0
0

1.DEN-sobota

Vlak ve 4:30 z Roudnice nás dovez do Prahy.Metrem jsme zajeli na Opatov.Já byl ještě po kalbičce a tak to nebyla příjemná cesta. Taky jsem si vzpomněl,že nemám karimatku.Šli jsme na stopa a po nějaký době nám zastavil pankáč, kterej nás vzal asi 35km za Prahu.Tam stop trval asi 2 hoďky. Bylo to dost marný.Tak sme šli do nejbližší vesničky a jeli lokálkou do Kolína ,pak osobákem do Pardubic.Tady jsme museli vyměnit marky za český,aby jsme měli na vlak do Vídně..Jízda EC trvala asi 20 hodin.Autobus na letiště jel ve 22:15 za 70 šilinků a tak jsem vymyslel jízdu podzemkou. :-))) .Za pouhých 19 šilinků.Ujeli jsme jednu stanici a čekali na přestup(Renweg).Na letiště jel pouze jeden vlak, který nám záhadně projel a tak jsme se zase vrátili na nádraží a autobusem ve 22:15 jeli za těch 70 š. na letiště. Tam jsme se umyli a šli jsme se do rána natáhnout na lavičky.

2.DEN-neděle

Ráno jsem se probudil,všude spoustu lidí. Odbavili jsme se a šli do FREE ZONE.Dali pivko a čekali na letadlo.V 9:45 sme šli do zony pro dolet do ANKARY.Samí turci.Nastal nějakej problem a tak sme k letadlu museli dojet autobusem.(asi starý letadlo :-)).Uokna seděla nějaká turkyně ,vedle ní já a pak Vaňous.V letadle docela nuda.Dostali sme noviny,kterejm sme vůbec nerozuměli.Výbornej byl oběd-maso,kafe,pečivo,máslo,džem,voda,víno,pivko.Začli jsme klesat a když jsme spatřili Turecko byli sme radostí bez sebe.takhle drsnou a žvrásně nou zemi sme nikdá nevideli.Po příletu sme vzali bágli a mazali pryč.Šli sme pěšo a pořád stavily taxíky jestli nechcem ně kam odvíst.Po 5 km první tureckej stop.Hodil nás do Ankary na hlavní křIžovatku,což sme přesně potřebovali :-)).Vydali jsme se předměstím Ankary pryč z města.Každou chvíli fotbalovej plácek.(fotbal tu mastěj snad všichni).Přidali se k nám malý děti.Furt něco řvali a pak začli křIčet „where are you from“ a „money money!“.Začli nám makat na bágly a už náš srali.Na štěstí se zdejchli.Po nich přIšli 3 kluci.Bavili se celkem v klidu a pak nám ukázal nějakej pozdrav.(ťuknutím čelem na čelo) a šli.Po pěti metrech na nás vytáhli pěkně dlouhou mačetu. Nepříjemnej pocit.Pak se zdejchli.Vzal nás chlápek asi o 10 km dál,ale pořád sme byli v Ankaře.Okolo nás kopečky poseté skromnými chatřčemi z cilel a kamení.Byli jich snad stovky.Zde nás vzal moc pohodovej turek,co jel až do KIRIKKALE.Vaňous vzádu usínal a já ho vepředu poslouchal jak něco mele turecky.Nic sem nerozuměl.Pak zajel k benzínce s LOKANTOU(restaurace) a začal tam něco domlouvat.Nakonec přišli 3 turci a ubytovali nás v místnost kde byl dřív billiard club.Tak sme si tam sedli a čuměli ven,pořád sme byli v šoku,nikomu a ničemu nerozuměli.Pak přIšli dva turci,který tam měli koberečky na kterých se modlili.Vůbec si nás nevšímali,ale my sme se báli,že jim tuto místnost naší přítomností nějak znesvětíme.Pak přišel další turek a ten se s námi dal do řečI.Nabídli sme mu rum.Byl to kurd a kurdové prý alkohol nesmí.Pak se ohlídl,nikdo nekoukal a nahnul ho do sebe jak se dalo :-)).Pak sme šli spát.

3.DEN-pondělí

Stopli sme mladýho kluka a frčeli s ním asi 10 km do Kirikkale.Jediný co nám řek anglicky „This way is dangerous“ a „Bad boys,gangsters“.Vystoupili sme a jeli dalším stopem do KESKINU.(po těch slovech sme mě li trošku bobky).V Keskinu sme se s ním domlouvali,že chcem ještě dál,ale von né a né nás vzít.Místní děda nám zastavil ně jakej dálkovej autobus, ale ten nás bez peněz nikam nevzal.Pak zastavil kluk co dělá v turecký TV.Jel moc rychle a po několika km nás zastavili poldové.Tak si vzal na krk vysačku ,že je z TV ,ale ani ta mu nepomohla,protože to byl jeho pátej přestupek.Musel to votočit a jet zpátky.Tak sme poděkovali a vypadli. Šli pěšky a potkali auto plný turků.Seděli v něm a nemohli nastartovat.Snažili sme se je roztrkat,ale oni jen seděli(v autě ) a koukali.Tak sme to vzdali a šli dál.Pak se ohlídnu a co nevidím-turci vyskákali a začli tlačit.Asi to neznali, že se dá auto nastartovat I roztlačením a povedlo se.Stopli sme 3 mladý pohodový kluky.Řidič uměl trochu anglicky,druhej byl od Greenpeace a třetí od military.Pořád nám dávali cíčka a tak ode mě dostali startky.Pozvali nás na čaj.Byl výbornej :-)).Dovezli nás až do centra KIRSEHIRu.Asi sme jim padli do oka,protože se s námi loučili dobrých 10 minut.V centru sme navštívili mešitu(pro nás ně co neznámého).V mešitě klečelo a modlilo se mnoho turků.Před vstupem do mešity si sundali boty a nohy umyli v takovejch fontánkách.Ty má každá mešita.Vyměnili jsme 50 doláčů a koupili ekmeky.V jednou krásným parčíku jsme posvačili a šli stopovat.Hned nám zastavil kamión,co jel do Kaysery a vyhodil nás na křižovatce,kde jsme odbočili na AVANOS.Šli jsme pomalu po krajnici a sami jsme už poznali,že stop v Turecku je 1000x pohodovější ,než v celý západní evropě .Ušli sme asi 1 km.Zastavil nám do černa opálenej starej turek se starým náklaďákem.Byl to mercedes z padesátejch let :-)).Do kopce se šplhal nanejvejš 15ti kilometrovou rychlostí,ale z kopce to frčelo(tacháč mu nefungoval).Furt ně co mlel a pořád se tlemil,tak sem mu daroval jedny startky a byl klid.Po cestě byl skvělej výhled na sopku ERCIYES DAGI,no nádhera.U benzínky v Avanos nás vyklopil a chtě l koupit jedno pivo.My šli koupit 3 pivka,že si taky dáme.Než jsme nakoupili tak vodjel.Tak sme si krásně pohověli na starý klasický benzínce a vypili pívečka.Šli jsme navštívit místní keramiku.Všechno bylo pro prachatý turisty a my na nic neměli.Tak jsme vypadli a přidal se k nám krásnej pes,kterej si chtěl pořád hrát.Stopli sme 2 kluky co nás hodili o 5 km dál,takže GEREME už bylo jenom 3km od nás.Byl večer,tak sme si našli za pískovým vrchem místo na spaní.Postavili stan,udělali čínskou polívku a zalezli do spacáku.Zatím nám v nich bylo teplo.“dobrou noc“ 🙂

4.DEN-úterý

V noci sem slyšel jak ně co padá na stan,buď pršelo nebo padala hustá rosa.K ránu Jsme začali pěkně vymrzat.Když jsme ráno vylezli ze stanu,byl celej obsypanej vrstvou ledíku.Vylezli jsme na kopec,fotili okolí a vyhřejvali na slunku.PřI balení Vaňouse mrzli prsty tak,že nebyl schopnej si zabalit.Ty zmrlý konečky prstů cejtil ještě odpoledne.U stanu jsme našli mrtvou želvu.Po cestě do GEREME už pálilo sluníčko tak,že mi bylo hustý vedro.(pro mě je vedro už kolem 20st.C. :-)) a Vaňouse stale mrzly prsty i nohy.V Gereme bylo spousta obchůdků a hotýlků,no turismus se dostal i sem L. Šli sme se zeptat jedný ženský,jestli nemá chleba,přikývla a zavedla nás do jejího baráčku.Ten baráček byl nalepenej ke skále a tak jsme se nakonec ocitli v jeskyních.Tam měla udělaný pokojíčky pro turisty.Celkem pěkné,ale chtěla za noc 4 miliony.Sice jsme v Turecku byli milionáři,ale pro nás zbytečnej přepich.Tak jsme vypadli,chleba nesehnali.Hned si nás odchytil další domorodec a nabízel ubytování za 2,5 milionu.Toho sme si už nevšímali a vyšli cestou mezi skály a koukali jak blázni.Fakt moc pěkný,ně co je i na fotkách.Po cestě jsme potkávali políčka s rajčaty a hroznovým vínem a tak sme neodolali.Prošmejdili jsme co se dalo a pak jsme zamířili směr vyhlídka.Super výhled.KRÁSA :-).Na vyhlídce byly stánky s upomínkovejma serepetičkama a parking pro japonský a jiný turisty.Pokračovali jsme dál do městečka,které bylo kdysi vystavěno na skále.Celá skala je prošpekovaná chodbyčkama a bytečkama.Celý jsme to prolezli,zahráli si na mnichy,kteří tu kdysi žili.Koupili pár pohledů a šli na pivko s ekmekem.Pivko nahoře za milion a níž též.Tak jsme zkoušeli smlouvat a ejhle najednou bylo pivko za půl milionu.To už šlo.Vrátili jsme se zpět k vyhlídce a jedli, pili a odpočívali.Naše baťochy totiž vážily kolem 20 kg.Pak sme našli skvělý místo na nocleh.Postavili sme stan na konci výběžku do údolí Gereme.Pod námi sráz jak paneláček.V 5 hodin stál stan a my čekali na Měsíc.Byl totiž pozdí listopad a brzy se stmívalo.No a pak sme čekali a čekali přitom pěkně mrzly.V sedm hodin se ozvali z mešit pod námi písně a my jen stáli a koukali do údolí.Bylo to velmi magické.Na tenhle okamžik nikdy nezapomenu. V osm hodin vyšel měsíc a my šli konečně dřímat.Dobrou noc.

5.DEN-středa

Zase sem mrznul.Nemám karimatku :-(.Vaňosovi bylo prý teplo.Hned od svítání nám do stanu svítilo sluníčko.Paráda.Usušili sme stan a vydali se na cestu přes skalní městečko směr URGUP.Po cestě jsme si pro změnu koupili zase ekmeky,které jsme zhltli na další vyhlídce.Zrovna přijel zájezd japonskejch turistů s foťákama a kamerama.Stál tam týpek s velbloudem a když uviděl autobus,postavil štafle k velbloudovy a lákal turisty na velblouda.Na něm se vystřídal snad celej autobus.Každej si udělal foto(na velbloudovi) a šup zase do autobusu a honem pryč :-)))))).My jsme se docela bavili.Autobus odjel,turek se pousmál,spočítal prachy,kouřil a čekal na další pitomce.Zašli jsme do nóbl hotýlku,hned nás obskakovali a my se jim pokoušeli vysvětlit,že chcem jen vodu.Nakonec pochopili a vodu jsme dostali i s vizitkou hotelu.Po 3km křIžovatka.Stopli jsme docela pohodovýho turka ze synem.Místo bylo pouze na korbě u sudů s olejem.Pěkně to foukalo.Po 10km cestou nahoru dolu ,v údolí URGUP nás vyklopil.Klepal pořád na volant a mlel.Chtěl prachy.Hodil jsem mu nedokouřený startky .Čuměl a už mi moc sympatickej nebyl a tak mizíme :-)).Naše cesta pokračovala směr KAYSERY.Moc sme to nevychytali a šli sme obchvatem celýho města.Ve městě jsme zakoupili tentokrát 0,7 l pivsona za půl milionu a rovnou před krámem je vypili.Prodavač se jen usmíval a ještě nám přines krabice pod prdel,ať prý nenastydnem :-).Po skvělý zastávce na pivečku a na poště jsme vyrazili ven z města na stopa.Po 5km nám zastavila dodávka.Dál k nám naskočil další turek Vystoupali jsme hustej kopec,odkud byl super výhled.Řidič mimochodem opravdovej sympaťák pustil tureckou hudbu a my koukali a poslouchali.Bylo nám fajn.Projeli sme AKSALUR(skvělá vesnička) a mastili to dál.Opět cesta přes spousty kopců.Vystoupili jsme v INCESU.Nějakej student nám poradil cestu na KIZILOREN.Po cestě nám jeden turek dal každýmu hroznové víno.Uměl pozdravit asi 7 jazyky,ale čeština mezi nimi nebyla :-(.Šli sme silničkou nad KIZILOREN a pozorovali život kolem nás.Zastavilo auto a v něm 3 turci.Jeden uměl dost bídně anglicky.Řidičovi se moc nelíbilo,že chcem na Erciyes dagi.Dorazili sme do KIZILOREN ,kde se na nás sesypalo asi 10 lidí.V jejich doprovodu sme šli koupit ekmeky.Smlouvali sme tak dlouho,až to jeden místní nevydržel a koupil nám je.Než sme sehnali 2 prázdný láhve na vodu trvalo to pouhých 30 minut :-)).Pořád nám cpali mlíko,jogurty a nevím co ještě..Deset dětí samozřejmě v zádech.“Where are you from“a „Whats your name?“.Kdo mohl tušit,že se tu flaška řekne jako u nás „PET“.Po skromném nákupu sme vyrazili po stezce pro dobytek směr Erciyes.Všude jenom kopce a kamení.Šli jsme asi 2 hoďky a dorazili na plošinu,kde nějaká babička s kozama :-)) chodila po svým políčku.Po poli jezdil traktůrek s vysmátým turkem.Po hodinovým výstupu na další plošinu sme uvítali baráčky z kamení, no spíše chlívy pro dobytek.Našli jsme si ten nejlepší chlív a ubytovali se.Pro změnu jsme povečeřeli čínskou polívku s rýží a bramborovou kaší.Dobrou noc.

6.DEN-čtvrtek

Ranní chlad nás probudil,přeci jen sme spali v docela velké výšce.Opustili naší krásnou stáj v 8 hodin.Cesta pro povozy a dobytek vedla stále nahoru a tak sme neustále vyžírali naše sladké zásoby.Začla mě tlačit frýďáková bota na patě,které jsem v této fázy výstupu prvně obul.Šup do mých smradlavých vansek.Erciyes byl na dohled,ale vždy,když sme přešli další kopec objevil se další.Vymysleli jsme si skvělou zkratku a tak místo po cestě sme šplhali po svázích a cestičkách pro kamzíky.Pruda!!.Až jsme narazili na celkem pěknou prašnou cestu, která se vinula vzhůru.Po ní sme pokračovali dál k vrcholu.Po divokých serpentýnách dorážíme na poslední plácek pod samotným vrcholem.Zde stála betonová bouda,která byla opuštěná.žádná podlaha, jenom samej štěrk. Bylo 12:31.Dohodli sme se,že dnes už vrchol nedobijem.Byl tak 1000m od nás s převýšením asi 400-500 m .Bouda byla tedy zhruba ve 3000m.n.m. Měla dva otvory,sloužící jako okna a plechový vrata.Po příchodu sme se vyvalili na sluníčko a opalovali.Po cestě sme dost vody vypily a tak sme museli sníh, kterej byl kolem nás,zkapalnit.Trvalo to asi tak 0,1l za 1 hodinu.Ale asi tak ve 3 hodiny slunce zalezlo za kopec a rázem klesla teplota alespoň o 15st.C.Připravili sme spaní v boudě a šli za kopec ještě tak na hoďku se slunit.Udělali sme pár fotek a důmali,kterou cestou se zítra vydáme k vrcholu.Po západu slunce sme udělali polívku a rejži.po té na sebe návlékli vše co sme měli sebou,vyžahli zbytek ruma a šupky do spacáků.Ve spacáku bylo prozatím teplo.V půl jedenáctý se ozvala velká rána.Oba sme měli bobany.To noční vichřice rozrazila plechový dveře.Šel sem je zapřít žugrem.Dobrou noc.

7.DEN-pátek

V 5 hodin ráno zase Vaňous honil nějaký zvířatko,který tam šustilo a papalo naše zbytky od večeře.Nic nenašel, ale když zalehl, začlo to znova. Celou noc sme brutálně mrzli,neměl sem karimatku.Bylo tak minus 15st.C.Brrr..:-)).Ráno sme vylezli v osm,venku studenej vítr a slunce nikde.Uvařili sme polívku a mezi tím paprsky ranního slunce dorarazili k nám,ale neměli stále potřebnou sílu.S batohem na svlíkací vě ci a s dvě mi deci vody sme vyrazili přez duny plné kamení.K pití po cestě docela dobře posloužil sníh,z kterého sme I vařili.Výstup vedl přes obrovské valouny a menší skalky.Docela hustá cesta a dost sme museli odpočívat.Asi po 2,5 hodinách náročného výstupu usedáme ve výšce 3700m.n.m. a zjišťujem,že dál už je cesta horolezeckou záležitostí.Nemě lo cenu pokoušet Boha této krásné sopky.Vrchol 3916m.n.m.Nahoře byl krásný výhled na celé Kayseri no spíše na celé Turecko.Udělali sme povinné pózovací fotky a šupky dupky dolů po sněhové pláni.Po sněhu se šlo lépe než po kamení a proto cesta dolů nebyla tak náročná.Sešli sme pláň a menší ledovec. Bouda 13:30. Odpočinek a čokoláda přIšli velmi vhod. My však ve 14:30 vyrazili směr Kayseri, nechtěli jsme další noc promrznout a navíc nám již dávno došla voda. Cesta vedla prašnou cestou po které by se dalo jet I autem, celkem pohodlná, ale my už byli dost vyflusaní. Po dlouhý, únavný cestě jsme dorazili do pískovny, kde bylo spousta náklaď áků. V městečku Hacilar Vaňous utrh pár jablek a sežral je. Na zastávce zastavil autobus a zadarmo nás hodil do 10 km vzdálenýho Kayseri. Vystoupili jsme na první velké křIžovatce a mastili jsme pro jakýkoliv pití. 600 000 lir – hnusný Tuty Fruty ( název Sen Slin). Vydali jsme se směrem Talas, začínalo se stmívat. Za 4 kruháčem jsme museli stopovat, zastavil bus a chtěl 400 000 za cestu do Talas. Dostal 350 000. OK – řekl a frčel. Talas je vlastně část Kayseri.Vylezli jsme v noční uličce.Před čajovnou (Camlibel) jsme se optali dvou mladejch turků kudy na Tomarzu. Pozvali nás na doušek dobrého čaje. To co se odehrálo za ty 3 hodiny tady je na dlouhé psaní, a tak aspoň krátce : dostali sme najíst, asi 10 čajů, naučili jsme se tureckou karetní hru, rozdali jsme pohlednice a čokoládu, ale hlavně jsme si dlouze a suprově pokecali se spoustou lidí. PřI tom všem v televizi dávali fotbal – Besiktas ně koho porazil 3:2. Dohodli jsme spaní před kavárnou na zahrádce, kam jsme se vydali s novym kámošem Fatih Pinar (neumí rozbalovat sýry). Venku ňákej chlap ně co řval, asi že tam spát nesmíme. Vyklubal se z něj supr hodnej pán, co nás zavedl do své vilky. Ukázal nám podkrovní místnůstku s dvě ma postýlkama + TV + euro WC (mňam). Z malé koupelničky řvali 4 krásní papoušci. Pořád jsme mu řikali „tesekkir ederim“. Dal nám najíst, napít a pak přivedl svého vnuka na pokec. Vaňous prohodil, že sme utahaní po celodenním chození a oni se rozloučili a odešli, asi to blbě pochopili. Mrkli jsme na tureckou TV a šli spát. Konečně postel a teplo. Dobrou noc.

8.DEN-sobota

Ráno sme vstali,krásně se vykoupali a přIšel náš hostitel.Místnost měla dveře I na verandu,kde jsme dostali skvělou snídani.Ekmeky,síry,hranolky,rajčata,olivy,čaj a výborná domácí marmeláda z hroznového vína.Po snídani sme asi dvě hodiny debatovali o všem možným.Vyprávěl o Turecku,o vojsku,své rodině..Nakonec sme se rozloučili,vyměnili adresy a mnohokrát poděkovali.Byla to fajn rodina.Vyrazili sme na Tomarzu.Stopli jsme dva chlápky a vysvětlovali ,že chcem do Tomarzy.Nakonec kývli a jelo se.Spolujezdec pořád něco blábolal a my ho nechali.Auto starý,špinavý a oni černý jak boty.Před Tomarzou řekl Bin million ,tak sme kývli,že jim ten million dáme.Vystoupili sme v centru a dali mu million.A on spustil,že za takovou dálku je to málo.V tu ránu u nás bylo dalších deset lidí.Jeden chytrák mlel“taxi 5 milion“.Nedali sme se a vysvětlovali místnímu šerifovy,že to byl autostop,né taxi.Cena se vyšplhala na 10 milionů.Někdo mu za nás dal jeden milion.Vaňous vytáhl 750 000t.l.Spokojeně nasedli a odjeli.Já už jim málem dal tři miliony.Ten chytrák nás odvedl do nějaký místnosti a říkal,ze už se dál nedostanem,ať se autobusem vrátíme zpět do Kaysery.My mu to vodkejvali a šli naší cestou městečkem na TOKLAR.Všude spousta turků,obchůdků,čajoven no prostě malé,ale rušné městečko.Celou cestu na nás zíraly desítky očí a tak sme zdravili a zdravili.V těchto končinách Evropana asi ještě neviděli.:-).Nákup dvou ekmeků a pryč.Po cestě se k nám přidalo šest dětí(dost otravnejch).Šli s námi asi dva kiláky (pořád chtěli dolary),než nás napadlo je vyfotit.Oni se postavili a cvak.Pak sme jim nakecali,že se za den vrátime a fotky jim přinesem.Asi po kilometru se ohlídnu a ty děti tam stáli stale na jednom místě a tak,jak sme je vyblejskli.Možná tam stojí do dnes:-).Opět stopujem.Vzali nás dva kluci,jeden byl veterinář.Hodili nás do Tokaru a dali nám na cestu flašku coca-coli.Toklar je malá vesnička.Po cestě potkáváme dva turky.Dali sme se s nimi do řeči a jeden uměl německy.Pozvali nás na čaj a my se zdráhali.Nakonec nás ukecali.Usadili sme se na baťohách,dostali sme čaj a debatovali.Měli tam takové dost schátralé stavení,kde přespávala část rodiny.Okolo měli políčka,dobytek a slepice.Přišli další dva turci-jejich bratři a jejich manželky.Pořád nás lákali,ať u nich přespíme.Nakonec sme kývli a teprve teď to začlo.Chytli jednu slepici a podřízli jí.Na to sem nemohl koukat a oni se my jenom smáli.Ženský začli slepici škubat,chlapi připravovat dříví,prý nám udělají chutnou večeři.Okolo spousta dětí.Dostali čokoládu a tatranky.Pak sme se odebrali do jejich většího stavení,které mělo dvě patra,ale pouze jednu místnost kde se topilo.Byla to taková všestranná místnost.Fungovala jako obývák,ložnice pro hlavu rodiny,jídelna atd.Usedli sme na gauče a dostali další čaj.Ženský rozdělali oheň,vařili čaj a večeři.A my tam seděli,vypili asi dvacet čajů,vykouřili mnoho tur. cíček a čuměli na stupidní TV.Celou dobu se na nás chodili dívat lidi z celé vesnice a pořád se vyptávali.K večeři toho bylo mnoho.ryzoto se slepicí,brambory se zeleninou,placky,víno, a pila se voda.Prostřeno bylo na zemi a jedlo se hromadně pouze rukama.Po chlapech se najedli ženy.My si zase sedli na gauče a pili pro změnu čaj.Učili sme je česky,oni zas turecky a docela hezky sme se bavili.V deset nám ustlali na gaučích,kde spali dospělí.Protestovali sme,že máme spacáky a budem spát na zemi,ale nedali si říct.Sám si lehl na zem a spokojeně sme usínali.Dobrou noc.

9.DEN-neděle

Nejkrásnější spaní.Konečně sem nemrz.Ráno snídaně -čaj,hranolky,zelenina,placky,sýry a olivy.:-).WC a umývárka vypadala jako chlívek,no nic moc a taky pro mne velmi nepohodlné kakání-nemám rád turecké záchody.Po snídani výměna adres,nějaké fotky a mohli sme vyrazit.Loučení bylo dlouhé.Na konci vesnice pár polibků a šlo se.Byla to moc hodná rodina a byla to pro ni asi velká čest nás pohostit.Moc aut neprojelo.Stopli sme dva hodný chlápky asi deset km.Po nich další se super náklaďákem.Ty nás vyklopili asi tak po 15km.Pak hodinu nic nejelo a tak sme pokračovali pěšo.Okolo samí políčka,v dálce skvělí panorámata TAHTALI DAGLARI a všude se pásly krávy.Stopli sme dva Turky .Jeden byl velmi starej.Pustil skvělou tureckou hudbu a ani se moc nevyptával.Cesta až do PINARBASI vedla hezkou přírodou.Tady už rostlo více stromů a bylo tu dost zeleně..Vystoupili sme v Pinarbasi.Zaťukal sem u jednoho obydlí a požádal o vodu.Na konci města další stop.Vzal nás podnikatel ve velmi pěkný dodávce.Vlastnil firmu na výrobu plastových oken:-(.Odvezl nás až do GOKSUNu,kde nám ukázal jeho sídlo a malou vilku.Hned jak sme opustili auto,zastavila dodávka a začla na nás troubit.Byly to nějaký mafiani nebo tak alespoň vypadali.Naskočili sme a frčeli dál na KAHRAMAN MARAS.Jeli dost rychle a pořád mi dávali turecký malborky.Na oplátku dostali krabku startek a nakecal sem jim,že to jsou super český cíčka.Cesta vedla přes pohoří DIBER DAGLARI.Nádhernej kus cesty.Nejvyšší bod byl asi 1770m.n.m.Okolo samé zakrslé borovice,v zatáčkách mnoho LOKANT.Snad u každý bylo stažené nějaké zvíře.Nejčastěji kozy.Vypadalo to ,že mají každou neděli zabíjačku.Všude mnoho rodin na pikniku.Opravdu hezký kus cesty.Vykopli nás v KAHRAMAN MARASi. Jdeme směrem na ADIAMAN a stopujem.MARAS je velmi rušné město a je tam pěkný zmatek.Omrkli sme velkou měšitu a stopovali.Začlo se stmímat a celé město spadlo do hustého oparu.Bylo to tím,že mnoho lidí topí dřívím a uhlím.Bylo to tak exotické.Město v oparu,všude samí Turci a hudba hrající z mešit.Stopli sme otobus,který vezl ženy a děti.Za dva miliony nás hodil do asi třicet km vzdáleného NARLI.Zde sme si koupili pivko a cigárka BIRBASI.Za tmy sme vyrazili na Adiaman,nalést místo na spaní.Našli sme starý opuštěný domek s jednou místností bez okna a dveří.Žil tu s námi i jeden netopýr.Dobrou noc.

10.DEN-pondělí

Vaňous uvařil polívku,zabalili sme se a šli na stopa.Hnedky nám zastavil chlap v bouráku a dovezl do městečka PAZARCI.Procházíme ranním městem.Všude spousty školáků v uniformách.U lokant postávali Turci,kouřili a čekali na odvoz do práce.Na konci města zastavujem u truhlářské dílny a dostáváme vodu.Na turecký poměry dost špatnej stop.Stopujem asi 40 min.Pak zastavil chlap a ptal se kam jedem.Chtěl peníze,ale my mu rovnou řekli,že žádné nemáme.Cesta jako vždy proběla v pohodě.V Golbasi jdem kolem výrobny tvárnic.Velmi zajímavé.Do drtičky šutry,pak s něčím smíchat,šup do formy a narovnat na slunce,kde ztvrdnou a tvárnice jsou na světě.Pěkná dřina.Stopujem mladýho kluka s pěkným fárem.Brzy sme byli v Adiyamanu.Poradil nám kudy na NEMRUT DAGI.Prošli jsme město,nakoupili mandarinky(kilo za 300 000t.l.) a začli stopovat.Hned prví auto zastavilo.Chlápek s náklaďáčkem.Odvezl nás až do městečka KATHA.Procházíme město a pořád zastavujou taxíky,jestli nechcem na Nemrut Dagi.My,že jó,ale nemáme many.Pořád za náma lez kluk na kole a nabízel nám ubalený cíčko.Nechtěli sme.Byl otravnej a tak sme se sebrali a šli pryč.Stopli sme dva mladý turky s hodně starým nákladďáčkem.Byli sme čtyři ve předu plus batohy.Vzádu vezli hnůj.Vyklopili nás po 10km na odbočce směrem na MILLI PARK.Z mapy zjišťujem,že přes Milli park je to na Nemrut dagi 60km a moc aut tam nejezdí.Proto pokračujem dál cestou kudy Turci odjeli.Zastavili sme traktor a valníkem,na kterém seděli dva chlápci.Byli z blízké vesnice a byly nakupovat.Pěknej výhled,ale docela to foukalo.Po 5km vyskakujem.Do kopce se šlapalo špatně,ale naštěstí další stop.Chvíli se zdráhal,ale my mu naskočili do auta a jelo se.Po 20km nás vyhodil u jedné vesničky a chtěl 1 milion.Měli sme 1 350 000t.l.Dostal 350 000 a nazdar.Ve vesničce sme nakoupili dva ekmeky pronásledovaní asi dvaceti školáky.Další stop,tentokrát opravdu libůstka.Starej dobrej žlutej náklaďák.Mercedes ze druhý světový.No nádhera.Cesta ve čtyřech s batohama na klíně byla pohodová.Jeli sme pěknejma serpentýnama,okolo skály,které byly místy až 600 vysoké.Vysedli sme u odbočky na Nemrut Dagi. 15 km.Byli sme na nejvýchodnějším bodě naší cesty a už dost znavení.Pochodovali sme pešky pořád do kopce.Prošli dvě vesnice a stoupali a stoupali stale výš.Došli sme k místo,kde mělo vojsko nějaký sídlo.Hlídali tam dva vojáci.Zde sme si konečně natočili vodu.Jeden něco mlel,a tak sme šli pryč.Po 500 metrech zastavil Turek s nabídkou,že za prašule nás odveze nahoru.Fuck off!Šli sme ještě asi hodinu.Našli pěkný místo na spaní a uvařili polívku s rýží.Okolo samé skály a vypadalo to tam jak ve skalách,kde se točil Vinnetů.Dobrou noc.

11.DEN-úterý

Zase sem balil stan :-(.Neměli sme žádnou vodu a tak žádná polívka nebyla.Těch 7km nahoru bylo dost těžkejch.Vedro a nic k pití.Asi po třech hodinách sme dorazili na místo,kde se za vstup platí :-(.Měli jen 1pivo a 1 fantu.Alespoň něco.Zaplatili sme 750 000t.l.Vyšli sme těch posledních 500 m na vrchol.Celá hora se dá obejít dokola a na každý světový straně byl větší plac se zbytky soch bodů.Úplný vrchol je asi 30 výškových metrů a hora vysoká 2200m.n.m..Vylezl sem na jednu ze soch,že si udělám pěknou fotku.V tu ránu mi foťák přestal fotit!A tak sem slezl a foťák znovu zkusil.To už zase fotil.Usoudil sem,že tím mi dali bohové najevo ať nikam nelezu.Proto sem se rozhodl na úplný vrchol nelést.(byl tam zákaz).Na té hoře sme byli jen my dva.Okolo krásnej výhled daleko do okolí.Obešli sme tedy východní,severní a západní terasu a začli přemýšlet,kudy dolů.Cestu přes Milli park sme nenášli a rozhodli se,že sestoupíme cestou,kterou sme přišli.Cesta nic moc.Jsme unavení a stále žíznivý a hladový.Po tříhodinovým sestupu až na místo,kde nás vyklopil starej mercedes byl jakýsi kemp.Byl opuštěnej a rovnou u silnice.Dostali sme ekmeky,rajčata,sýry,máslo a med.Stálo to jeden milion lir,ale nám to bylo jedno,bylo to první jídlo za den.Pořád nás lákal,abychom zde přespali.Chtěl z nás vytřískat ještě nějaký prachy.Tak sme se spakovali a šup na stopa.A HURÁ k moři.Druhý auto nebo spíš náklaďák.Zase ten starej známej Mercedes.Řidič pohodář,ani nemluvil.A my,který ten den ušli 22km se vezli !:-)).A vezli až do Kathy.Cejtili sme se moc dobře.Slunce svítilo,my jeli těma kopcema a zatáčkama a pozorovali to Turecko kolem.Před Kathou sme se dozvěděli,že jede až do Adiyamanu.Vysadil nás na autobusáku.(myslel si,že pojedem busem).Šli sme večerním městem,kde sme nakoupili ekmeky,rajčata a flašku limo.Za město to bylo pár kiláčků.Nakonec sme našli moc dobrý místo na spaní.Za kopcem u silnice,kde byl výhled na noční Adiyaman.Najedli se a ulehli do spacáků.Dobrou noc.

12.DEN-středa

Ráno dojídáme zbytky po večeři a šup na stopa.Doufali jsem,že stopnem nějaký auto alespoň do Marase.První stoplé auto odbočovalo po pár kilákách.Ještě,že jsme nenasedli.Po minutce se přihnal Opel a jel až do Marase.Byl to příjemnej mladej Turek.Pak z něj vylezlo,že jede přes ADANU až do MERSINU.Byly jsme štěstím bez sebe a těšili se k moři.Vzali sme to objížďkou přes malou vesničku,kde něco nakoupil a frčeli dál naší známou cestou přes Narvin ale né na Kahraman Maras,ale na dálnici.Na dálnici se platilo mýtné a měla 4 proudy.Jeli sme tak 140km/h.Dálnice byla skoro prázdná.Po cestě nás pozval na snídani.Měli sme ekmek,sýr,med a čaj.Pak mi koupil jedny malborky.Chtěli sme mu zaplatit,ale on si od nás nic nevzal.Frčeli sme a Adana se rychle přibližovala.Za Adanou to bylo k moři asi 60km.Vyklopil nás v centru.Stáli jsme tam a stále nemohli uvěřit tomu,že těch 400km se dá zvládnou za takovou chvilku.Jdem centrem,všude plno lidí,aut,márketů a krámečků.Zase trochu jinej svět.A tak máme najednou v batohu víno,paprikovej kabanos,ekmeky a ženem si to uličkama k našemu vytouženému cíly -k MOŘI.

13.DEN-čtvrtek

Oba jsme byli vzhůru dost brzo a čekali až vyjde slunce. Po plaži už chodilo par lidí, ale my jim naštěstí nevadili. Přišel starej děda, něco povídal o lokantě. Šli jsme do města a koupili ekmeky, rajčata a marmeládový drink. Začlo být pěkný teplíčko, takže jsme nelenili a přitáhli si k moři dvě lehátka a začli se tam vyhřívat. U moře jsme se koupali, papali dobrůtky a uvařili si rýži v mořské vodě – fuj bylo to slaný. Za celý den jsme se koupali jen my dva a dvě ženský co tam na pláži cvičily. Odpoledne jdeme jinam dál a kupujeme meloun, no ale meloun jak se ukázalo byl zkažený, takže nic moc! Večerní turecký přímořský zahrádky jsou opravdu špičkový,takže se nám kolem moře šlo opravdu moc pěkně. Před setměním jsme si vzali dvě lahvinky vína a šli jsme si na molo užívat pohodu. Pozorovat hvězdy ,moře a krásně a nerušeně tam usnout.

14.DEN- pátek

Ráno jsme vstali, nakoupili ekmeky a šli stopovat směr jihozápad,dál po pobřeží. Horší stop teda Turecko nepamatuje. Hodinku možná i víc trvalo než zastavila Škodovka 120 a vzala nás alespoň 14 km do EDIRNE. Stopli jsme bus za 500 000 T.l. a jeli do AYASe. Vystoupili jsme u starého antického divadla, kde jsme omrkli zbejvající památky a šupky dupky k moři.Našli jsme výbornou malou pláž,kde jsme se váleli celej den. Navečer jsme vyrazily po silnici do městečka KISKALESI, kde je vodní hrad a na břehu zřícenina. KISKALESI je vybudovaný jako turistické centrum pro němce. Koupily jsme si zas po čase dvě pivka a šli je za město k moři vypít. Rybáři už dávali z člunů sítě a my je celou dobu pozorovali. Našli jsme si mezi keři místo na spaní a šli chrupkat.Dobrou noc.

15.DEN- sobota

Ráno jsme se krásně vyhřívali sluníčkem, které nám pálilo na spacáky. Potom jsme si zabalili a šli po silnici někam do lesíků k NARUKUJU. Tam byla celkem malá kamenitá plážička ,na které jsme si vybalili. Uvařili si rýži s česnečkou a už nám to moc nechutnalo. Byli tam krásné útesy,ze kterých jsme si zaskákali. Asi po třetí hodině jsme pokračovali lesní cestou a skalními útesy směrem k SUSANOGLU. Cesta byla krásná, ale docela náročná,vedla křovinami,skromnými políčky a ještě nás pronásledovalo vedro. Asi po hodině jsme došli k velkému komplexu hotýlků,u kterých sme slejzali hustou skálu. Byli jsme rádi, že už jsme se mohli zase vykoupat. Po příchodu do městečka jsme ihned navštívili obchod s potravinami. Za naše dva dolary jsme nakoupili kilo rajčat, čtyři ekmeky a máslo. – celkem drahé. Měli jsme štěstí, prodavačka se spletla o jednu nulu a počítala dolar za 6 700 000t.l. S radostí jsme opustili krám a mastili do dalšího.Tam jsme nakoupili cíčka,mléko a další vychytávky,které jsme si nemohli dovolit. Potom jsme pokračovali zase po pláži, kde jsme si našli místo na spaní. Jestě před usnutím jsem vyděl padat tři hvězdy a tak jsem si něco krásného přál.

16.DEN- neděle

Vyspalí si to šinem po ranní pláži, sbíráme krabí klepeta a mušle,a přitom netušíme, že za chvíli budem spoustu kiláků od moře. Dorazili jsme do města, kde nebylo ani živáčka. Hlavní silnice nikde a my se na ní museli několik kiláků vracet. Cestou jsme posnídali u jednoho obchůdku a pak konečně došli na hlavní silnici vedoucí do SILIFKE. Sám od sebe zastavil děda se svou ženou, kteří cestovali domů do MUTU. Spokojeně jsme nasedli a frčeli. Děda měl jednu nohu dřevěnou, takže měl různé páky u volantu. Pořád mi vysvětloval,jak se auto řídí. V SILIFKE odbočil k hradu, který nám jel ukázat. Hrad se tyčil nad celým městem a byl z něj nádherný výhled na město a moře. Potom jsme pokračovali směr MUT. Cesta vedla údolím řeky GOKSU a my jsme se kochali krásnými pohledy. V MUTU jsme navštívili čajovnu, kde jsme se dali do řeči s mladým Turkem, který uměl anglicky. Potom jsme navštívili další hrad, kde jsme se i nasvačili. Dnešní noc jsme strávili za městem na skále, kde jsme se také stihli pěkně přežrat. Z mešit už zase vyhrávali. Dobrou noc.

17.DEN- pondělí

V noci nás navštívil velký bílý pes,co bydlel v blízkém stavení. Nejdřív štěkal, ale pak si chtěl hrát. My zalehli do spacáků a on naštěstí odešel. Ráno nás zas překvapil začínající déšť, na který jsme až dosud nebyli zvyklí. Schovali jsme se pod nedalekou skalou. Už nás to tam nebavilo tak jsme šli stopovat. U silnice nás překvapil poraženej mrtvej kůň. Zastavilo první auto co jelo, chlápek chtěl prachy, ale nakonec nás vzal i zadara. Divil se,jak je možné cestovat po Turecku bez peněz. Něco jsme mu nakecali a pak už mlčel. Hodil nás do KARAMANU a ukázal nám centrum. Rozměnili jsme 50 dolarů, poslali pohledy a zašli do lokanty. Majitel nám v kuchyni ukázal hrnce a my si vybrali fazolovou polévku a maso s rýží. Naše první jídlo v turecké restauraci!! Spokojeně najedení jsme procházeli trhy a najednou stojíme v krámku s koberci. Tak jsme si nakoupili dva koberce, které nás stáli 7 milionů tur. liber. Prodavač chtěl nejdřív 8 mil., ale bůh ví jakou měli cenu. Ještě nám tam nějakej děda naplácal na ruku voňavku, nevíme proč? Bloudíme po music-shopech a scháníme tureckej punk. Nechali jsme si pustit několik kazet a každej si vybral jednu kazetu. Potom jsme ještě asi hodinu bloudili po městě a kupovali různé suvenýry. Z města vyšli směrem na KONYA. Zastavili jsme se na benzínce, kde nás pozvali na kafčo. Čuměli na tv a byli v pohodě. Když jsme jim řekli, že jezdíme stopem a spíme ve stanu, přidali nám na cestu ještě pitíčka a sušenky. Ušli jsme asi 2 km a narazili na starou ruinu z betonu a kamení. Neměla střechu ale chránila proti větru. Uvnitř jsme postavili stan, snědli sušenky a zalezli do spacáků. Byla už velká zima.

18.DEN- úterý

V noci se strhla pořádná bouřka, celou noc pršelo a foukal silný vítr. Ráno jsme vylezli, když na chvíli přestalo a rychle si zabalili. Na stopu nám zastavil osobák, který sice nejel až do KONYA, ale i tak nás vezl pěknej kus. Když jsme vysedli u města CUMRA už zase pořádně lilo. Chtěli jsme se schovat na benzíně, opět nás pozvali dovnitř, kde jsme posvačili. Brzy zastavil kamion s tureckým řidičem, který znal Prahu a Plzeň. Pořád prší a tak jsme rádi, že se vezeme v teple a v pohodlí. Chlápek byl prima a hodil nás až za město k výpadovce na ANKARU. Asi po kiláku chůze jsme stopli další kamion, který jel přímo do ANKARY. Ale nám se tam ještě dnes nechce a tak vystupujem ve vesničce KIRKIŠLA – 70 km od KONYA. Ptáme se na market. Mladí kluci se nám smějou co tu dělají turisti , ale poradí nám. V obchodě nás uvítá prodavač a zve do malého kumbálku-(čekáme na ekmeky), kde nám udělal kávu. Místní vesničané si nás prohlíží jak zvířata v zoo. V obchodě bylo teplo a my trochu uschli. Cestou z vesnici jsme pozorovali děti, které zrovna chodily ze školy. Furt se smály a něco na nás volaly. Šli jsme asi 5 km po silnici a nic dobrýho na spaní! Nakonec jsme objevili dobrou jeskyni, kde jsme si postavili stan. Z jeskyně bylo vidět jezero BULOK G. Najedli jsme se a šli si lehnout.

19.DEN- středa

Jako obvykle jsme ráno sbalili a vydali se na silnici. Tam nám sám od sebe zastavil chlapík s náklaďákem, který za celou cestu nepromluvil ani slovo.Před cílem jsme se dozvěděli, že nejede do ANKARY ale do ADANY. Tak jsme vystoupili a stopli další auto, které jelo do ANKARY. Zastavil nám chlapík, který držel ramazan a zjistili jsme,že jede až do EDIRNE ,což je až u bulharskejch hranic.Takže kolem jezera MUGAN G do GOLBASI a odsud vpravo obchvatem kolem Ankary.Po delší debatě sme domluvili,že vystoupíme ve městě KAZAN.Vymysleli jsme si cestu k letišti horem přes malé vesničky.Stopujem dodávku se 4 mi Turky a my jedem na korbě.Odvezli nás asi 15km do vesničky YAKUPHASAN.Ve vesničce žilo asi deset rodin a všude jen bláto a dobytek.Silnice KAZAN-CUBUK je na mapě vyznačená červeně,ale teď po deštích je to jenom velký bahno.Po hodinový cestě jsme našli starou opuštěnou chatrč a postelema a nějakým starým nábytkem.Na postele jsme natáhli karimatky a spacáky a šli brzy spát.Nudili jsme se.Chatrč byla jak z pohádky.Dobrou noc .

20.DEN

Tuto noc sem se krásně vyspal.Zabalili jsme se a pokračovali dál po zablácené cestě.Asi po hodinový túře docházíme do malé vesničky,kde naskakujem na valník. Byl to menší traktor s valníkem,který zde používali jako místní autobus.Po cestě se k nám přidalo dalších pět Turků.Cesta byla příjemná a s Turky byla prdel,docela sme se nasmáli.Vyhodili nás v centru Cubuku.Rozměniji sme many a mastili koupit nějaký pivko.Nakonec jich bylo desetJ (Marmara34-docela dobré).Prošli jsme trhy,nakoupili vínka a pokračovali směr Ankara -letiště.Po cestě zastavujem u malého krámu,kde kupujem nějaké jídlo.Tady jsme si otevřeli pivko a vybumbali jej.Kolem nás se motalo asi osm dětí,které si chtěli hrát.Tak sme si je vyfotili spolu s prodavačem a pokračovali dál na stopa.Stopli jsme auto do SUNLU ,což bylo asi 5 km a dál traktor,který nás hodil do YENICI.To už cesta vedla kolem letištní plochy a tak pozorujem přistávající a odlétající letadla.Ve vesnici nakupujem ještě něco k snědku.Po té sme se motali kolem vesnice a hledali nějaké místo na přespání.Objevili jsme menší vrbový lesík,kde sme postavili stan a najedli se.Asi v pět hodin se setmělo a tak šupky dupky do stanu. Další dlouhý proleželý večer ve stanu! Dobrou noc.

21.DEN-pátek

Zase sem se nevyspal.Celou noc sem mrznul a vzhůru jsem byl od pěti.Čekali jsme na slunce a když vylezlo,zabalili stan a pryč ze studeného vrbového lesa.Další nákup a čekání na ekmeky.Nakoupili sme i SIGARA MALTEPE pro kámoše.Po jídle(ekmek s nějakou pomazánkou,ale bylo to spíš nějaký koření-fuj) se vracíme k lesíku,kde byla pastvina s fotbalovým hřištěm a kolem pár statků.Tady se opalujem a sušíme stan,když se k nám přiřítí auto.Byl to nějakej mladej turek,kterej se s námi dal do řeči(německy).Pracuje ve Vídni a zde má asi 700 krav.Pak odjel do blízkého baráku a za chvíli se vrátil s dalším týpkem a konvicí čaje.To nás potěšiloJ.A tak se válíme na tureckým venkově,sluníčko nás opaluje a popíjíme výbornej tureckej čaj.Odpoledne hrajem s místními fotbal a bavíme se.Pak se zase stmívá,my vybalujem stan,věci a zase uleháme a jen tak čučíme.Přichází hustá mlha.Dobrou noc.

22.DEN-sobota Celou noc nepropustná mlha.K ráno jako vždy-MRZNU!Na stanu opět led,ale Vanous si nestěžoval.Zabali sme stan a šli mlhou na letiště.Na letiště se dalo dostat i bočními branami,které hlídalo vojsko(JANDARMA).Museli sme ukázat letenky a počkat na nějakej dolmus,kterej nás odveze k hale.Seděli sme tam od půl devátý až do jedný,než začali odbavovat.Všechny lety měli zpoždění kvůli husté mlze.Ve feeezone nakupujem dvě litrovky RAKI a jdem utratit zbylé prašule do baru.(pivsony).Pak už nastupujem do letadla a AHÓOOJ Turecko—bylo to nádherné! V letadle sme se pěkně nadlábli a přistáli ve Vídni.Tady sme lítali asi hodinu po parkovištích a hledali výpadovku na Bratislavu.Stopujem,ale je tma,nikdo nezastavuje a je znát,že už nejsme v Turecku,ale na západě.Pak nás odchytli policajti a vyfákli ze stopu.Našli jsme spoj autobusem z letiště do Bratislavy za 100šilasů.V Bratislavě na vlakáč a koupit lístek do Roudnice.Potkali jsme pár pohodovejch slováků a zašli do hospody na pivko.Vlak jel ve 22:55,nakupujem ještě nějaký pivo a frčíme domů.

23.DEN-neděle

Za poslední dolar sem na Masaryčce koupil dva buřty a jedem ranním osobákem domů.V devět sme se rozloučili a šli domů.Moc se nám ten výlet líbil.

http://nema13.sweb.cz/denik.htm

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .