SAE - stát v perské zálivu

SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY (SAE) je federativní stát sedmi nezávislých emirátů (knížectví). Představují spojení tradičního rodového systému a islámské náboženské tradice s moderním tržním hospodářstvím, liberálním přístupem k cizincům a celkovou náboženskou tolerancí. Hlavní města jednotlivých emirátů se jmenují stejně jako samotné emiráty. Hlavním městem Spojených arabských emirátů je Abu Dhabi. Pobřeží je lemováno ostrovy a na jednom z nich leží i hlavní město. Kromě toho SAE budují své proslulé architektonicky ohromující umělé ostrovy.

Abu Dhabi je největší, nejbohatší a nejlidnatější emirát SAE (87% území Spojených arabských emirátů). Většina obyvatel žije v hlavním městě, které má stejný název jako celý emirát. Druhým největším a nejlidnatějším městem je Al Ain, které leží ve východní části emirátu. Zdrojem bohatství Abu Dhabi je převážně těžba ropy. Abu Dhabi má přes 90% zásob ropy celých Spojených arabských emirátů. To zároveň z Abu Dhabi dělá pátou zemi s největšími zásobami ropy na světě. Emirátu patří i několik ostrovů a samo hlavní město leží na jednom ostrově. Nikde jsme se nesetkali s výslovností Abu Zabí, která se pro emirát a město někdy používá. Konzultovala jsem to i přímo na místě.

Město Abu Dhabi

Také do Abu Dhabi jsme přilétli z Kataru večer. Ráno si nás tu vyzvedla průvodkyně Martina Kejlová, Češka, která v emirátech žije už 10 let. Patří jí dík za to, že nám cestu po emirátech velmi zpříjemnila a také obohatila o detaily, ke kterým bychom se s jiným průvodcem asi těžko dostali. Protože náš hotel, odkud jsme ráno vyjížděli, ležel na ostrově Yas, jeli jsme nejprve okolo místa konání F1 Grad Prix Abu Dhabi.

Emiráty jsou proslulé extravagantními výtvory moderní architektury. Pěkný výhled na moderní město byl také ze střechy hotelu Hilton a z Tradiční vesnice, obojí u pobřežní promenády Corniche. V centru města se pak mísí stavby nové se starými, doplněné skulpturami zdejších tradičních symbolů. Úchvatným zážitkem je ovšem návštěva jedné z největších mešit na světě – Velké mešity šajcha Zajda. (Šajch Zajd Ibn Sultán al-Nahaján byl první prezident SAE od roku 1971 a zároveň emír Abú Dhabi od roku 1966, a v této mešitě je pohřben). Mezi světové hotelové legendy patří také hotel Emirates Palace (který i vodovodní kohoutky na záchodech má zlacené). Do tohoto hotelu se nelze běžně podívat, a dostat se nedá ani za bránu jeho parku. To bychom ovšem nesměli mít sebou české děvče Martinu, která si ví rady. Že má hotel vlastní pláž, to by nikoho moc nepřekvapilo, ale že má „zlatomat“ – automat na zlaté cihličky, které si hotelový klient jde koupit, když nemá zrovna co jiného dělat, běžné už zas tak není.

Emirát Sharjah (Šardžá) je třetí největší emirát po Abu Dhabi a Dubaji, se stejnojmenným hlavním městem, které je nádherně položené kolem tří lagun a považované za kulturní centrum země (1998 vyhlášeno Unescem kulturní metropolí Arábie). Z Abu Dhabi jsme přejeli cestou Dubaj a jeli se nejprve podívat do Šardžá o kousek dál. Zdejší vysoce hodnocená univerzita sídlí v rozsáhlém parkovém areálu. Uprostřed kruhového Kulturního náměstí stojí pomník Koránu – symbol emirátu, kolem dokola vládní budovy a mešita. Další pěkná mešita je na nábřeží.

Skvělé je Muzeum islámské civilizace, jak co do poutavě a názorně předvedených obsáhlých sbírek z mnoha vědních oborů či historie, tak sama budova. Na náměstí Ittihad (Union square) stojí několik významných objektů – mešita krále Fajsala (největší v Emirátech), rozlehlý komplex Modrého súku (připomínající spíše nádraží), uprostřed Perlový pomník, skupina výrazných modře prosklených výškových budov. V prvním patře jedné z nich byla restaurace, kde jsme poobědvali a mohli pozorovat celé okolí, včetně výhledu na lagunu Khalid.

Dubaj je hlavním městem stejnojmenného emirátu. Moderní a kosmopolitní emirát Dubaj se rozkládá na 5% celkové rozlohy země (druhý největší). Je ze všech emirátů nejznámější. Je synonymem úspěchu, bohatství a luxusu. Bohatství Dubaje však neplyne z ropy, které Dubaj nemá mnoho, ale z obchodu a turistiky. Na turistiku se Dubaj zaměřuje v posledních letech ve velkém. Zdejší hotely vydělávají obrovské peníze a proto je naplánována stavba dalších a dalších ubytovacích zařízení. Hotely potřebují reklamu, a tak se na sebe Dubaj snaží upozornit všemi možnými způsoby. Najdeme tu nejvyšší hotel světa, nejvícehvězdičkový hotel světa, umělé ostrovy, podvodní hotel, nejvyšší budovu na planetě nebo nejdelší krytou lyžařskou sjezdovku na světě.

Již při příjezdu od Abu Dhabi a pak při každém průjezdu městem ukazuje Dubaj své poklady – za dráhou metra nelze přehlédnout slavnou Věž, několik budov s golfovým míčkem na špičce (patří telefonní společnosti), budovy různých světových značek, či halu krytého lyžařského areálu u hotelu Kempinski.

Město dělí na dvě části (luxusní čtvrtě Bur Dubai a Jumeirah na jední straně a starobylá Deira na druhé straně) mořský záliv Dubai Creek, výběžek Perského zálivu. Z jedné strany na druhou lze přeplout na vodním taxi, které se jmenuje abra. Pochopitelně jsme tuto „povinnost“ nevynechali. Mohli jsme tak dobře porovnat obě tváře Dubaje. Na starém městě jsme navštívili milé Dubajské muzeum, které sídlí ve staré pevnosti Al Fahidi na jednom z malých náměstí, súk s kořením a „zlatý“ súk.

Moderní Dubaj tvoří čtvrť Jumeirah a navazující čtvrť Bur Dubai – seskupení přepychových vil, mešit, mrakodrapů, drahých hotelů, nákupních středisek a krásných zahrad. Obrovské nákupní centrum Dubai Mall v sobě skrývá nejen nepřeberné množství obchodů, ale také největší akvárium na světě. Od vchodu z parkoviště je pěkný výhled na mrakodrapové panorama města skrz vzrostlé palmy.

Z druhé strany obchodního centra pak stojí Burdž Chalífa („Chalífova věž“), která se pyšní mnoha dalšími „nej“ – nejenom tím, že je to nejvyšší stavba světa. Pod věží je jezero, kde každý večer probíhá představení hudby a barevné fontány (děkuji Evě a Jarkovi za poskytnuté foto).

Proslulé jsou dubajské Palm Islands („Palmové ostrovy“) – umělé ostrovy (poloostrovy), jako pokračování staveb na pevnině. V současní době jsou tři, z nichž „Palm Jumeirah“ je již dostavěn. Nejatraktivněji působí pohled na ostrov z výšky, jak si znáte z internetu.

Ostrov Palm Jumeirah jsme projeli stále přímo od vstupního mostu (odtud vpravo výhled do dálky na slavné hotely „Plachetnice“ a „Vlna“) až na konec k hotelu Atlantis, který byl postaven podle vzoru stejnojmenného hotelu na Bahamách, i s tím otvorem uprostřed budovy. Specialitou zdejšího hotelu je to, že se tam poslední úsek cesty jede podmořským tunelem.

Burdž al-Arab („Věž Arabů“) je luxusní hotel, označovaný jako „sedmihvězdičkový“. Říká se mu podle jeho vzhledu „Plachetnice“. Má vlastní heliport a ve výšce 200 metrů vyhlídkovou restauraci s výhledem na Perský záliv. Do tohoto hotelu neumí vstup a prohlídku zařídit ani Martina, ale ví si rady, jak se dostat k němu nejblíž – do sousedního hotelu Jumeirah Beach, zvaného „Vlna“, kam lze vstoupit do některých prostor. Jinak je slavná Plachetnice docela dobře vidět i cestou.

Navštívili jsme také Centrum islámského umění Miraj, viděli nejkrásnější dubajskou mešitu Jumeirah a místo, kde byla podepsána smlouva o spojení několika emirátů do jednoho celku – dnešních Spojených arabských emirátů (v takhle maličkém pavilonku to tehdy bylo). Ve čtvrti Jumeirah mají také velikou veřejnou pláž (s výhledem na slavné stavby v pozadí), a první letošní vykoupání v moři potěšilo. Panorama Dubaje jsme ještě naposledy viděli druhý den ráno, když jsme odjížděli do Al Ainu a na hranice s Ománem.

Al-Ain

(v překladu „pramen“) na území emirátu Abu Dhabi leží ve stejnojmenné oáze při ománské hranici v oblasti zvané Buraimi, jehož část území patří Emirátům, část Ománu. Oblast Buraimi je jedním z nejstarších osídlených míst na Arabském poloostrově, jak dokazují archeologické nálezy – nejstarší již z 5.-4. tisíciletí před naším letopočtem. Nachází se tu největší koncentrace historických památek v zemi, včetně několika krásných pevností. Al-Ain překvapuje spoustou zeleně, kterou umožňuje udržovat vydatný pramen vody pod nedalekým horským hřebenem Jebel Hafit a také řada zdrojů podzemní vody.

Nejprve jsme tu navštívili Archeologickou lokalitu Hili s kruhovými hrobkami, zdobenými petroglyfy, a s dalšími vykopávkami.

Ve Východní pevnosti se narodil v Emirátech velice vážený šajch Zayed, první prezident SAE. Dnes je pevnost muzeem.

Stavili jsme se také na velikém trhu s velbloudy a dalšími domácími zvířaty.

Nad městem Al Ain se tyčí hora Jebel Hafit, která vyrůstá z pouště do výšky 1300 m, a která je tak nejvyšší horou emirátu Abu Dhabi. Na vrcholku stojí krásný hotel Merkure, kde jsme poobědvali s výhledem na protější kopec, kde má zdejší sídlo dnešní vládce Abu Dhabi. Doufala jsem, že uvidíme hlavně daleko do kraje, ale bylo mlžno, jak tady většinou bývá.