Španělsko 2008

Španělsko 2008

Jako vždy, nápad kam, začít plánovat, nakoupit průvodce a pročíst několik cestopisů cestovatelů, kteří byli tam, kam plánujeme své cesty.

Tak jsme se rozhodli pro Španělsko. Protože jsme si pomyslně rozdělili Španělsko na tři díly, začíná plánování cesty. Chceme navštívit Východní pobřeží Costa Brava, objet Barcelonu (Barcelonu chceme navštívit při druhé návštěvě Španělska) a přes Valencii ukončit naši pouť v obci Java, před mysem „Cap de la Nao“. Při zpáteční cestě navštívit skalní klášter Monserat a přes Andoru jet zpět domů.

Po důkladném pročtení všech dostupných materiálů nakupujeme zásoby a odpoledne ve čtvrtek 26.6.2008 vyjíždíme z našeho milovaného Vomůrše, pro kamarády Boženu a Pepíka s kterými rádi cestujeme na poznávací cesty.

V Sokolči nakládáme spolucestující s jejich zásobami a vyrážíme směr Praha, Plzeň, Rozvadov a dále směrem na Mnichov. Jako vždy se nám zdá, že není potřeba na Kateřině dotankovat a pak na německé straně, kdy není směrem na Mnichov dlouho žádná doplňovací stanice, kleji a sjíždím z dálnice doplnit PHM. Protože je ale dost hodin a právě vyhráli němci fotbal nad Tureckem oslavíme s kolemjdoucím německým fanouškem jejich vítězství lahví piva a rozhodneme o přenocování.

V pátek 27.6.08 ráno vyrážíme dále směrem k Bodamskému jezeru a po jeho severní straně se šouráme okouzleni jedním pro nás z nejhezčím míst Německa dále na západ. Projíždíme městy Berg, Friedrichhafen, Überlingen, kde opět najíždíme na dálnici a jedeme směrem na Francouzské město Mulhous. Z Mulhous pokračujeme dále na Lion a stáčíme se na jih k městu Montpelier, zde u moře hodláme přenocovat.

V sobotu 28.6.08 ráno děláme prohlídku města Merbonne (je tu bezproblémové parkování ve středu města a dalo by se spát i přes noc, zdarma), už se těšíme až přijedeme do Španělska a vykoupeme se v moři. V Perpignanu sjíždíme z dálnice a míříme k moři, abychom začali poznávat Španělsko od obce Portbou. Máme naplánováno, že někde v okolí zůstaneme několik dní, já s Pepikem uděláme nějaké výlety po okolí na kolech a naše drahé polovičky budou chytat sluneční paprsky, aby jejich těla nevypadala bledě a po příjezdu každý poznal, že byla super dovča. Při jízdě kolem pobřeží stále čekáme, kdy projedeme nějakými pozůstatky bývalých státních hranic a budeme ve Španělsku, když najednou dole v takové jakési zátoce vidíme několik tábořících autokaravanů.

Na druhý pokus nacházíme cestu do zátoky a po příjezdu se před námi objevuje malá krásná oblásková plážička. Nijak se nerozmýšlíme a i přes zákaz kempování končíme naší cestu a je nám všem jasno, že když zde můžou tábořit Němci, Holanďani, Francouzi a Španělé, tak proč ne my. Rozbíjíme tábor a já si dávám zasloužené studené pivko. Souřadnice tohoto místa jsou Loc: 42°27’35.673″N, 3°9’20.857″E. Samozřejmostí karavaningu je grilování a tak vyndáváme gril a připravujeme masíčko.

V neděli ráno rozhodujeme s Pepou, že je čas na výlet na kolech, vydáváme se směrem na jihozápad a jedeme do naplánovaného městečka Colera. Jaký údiv, že po asi třech kilometrech narážíme na státní hranice a teprve tady si uvědomujeme, že nápis zákazu stanování byl ve Francouštině. Smějeme se správňácké situaci. Večer přijíždí četnictvo a oznamuje nám, že zde nesmíme parkovat, slibujeme ranní odjezd a oni souhlasí. Ráno ale jedeme s Pepou udělat malý výstup na klášter a vojenskou hlásku u městečka Port de la Salva. Do kláštera dorážíme poměrně bez problémů, ale na vojenskou vartu je přeci jenom v tomto vedru výstup malinko namáhavější. Odměnou je nám ale překrásný výhled na zátoku. Když se vrátíme do tábora, přijíždí parta dvou manželských párů z Mikulova a my rozhodujeme zůstat ještě jednu noc, víno i slivovice byla výborná.

V úterý ráno, ale balíme a vydáváme se dále, tentokrát už opravdu do Španělska. Je v plánu dorazit nad Barcelonu, kde u města Santa Kristina se máme setkat s Hrochem a jeho rodinou. Máme v plánu kousek jet spolu. Na parkovišti Loc: 41°41’10.15″N, 2°48’38.759″E v Santě Kristině se scházíme a další den strávíme hezkým koupáním a opalováním na malé písčité pláži. Zůstáváme ještě jednu noc a rozhodujeme (jak bylo domluveno) objet Barcelonu a jet na jihozápad do města Salou kde se chceme pokochat a zažít trochu adrenalinu v zábavním parku Port Aventura v Salou Loc: 41°5’27.222″N, 1°9’3.123″E.

Zde se navečer loučíme s Hrochovými a jedeme dále. Cestou přespíme a ráno dorážíme přímo na pláž, kde kempuje několik karavanů městečka samých nových domů a bytovek. Jsme v městě Les Cases De Xixes.

Rozbíjíme tábor a jsme rozhodnuti zůstat zde několik dní. Moc se nám tu líbí a do moře to máme několik metrů (vlastně stojíme přímo u moře. Loc: 39°45’32.828″N, 0°9’41.712″W Protože jsme tu několik dní tak děláme s Pepou výlet na kole do města Sagunta cca 20 km vzdáleného a zde navštěvujeme Teatro Romano a Castilio de Sagunto. Po prohlídce se vracíme zpět do našeho tábora. Asi po třech dnech opouštíme náš tábor a je v plánu dorazit až do městečka Denia. Tady zůstat několik dní a načerpat sílu na zpáteční jízdu. Hledáme nějaké místo na spaní a táboření. Marně všude zákazy nocování a samé turistické pláže. Dorážíme až do města Jáves, které leží za pořádným kopcem. Na tento kopec máme v plánu vyšlápnout a dojet na kolech na mis De Sant Antonio. Vracíme se zpět k městu Denia a objevujeme parkoviště na pláži Loc: 38°50’53.705″N, 0°6’4.481″E kde zůstáváme přes noc a zdá se nám to jako super místo. Ráno nasedáme na kola a jedeme na kopec, který jsme den předem obhlédli autem. Když se odpoledne vrátíme, tak nás navečer navštíví dvě četnice, které nás neúprosně vyhání, že nocovat smíme jednu noc.

Balíme a vyrážíme zpět na místo do Cases De Xixes Loc: 39°45’32.828″N, 0°9’41.712″W. Tady už to známe a tak s jistotou domácích zajíždíme na naše staré místo a tady trávíme zbytek dovči určené k válení u moře.

V určený den balíme a jedeme přes město Peniscola, kde parkujeme v přístavu Loc: 40°21’26.147″N, 0°24’19.01″E a jdeme na prohlídku hradu a blízkého okolí. Na pláži na druhé straně hradu nacházíme místo, kde se soutěží v modelování z písku. Musím přiznat, že se mi sochy a výtvory z písku moc líbily.

Po prohlídce jedeme dále k domovu. Protože Barcelonu necháme na někdy jindy, odbočujeme před ní a jedeme do vnitrozemí ke klášteru Monserat. Obdivujeme pohoří, které připomíná zuby pilového kotouče, nocujeme u na parkovišti před Monseratem u malého kostelíka. Ráno se vydáváme k prohlídce kláštera a obdivujeme malou dřevěnou sošku Panny z Monseratu „La Moreneta“. Kolem oběda odjíždíme směrem na Andoru. Když už jsme tu tak domů přes Andoru.

Andora nás překvapila velice nízkými cenami snad všeho a obrovský výběr také všeho. Především lyžařských potřeb. Andora je malé knížectví (samostatný stát) v pohoří Pireneje. Všude okolo jsou krásné lyžařské svahy, plné vleků a lanovek.

Po prohlídce města nás čeká cesta k domovu, sjíždíme do Francie a začíná pršet, v zásadě nám prší celou cestu až domů. Jeli jsme souběžně s frontou celou dobu.

Španělsko se nám líbilo a příště nás čeká část, kde jsme skončili směrem k průplavu Gibraltar až k hranicím Portugalska, ale to někdy příště.