasný. Vrátili jsme se opět na pláž v Kalamaki, kde jsme si nasbírali mušle, vykoupali se a pokračovali do Laganas. Tu jsme si zakoupili lístky na loďku Turtle Trips – je to hodinová plavba po moři se slibem zahlédnutí želvy. V případe, že žádnou želvu neuvidíme, vrátí nám peníze. Po chvilce plavby kapitán lodě cosi řekl a ukázal rukou. My jsme ještě nic neviděli, ale za chvilku se už k hladině přibližoval stín želvy, která vystrčila hlavu s krkem a nadýchla se nad hladinou. Sledovali jsme ji a když se hluboce ponořila, pokračovali jsme v hledání další. Takto jsme jich viděli minimálně osm, jednou byly dvě želvy vedle sebe a potom zase z každé strany lodě jedna. Celou hodinu jsme pozorovali tyto úchvatné živočichy.

Po obědě jsme navštívili vodní park (Water Village) Sarakinado. Tak jak jsme všechno předtím bez problémů našli, tak právě tento vodní park se nám stal tvrdým oříškem a párkrát jsme se točili, než jsme ho našli. Podle internetových stránek měl být park otevřený do půl šesté, ale byl jen do pěti (zlevněné vstupné bylo místo od 14:30, už od 14:00). Přestože jsme přišli až po třetí hodině, zůstali jsme. Děti byly nadšené.

A tak skončily tři dny, které patřily výletům. Sice byly trošku hektické, aby jsme toho co nejvíce viděli, ale spokojení jsme byli všichni.

Poslední čtyři dny naší dovolené jsme už trávili u moře v Tsilivi a když toho bylo dětem málo, tak to dohnali v hotelovém bazéně.

Odlet byl opět v ranních hodinách a tak jsme museli vstávat v noci, aby jsme se včas dostali na letiště. A aby jsme si užili lítání co nejvíce, měli jsme mezipřistání na pevnině v Preveze. Let uběhl velmi rychle a dokonce jsme přistáli o 35 minut dříve.

O dovolené na tomto ostrově by se dalo psát ještě dlouho. Mohla bych vzpomenout ještě pár postřehů:

– v obchodech je poměrně draho, ale obyčejná voda na pití stojí jako u nás. Přijatelnou cenu má i pečivo. Dá se koupit všechno – plavky, opalovací krémy, boty do vody, lehátka, slunečníky, síťky, osušky…..

– na plážích jsou k dispozici slunečníky s lehátky, ale za poplatek (většinou 6 –7 euro na den za slunečník se dvěma lehátky), platí se v průběhu dne, kdy si pro peníze někdo přijde

– dají se využít i lehátka u plážového baru (je napsané, že jsou zdarma pro zákazníky baru) – my jsme si koupili nějaké pití a leželi zde

– v každém letovisku je plno auto půjčoven, ale když někdo není jazykově zdatný, tak je asi lepší využit nabídky delegátů. Domluvíte se česky na veškerých podmínkách, jen je třeba myslet na to, že auto pravděpodobně přiveze a smlouvu bude uzavírat někdo, kdo hovoří anglicky. Auto nám přivezli první den ráno a čtvrtý den ráno jsme nechali klíček na recepci.

Za celých 11 dní pobytu (20.6.-1.7.2008) se sluníčko ani jednou neschovalo za mrak, moře bylo teploučké a v noci bývalo také teplo. Vyplatí se mít na pokoji klimatizaci.

Ostrov Zakynthos se nám velice líbil a určitě se sem ještě někdy vrátíme.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .