0
0

Egyptská Taba není tak často vyhledávaným letoviskem jako třeba proslulá Hurghada nebo Sharm

El Sheikh. Na své si tady přijdou vedle potápěčů zejména ti, kteří hledají pohodu na klidném místě,

a také zájemci o výlety do nedalekého Izraele a Jordánska.

V polovině dubna jsme strávili 12 dní v hotelu Marriott v areálu Taba Heights, který platí za to

luxusnější, co Egypt nabízí. K hotelu z jedné strany přiléhá Intercontinental a z druhé strany Sofitel,

za nímž se nachází ještě hotel Hyatt, všechno ubytování s označením pěti hvězdiček. Více toho v

této lokalitě, kde je jen samá poušť a hory, vlastně nenajdete, až na golfový rezort El Wekala a pár

set metrů vzdálené malé quasiměstečko s několika obchody. Ve všední den tady doslova „chcíp pes“

a žije to tu pouze v pátek večer, kdy se koná tzv. Upper Street Festival. Pro mládež či bezdětné páry

hledající zábavu, ruch, noční život a atrakce tedy tato lokalita určena spíše není, pro rodiny s

malými dětmi, unavené přepracované workoholiky, milovníky šnorchlování a starší klientelu je to

však ideální místo k odpočinku a pro nadšené turisty skvělá základna pro výlety.

Do Egypta jsme přiletěli asi ve 4 hodiny ráno, formality na letišti proběhly poměrně rychle. Z letiště

v Tabě je to k Taba Heights necelá hodina jízdy, a tak jsme už před šestou ranní stáli s pasy na

recepci. Pokoje byly bohužel připraveny až téměř v poledne, a tak jsme nevyspaní se dvěma

malými dětmi museli přečkat nekonečné ráno a dopoledne u bazénu. Do kufrů bylo sice možné se

dostat, ovšem ty stály vyskládané na chodníku před hotelem. Zde bych uvítala ze strany cestovní

agentury (Exim Tours) i ze strany hotelu větší vstřícnost a nabídku zázemí v některé ze

společenských místností či v alespoň jednom pokoji, kde by si člověk došel na WC, mohl se umýt,

případně osprchovat anebo si třeba zdřímnout. Stejně tak bylo nešikovné, že program all inclusive

nám platil až od 12 hodin, a tak nám nezbylo než zůstat o hladu a balenou vodu zakoupit za

vydřidušských 5 euro za lahev.

Hotelové služby: jednička s malým mínusem

Po poměrně nekomfortním zahájení naší dovolené však už všechno šlo jako po drátkách po celou

dobu našeho pobytu. Personál milý, vstřícný, na Egypt nepříliš okatě lačnící po bakšišném. Ať už

šlo o uklízeče, recepční, servis u výdeje ručníků nebo kuchaře, neměli jsme jediný větší problém.

Snad jen číšníkům občas trvalo až příliš dlouho, než přinesli všechny požadované nápoje. Co se

týče jídla, byli jsme maximálně spokojeni. Od pondělka do neděle se každý den u večeře střídala

nabídka jídel v duchu některé z kuchyní od egyptského bufetu přes asijskou kuchyni, mezinárodní

výběr jídel až po středomořské pokrmy. K snídani pak byly vždy vedle pečiva, cereálií a kaší také

palačinky, vejce na mnoho způsobů, falafel či pečená rajčata, téměř nikdy nechyběly tradiční

pokrmy jako hummus nebo baba ganoush. Rýpalové by jistě našli pár much, jako absence jiného

než černého pytlíkového čaje, my jsme si však vždy pochutnali.

V rámci all inclusive jsme k jídlům mohli volit jak z nealkoholických, tak i z alkoholických nápojů

místní výroby, během dne se pak v plážových barech podávaly i míchané koktejly. Dávali jsme si

pozor na dodržování tradičních zásad Evropana – tedy žádná voda z kohoutku, žádný led v nápojích

a žádné syrové saláty – a typická Faraonova pomsta nás až na drobné střevní obtíže v posledních

dnech nestihla.

Služeb hotelového lékaře jsme však museli přesto využít, nemocné devítiměsíční dceři doktor

diagnostikoval zánět nosohltanu a nasadil jí antibiotika. Z návštěvy v hotelové „klinice“ jsem měla

veskrze dobrý pocit, vše probíhalo v podstatě jako u nás. Poplatek 50 euro za první návštěvu (další

dvě kontroly byly zdarma) nám vrátila po návratu během pár dní pojišťovna. Léky bylo možné

zakoupit v nedalekém městečku v lékárně, a to za velmi směšný peníz, který nedosáhl ani českého

třicetikorunového poplatku za recept.

Z dalších hotelových služeb jsme využili ještě masáže. Masírující Thajka byla velice šikovná,

služba byla srovnatelná s tím, na co jsme zvyklí u nás. Další nabídku spa centra, jako je sauna či

pára, jsme však nezkusili, venkovní teplo (odpovídající našemu parnému létu, okolo 30 stupňů, vítr

jen občas) nám bohatě stačilo. Co poněkud vázlo, byl ovšem dětský miniklub. S vidinou odložení

staršího tříapůlletého syna na hlídání jsme se museli záhy rozloučit. V klubu, který byl v podstatě

jedním z hotelových pokojů, stála jedna prolézačka s klouzačkou, televize s pohádkami a jeden

stolek s malováním. Klimatizace byla puštěna na nejvyšší výkon, takže tam byla oproti venkovnímu

vedru zima jako v lednici. Syn tam vydržel jednou asi 20 minut, a to ještě v naší přítomnosti.

Animátorka se mu navíc bohužel nijak nevěnovala. Ostatní animátoři u bazénů však byli velice milí

a aktivní, půlhodinky strečinku, aquaaerobiku a břišních tanců byly vždy osvěžující a příjemné.

Hotel jako takový je velmi hezky udržovaný, ačkoliv známky jisté opotřebovanosti jsou patrné –

díry v závěsu, oprýskávající barva na stropě v koupelně, kývající se stoly v restauraci či naprosto

otřesná dětská jídelní židle, která je v celém areálu pouze jedna a pamatuje evidentně přesnídávky

několika stovek dětí. Tyto detaily by bylo vhodné doladit. Jinak je však hotel velmi čistý, neustále

všude pobíhají uklízeči s vysavači, čističi bazénů, zahradníci i natěrači.

Velmi pěkná je pláž, rozlehlá, se slunečníky a zástěnami dostatečně daleko od sebe. Vzhledem k

tomu, že jsme přiletěli právě ve chvíli, kdy přestala létat kvůli prachu z islandské sopky letadla a

hotel praskal ve švech, byl občas problém získat ráno místo, po odletu „přesluhujících“ lidí však byl

volných lehátek dostatek dokonce i v průběhu dne. Jedinou nevýhodou pláže je kamenitý pás při

vstupu do vody (nutné nosit boty) a poměrně dlouhá cesta mělčinou do větší hloubky, kde se dá

plavat. Molo, které by vedlo přímo ke korálu či do hlubší vody, zde není. Najdete ho ale u hotelů

Hyatt a Sofitel, kam se dá dojít pobřežní promenádou. Tady je možné nasadit šnorchl a ploutve a

skočit přímo mezi barevné ryby, sasanky a další podmořskou havěť a flóru.

Do Izraele a Jordánska coby kamenem

Velkou výhodou lokality Taba je těsné sousedství Izrale a Jordánska. Také díky nedalekým hranicím

s těmito státy je zde řada kontrol na silnicích, do hotelu je nutné vstoupit detekčním rámem,

kontroly jsou i na promenádě mezi jednotlivými hotely. Paradoxně díky tomu je tady u Akkabského

zálivu naproti Saudské Arábii vlastně bezpečněji než jinde v Egyptě.

Řada lidí jezdí k Rudému moři právě sem, neboť je zde ideální základna pro cestování. S malými

dětmi se vyjíždět příliš nedá, ale dospělí cestovatelé si přijdou na své. S dětmi je vhodným

turistickým cílem pouze jednodenní výlet do izraelského Eilatu – na návštěvu podmořské

observatoře plné korálů, ryb, želv, žraloků i krokodýlů, následnou zajížďku do nedaleké delfíní

zátoky a krátkou prohlídku samotného města. S dětmi je možné absolvovat i výlet žlutou

poloponorkou, která vyplouvá na průzkum podmořského světa ze zátoky vzdálené jen kousek od

Hiltonu Taba, jenž leží od areálu Taba Heights asi necelou půlhodinu jízdy autobusem.

Pro zdatnější turisty se nabízí řada dalších zajímavých míst – jednak je to jednodenní a dvoudenní

zájezd do hlavního egyptského města Káhiry s návštěvou Egyptského muzea a prohlídky pyramid v

Gíze. Dalším z tradičních výletů je výstup na Mojžíšovu horu – tříhodinová pouť na druhou nejvyšší

horu Sinaje o výšce 2285 m.n.m. začíná v brzkých ranních hodinách, aby bylo možné z vrcholku

spatřit východ slunce. Z celodenních výletů jsou pak oblíbené i výjezdy do památkami protkané

Petry, do Kláštera sv. Kateřiny a města Dahab a samozřejmě do Jeruzaléma s mezizastávkou u

Mrtvého moře.

Pozoruhodným zážitkem, pokud se vypravíte do Izraele, je přechod hranice. Ta se přechází pěšky a

je osázena několika kontrolami. Nálepky a razítka do pasu, vyplněné kartičky, pohovor s celníkem,

dva rentgeny a rámy na detekci kovů – nic z toho zde nechybí.

Vedle výše zmíněných výletů je samozřejmě možné domluvit si ještě řadu dalších fakultativních

aktivit, ať už se jedná o lodní výlet k Faraónovu ostrovu, projížďku na velbloudech, jízdu na

čtyřkolkách v poušti či potápění s instruktorem.

Život v hotelové kleci

My jsme vzhledem k věku našich dětí trávili převážnou část dovolené až na dva zmíněné výlety a

několik vyjížděk autobusem do městečka u bazénu či na pláži. Syn si nejvíce vyhrál v brouzdališti,

v písku nebo u pozvolného vstupu do vyhřívané části bazénu a na zatočené vodní klouzačce. Vedle

brouzdaliště se nacházejí také zastřešené obří šachy a dětské hřiště, které vlastně nechybí ani u

žádného z okolních hotelů.

Jako pozitivum hodnotím i dobře řešený bazén, jehož velká část je vyhřívaná. Celý bazénový

komplex je protkán řadou můstků, po kterých se člověk rychle dostane, kam potřebuje, přírodní stín

nabízejí palmy. Výborně je navržen bar Grotto, který se nachází doslova uprostřed bazénu a skýtá

chládek a osvěžení v parném dni. Do baru se dá navíc i připlavat a konzumovat objednávku na

barových židličkách ve vodě.

Právě v Grottu se také často konal večerní program s hudbou či s břišními tanečnicemi. Hudebnětaneční

program bylo možné každý večer zhlédnout i na prostranství mezi hlavní restaurací Al

Andalus a barem Regatta. Tradiční hudba, tanec i místní specialita – tanec s vrstvami sukní, kdy se

tanečník točí kolem vlastní osy jedním směrem neskutečně dlouho a sukně se roztáčejí do stran i do

výše a vytvářejí válce a tubusy – to vše bylo možné každý večer zhlédnout přímo v hotelu.

Do Taby bych se klidně ještě někdy vrátila, ale spíše už se staršími dětmi, které budou moci

absolvovat šnorchlování i náročnější výlety do okolí. Těm, kteří touží po pohodové rodinné

dovolené a po odpočinku od všedních uspěchaných dní a nevadí jim pár dní života v hotelové kleci,

z níž se však dá utíkat do zajímavých míst v okolí, s klidným srdcem vřele doporučuji.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .