Tour de Europe

Po dlouhém plánovaní a přemýšlení kam zamířit na dovolenou jsem se rozhodl,že projedu Alpy,Dolomity a zajedu se podívat i do Chorvatska a budu se snažit navštívit pár jezer.Na naplánování cesty jsem měl celou zimu a tak jsem samozřejmě vše odkládal a zbyl mi do odjezdu jen hrubý plán kudy bych chtěl jet.Po přečtení pár cestopisů jsem měl jasno,že chci na Grossglockner poté se dostat přes Dolomity k jezeru Lago Di Garda a poté k moři k Benátkám,které jsem chtěl navštívit již dávno a z Itálie po pobřeží do Chorvatska, kde jsem měl v plánu zajet se podívat na Plitvická jezera a při zpáteční cestě jsem se chtěl zastavit ve Slovinsku u jezera Bled-to byl můj plán.Martina s ním souhlasila a tak už mi jen zbylo sehnat někoho kdo pojede se mnou.Ze začátku nás bylo,že by jsme udělali hada od nevidím do nevidím.Jak to tak bývá,tak čím se víc blížil datum odjezdu,začali lidi odpadat jeden nemohl kvůli dovolené,další kvůli penězům atd. tak jsme nakonec zbyli jen dvě motorky.Na dovolenou jsme si vyhradili dva týdny s tím,že nebudeme nikam chvátat a když se budeme chtít někde zdržet,tak se tam v klidu zdržíme a nebudeme se hnát za hltáním kilometrů-jedeme přece na dovolenou ne.

Vracovice-Tábor-České Budějovice-Včelná

Tak je tady po dlouhých plánech a očekávání den D a odjezd na naší dovolenou kterou jsme si dovolili nazvat Tour de Evrope.Odjezd jsme měli naplánovaném na šestou hodinu večerní.Balím to proto v práci s předstihem a jdu balit věci(jako vždy mám na vše dost času a proto to nechávám na poslední chvíli) sbalím vše co potřebuju a nepotřebuju a nanosím vše k motorce a dumám jak to vše naskládám na motorku:/ v pět jsem po dlouhém váhání rébus vyřešil a jdu se v klidu rozloučit s rodinou a dát si ještě pořádný jídlo.V šest jedu pro Martinu na chalupu a ta mi ještě nanosí „nezbytné“ věci,které už není kam dát,tak musím vyndat moje tajně uschované lehátko,které jsem si tajně přibalil na úkor osobních věcí:/ jen co dobalíme,tak slyším zvuk dvouválce a doráží Petr a Mirka,takže jsme kompletní a nic nám nebrání vyrazit vstříc dvoutýdenního dobrodružství. Dáváme si ještě kávu a domlouváme se kam dnes dojedeme.Kolem půl sedmé vyrážíme.

Naše cesta vede na chatu k tetě kde ještě musím vyzvednout eura.Máme to při cestě,neboť má chatu u Tábora.U tety dáváme ještě řeč a za chvilku už jedem směr Tábor.V Táboře jsme za chvilku a stavíme zde v obchodě pro doplnění nezbytných věcí a tak ještě na motorku kam už jsem myslel,že se nic nevejde nakládáváme pár láhví tvrdé lihoviny a pár plechovek piva nějaké jídlo-jo když jde do tuhého,tak člověk při troše improvizace dokáže vše. Z Tábora jedeme po známe silnici směr České Budějovice.Cesta je docela prázdná,tak se nám jede krásně.Asi za hodinku jsme v Budějovicích.Stavíme zde na benzíně a Martina volá spolužačce(což se pak ukázalo jako super nápad-dík Marti) a místo plánovaného spaní v kempu ve Zlaté Koruně to bereme směr Včelná,což je vesnička kousek od Českých Budějovic a je při cestě na Dolní Dvořiště a měníme stany za teplo domova.Po vyložení motorek a vysvětlování paní domácí,že se tohle všechno vážně vejde na dvě motorky. Jdeme tento úspěch zapít do místní nálevny,kde jsme byli mile překvapeni hodně solidníma ceny,tak jsme to zapila řádně a ani nevím v kolik jsme šli spát.

Včelná,Dolní Dvořiště,Fraistad,Linz,Salzburg,Bisohofen,Zeel am See

Ráno vstáváme v devět a hned jdu ven se podívat co nás čeká.Čekala nás tam zatažená obloho a mírné mrholení.Hlavně že neprší a snad se to roztrhá:/// jdeme zatím tvořit hygienu a snídáme.Po snídani naložíme všechny věci opět na motorky a v deset vyrážíme za stále zatažené oblohy směr Česky Krumlov a z Českého Krumlova na Dolní Dvořiště.Ve dvanáct jsme na Dvořišti a stavíme zde na benzíně a tankujeme plnou.Kupujeme zde ještě rakouskou dálniční známku za 5 eur a antypich,kdybychom po cestě někde píchli.Dáváme se ještě do řeči s bandou z Mladé Boleslavi co jedou na Bled a do Chorvatska.Voláme ještě naposled domů,že je vše o.k. a vyrážíme směr Rakousko.Po překročení hranic jedem po kvalitní silnici a za malého provozu a stále zatažené oblohy směr Freistadt za Freistadem se napojujeme na dálnici a jedem směr Linz.Nad náma je pořád zatažená obloha a silnice je mokrá,tak začínám tušit,že za chvilku vjedem do deště.Za Linzem se staly moje myšlenky pravdou a z nebe se na nás začal valit déšť. Stavíme proto na odpočívadle ,kde už je tolik motorek ,že jsme se tam mále ani nevešli

Všichni navlékají nepromoky jen my vyndáváme řízky a čekáme co bude,neboť ani jeden z nás nepromoky nemá (jedem přece na dovolenou,tak musí být hezky ne) déšť‘ trošku ustál,tak vyrážíme dál za mírného mrholení,který místy zesílí,ale není to nic hrozného.Jedeme dál na jich směr Salzburg.Před Salzburgem sjíždíme směr jezero Atter see.Parkujeme mašiny u jezera a jdeme se projít kolem.Po pár krocích se ozve rána a Petrovi padá poprvé motorka.Jdeme jí rychle zvednout a podívat jestli se nestalo nic vážného.Naštěstí padla šikovně na tašky,takže škody jsou minimální.Dáváme motorku na beton a jdeme obdivovat krásně čisté jezero.Zkoušíme teplotu vody a zjišt’ujeme,že je nádherně teplá.Škoda,že není pěkně-hned bych tam skočil. Chvilku bloumáme kolem jezera a dohadujeme musíme někdy zajet až bude pěkně.Pak se jedem ještě podívat na Mond see ,ale zde se moc dlouho nezdržujeme neboť‘ už je dost hodin y my musíme ještě urazit kus cesty.Bereme to proto hned zas na dálnici a k pumpě doplnit ropu.Poté jedem stále směr Salzburg,který už máme na dosah.Ze Salzburgu to poté bereme stále dolu k jihu směrem na Villach Po cca padesáti kilometrech za Salzburgem sjíždíme na město Bischofshofen.Silnice je na naše poměry hodně kvalitní a začíná se krásně kroutit,což jsme po dlouhé dálniční jízdě jedině uvítali. Jen tady je docela silný provoz.Bischohofenu jedem směr město a jezero Zeel am See.kolem půl šesté jsme ve městě a po malém optání na pumpě jsme našli i jezero a docela útulný kemp.Cena byla 46 eura za 4 lidi 2 motorky a dva stany.Kemp je na slušné úrovni tak to bereme na jednu noc,neboť druhý den máme v plánu vyrazit na slavný Grossglockner.Stavíme stany a vaříme si večeři.Počasí je stále nic moc,ale obloha už se alespoň protrhává a dokonce na nás sem tam vykoukne sluníčko-konečně.Po večeři sedíme u stanu a dopřáváme si trochu alkoholu.Po chvilce vedle nás staví motorka a máme nové sousedy-čechy na Varaderu,které jsme potkávali na hranicích.Dáváme hned řeč a jelikož mají zítra stejný plán jak my výjezd na Grossglockner tak dohadujeme,že pojedeme spolu.Večer se jdeme ještě podívat po okolí.Kolem desáté jsme už ve stanu a jdeme spát

Zel lam See,Grossglockner,Sillian,Cortina di Ampenzo,Porcii

Vstáváme v devět a budí nás krásná obloha a sluníčko.Holky dělají snídani a já s Petrem balíme věci na motorky a už to máme docela v ruce. V deset jsme připraveni k odjezdu,tak jedem směr Grossglockner .Tomáš a jeho přítelkyně(naši dočasný part’áci) jedou první neboť‘ tady Tomáš již byl a tak jsme se nechali vést.Z kempu na mýtnici to byl kousek,takže jsme tam hned.Stavíme stroje na parkovišti.Jdeme zaplatit vlezné 18eur a sedáme na motorky já ještě Martině svěřuji fot’ák a jedem se kochat.Hned od úpatí nás čeká slušné stoupání a silný provoz a neuvěřitelné množství motorek.Všude kolem byla parádní panorámata a tak každou chvilku stavíme a fotíme.Stoupaní bylo kilometr od kilometru prudší a s přibývající nadmořskou výškou byl znát citelně úbytek výkonu a s hustým provozem a četnýma zatáčkami se naše řazení omezilo jen na první dva rychlostní stupně.Pod vrcholem už jsem myslel pro divný zvuk (takový chrochtavý) že na vrchol nevyjedu:/ Ale když jsem viděl borce co to vyjížděli na Simsonech,tak jsem přestal mít strach a jedem dál.Další zastávku máme pod vrcholem a děláme ještě pár foteček a hned míříme na vrchol.Po cestě ještě jsem ještě málem šokem spadnul z motorky dojíždíme totiž asi 8 našich českých Jaw 250 zdravíme troubíme a objíždíme naše kolegy cestovatele z čech.Nahoře je skoro plné parkoviště a mračná obloha.Parkujeme motorky a kocháme se krásným výhledem v mrakách.To už dojíždí Jawaři a tak jdeme dát řeč.

Poté se vydáváme na ledovec. Tomáš jede stále první,cesta je parádní,tak mám dost času koukat po okolí a užívat si jízdu.Cesta se krásně kroutí a kolem nás jezdí tam i zpět spousta motorek-krásný pocit.Po chvilce jízdy jsme u ledovce,kde nás opět vítá plné parkoviště,ale místo jsme naštěstí ještě našli.Na ledovci je spousta sněhu a taky ta je bohužel i spousta lidí. Zamykáme mašiny na parkovišti(věci necháme na motorkách) a jdeme se rozloučit s Tomášem a jeho přítelkyní.Oni se rozhodli sejít dolu k ledovci,ale my nemáme tolik času,takže ahoj a zas někdy.Pokocháme se pohledem z parkoviště. Kolem třetí se rozhodneme vyrazit směr Itálie neboť‘ před sebou máme ještě hodně kilometrů.Máme v plánu ještě dnes dorazit k jezeru L .D. Garda ( no tenkrát se mi to jevilo jako krásná pětihodinová projížd’ka.Bohužel ted‘ vím jak se jezdí v horách-dálnice jsme chtěli vynechat) a místo pěti hodin jsme trasu jeli dva dny s nocováním někde v horách po širákem) takže sedáme na mašiny a ubíráme se pohodovým tempem směr Sillian.Silnice se pořád krásně kroutí a sluníčko to do nás pere jak blázen,tak si jízdu užíváme Sillianu jsme cca za hodinu a jedem směr Cortina d Ampenzo.Zatáčka stále střídá zatáčku a máme pocit že jich snad i přibývá a začínáme tušit,že na Gardu to nestihneme,neboť‘ cesta moc neutíká a my ještě ani nejsme v Cortině,kde už jsme dávno chtěli být.Stavíme proto na odpočívadle a vytahujeme mapu a hledáme nějakou rychlejší cestu.Bohužel jsme žádnou nenašli.Dálnice tady žádná nevede a jako nejlepší se jeví cesta po které jedeme.Dáváme tedy sváču děláme pár fotek krásných vrcholků dolomit a jedem dál s tím,že zvýšíme rychlost a budeme doufat,že to stihneme.Kolem šesté dorážíme do Cortiny a vítá nás pravý italsky dopravní chaos.Je zde nějaká soutěž v parkurovém ježdění,kterou bez zájmu míjíme a proplétáme se směr Pordoi.Bohužel je ve městě i dost uzavírek,tak trošku kufrujeme. Stavíme proto na benzíně doplnit ropu za cca 1,34 eura a ptáme se na cestu,která nám byla sice nejasná,ale jedem přibližně směrem kam nám bylo ukázáno.PO chvilce cesty stále bloudíme a tak se opět ptáme na cestu ochotné paní,která nám ráda poradila a tak jsme konečně našli silnici,kterou jsme potřebovali.Za městem se silnice opět ubírá do nadmořských výšek o kterých si u nás můžeme jen nechat zdát.Opět je to samá zatáčka a mě už za ten celý den začínají bolet ruce.Petr na tom není o moc líp a naše průměrná rychlost se snížila odhaduju tak na 40-50km/h víc se jet nedalo.Na vrcholkách je dost zima a my začínáme mít hlad.Stavíme proto na jednom vrcholku a dáváme si sváču a děláme pár fotek.Příroda kolem je vážně úchvatná,ale my jsme ve velkém časovém skluzu a tak nemáme na kochání čas. Nasedáme proto na motorky s velkou nechutí,neboť naše těla už spíš touží po odpočinku než po nějakém rychlém přesunu na motorce.Cesta opět prudce klesá a zatáček neubývá spíš naopak. V devět jsme konečně u města Pordoi to už se ale stmívá a my za sebou máme ani ne půlku cesty .Domlouváme tedy,že se ujedeme ještě kus cesty směrem na Canezei a tam to někde zabalíme.Jedem tedy dál ve stejném stylu doprava doleva nahoru dolu.Ruce už ani necítíme a s převýšení už máme validně zalehlé uši a my chceme alespoň kousek dálnice. V deset je regulérní tma nálada je na bodu mrazu.My i holky jsme totálně k.o. a každý další kilometr už je velký risk už se nejde na cestu moc soustředit.Domlouváme proto,že sjedeme někam do údolí a poohlédneme se po nějakém bydlení,neboť je jasné,že na Gardu ani náhodou nemůžeme dorazit.Sjíždíme do údolí a zatáčky už projíždíme tak nějak automaticky.Ještě,že tady je skoro nulovej provoz.Po cestě jsme žádný kemp nepotkali a tak se rozhodujeme to zabalit někde pod širákem.Stejně už je hodně hodin a brzo ráno chceme vyrazit dál,tak nemá cenu utrácet za kemp.Hledáme proto nějaké místečko na spaní pod širákem.Po chvilce zoufalého hledání nacházíme ideální místečko v lese u jedné malé říčky.Parkujeme stroje vyndáváme jen to nejnutnější a vaříme večeři.Holky jdou hned spát a já s Petrem tradičně mícháme drink na dobrou noc a kecáme ještě asi hodinu.Jdeme spát asi ve dvanáct za krásně jasné oblohy a my se těšíme na zítřejší relax u jezera a koupání.

Canazei,Trento,Rovereto,L.D.Garda

Ve čtyři ráno mě budí bouřka která řádí v dáli.Čekám co se bude dít a po chvilce se probouzí i Petr.Čekáme proto spolu jak se situace vyvine.Po chvilce bylo jasné,že nás bouřka nemine .Začínáme proto rychle balit.Holky necháváme ještě chvilku spát.Začíná krápat a to probouzí i holky a tak balíme všichni.Jen to všechno dobalíme na mašiny,tak začne parádní slejvák. Dohadujeme se ještě narychlo,že najdeme nějakou čekárnu a nebo přístřešek a tam to ještě na chvilku zapíchneme.Vjíždíme na silnici a jedem směr Canazei.Po cca 5 kilometrem za hustého deště nacházíme čekárnu,tak házíme blinkr a začínáme čekárnu okupovat.Stále je šílená tma a prší.Vyndáváme vařič a děláme si kávu a snídáme.Po hodině začíná svítat a i déšť ustává.Užíváme si krásného výhledu na dolomity.V sedm vyrážíme dál at jsme brzo u jezera.Cesta je stejná jako včera,takže rovinka žádná a zatáčka střída zatáčku.Cesta ubíhá pomalu,ale dnes nemáme kam spěchat,tak se kocháme krajinou.Po hodině jízdy jsme konečně v Canazei,které jen projedeme a jedem směr Trento.Po cestě je spoustu úchvatných výhledu a na štíty Dolomit.Sluníčko už začíná pálit a nám začíná být v kombinézách teplo.Po cestě z Canazei do Trenta se nic vážného nestalo,tak jsme ve dvanáct před branama Trenta.Hledáme parkoviště pro doplnění žaludků.Ani nám to nedalo moc práce a už se cpeme studeným obědem.Po jídle a malé pauze opět razíme konečně dobít Gardu.Do cíle nám už zbývá cca 100km.Trentem projíždíme až podezřele hladce a ani zde nezastavujeme i když by toto město určitě za chvilku pozornosti stálo a jedem směr Rovereto.Hory pomalu ustupujou a zatáček ubývá.,tak se nám jede o poznání lépe a hlavně už budeme u cíle.PO chvilce jízdy jsme konečně v Roveretu a stavíme zde doplnit zásoby jídla a vína.Z Rovereta už to je jen kousíček,tak se nezdržujeme jedem.Provoz je na Itálii podezřele klidný a my po pár zatáčkách,který už nás začínají opět bavit spatřujeme konečně hladinu jezera.Stavíme proto na odpočívadle a děláme pár foteček jezera od kterého se tyčí stěny Dolomit a město i s jezerem máme jak na dlani.

Když nás ten famozní pohled omrzí,tak sedáme na stroje a sjíždíme do údolí k jezeru.Ve městě panuje docela slušný dopravní chaos a je to tady hlava na hlavě.Snažíme se nejít nějaký kemp.Ve městě bylo všude totálně plno,tak to bereme podél pobřeží a snad najdeme nějaký volný tam. Po cestě je kempů spousta,ale k naší smůle je zatím každý obrazený. Po půl hodině marného hledání stavíme u dalšího poměrně solidně vypadajícího kempu a jak koukáme,tak by tady mohlo být i místo.Martina s Mirkou se jdou optat a konečně dobrá zpráva.Mají volno a tak to za 19 euro pro dva lidi motorku a stan na noc bereme.Stavíme hned proto stany a vykládáme náklad z motorek.Petr a Mirka jdou hned do sprch a s Martinou se klasicky pouštíme do jídla. Když naplníme žaludky a stany už máme postavený,tak se rozhodujeme vyrazit k jezeru užít si konečně koupání.K jezeru to z kempu máme jen cca 200 metrů,tak jsme tam hned.Vítá nás krásná kamenitá pláž,kde není ani moc lidí a skoro čirá voda,která má bohužel o trošku menší teplotu než by jsme si přáli. ale touha po koupání je větší a my se vrháme do jezera protáhnou ztuhlá těla dlouhou jízdou koupáním.Nakonec jsme u jezera strávili celý den.Když už jsme se nabažili koupání a povalování u jezera,tak jsme si šli dopřát instanční večeři.Po večeři jsme šli ještě obhlídnout okolí.Začíná se nám tady líbit,tak se rozhodujeme tady strávit ještě jeden den a odpočinout si.Stejně nemáme kam chvátat,tak proč ne. Večer trávíme likvidováním našich zásob alkoholu a vychutnáváme si letní pohodu. Kolem půlnoci jdeme spát

L.D.Garda,Verona,L.D.Jeselo

Kolem čtvrté nás opět probudila velká bouřka.a mokro v našem kvalitním stanu.Takovou bouřku jsem snad nikdy nezažil,tak toho do rána už moc nenaspíme.V osm stáváme a koukáme ven.Vítá nás silně zatažená obloha a velký vítr.Měníme proto ještě rychle plány a domlouváme rovnou vyrazit směr Benátky a moře,kde snad už bude sluníčko a teplo-vody už máme dost.Snídáme a pak rychle balíme stany.Holky jdou zatím zaplatit kemp a koupit pohledy.Než t všechno oblítají,tak my na ně s Petrem už čekáme brány.Začíná opět poprchávat a my tušíme,že naši cestu bude zas doprovázet déšť.Jedem po pobřeží za silného provozu a kolen směr Verona. Cesta vůbec neubíhala a mí jsme místo hltání kilometrů museli kličkovat v zácpách.Po chvilce jízdy začalo opět šíleně pršet.Za chvilku už se nedalo ani jet,tak stavíme pod mostem a čekáme až se trošku přestane.Po půl hodině déšť ustal a tak vyrážíme dál.Jelikož jsme ztratili spoustu času čekáním a v zácpách,tak se rozhodujeme porušit naše pravidlo,že budeme dálnice bojkotovat a napojujeme se ve Veroně na dálnici a nasazujeme cestovně necestovní tempo a jedem směr Benátky(Venezia) po dvou hodinách jízdy jsme konečně u Benátek.Platíme mýtné a opouštíme dálnici.Obloha se trošku roztrhává,tak věříme v koupání u moře.Stavíme u benzíny doplnit nádrže a koukáme do mapy,kde jsou tady kempy.Nejvíce jich bylo u města L.D.Jeselo.Bereme to proto tím směrem.V Jeselu jsme za chviličku.Stavíme zde v nákupním centru a jdeme si koupit něco dobrého k jídlu a pití.Motorku necháváme plně naložený bez hlídání na parkovišti.Po nákupu nás čeká hledání kempu kterých je ve městu Spousta.Nakonec jsme si vyhlédli jeden sice s horším sociálním zázemím,ale zato cca 150 metrů od moře a za 20 euro na den 4 lidi 2 motorky 2 stany.Bereme to na dva dny a stavíme stany.Po zabydlení v kempu a instatním obědě jsme vyrazili k vodě si konečně užít tepla a vody(pro Itali asi moc teplo nebylo,neboť jsme se koupali jediný ) voda byla čistá a pláže prázdný,tak jsme zde byli celý den.Večer jsme se vydali na pizzu a víno,aby náš jídelníček taky doznal nějakých změn. V noci nás opět dostihla bouřka,takže máme opět vyplaveném stan a mě celou noc prší na palici.

Ráno nás opět vítá zatažená obloha,ale naštěstí bez deště.Rozhodujeme se proto vyrazit do Benátek.Po snídaní a rychlé hygieně sedáme nalehko na motorky a jedem po silnici číslo ss14 směr Benátky.Z kempu jsme to měli cca 50km a provoz je malý,tak jsme v Benátkách hned.Po přejetí mostu do Benátek nás vítá dopravní chaos a problém s parkováním motorek.Nakonec se nám podařilo najít dvě snad poslední místa,tak je hned obsazujeme a jdeme se ztratit do úzkých uliček. Náš cíl bylo najít náměstí sv. Marka. Po dvou hodinách a malého hledání jsme ho našli.Nakrmili jsme zde holuby,zvěčnili se u katedrály a vydali se najít cestu zpět.Nikam jsme nespěchali vychutnávali jsme si krásnou atmosféru a historické památky,kterých je tady nespočitatelně..Po příjezdu do kempu jsme se šli ještě za oblačného počasí vykoupat a večer opět na výbornou pizzu a kvalitní víno,které nám moc zachutnalo,tak jsme posezení protáhli dlouho do noci.

Celou noc nám opět prší a nám už začíná déšť‘ kazit náladu. Všechny věci máme totálně promočená a balit je nemá cenu,tak měníme plán a rozhodujeme se zde zůstat ještě jeden den a odpočívat. před cestou do Chorvatska,kde už to sluníčko snad musí být:/. Za dopoledne se počasí nezměnilo,tak jsme jen doběhli do obchodu pro kanystr s vínem a krátíme si chvíli popíjením vína a hraním karet za silného deště.Večer se počasí trošku umoudřilo a nám došlo víno,tak se jdeme projít a kupujeme ještě pět litrů vína na večer. Večer se jdeme projít po městě a na zmrzlinu.Kolem dvanácté jdeme spát a doufáme,že nás už ráno konečně přivítá sluníčko.