Taba + suvenýry v Hurghadě

Úplně ze všeho nejdříve bych vám všem chtěl MOC a MOC poděkovat na strašnou spoustu reakcí na můj cestopis „Jak je to s těmi strašlivými muslimy“. Musím říci, že z té záplavy ohlasů nebyl jediný negativní a z některých z nich mi pomalu vhrkly slzy do očí…

No – abychom se nerozplakali opravdu 🙂 , chci se podělit o další 2 zkušenosti:

1/ miluji Tabu; byl jsem tam ze svých 7 návštěv Egypta 3x a obávám se, že naposledy. Tam jde totiž o to, že Sinajský poloostrov byl po předání Izraelí Egyptu snad jediná nedotčená lokalita, protože díky střídajícím se okupacím pochopitelně nikdo nic nestavěl, žádná infrastruktura, průmysl, města, nic… To se však nyní mění: na samém konci zálivu vyrůstá středisko TABA HEIGTHS, což má být v budoucnu (bohužel blízkém budoucnu) nejluxusnější prázdninové letovisko v Evropě. Tomu svědčí samé * hotely, které tam již vyrostly – Hyatt (tam bydlíváme a je to fantazie všech fantazií ve všech směrech), Intercontinental, Marriot, Sofitel; všechny přímo na břehu moře a pospojované nejen pobřežní cestou, ale i spoustou společných aktivit; mají tam „městskou hromadnou dopravu“ takovými hrozně hezkými otevřenými mikrobusy, která spojuje hotely mezi sebou a všemi plážemi – samozřejmě zadarmo; dále největší golfové hřiště na světě (ovšem lemované z jedné strany mořem a ze druhé horami) a buduje se spousta dalších turistických atrakcí. Ovšem je zajímavé, že tento stavební ruch je „tak nějak utajený“ – my jako turisté nejsme absolutně ničím rušeni a pořád je to ráj na zemi. Jenom moře, hory, poušť. Zajímavé je určitě i to, že stožár vysílače GSM signálu není stožár, ale palma z umělé hmoty ze 3 metrů nerozeznatelná od skutečné. A v tomto duchu to tam vypadá všechno.

Na a aby nalákali klientelu, zatím to všechno stojí „pár korun“. Ale zcela určitě brzy nebude a zcela určitě se tam ti z nás, kteří nejsou milionáři, už nepodívají. Tedy – NEVÁHEJTE !!!

2/ snad jako každý jsme začínali Egypt Hurghadou, resp. El Gounou. I když můj táta má smlouvání moc rád a vždycky se mu to tak nějak podaří, přecejenom „čeho je moc, toho je příliš“. Ćímž mám na mysli, že když vás během hodnové procházky tahá 50 obchodníku za ruce, cpou vás do svých krámků, napájejí kávou atd., je to milé, ale taky trošku únavné :-)) .

A proto jsme při poslední návštěvě Hurghady zírali, když se nás řidič mikrobusu zeptal, jestli chceme zavézt do „evropského obchodu se suvenýry“. Pochopitelně jsme nevěděli, o co jde, a souhlasili. A zírali – představte si třeba obrovskou Billu, kde jsou v košíkách a na regálech tisíce všech možných suvenýrů, které se z Egypta vozí; každý koš je označen cenovkou, nikdo na vás ani nepromluví, vše si v absolutním klidu prohlédnete, osaháte, naskládáte do košíku, u pokladny zaplatíte (nikdo nechce ani o piastr více ani o piastr méně), rozloučíte se a jdete.

A perlička – naproti je krámek, kde vám na triko nažehlí úplně cokoliv. My jsme si nechali na khaki trika dopředu i dozadu vytisknout nápis FBI (který měl ten Arab přímo ve vzorníku), takže hrdě chodíme v Česku po ulicích a slabší povahy přecházejí na druhý chodník :-)).

Tak zatím ahoj a jen prosím prosím neptejte se mne na adresu z bodu 2/ .. NEVÍM :-)))